Pracovní úraz je poškození zdraví, které zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel za něj odpovídá i tehdy, když nic neporušil, a zbavit se odpovědnosti může jen ve výjimečných případech. Zaměstnanec musí úraz ohlásit, zaměstnavatel ho musí zapsat, sepsat záznam a nahlásit dál. Přehled níže vychází ze zákoníku práce a z nařízení vlády účinného od 1. ledna 2026.
Ve zkratce
- Pracovní úraz vzniká při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, cesta do práce a zpět mezi ně nepatří.
- Úraz je potřeba bezodkladně ohlásit nadřízenému, pokud to zdravotní stav dovolí.
- Zaměstnavatel zapisuje každý úraz do knihy úrazů a při neschopnosti delší než tři kalendářní dny sepisuje záznam.
- Odpovědnost zaměstnavatele nezávisí na jeho zavinění, zprostit se jí může jen za podmínek § 270 zákoníku práce.
- Náleží náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení a věcná škoda.
- Náhradu fakticky platí zákonné pojištění zaměstnavatele u Generali České pojišťovny nebo Kooperativy.
Co je a co není pracovní úraz
Zákoník práce v § 271k definuje pracovní úraz jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Musí jít o úraz při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za pracovní úraz se považuje i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, třeba napadení kvůli výkonu jeho práce. Postupně vzniklé onemocnění z pracovních podmínek úrazem není, to může být nemoc z povolání.
Plnění pracovních úkolů
Podle § 273 je plněním pracovních úkolů výkon povinností z pracovního poměru i z dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, jiná činnost na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Patří sem i práce pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní nepotřebujete zvláštní oprávnění a nekonáte ji proti výslovnému zákazu. Stejně se posuzuje dobrovolná výpomoc, kterou zaměstnavatel zorganizuje, například společná brigáda.
Přímá souvislost s prací
V přímé souvislosti s plněním úkolů jsou podle § 274 úkony potřebné k výkonu práce a úkony obvyklé nebo nutné před začátkem a po skončení práce, třeba převlékání nebo osobní hygiena. Patří sem i úkony obvyklé v přestávce na jídlo a oddech v objektu zaměstnavatele, vyšetření na příkaz zaměstnavatele, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Stejně se posuzuje školení, které organizuje zaměstnavatel, aby zvýšil vaši odbornou připravenost.
Cesta do práce a zpět
Úraz na cestě do zaměstnání a zpět pracovním úrazem není, říká výslovně § 271k odst. 3. Cestou do zaměstnání se rozumí cesta z bydliště nebo ubytování až k místu vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k práci. Uklouznutí na chodníku před vrátnicí proto zaměstnavatel neodškodňuje. Za přímou souvislost zákon nepovažuje ani stravování a návštěvu lékaře mimo objekt zaměstnavatele, pokud nejde o vyšetření na jeho příkaz.
Úraz na pracovní cestě
Na pracovní cestě je plněním úkolů činnost, která je jejím předmětem, tedy jednání s klientem, montáž nebo školení. Podle § 274a se jako nutný úkon před začátkem nebo po skončení práce posuzuje i cesta z obce bydliště na místo, kam jste byli vysláni, nebo do ubytování v této obci, pokud nejde o obec vašeho pravidelného pracoviště. Soukromý program v době volna předmětem pracovní cesty není. Co vám na cestě náleží finančně, popisuje přehled cestovních náhrad zaměstnance.
Úraz při práci z domova
Pro práci na dálku nemá zákoník práce zvláštní definici úrazu. Platí stejná pravidla jako na pracovišti: rozhoduje, zda k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pád ze schodů při cestě k notebooku v pracovní době může být pracovním úrazem, zranění při vaření oběda spíš ne. Doma ale chybí svědci, a proto pomáhá sjednaná pracovní doba, okamžité ohlášení úrazu a lékařská zpráva s popisem, jak se úraz stal.
Co musí udělat zaměstnanec
Bezodkladně úraz ohlásit
Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce musíte svůj pracovní úraz bezodkladně oznámit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, pokud vám to zdravotní stav dovolí. Stejnou povinnost máte u úrazu kolegy nebo jiné osoby, jehož jste byli svědkem, a musíte spolupracovat při objasňování příčin. Ohlaste i drobné poranění, které na první pohled nevypadá vážně. Pozdější spor o to, kde a kdy se úraz stal, se bez včasného zápisu řeší mnohem hůř.
Ošetření a lékař
Prvním krokem je vždycky ošetření, ať už na místě, nebo u lékaře. Při vážném zranění volejte záchrannou službu na čísle 155. Lékaři řekněte, že se úraz stal v práci, a popište, jak k němu došlo. Lékařská dokumentace je později hlavním důkazem o rozsahu zranění. Schovejte si zprávy z ošetření, potvrzení o pracovní neschopnosti a účtenky za léky nebo za dopravu k lékaři, budou se hodit při uplatnění náhrad.
Povinnosti zaměstnavatele
@OBRAZEK@
Objasnění a kniha úrazů
Zaměstnavatel musí podle § 105 zákoníku práce objasnit příčiny a okolnosti úrazu za vaší účasti, pokud to zdravotní stav dovolí, za účasti svědků, odborové organizace a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Místo úrazu nesmí bez vážných důvodů měnit, dokud není objasněno. Každý úraz zapisuje do knihy úrazů, i když nezpůsobil žádnou neschopnost. Na vaši žádost vám musí vydat potvrzenou kopii nebo výpis zápisu o vašem úrazu.
Záznam o pracovním úrazu
Když neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny nebo zaměstnanec zemře, sepisuje zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu. Od 1. ledna 2026 to upravuje nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které nahradilo dřívější nařízení č. 201/2010 Sb. Záznam se zasílá přes portál Státního úřadu inspekce práce nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl. Podepisujete ho vy, svědci a zástupci zaměstnanců a jednu kopii dostanete bez zbytečného odkladu.
Komu se úraz hlásí
Zaměstnavatel záznam posílá také vaší zdravotní pojišťovně a pojišťovně, u které je zákonně pojištěn, a podepsaný ho uchovává deset let. Závažný úraz musí navíc bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce. Za závažný se považuje úraz, při kterém hospitalizace trvá déle než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo se to dá předpokládat, a také úraz životu nebezpečný. Smrtelný úraz se hlásí i policii.
| Druh úrazu | Co musí zaměstnavatel udělat |
|---|---|
| Bez neschopnosti nebo do 3 dnů | zápis do knihy úrazů |
| Neschopnost delší než 3 kalendářní dny | zápis do knihy, záznam přes portál SÚIP do 15 pracovních dnů, kopie zdravotní pojišťovně a pojistiteli |
| Závažný úraz, hospitalizace přes 5 dnů | navíc bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce |
| Smrtelný úraz | ohlásit inspektorátu, policii a zdravotní pojišťovně |
| Podezření z trestného činu | ohlásit policii |
Odpovědnost zaměstnavatele a kdy se jí zprostí
Odpovědnost bez ohledu na zavinění
Podle § 269 zákoníku práce musí zaměstnavatel nahradit škodu i nemajetkovou újmu z pracovního úrazu, i když dodržel všechny předpisy o bezpečnosti práce. Zaměstnanec tedy nemusí dokazovat, že zaměstnavatel něco zanedbal. Stačí prokázat, že k úrazu došlo při plnění úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Důvod ke zproštění musí prokázat zaměstnavatel. Při úrazu při odvracení škody nebo nebezpečí pro život a zdraví se podle § 271 nezprostí vůbec.
Úplné zproštění
Úplně se zaměstnavatel zprostí podle § 270 odst. 1 jen tehdy, když prokáže, že jedinou příčinou úrazu bylo zaviněné porušení předpisů nebo pokynů k bezpečnosti práce. Musíte s nimi být řádně seznámeni a jejich dodržování musí být soustavně vyžadováno a kontrolováno. Druhým důvodem je opilost nebo zneužití jiných návykových látek, pokud zaměstnavatel nemohl úrazu zabránit. Odvolat se jen na obecné pravidlo, že má každý dbát o své zdraví, nestačí.
Částečné zproštění
Když byly tyto skutečnosti jen jednou z příčin, zprostí se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti a vaši část určí podle míry zavinění. Částečně se zprostí i při lehkomyslném jednání, kdy jste sice nic neporušili, ale jednali jste v rozporu s obvyklým chováním a s ohledem na kvalifikaci jste museli vědět o riziku. V tom případě ale zaměstnavatel hradí nejméně třetinu. Běžná neopatrnost a riziko spojené s prací se za lehkomyslnost nepovažují.
Jaké náhrady vám náleží
Ztráta na výdělku
Během pracovní neschopnosti dostáváte od zaměstnavatele náhradu mzdy a potom nemocenské, obojí je nižší než váš výdělek. Rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a plnou výší náhrady mzdy a nemocenského doplácí zaměstnavatel podle § 271a. Jak se náhrada mzdy a dávka počítají, vysvětluje článek o výpočtu nemocenské, náhradu mzdy najdete na výplatní pásce. Pokud je to pro vás výhodnější, počítá se průměrný výdělek z předchozího kalendářního roku.
Ztráta na výdělku po skončení neschopnosti
Když po úrazu vyděláváte méně nebo vám byla uznána invalidita, náleží vám podle § 271b měsíční náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem po něm, ke kterému se připočte invalidní důchod z téhož důvodu. Zaměstnavatel ji vyplácí pravidelně jednou měsíčně, pokud se nedohodnete jinak. Právo na tuto náhradu se nepromlčuje, promlčují se jen jednotlivé měsíční částky, a proto s jejich uplatněním neotálejte.
Bolestné a ztížení společenského uplatnění
Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění se u pracovního úrazu řídí nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Lékař zranění ohodnotí body podle příloh nařízení, a to až po ustálení zdravotního stavu. Hodnota bodu je jedno procento průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku, takže se částka každý rok mění. Jde o minimum: soud může náhradu přiměřeně zvýšit. U úrazů mimo práci se postupuje podle občanského zákoníku.
Náklady léčení a věcná škoda
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením dostane ten, kdo je zaplatil, tedy vy nebo třeba člen rodiny, který vás vozil na rehabilitace. Zaměstnavatel nahradí i věcnou škodu, například rozbité brýle, telefon nebo oblečení poškozené při úrazu. Když kvůli následkům úrazu nemůžete dál dělat svou práci a pracovní poměr skončí výpovědí nebo dohodou z tohoto důvodu, náleží vám jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Kdo náhradu platí a jak řešit spor
Zákonné pojištění zaměstnavatele
Každý zaměstnavatel s aspoň jedním zaměstnancem je ze zákona pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úraz, výjimkou jsou organizační složky státu. Pojištění provádí Generali Česká pojišťovna nebo Kooperativa podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., protože zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl zrušen dřív, než začal platit. Pojistné patří k tomu, kolik stojí první zaměstnanec. Náhradu vám vyplácí zaměstnavatel a pojišťovna ji uhradí za něj. Přímo vůči pojišťovně můžete jít jen tehdy, když zaměstnavatel zanikne bez nástupce.
Když se se zaměstnavatelem neshodnete
Zaměstnavatel musí způsob a výši náhrady projednat s vámi a s odborovou organizací bez zbytečného odkladu. Když odmítne úraz uznat nebo navrhne nízkou náhradu, požádejte o písemné zdůvodnění a o kopii záznamu i zápisu v knize úrazů. Dodržování povinností při evidenci a ohlašování může prověřit oblastní inspektorát práce. Ve sporu o výši náhrady rozhoduje soud, a proto se vyplatí poradit s advokátem nebo s odborovou organizací.
Nemoc z povolání
Nemoc z povolání se odškodňuje podobně jako úraz, týká se ale nemocí ze seznamu v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Odpovídá zaměstnavatel, u kterého jste naposledy před zjištěním nemoci pracovali v rizikových podmínkách. Ten pak může chtít poměrnou část náhrady po dřívějších zaměstnavatelích se stejnými podmínkami. Když je nemoc do seznamu zařazena dodatečně, odškodňuje se od zařazení a nejvýš za tři roky před ním.
Postup po pracovním úrazu krok za krokem
- Nechte se ošetřit. Lékaři řekněte, že se úraz stal v práci, a popište jak.
- Ohlaste úraz nadřízenému. Bezodkladně, jakmile to zdravotní stav dovolí.
- Zajistěte důkazy. Jména svědků, fotky místa a lékařské zprávy.
- Přečtěte si záznam před podpisem. Popis děje a příčin musí odpovídat skutečnosti.
- Po ustálení stavu požádejte o posudek o bolestném. Vydává ho ošetřující nebo praktický lékař.
- Uplatněte náhrady písemně u zaměstnavatele. Při odmítnutí zvažte odbory, advokáta nebo soud.
Časté otázky
Je úraz cestou do práce pracovním úrazem?
Ne. Zákoník práce výslovně říká, že úraz na cestě do zaměstnání a zpět pracovním úrazem není. Cesta končí vstupem do objektu zaměstnavatele, takže pád uvnitř areálu cestou k šatně už pracovním úrazem být může. Výjimkou je cesta na místo pracovní cesty v jiné obci.
Do kdy musím pracovní úraz nahlásit?
Bezodkladně, jakmile vám to zdravotní stav dovolí. Pevnou lhůtu zákon nestanoví, ale čím později úraz ohlásíte, tím hůř se dokazuje, že se stal v práci. Ohlaste proto i drobné poranění a trvejte na zápisu do knihy úrazů.
Může se pracovní úraz stát i na home office?
Ano, pokud k němu dojde při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro práci z domova platí stejná pravidla jako na pracovišti. Kvůli chybějícím svědkům ale pomáhá sjednaná pracovní doba, okamžité ohlášení a lékařská zpráva s popisem, jak se úraz stal.
Kdy se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti?
Úplně jen tehdy, když prokáže, že jedinou příčinou bylo zaviněné porušení předpisů o bezpečnosti práce, s nimiž jste byli seznámeni, nebo opilost či vliv návykových látek. Částečně se zprostí, když to byla jen jedna z příčin nebo když jste jednali lehkomyslně. Běžná neopatrnost k zproštění nestačí.
Jak se počítá bolestné u pracovního úrazu?
Lékař po ustálení zdravotního stavu ohodnotí zranění body podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počet bodů se násobí hodnotou bodu, která odpovídá jednomu procentu průměrné mzdy, a proto se částka v čase mění. Soud může náhradu přiměřeně zvýšit.
Kdo mi náhradu za pracovní úraz vyplatí?
Vyplácí ji zaměstnavatel, který je ze zákona pojištěn u Generali České pojišťovny nebo Kooperativy, a pojišťovna mu ji uhradí. Přímo vůči pojišťovně můžete nárok uplatnit jen tehdy, když zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce. Při sporu o výši náhrady rozhoduje soud.
Co dělat hned po úrazu na pracovišti, ještě než se sepíše záznam, a jak poznat zlomeninu od podvrtnutí nebo pohmoždění, popisuje samostatný článek o první pomoci a hojení zlomenin.
Kdo byl po úrazu v pracovní neschopnosti déle než osm týdnů, musí po návratu zpravidla projít mimořádnou prohlídkou. Kdy zaměstnavatel posílá zaměstnance k mimořádné pracovnělékařské prohlídce a jak se bránit nesprávnému posudku, popisuje samostatný návod.
Pro zaměstnavatele je proto zásadní mít podepsaný záznam o školení bezpečnosti práce, bez něj se zproštění odpovědnosti prokazuje jen těžko. Jak školení nastavit a jak často ho opakovat, popisuje samostatný návod.
Typickým příkladem nemoci z povolání je syndrom karpálního tunelu z přetěžování nebo z práce s vibrujícími nástroji, který se uznává až po EMG vyšetření.
Pokud po pracovním úrazu klesne pracovní schopnost aspoň o 35 procent, může vzniknout nárok na invalidní důchod i bez splnění potřebné doby pojištění.
Mezi nemoci z dlouhodobého jednostranného přetěžování patří i tenisový loket z přetěžování, který lze uznat, pokud jde o vleklou formu potvrzenou vyšetřením.
Na cestu do práce a zpět se zákonné pojištění zaměstnavatele nevztahuje, takový úraz pokryje jen vlastní úrazové pojištění, které vyplácí sjednanou částku nezávisle na náhradách od zaměstnavatele.
Mohlo by vás zajímat
- Nemocenská a náhrada mzdy
- Cestovní náhrady zaměstnance
- Výplatní páska: jak ji číst
- DPP, DPČ, nebo HPP
Zdroje
- Zákoník práce, § 105, § 269 až § 275, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, Ministerstvo práce a sociálních věcí (mpsv.cz)
