Pracovnělékařská prohlídka ověřuje, zda je člověk zdravotně způsobilý k práci, kterou má vykonávat, a zákon jich rozlišuje několik druhů: vstupní, periodickou, mimořádnou a výstupní. Zajišťuje je a s výjimkou vstupní prohlídky také platí zaměstnavatel. Vstupní prohlídku uchazeč zaplatí sám, ale když s ním firma uzavře pracovní poměr nebo dohodu, musí mu peníze vrátit. Jak často se prohlídky opakují, záleží na kategorii práce. Níže najdete lhůty, pravidla pro dohody a postup, když s posudkem nesouhlasíte.
Ve zkratce
- Pracovnělékařské služby zajišťuje zaměstnavatel u praktického lékaře nebo lékaře v oboru pracovní lékařství.
- Vstupní prohlídku platí uchazeč, zaměstnavatel mu ji uhradí, pokud s ním uzavře pracovní poměr nebo dohodu.
- Prohlídku před prací v noci a prohlídky mladistvých platí zaměstnavatel vždy.
- Periodická prohlídka u kategorie první a druhé jen na písemné vyžádání, u rizikových prací povinně každé dva roky nebo každý rok.
- Proti posudku lze podat návrh na přezkoumání do 10 pracovních dnů od jeho předání.
Kategorie prací rozhodují o lhůtách
Zákon o ochraně veřejného zdraví dělí práce podle míry rizika do čtyř kategorií. Do druhé kategorie zařazuje práce sám zaměstnavatel a oznamuje je krajské hygienické stanici. O třetí a čtvrté kategorii rozhoduje hygienická stanice na žádost zaměstnavatele. Rizikovou prací se rozumí třetí a čtvrtá kategorie a takzvaná druhá riziková. Práce, které zaměstnavatel nikam nezařadil, se považují za práce první kategorie. O tom, do jaké kategorie vaše práce patří, vás musí zaměstnavatel informovat.
Kdo provádí prohlídky a jaká musí být smlouva
Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být jen lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství. Pokud jde o práce první až čtvrté kategorie nebo o činnost se zvláštními zdravotními podmínkami, musí zaměstnavatel uzavřít s poskytovatelem písemnou smlouvu. Výjimka platí pro práci v první kategorii bez zvláštních podmínek, kdy může zaměstnavatel poslat zaměstnance s písemnou žádostí k jeho registrujícímu praktickému lékaři. Ten prohlídku provést a posudek vydat musí, odmítnout ji nemůže.
Vstupní pracovnělékařská prohlídka a kdo ji platí
Kdy je vstupní prohlídka povinná
Před vznikem pracovního poměru musí zaměstnavatel zajistit vstupní prohlídku vždy, když má být uchazeč zařazen k práci druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie, nebo k činnosti, pro kterou vyhláška stanoví zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti. Mezi ty patří takzvaná profesní rizika, například práce ve výškách, obsluha jeřábů a vysokozdvižných vozíků, práce ve zdravotnictví s kontaktem s pacienty nebo noční práce. Vyhláška navíc požaduje vstupní prohlídku i před změnou druhu práce u stávajícího zaměstnance.
U běžné práce první kategorie bez zvláštních podmínek si zaměstnavatel může vstupní prohlídku vyžádat, ale nemusí. Když ji nevyžaduje, považuje se uchazeč za zdravotně způsobilého, dokud prohlídka neprokáže opak. Uchazeč, který je na vstupní prohlídku vyslán a nepodrobí se jí, se podle zákona považuje za zdravotně nezpůsobilého. Bez prohlídky tedy pracovní poměr v takovém případě vzniknout nemá a zaměstnavatel ho nesmí k práci připustit.
Úhrada vstupní prohlídky
Zákon výchozí pravidlo formuluje jasně: vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel jí ji ale uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, tedy pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pokud k uzavření smlouvy nedojde, zůstávají náklady na uchazeči, ledaže se se zaměstnavatelem předem dohodl, že prohlídku zaplatí v každém případě. Taková dohoda se vyplatí mít písemně, třeba v e-mailu s pozvánkou na prohlídku.
Dvě výjimky platí bez ohledu na to, zda smlouva vznikne. Vstupní prohlídku k práci v noci hradí zaměstnavatel vždy a zákoník práce zakazuje požadovat úhradu po zaměstnanci. Stejně tak mladistvé zaměstnance musí zaměstnavatel nechat vyšetřit na své náklady, a to před vznikem pracovního poměru i obou dohod a pak nejméně jednou ročně. Požadovat po přijatém zaměstnanci, aby vstupní prohlídku zaplatil sám a zaměstnavatel mu ji nevrátil, zákon neumožňuje.
Periodické prohlídky: lhůty podle kategorií
Periodická prohlídka má včas zachytit změnu zdravotního stavu. Vyhláška o pracovnělékařských službách stanoví lhůty takto:
- Kategorie první: jen pokud ji zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžádá, jednou za šest let, po dovršení 50 let jednou za čtyři roky.
- Kategorie druhá: také jen na písemné vyžádání, jednou za čtyři roky, po padesátce jednou za dva roky.
- Kategorie druhá riziková a třetí: povinně jednou za dva roky.
- Kategorie čtvrtá: povinně jednou za rok.
- Práce s profesním rizikem: jednou za čtyři roky, po padesátce jednou za dva roky, pokud není stanovena kratší lhůta.
Jak se termín počítá
Lhůta se počítá ode dne vydání posudku po vstupní nebo předchozí periodické prohlídce. Prohlídku lze provést až 90 dnů před koncem platnosti dosavadního posudku, aniž by se termín dalších prohlídek posunul. Platnost posudku z pravidelné prohlídky končí dnem, kdy měla být další prohlídka provedena. Kdo se periodické prohlídce bez vážného důvodu nepodrobí, hledí se na něj od toho dne jako na osobu zdravotně nezpůsobilou a zaměstnavatel by ho neměl k práci připustit.
Mimořádná a výstupní prohlídka
Kdy přijde na řadu mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se dělá, když je důvod předpokládat, že se způsobilost změnila, když se zaměstnanec dostane k novému rizikovému faktoru nebo když ho zaměstnavatel převádí na práci za odlišných, rizikovějších podmínek. Povinná je i po návratu z delší nemoci, obecně nad osm týdnů, a po přerušení práce z jiných důvodů na víc než šest měsíců. U práce první kategorie bez profesního rizika se tyto dvě situace neuplatní a po mateřské nebo rodičovské dovolené se mimořádná prohlídka kvůli přerušení nedělá.
Po skončení přerušení je potřeba mimořádnou prohlídku provést do pěti pracovních dnů od návratu do práce. Zaměstnavatel může zaměstnance na mimořádnou prohlídku poslat, kdykoli má pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti. A naopak: když o mimořádnou prohlídku požádá sám zaměstnanec, třeba proto, že mu práce zhoršuje zdravotní potíže, zaměstnavatel ho na ni odeslat musí. Za čas strávený na prohlídce náleží zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku.
Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka zjišťuje zdravotní stav na konci práce a zaměřuje se na změny, které mohou s prací souviset. Povinně se provádí při skončení pracovního poměru nebo dohody, pokud zaměstnanec vykonával práci druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie, pokud mu byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo pokud utrpěl pracovní úraz s opakovanou pracovní neschopností. U ostatních prací se dělá jen na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance. Místo posudku z ní dostanete potvrzení o provedení.
Lékařský posudek a jak se proti němu bránit
Co v posudku stojí
Lékař má posudek vydat nejpozději do deseti pracovních dnů od žádosti, lhůta ale neběží, dokud nemá všechny podklady, například výpis ze zdravotnické dokumentace od vašeho praktického lékaře. Závěr zní, že jste zdravotně způsobilí, způsobilí s podmínkou, nebo nezpůsobilí. Závěr o nezpůsobilosti se dává jen u vstupní prohlídky; u stávajícího zaměstnance lékař napíše, že dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dosavadní práci. Jde o stav, který trvá nebo bude trvat déle než 180 dnů. Zaměstnavatel je povinen se závěry posudku řídit.
Návrh na přezkoumání posudku
Pokud považujete posudek za nesprávný, můžete do deseti pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na přezkoumání. Podává se u lékaře, který posudek vydal, a stejné právo má i zaměstnavatel. Lékař může návrhu vyhovět, posudek zrušit a vydat nový. Pokud nevyhoví v plném rozsahu, musí spis do deseti pracovních dnů postoupit správnímu orgánu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ten rozhodne do 30 pracovních dnů a odvolat se proti jeho rozhodnutí nelze. Poučení o tom, kam a do kdy návrh podat, musí být přímo v posudku.
Návrh nemá odkladný účinek, pokud posudek zní na nezpůsobilost, způsobilost s podmínkou nebo dlouhodobé pozbytí způsobilosti, takže po dobu přezkumu nesmíte dál dělat práci, pro kterou jste podle posudku nezpůsobilí. Takový posudek bývá podkladem pro převedení na jinou práci nebo pro výpověď ze zdravotních důvodů, proto se vyplatí lhůtu nepropásnout. Pokud chcete posudek rozporovat, nechte si u svého ošetřujícího lékaře vystavit zprávu, kterou k návrhu přiložíte.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
U dohod jsou pravidla mírnější než u pracovního poměru. Vstupní prohlídku musí zaměstnavatel před uzavřením dohody zajistit jen tehdy, když má jít o rizikovou práci, tedy druhou rizikovou, třetí nebo čtvrtou kategorii. U ostatních prací si ji může vyžádat. Periodické prohlídky se u dohod dělají u práce v profesním riziku, u rizikové práce nebo když je zaměstnavatel či zaměstnanec vyžaduje. Výjimkou jsou mladiství: ti musí projít vyšetřením na náklady zaměstnavatele i před uzavřením dohody. Jak se obě dohody liší v limitech a odvodech, vysvětluje článek DPP, nebo DPČ.
Co hrozí zaměstnavateli, který prohlídky zanedbá
Dozor nad tím, zda zaměstnavatel pracovnělékařské služby zajišťuje, vykonávají krajské hygienické stanice. Zákon o ochraně veřejného zdraví považuje za přestupek, když zaměstnavatel neuzavře smlouvu s poskytovatelem, nezajistí prohlídku, nepostupuje podle závěru posudku nebo neodešle na prohlídku zaměstnance, který o ni požádal. Pokuta za takový přestupek může dosáhnout až jednoho milionu korun. Za nesplněnou povinnost nechat vyšetřit mladistvé zaměstnance může uložit pokutu také inspekce práce.
Jak postupovat, když jdete na pracovnělékařskou prohlídku
- Vyžádejte si od zaměstnavatele písemnou žádost o prohlídku s popisem práce, kategorie a rizikových faktorů.
- Ověřte si, ke kterému lékaři máte jít, zda ke smluvnímu poskytovateli, nebo ke svému praktikovi.
- Pokud lékař chce výpis ze zdravotnické dokumentace, požádejte o něj praktika včas.
- U vstupní prohlídky si uschovejte doklad o zaplacení a po nástupu ho předložte zaměstnavateli k úhradě.
- Posudek si převezměte proti podpisu a zkontrolujte závěr i datum předání.
- Pokud s posudkem nesouhlasíte, podejte do deseti pracovních dnů návrh na přezkoumání u lékaře, který ho vydal.
Časté otázky
Kdo platí pracovnělékařskou prohlídku?
Periodické, mimořádné i výstupní prohlídky platí zaměstnavatel. Vstupní prohlídku zaplatí nejdřív uchazeč, ale když s ním firma uzavře pracovní poměr nebo dohodu, musí mu peníze vrátit. Prohlídku před prací v noci a prohlídky mladistvých platí zaměstnavatel vždy.
Musím jít na prohlídku, když pracuju v kanceláři?
U práce první kategorie zákon vstupní ani periodickou prohlídku nepředepisuje, zaměstnavatel si ji ale může vyžádat. Periodickou prohlídku si v takovém případě můžete písemně vyžádat i vy, nejčastěji jednou za šest let a po padesátce jednou za čtyři roky. Na mimořádnou prohlídku vás zaměstnavatel poslat musí, pokud o ni požádáte.
Co když na prohlídku nepůjdu?
Uchazeč, který se vstupní prohlídce nepodrobí, se považuje za zdravotně nezpůsobilého a pracovní poměr by neměl vzniknout. U periodické prohlídky platí totéž ode dne, kdy skončila platnost dosavadního posudku. Zaměstnavatel vás pak k práci nesmí připustit a odmítnutí prohlídky může být i porušením povinností zaměstnance.
Platí se vstupní prohlídka i u dohody o provedení práce?
Povinná je jen u rizikové práce, tedy u druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie, a vždy u mladistvých. U ostatních dohod si ji zaměstnavatel může vyžádat. Pokud dohodu uzavřete, platí pro úhradu stejné pravidlo jako u pracovního poměru, takže vám zaměstnavatel náklady vrátí.
Při práci s vibrujícím nářadím nebo jednostrannou zátěží rukou sleduje lékař i nervy zápěstí, protože syndrom karpálního tunelu je nejčastějším úžinovým syndromem z povolání.
U práce s opakovaným svíráním a otáčením zápěstí se vyplatí lékaři zmínit i bolest lokte z přetížení, protože i ta se při splnění podmínek posuzuje jako nemoc z povolání.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 43 až 47 a 53 až 59 (zakonyprolidi.cz)
- Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, § 9 až 13 (zakonyprolidi.cz)
- Změny vyhlášky o pracovnělékařských službách, Ministerstvo zdravotnictví (mzd.gov.cz)
