Kamery na pracovišti zaměstnavatel může mít, ale sledovat jimi lidi při práci smí jen výjimečně. Zákoník práce v § 316 zakazuje narušovat soukromí zaměstnanců otevřeným i skrytým sledováním, odposlechem hovorů a kontrolou e-mailů, pokud k tomu není závažný důvod ve zvláštní povaze činnosti firmy. Níže najdete, kde je hranice mezi ochranou majetku a sledováním lidí, co smí zaměstnavatel kontrolovat v počítači, telefonu a služebním autě a na koho se obrátit, když se sledování nelíbí.
Ve zkratce
- Sledovat zaměstnance na pracovišti kamerou, odposlechem nebo čtením pošty lze jen ze závažného důvodu ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele.
- Zákaz soukromého užívání firemního počítače a telefonu smí zaměstnavatel kontrolovat přiměřeně, typicky bez čtení obsahu.
- O rozsahu a způsobu kontroly musí zaměstnavatel zaměstnance přímo informovat.
- Za nezákonné sledování hrozí od inspekce práce pokuta až 1 000 000 Kč, za neinformování až 100 000 Kč.
Co říká § 316 zákoníku práce
Paragraf 316 zákoníku práce má čtyři odstavce a pro sledování jsou důležité první tři. První říká, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele používat jeho výpočetní techniku, telefony a další pracovní prostředky pro osobní potřebu a že dodržování tohoto zákazu smí zaměstnavatel přiměřeně kontrolovat. Druhý odstavec staví hranici: bez závažného důvodu nesmí zaměstnavatel narušovat soukromí zaměstnance otevřeným ani skrytým sledováním, odposlechem a záznamem telefonních hovorů, kontrolou e-mailu ani kontrolou dopisů adresovaných zaměstnanci.
Co je závažný důvod
Zákon mluví o závažném důvodu spočívajícím ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Úřad pro ochranu osobních údajů ve své metodice ke kamerovým systémům uvádí jako příklady práci s infekčními agens a práci s vysoce výbušnými nebo jedovatými látkami. Běžná kancelář, obchod nebo dílna takový důvod sama o sobě nemá. Obava z pomalé práce nebo dlouhých pauz je otázka řízení, ne důvod ke kamerám.
Proč nestačí souhlas zaměstnance
Mnoho firem nechá nové lidi podepsat, že se sledováním souhlasí. ÚOOÚ k tomu v metodice píše, že ustanovení § 316 odst. 2 je kogentní, tedy se od něj nelze odchýlit dohodou. Pokud závažný důvod chybí, souhlas sledování nelegalizuje. Evropská pracovní skupina pro ochranu údajů navíc upozorňuje, že zaměstnanec kvůli nerovnému postavení může dát svobodný souhlas jen výjimečně.
Kdy jsou kamery na pracovišti v pořádku
Zákoník práce nezakazuje kamery, zakazuje sledování zaměstnanců. Kamera u vchodu, na parkovišti, v noci nad skladem nebo nad pokladnou s penězi může sloužit k ochraně majetku a bezpečnosti. Podle ÚOOÚ je provoz kamer zákonný, jen když se opírá o některý právní titul podle článku 6 GDPR, v soukromé firmě obvykle o oprávněný zájem. Ten je potřeba doložit balančním testem, tedy rozborem, zda cíl nejde splnit šetrněji, například zámkem, alarmem nebo kamerou zabírající jen regál.
Kam kamera nepatří
Úplně mimo hru jsou šatny, toalety, umývárny a místa na odpočinek. ÚOOÚ v minulosti řešil prodejny, kde kamery zabíraly i zázemí personálu s místem na odkládání osobních věcí, a nařídil sledování omezit. Problémem je i kamera, která sice hlídá zboží, ale celý den míří na prodavačku u pultu, a stejně tak kamera v kuchyňce nebo na místě odpočinku.
Zvuk, rozpoznávání obličejů a atrapy
Záznam zvuku je podle metodiky ÚOOÚ velký zásah do soukromí a ve většině případů stačí obraz. Rozpoznávání obličeje nebo chůze znamená zpracování biometrických údajů, tedy zvláštní kategorie údajů, a bývá neopodstatněné. Ani atrapa není bezpečná volba. ÚOOÚ v jednom případě zjistil, že kamery ke kontrole zaměstnanců jsou nefunkční, GDPR tedy porušeno nebylo, ale inspektorát práce posoudil jejich instalaci jako porušení povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky.
Jak musí zaměstnavatel o kamerách informovat
Kamerový systém se u ÚOOÚ od nástupu GDPR neregistruje, firma ale musí vést záznam o činnostech zpracování a informovat lidi v záběru. Metodika ÚOOÚ počítá se dvěma vrstvami. První je informační tabulka umístěná před vstupem do záběru, přibližně ve výšce očí, s piktogramem kamery, označením správce, kontaktem a odkazem na podrobnější informace. Druhou vrstvou je podrobný dokument s účelem, dobou uchování a právy lidí.
Přímá informace zaměstnancům
Pokud zaměstnavatel závažný důvod ke sledování má, nestačí cedulka na zdi. Podle § 316 odst. 3 musí zaměstnance přímo informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. V praxi to znamená písemnou vnitřní směrnici nebo informaci předanou každému zaměstnanci, ze které je jasné, které prostory a kdy kamery snímají, kdo se na záznamy dívá a jak dlouho se uchovávají. Pravidla GDPR, která platí pro každou firmu bez ohledu na kamery, shrnuje přehled GDPR pro malé firmy.
Jak dlouho držet záznamy
Pevnou lhůtu zákon nestanoví. ÚOOÚ požaduje, aby byla doba uchování zdůvodněná a zdokumentovaná, typicky v balančním testu. Může se lišit kamera od kamery: kratší tam, kde se lidé pohybují často, delší u kamery nad expedicí zboží, kde se doba odvíjí od reklamační lhůty. Záznam zachyceného incidentu lze ponechat po dobu nezbytnou pro jeho vyřešení. Přístup k záznamům má mít jen úzký okruh pověřených osob a servisní firma s přístupem k nim potřebuje zpracovatelskou smlouvu.
Kontrola e-mailů, internetu a telefonů
U firemního počítače a telefonu se setkávají dva odstavce § 316. Zaměstnavatel smí přiměřeně kontrolovat, zda lidé techniku nepoužívají soukromě, ale nesmí bez závažného důvodu číst jejich poštu ani odposlouchávat hovory. ÚOOÚ za přiměřené považuje například sledování množství a velikosti odeslaných a přijatých e-mailů nebo domén navštívených webů. O zavedení takových nástrojů musí zaměstnavatel lidi přímo informovat. Čtení obsahu zpráv je už výrazně silnější zásah.
Firemní, nebo osobní schránka
Jmenná e-mailová schránka zaměstnance není jen věc firmy. ÚOOÚ v jednom případě posoudil jako porušení to, že nové vedení instituce mělo přístup do jmenné schránky bývalého zaměstnance a četlo, co mu přišlo. Řešením bylo schránku zrušit a nastavit automatickou odpověď s odkazem na nový kontakt. Pro korespondenci se zákazníky je bezpečnější používat sdílené adresy typu obchod nebo podpora.
Ochrana obchodního tajemství
Častým důvodem kontroly je strach z úniku dat. Rozumnější cestou než plošné čtení pošty bývá omezit přístupová práva, logovat přístup k citlivým souborům a jasně určit, co se nesmí posílat mimo firmu. Proč samotné označení dokumentu jako důvěrného nestačí a co firma musí dělat, aby informace skutečně chránila, rozebírá článek o tom, jak funguje konkurenční doložka a obchodní tajemství.
Sledování na dálku a mimo kancelář
GPS ve služebním autě
Lokalizace služebního auta může mít legitimní účel, třeba plánování tras, ochranu vozu před krádeží nebo podklad ke knize jízd. Evropská pracovní skupina pro ochranu údajů ve stanovisku 2/2017 připomíná, že zařízení ve voze sleduje auto, ne řidiče, a nemá sloužit k hodnocení jeho chování. Pokud firma dovolí soukromé jízdy, má zaměstnanec mít možnost polohu dočasně vypnout, například cestou k lékaři. Mimo sjednanou pracovní dobu je podle stanoviska právní základ ke sledování polohy nepravděpodobný.
Práce z domova
Při práci na dálku se kontrola často přesouvá do softwaru, který měří aktivitu, pořizuje snímky obrazovky nebo zapíná kameru notebooku. Pravidla § 316 platí i tady a zásah do soukromí je navíc silnější, protože kamera v obýváku zabírá domácnost. Co dalšího musí obsahovat dohoda a jaké náklady zaměstnanci při práci z domova náleží, vysvětluje samostatný průvodce.
Co může zaměstnanec udělat při nezákonném sledování
Ozvat se uvnitř firmy
Prvním krokem bývá písemná stížnost zaměstnavateli. Podle § 276 odst. 9 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen stížnost na výkon práv a povinností z pracovního vztahu se zaměstnancem projednat, na jeho žádost i s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců. Podle GDPR lze také požádat o přístup k záznamům, které o vás firma má, a vznést námitku proti zpracování založenému na oprávněném zájmu.
Inspekce práce a ÚOOÚ
Pokud jednání nepomůže, nabízejí se dva úřady. Oblastní inspektorát práce kontroluje dodržování zákoníku práce a podle zákona o inspekci práce může za narušení soukromí podle § 316 odst. 2 uložit pokutu až 1 000 000 Kč, za neinformování o rozsahu a způsobu kontroly až 100 000 Kč. Úřad pro ochranu osobních údajů dohlíží na zpracování údajů z kamer a dalších nástrojů a přijímá stížnosti podle GDPR.
Soud
Kamerový záznam nebo přečtená zpráva zasahuje i do osobnostních práv podle občanského zákoníku. ÚOOÚ v otázkách a odpovědích připomíná možnost podat žalobu na ochranu osobnosti a domáhat se, aby zásah přestal nebo aby byl odstraněn jeho následek. Za nemajetkovou újmu lze podle občanského zákoníku požadovat i přiměřené zadostiučinění, typicky omluvu. Spor s vlastním zaměstnavatelem je dobré předem probrat s advokátem nebo odbory.
Co k tomu řekl Evropský soud pro lidská práva
Ve věci Bărbulescu proti Rumunsku velký senát v roce 2017 rozhodl, že zaměstnavatel porušil právo na soukromí, když četl zprávy zaměstnance v komunikátoru založeném pro práci, aniž ho předem varoval. Soud vyjmenoval otázky, které je třeba posoudit: předchozí upozornění, rozsah zásahu, legitimní důvod, méně invazivní možnosti, důsledky a záruky. Ve věci López Ribalda proti Španělsku v roce 2019 naopak porušení nenašel u skrytých kamer nad pokladnami, které při důvodném podezření z krádeží běžely deset dní.
Šest otázek, které si zaměstnavatel položí před instalací kamer
- Chráním kamerou majetek a bezpečnost, nebo ve skutečnosti sleduji lidi při práci?
- Mám závažný důvod ve zvláštní povaze činnosti, pokud kamera zabírá zaměstnance?
- Nešlo by stejného cíle dosáhnout zámkem, alarmem nebo užším záběrem?
- Zabírá některá kamera šatnu, toaletu, kuchyňku nebo místo odpočinku?
- Jsou zaměstnanci přímo a písemně informováni o rozsahu a způsobu kontroly?
- Mám zdůvodněnou dobu uchování a vím, kdo má k záznamům přístup?
Časté otázky
Může mít zaměstnavatel kamery na pracovišti bez souhlasu zaměstnanců?
Kamery chránící majetek, vstup nebo sklad souhlas nepotřebují, opírají se o oprávněný zájem firmy. Sledovat jimi zaměstnance při práci ale lze jen ze závažného důvodu ve zvláštní povaze činnosti. Pokud takový důvod chybí, nepomůže ani podepsaný souhlas, protože zákaz v zákoníku práce je kogentní.
Smí šéf číst moje pracovní e-maily?
Bez závažného důvodu ne. Přiměřená kontrola podle ÚOOÚ znamená spíš sledovat počet a velikost zpráv nebo navštívené domény, ne číst obsah. O jakékoli kontrole navíc musí zaměstnavatel zaměstnance předem přímo informovat.
Může firma sledovat služební auto přes GPS?
Lokalizaci vozu kvůli trasám, ochraně před krádeží nebo knize jízd lze obvykle obhájit, pokud o ní řidič ví. Evropská pracovní skupina pro ochranu údajů doporučuje, aby při povolených soukromých jízdách šlo sledování dočasně vypnout. Sledování polohy mimo pracovní dobu podle ní obvykle nemá právní základ.
Musí být kamery označené cedulkou?
Ano. Informační tabulka má být před vstupem do záběru, dobře viditelná a s piktogramem kamery, označením provozovatele a odkazem na podrobnější informace. Zaměstnance navíc musí zaměstnavatel o kontrole informovat přímo, třeba vnitřní směrnicí.
Kam si mám stěžovat, když mě zaměstnavatel sleduje nezákonně?
Nejdřív můžete podat stížnost přímo zaměstnavateli, který ji musí projednat. Porušení zákoníku práce řeší oblastní inspektorát práce, zpracování osobních údajů z kamer a dalších nástrojů Úřad pro ochranu osobních údajů. Zásah do osobnosti lze řešit i žalobou u soudu.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 276 a 316 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 11a a 24a (zakonyprolidi.cz)
- Metodika ke kamerovým systémům, Úřad pro ochranu osobních údajů (uoou.gov.cz)
