Nemocenská není šedesát procent čisté mzdy. Vychází z hrubých vyměřovacích základů a ty se navíc redukují, takže u vyšších příjmů je propad výrazně větší, než čtenář čeká. Prvních čtrnáct dnů navíc platí zaměstnavatel z jiného základu a jen za zameškané směny, zatímco od patnáctého dne se platí za všechny kalendářní dny včetně víkendů.
Hlavní body
- Nemoc má dvě fáze s jiným plátcem i jiným základem výpočtu.
- Redukce je pásmová, ne skoková.
- Karenční doba byla zrušena, náhrada náleží od první zameškané směny.
- Živnostník prvních čtrnáct dnů nedostane nic.
- Neschopenku už zaměstnavateli nosit nemusíte, stačí ho informovat.
Kolik při nemoci dostanu?
U hrubé mzdy 45 000 korun a čtyřicetidenní nemoci vyjde náhrada mzdy za první dva týdny zhruba na 11 200 korun a nemocenské za zbývajících šestadvacet dnů na 21 600 korun. Dohromady tedy kolem 32 800 korun hrubého tam, kde by při práci přišlo zhruba 60 000.
Reálný propad je tedy kolem 45 procent hrubého příjmu. U čistého je menší, protože nemocenské se nedaní. Postup výpočtu popisujeme níž krok za krokem.
Dvě fáze, které se chovají jinak
První čtrnáct kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel z vlastních prostředků. Základem je průměrný hodinový výdělek z předchozího čtvrtletí a platí se jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny nebo směnami.
Od patnáctého dne přebírá výplatu správa sociálního zabezpečení a vyplácí nemocenské. Základem je denní vyměřovací základ z posledních dvanácti měsíců a platí se za všechny kalendářní dny včetně víkendů. Přechod mezi fázemi je proto na výplatě vidět jako skok.
Jak se počítá denní vyměřovací základ
Sečtou se započitatelné příjmy za rozhodné období, tedy zpravidla dvanáct kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopnosti, a vydělí se počtem kalendářních dnů tohoto období.
Z dělitele se přitom odečítají takzvané vyloučené dny, typicky dny předchozí nemoci, ošetřovného nebo mateřské. Smyslem je, aby předchozí výpadek nesrazil průměr. Právě proto se u opakovaných nemocí základ nezhorší tak, jak se lidé obávají.
Redukce je pásmová, ne skoková
Denní vyměřovací základ se dál upravuje třemi redukčními hranicemi, které se každý rok mění. Z části do první hranice se u nemocenského započítá 90 procent, z části mezi první a druhou 60 procent, z části mezi druhou a třetí 30 procent a k částce nad třetí hranicí se nepřihlíží vůbec.
Neplatí tedy, že kdo překročí první hranici, počítá si celý základ šedesáti procenty. Každé pásmo se počítá zvlášť a výsledky se sečtou. Tohle je nejčastější chyba v domácích výpočtech.
Procenta podle délky nemoci
Na redukovaný základ se pak aplikuje sazba, která roste s délkou neschopnosti. Od patnáctého do třicátého dne je to 60 procent, od jedenatřicátého do šedesátého 66 procent a od jedenašedesátého dne 72 procent.
Sazby se nepřepočítávají zpětně. Každé pásmo se počítá za své dny, takže delší nemoc znamená postupně vyšší denní dávku, nikoli doplatek za předchozí období.
Modelový výpočet krok za krokem
U hrubé mzdy 45 000 korun po celý rok vyjde denní vyměřovací základ jako 540 000 děleno 365, tedy zhruba 1479,46 koruny. Ten leží pod první redukční hranicí, takže se z něj započítá 90 procent, což dává redukovaný základ 1332 korun.
Denní dávka je pak 800 korun v pásmu šedesáti procent a 880 korun v pásmu šestašedesáti. Za šestnáct dnů první sazby to je 12 800 korun, za deset dnů druhé sazby 8800 korun, dohromady 21 600 korun. Náhrada mzdy za předchozích deset pracovních dnů vychází zhruba na 11 173 korun.
Proč nedostanete nic za víkend v prvním týdnu
Náhrada mzdy je vázaná na zameškané směny, ne na kalendářní dny. Kdo onemocní v pátek, dostane za sobotu a neděli nulu, přestože se oba dny do čtrnáctidenní lhůty počítají.
Od patnáctého dne je to naopak, nemocenské se vyplácí za každý kalendářní den. Kdo tedy stůně přes víkend na přelomu obou fází, uvidí na jednom výpisu dvě různé logiky.
Karenční doba už neexistuje
Byla zrušena v polovině roku 2019 a náhrada mzdy náleží od první zameškané směny. Přesto se v běžné řeči drží představa, že první tři dny jsou bez peněz.
Zaměstnavatel navíc může vyplatit víc než zákonných šedesát procent, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Bývá to benefit sjednaný v kolektivní smlouvě, ne povinnost.
Jak dlouho může nemocenská trvat
Podpůrčí doba běží od patnáctého dne a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku neschopnosti. Do této doby se započítávají i předchozí neschopnosti spadající do 380 dnů před vznikem nové.
Po vyčerpání lze na žádost vyplácet nemocenské ještě nejdéle dalších 350 dnů, ale není to nárok. Rozhoduje orgán nemocenského pojištění na základě posudku, že lze v krátké době očekávat návrat pracovní schopnosti. U trvalé neschopnosti je cestou invalidní důchod, o který se vyplatí požádat s předstihem.
Živnostník je na tom jinak
Nemocenské pojištění je u živnostníků dobrovolné a nárok vzniká, jen pokud trvalo alespoň tři měsíce bezprostředně před vznikem neschopnosti. Přihlásit se až v nemoci nejde.
Zásadní rozdíl je ale jinde: živnostník nedostane nic za prvních čtrnáct dnů, protože náhrada mzdy je institut pracovního práva vázaný na zaměstnavatele. Kdo platí minimální pojistné, dostane navíc dávku odpovídající minimálnímu základu, tedy řádově méně, než odpovídá jeho skutečnému výdělku. Souvislosti popisuje text o tom, kolik stojí zaměstnanec.
Neschopenka je elektronická
Lékař vystaví doklad elektronicky a odešle ho do systému, zaměstnanci předá jen průkaz práce neschopného pojištěnce, který slouží ke kontrole a k zápisu vycházek.
Jedinou povinností zaměstnance je neprodleně informovat zaměstnavatele, že nastala překážka v práci. Stačí telefonicky nebo e-mailem. Papírové doklady o vzniku, trvání ani ukončení už nosit netřeba. Dávka se vyplácí po měsících pozadu na účet nebo poukázkou.
Vycházky a kontroly
O vycházkách rozhoduje ošetřující lékař, nejvýše šest hodin denně v době od sedmi do devatenácti hodin. Změnu místa pobytu je nutné předem oznámit, v prvních čtrnácti dnech zaměstnavateli, později příslušné správě sociálního zabezpečení.
Kontrolovat lze kdykoli, včetně večerů a víkendů. V prvních čtrnácti dnech může kontrolu provést i zaměstnavatel, ten však ověřuje jen přítomnost v místě pobytu a dodržování vycházek, nikoli léčebný režim. Za zvlášť závažné porušení hrozí pokuta až 20 000 korun a krácení nebo odejmutí dávky.
Související dávky
Ošetřovné náleží při péči o dítě do deseti let nebo o jinou osobu vyžadující nezbytné ošetřování, činí 60 procent redukovaného základu a vyplácí se nejdéle devět kalendářních dnů, u osamělého rodiče šestnáct.
Dlouhodobé ošetřovné míří na péči po hospitalizaci, trvá až devadesát dnů a má vlastní podmínky na straně ošetřované i pečující osoby. Otcovská trvá čtrnáct dnů, čerpá se vcelku a má nejvyšší sazbu, tedy 70 procent redukovaného základu. Navazující téma rozebírá text o mateřské a rodičovském příspěvku.
Přehled: čím se obě fáze liší
| Hledisko | 1. až 14. den | Od 15. dne |
|---|---|---|
| Kdo platí | zaměstnavatel | správa sociálního zabezpečení |
| Základ výpočtu | průměrný hodinový výdělek | denní vyměřovací základ |
| Rozhodné období | předchozí čtvrtletí | předchozích 12 měsíců |
| Za které dny | jen zameškané směny | všechny kalendářní dny |
| Sazba | 60 procent | 60, 66 a 72 procent podle délky |
| Daň a pojistné | daní se, pojistné se neodvádí | nedaní se |
Redukční hranice se každoročně mění k prvnímu lednu podle vývoje průměrné mzdy. Přesný výpočet pro konkrétní situaci nabízí kalkulačka správy sociálního zabezpečení.
Sedm věcí, které je dobré vědět předem
- Nemocenská se počítá z hrubého základu, ne z čisté mzdy.
- Redukce probíhá po pásmech, každé se počítá zvlášť.
- Za víkend v prvních dvou týdnech náhrada nenáleží.
- Od patnáctého dne se platí i za víkendy.
- Zaměstnavateli stačí nemoc oznámit, papíry nosit netřeba.
- Vycházky určuje lékař, ne pacient.
- Živnostník bez dobrovolného pojištění nedostane nic.
Dávka není nedotknutelná, i z ní se dá srážet, jen se počítá jinak než mzda. Z čeho se sráží a kolik musí dlužníkovi zůstat, rozebírá text o tom, jak se stanoví nezabavitelná částka a srážky ze mzdy.
Často kladené otázky
Je nemocenská opravdu 60 procent mzdy?
Není. Vychází z hrubých vyměřovacích základů, které se navíc redukují třemi hranicemi. Nad první hranicí se započítává jen 60 procent základu a nad druhou 30 procent, takže u vyšších příjmů je skutečný propad výrazně větší, než by odpovídalo prostému procentu ze mzdy.
Kdo platí prvních čtrnáct dnů nemoci?
Zaměstnavatel, a to náhradou mzdy ve výši 60 procent redukovaného průměrného hodinového výdělku. Od patnáctého dne přebírá výplatu správa sociálního zabezpečení a vyplácí nemocenské. Mění se přitom nejen plátce, ale i základ výpočtu a to, za které dny se platí.
Dostanu náhradu i za víkend?
V prvních čtrnácti dnech ne, náhrada mzdy je vázaná na zameškané směny. Od patnáctého dne ano, nemocenské se vyplácí za všechny kalendářní dny včetně víkendů a svátků. Je to jeden z nejčastějších zdrojů překvapení na výplatní pásce.
Platí ještě karenční doba?
Neplatí, byla zrušena v polovině roku 2019. Náhrada mzdy náleží od první zameškané směny. Zaměstnavatel navíc může poskytnout víc než zákonných 60 procent, nejvýše však do výše průměrného výdělku, jde-li o sjednaný benefit.
Jak dlouho můžu být na nemocenské?
Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti, přičemž se do ní započítávají i předchozí neschopnosti v posledních 380 dnech. Poté lze žádat o prodloužení nejdéle o dalších 350 dnů, není to však nárok a rozhoduje orgán nemocenského pojištění.
Co dostane živnostník?
Jen nemocenské od patnáctého dne, a to pouze pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění alespoň tři měsíce před vznikem neschopnosti. Prvních čtrnáct dnů nedostane nic, protože náhrada mzdy je institut pracovního práva a živnostník nemá zaměstnavatele.
Musím zaměstnavateli donést neschopenku?
Nemusíte. Lékař vystavuje doklad elektronicky a odesílá ho do systému. Vaší jedinou povinností je neprodleně informovat zaměstnavatele, že nemůžete do práce, klidně telefonicky. V papíře dostanete jen průkaz práce neschopného pojištěnce pro potřeby kontroly.
Můžu si vycházky určit sám?
Nemůžete, určuje je ošetřující lékař, nejvýše šest hodin denně mezi sedmou a devatenáctou hodinou. Kontrola může přijít kdykoli včetně večera a víkendu. Za zvlášť závažné porušení režimu hrozí pokuta až 20 000 korun a krácení nebo odejmutí dávky.
Text má informativní charakter a nenahrazuje individuální posouzení. Redukční hranice se každoročně mění, přesný výpočet pro svou situaci si ověřte u správy sociálního zabezpečení nebo u mzdové účetní.
Výpočet se komplikuje tam, kde do hry vstupují srážky při exekuci, protože se počítají z jiného základu.
