Stravenkový paušál je peněžitý příspěvek na stravování, který zaměstnavatel posílá zaměstnanci spolu se mzdou místo stravenek nebo obědů v jídelně. Od daně i pojistného je osvobozen do 70 % horní hranice stravného pro pracovní cestu trvající 5 až 12 hodin, a to za směnu, ve které člověk odpracoval aspoň tři hodiny a nevzniklo mu stravné. Stejný limit dnes platí pro stravenky. Níže najdete, kdo na příspěvek dosáhne, jak je to s dohodami, home office a služební cestou a co napsat do vnitřního předpisu.
Ve zkratce
- Paušál je peněžní forma příspěvku na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.
- Osvobozený limit je 70 % horní hranice stravného pro cestu 5 až 12 hodin, takže se mění každý rok spolu se stravným.
- Podmínkou jsou aspoň tři odpracované hodiny ve směně a žádný nárok na stravné v téže směně.
- Při směně delší než 11 hodin včetně přestávky lze dát druhý osvobozený příspěvek.
- Zaměstnavatel musí stravování umožnit, přispívat na něj ale povinně nemusí.
- Pro firmu je příspěvek daňovým výdajem, pokud nárok vyplývá z vnitřního předpisu, kolektivní nebo pracovní smlouvy.
Co je stravenkový paušál a jak se liší od stravenek
Zákon o daních z příjmů slovo paušál nepoužívá. Mluví o příspěvku na stravování, který má dvě podoby: stravování poskytované jako nepeněžní plnění a peněžitý příspěvek. Do první skupiny patří vlastní jídelna, obědy objednané u jiné firmy a stravenky, papírové i elektronické na kartě. Druhou skupinou je právě peněžitý příspěvek, kterému se v praxi říká stravenkový paušál. Zaměstnanec ho dostane na účet se mzdou a utratí ho, za co chce.
Stejný limit pro obě formy
Od roku 2024 platí pro všechny formy stejné pravidlo osvobození. Předtím se stravenky a paušál posuzovaly rozdílně a u stravenek si zaměstnavatel mohl do nákladů dát jen část ceny jídla. Novela zákona č. 349/2023 Sb. obě cesty sjednotila. Dnes tedy u zaměstnance rozhoduje jediný limit odvozený od stravného a u zaměstnavatele to, jestli má nárok zaměstnanců písemně podložený. Starší návody, které počítají s 55 procenty u stravenek, už neplatí.
Co z toho má zaměstnanec
Rozdíl je hlavně v pohodlí. Stravenky se dají použít jen tam, kde je restaurace nebo obchod přijímá, a papírové mají omezenou platnost. Paušál přijde v penězích a nikdo nekontroluje, jestli za něj člověk koupil oběd, nebo zaplatil nájem. Pro zaměstnavatele odpadá smlouva s vydavatelem stravenek a jejich objednávání, příspěvek se jen přidá jako samostatná položka do mzdového programu. Na výplatní pásce ho pak obvykle najdete jako samostatný řádek mimo hrubou mzdu.
Kolik může stravenkový paušál být bez daně
Limit odvozený od stravného
Osvobozená částka se odvozuje od stravného, které dostávají zaměstnanci státu a obcí při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Z horní hranice tohoto stravného se vezme 70 procent a to je strop osvobozeného příspěvku za jednu směnu. Horní hranici stravného stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou zpravidla s účinností od 1. ledna. Proto se každý rok mění i limit pro stravování a mzdová účetní ho musí po novém roce v programu upravit.
Co se stane s částkou nad limit
Výše příspěvku není zákonem omezená. Zaměstnavatel může dát víc, než kolik je osvobozeno, jen se z rozdílu stává běžný zdanitelný příjem. Část nad limit se zdaní stejně jako mzda a zahrne se do vyměřovacího základu pro sociální i zdravotní pojištění. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení totiž do základu počítá jen příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozené. Osvobozená část do základu nevstupuje, takže z ní neplatí pojistné ani firma.
Druhý příspěvek při dlouhé směně
Kdo pracuje v dlouhých směnách, může dostat v jedné směně dva osvobozené příspěvky. Druhý je osvobozen opět do 70 procent stejné hranice, pokud směna včetně povinné přestávky na jídlo a oddech trvá déle než 11 hodin. U lidí, kteří práci rozvrženou do směn nemají, rozhoduje kalendářní den a aspoň 11 odpracovaných hodin. Jak se přestávky do pracovní doby počítají, popisuje článek o tom, jaké přestávky v práci a pracovní doba určuje zákoník práce.
Kdo má na příspěvek nárok
Tři hodiny práce ve směně
Osvobození se váže na odvedenou práci, ne na typ úvazku. Zaměstnanec musí ve směně pracovat aspoň tři hodiny. Kdo má zkrácený úvazek se čtyřhodinovými směnami, splní podmínku každý pracovní den. Kdo přijde jen na dvouhodinovou poradu, ne. Za den dovolené nebo nemoci zaměstnanec nepracuje vůbec, osvobozený příspěvek za takový den proto nevzniká. Zaměstnavatel ho za tyto dny může vyplatit, musí ho ale zdanit a odvést z něj pojistné.
Pracovní cesta a stravné
Druhou podmínkou je, že zaměstnanci v téže směně nevznikl nárok na stravné z cestovních náhrad. Na pracovní cestě se stravování řeší stravným a obě plnění se za stejnou směnu nesčítají. Když zaměstnanec dopoledne odjede na pětihodinovou cestu a vznikne mu stravné, paušál za tuto směnu osvobozený nebude. Kdy stravné vzniká a jak se krátí za poskytnuté jídlo, vysvětluje přehled cestovních náhrad zaměstnance.
Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti
Lidé na dohodu mají příjem ze závislé činnosti stejně jako zaměstnanci v pracovním poměru, takže se na ně osvobození vztahuje za stejných podmínek. Zákoník práce navíc na dohody uplatňuje většinu pravidel pracovního poměru a povinnost umožnit stravování mezi výjimkami není. Jestli zaměstnavatel přispívá i lidem na dohodu, určuje jeho vnitřní předpis. Podrobněji se rozdílům mezi oběma dohodami a hlavním pracovním poměrem věnuje srovnání DPP, DPČ a HPP.
Home office
Zákon o daních z příjmů osvobození nespojuje s místem výkonu práce. Rozhodují odpracované hodiny ve směně, nikoli to, jestli zaměstnanec sedí v kanceláři, nebo doma. Paušál je proto u lidí, kteří část týdne pracují na dálku, praktičtější než jídelna nebo obědy v kantýně. Pravidla pro samotnou práci z domova, tedy písemnou dohodu a náhradu nákladů za energie, jsou samostatná věc a s příspěvkem na stravování se nesčítají ani nevylučují.
Musí zaměstnavatel na jídlo přispívat?
Umožnit stravování je povinnost
Zákoník práce v § 236 ukládá zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách. Neplatí to vůči lidem vyslaným na pracovní cestu. Umožnit ale neznamená zaplatit. Stačí, aby zaměstnanci měli kde a kdy se najíst, například díky přestávce v práci a kuchyňce. Povinnost přispívat penězi nebo stravenkami soukromému zaměstnavateli zákon neukládá, pro stát a další veřejné zaměstnavatele platí zvláštní předpisy.
Kdy vznikne nárok
Nárok na příspěvek vzniká tehdy, když ho zaměstnavatel dohodne v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu. Zákoník práce mu dovoluje určit podmínky, výši příspěvku, okruh zaměstnanců i způsob financování. Pokud tedy firma v předpisu napíše, že všem zaměstnancům náleží paušál za každou odpracovanou směnu, stává se z benefitu právo, na které mají zaměstnanci za stanovených podmínek nárok. Pokud chce firma pravidla změnit, upraví vnitřní předpis a změnu zaměstnancům oznámí předem.
Daňový výdaj u zaměstnavatele
Zaměstnavatel si příspěvek na stravování uplatní jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona o daních z příjmů. Podmínkou je, že jde o právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. Dnes zákon u stravování žádné zvláštní procento nestanoví, takže výdaj je uznatelný v plné výši, i když část nad limit zaměstnanec danit musí. Kolik dalšího stojí mzda včetně odvodů, rozebírá článek o tom, jaké jsou reálné náklady na zaměstnance.
Proč je paušál výhodnější než přidat na mzdě
Když zaměstnavatel přidá stejnou částku k hrubé mzdě, zaměstnanec z ní zaplatí daň a pojistné a firma k tomu svou část odvodů. Osvobozený příspěvek na stravování projde bez daně i bez pojistného na obou stranách. Za rok tak zaměstnanec dostane čistou částku, ke které by v podobě mzdy firma musela vyplatit znatelně víc. Na druhou stranu osvobozený příspěvek nevstupuje do vyměřovacího základu, takže nezvyšuje nemocenskou ani budoucí důchod, které se z tohoto základu počítají.
Jak nastavit stravenkový paušál ve vnitřním předpisu
- Určete okruh zaměstnanců, včetně toho, jestli se příspěvek týká i lidí na dohodu a na zkrácený úvazek.
- Napište formu příspěvku: peněžitý paušál, stravenky, nebo vlastní stravování.
- Stanovte výši za směnu, buď pevnou částkou, nebo odkazem na zákonný limit, který se mění se stravným.
- Uveďte podmínku odpracovaných tří hodin a vyloučení směn, ve kterých vznikne nárok na stravné.
- Upravte druhý příspěvek pro směny delší než 11 hodin, pokud takové směny máte.
- Domluvte se se mzdovou účetní, jak se budou odpracované směny evidovat a kdy se příspěvek vyplácí.
Časté otázky
Kolik je stravenkový paušál bez daně?
Osvobozeno je 70 procent horní hranice stravného, které dostávají zaměstnanci státu při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Stravné se mění vyhláškou zpravidla každý rok od ledna, a s ním i tento limit. Aktuální částku zjistíte z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí o stravném nebo od mzdové účetní.
Platí se ze stravenkového paušálu sociální a zdravotní pojištění?
Z části do limitu ne, protože osvobozený příjem do vyměřovacího základu nevstupuje. Pokud zaměstnavatel dá víc, rozdíl nad limit se zdaní jako mzda a zaplatí se z něj sociální i zdravotní pojištění. Platí to pro zaměstnance i pro odvody zaměstnavatele.
Mám nárok na paušál, když pracuji z domova?
Zákon osvobození na místo práce neváže, rozhodují tři odpracované hodiny ve směně. Jestli ho dostanete, určuje vnitřní předpis nebo kolektivní smlouva vašeho zaměstnavatele. Pokud předpis home office výslovně nevylučuje a podmínky splníte, náleží vám stejně jako v kanceláři.
Dostanu příspěvek i za dovolenou nebo nemoc?
Za dny dovolené a nemoci osvobozený příspěvek nevzniká, protože v nich neodpracujete potřebné tři hodiny. Zaměstnavatel vám ho za tyto dny vyplatit může, jen ho musí zdanit a odvést z něj pojistné.
Musí mi zaměstnavatel přispívat na obědy?
Soukromý zaměstnavatel musí stravování jen umožnit, tedy dát prostor a čas se najíst. Přispívat penězi ani stravenkami povinně nemusí. Pokud ale příspěvek slíbí v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, máte na něj za stanovených podmínek právo.
Dostanou příspěvek na stravování i lidé na dohodu?
Mohou, pokud to zaměstnavatel ve vnitřním předpisu stanoví. Osvobození od daně platí i pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, protože jde o příjem ze závislé činnosti. Podmínky jsou stejné, tedy aspoň tři hodiny práce ve směně a žádné stravné.
Stravování má vlastní limit, jinak než sport, kultura nebo příspěvek na penzi. Jak se daní a pojišťují ostatní zaměstnanecké benefity a kde mají strop, shrnuje samostatný článek.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 77 a 236 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5 (zakonyprolidi.cz)
