Škoda způsobená zaměstnancem se podle zákoníku práce nehradí stejně jako škoda mezi dvěma cizími lidmi. Zaměstnanec odpovídá jen za škodu, kterou zavinil, a u nedbalosti platí strop odvozený z jeho výdělku. Přísnější pravidla má hmotná odpovědnost za svěřenou hotovost, zboží a nástroje, kde se zavinění předpokládá a náhrada se platí celá. Přehled vychází ze zákoníku práce ve znění platném v roce 2026 a z výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ve zkratce
- Zaměstnanec hradí škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při práci nebo v přímé souvislosti s ní.
- Zavinění musí zpravidla prokázat zaměstnavatel.
- U nedbalosti je strop čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku.
- Úmysl, opilost a návykové látky strop ruší, u úmyslu lze chtít i ušlý zisk.
- Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí se hradí v plné výši.
- Srazit náhradu škody ze mzdy jde jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Obecná odpovědnost zaměstnance
Základní pravidlo je v § 250 zákoníku práce. Zaměstnanec musí nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Musí tedy jít o porušení povinnosti, o vznik škody, o příčinnou souvislost mezi nimi a o zavinění. Chybí-li kterýkoli z těchto prvků, povinnost nahradit škodu nevzniká. Stejná pravidla platí i pro brigádníky, protože zákoník je u dohod nevylučuje, jak popisuje článek o tom, kdy zvolit DPP nebo DPČ.
Kdo musí zavinění prokázat
Zavinění musí prokázat zaměstnavatel. Výjimkou je schodek na svěřených hodnotách a ztráta věcí převzatých na písemné potvrzení, kde se zavinění předpokládá a zaměstnanec se musí sám vyvinit. Když ke škodě přispěl i zaměstnavatel, například tím, že nezajistil potřebné pracovní podmínky, povinnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnanec pak hradí jen tu část škody, která odpovídá míře jeho zavinění. Totéž platí, když škodu způsobilo víc zaměstnanců společně.
Povinnost škodě předcházet
Zaměstnanec má upozornit nadřízeného na škodu, která zaměstnavateli hrozí, a pokud je třeba neodkladně zakročit, má zakročit. Nemusí, když by tím vážně ohrozil sebe nebo jiného člověka. Kdo vědomě neupozornil nebo nezakročil, ačkoli by tím škodě zabránil, může se na náhradě podílet v rozsahu přiměřeném okolnostem, nejvýš však do trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Škodu způsobenou při odvracení jiné škody nebo nebezpečí pro život a zdraví zaměstnanec nehradí, pokud si počínal přiměřeně.
Kolik zaměstnanec zaplatí
Zaměstnanec hradí skutečnou škodu v penězích, pokud ji neodčiní uvedením do předešlého stavu, tedy například opravou. U škody z nedbalosti nesmí náhrada přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti. Průměrný výdělek se zjišťuje zpravidla z předchozího kalendářního čtvrtletí. Kdo má průměrný měsíční výdělek 40 000 korun, zaplatí za nedbalostí rozbitý stroj nejvýš 180 000 korun, i když škoda byla vyšší. Zbytek škody nese zaměstnavatel.
Kdy strop neplatí
Omezení neplatí, když zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Pak hradí celou skutečnou škodu a při úmyslu může zaměstnavatel požadovat i ušlý zisk. Zákoník výslovně říká, že odpovídá i ten, kdo se vlastní vinou uvedl do stavu, kdy nemůže ovládat své jednání. Na druhé straně může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně snížit.
| Situace | Kdo prokazuje zavinění | Výše náhrady |
|---|---|---|
| Škoda z nedbalosti | zaměstnavatel | nejvýš 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Úmysl, opilost, návykové látky | zaměstnavatel | celá škoda, u úmyslu i ušlý zisk |
| Neupozornil na hrozící škodu | zaměstnavatel | nejvýš 3násobek průměrného měsíčního výdělku |
| Schodek na svěřených hodnotách | zavinění se předpokládá | v plné výši |
| Ztráta svěřených věcí | zavinění se předpokládá | v plné výši |
Hmotná odpovědnost za svěřené hodnoty
Hmotnou odpovědnost zakládá písemná dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování. Týká se hotovosti, cenin, zboží, zásob materiálu a jiných hodnot v obratu nebo oběhu, se kterými zaměstnanec může osobně nakládat po celou dobu svěření. Typicky jde o pokladní, prodavače a skladníky. Podle výkladu MPSV sem nepatří služební auta ani vybavení kanceláří, u nich platí jen obecná odpovědnost se stropem. Dohodu lze uzavřít nejdříve v den osmnáctých narozenin.
Schodek a jak se z něj vyvinit
Když na svěřených hodnotách vznikne schodek, zaměstnanec ho nahradí v plné výši, bez stropu. Zaměstnavatel musí doložit dohodu a to, že schodek vznikl za dobu svěření. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění, například proto, že mu zaměstnavatel zanedbáním svých povinností znemožnil s hodnotami řádně nakládat. Pomáhá proto písemně upozorňovat na nezamykatelnou pokladnu nebo sklad, kam chodí i jiní lidé.
Inventura
Zaměstnavatel musí provést inventuru při uzavření dohody, při jejím zániku, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo pracoviště, při přeložení a při skončení pracovního poměru. U kolektivu, který odpovídá společně, také při změně vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoli člena při změně v kolektivu. Kdo při odchodu z takového pracoviště o inventuru nepožádá, nahradí schodek zjištěný nejbližší inventurou. MPSV upozorňuje, že inventura není jediným možným důkazem schodku.
Společná odpovědnost kolektivu
Více zaměstnanců může odpovídat za schodek společně, každý ale musí mít vlastní dohodu. Schodek se rozdělí podle poměru hrubých výdělků od předchozí inventury, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se počítá dvojnásobně. Podíl řadového zaměstnance nesmí přesáhnout jeho průměrný měsíční výdělek, zbytek doplácí vedoucí a zástupce. Když se zjistí, kdo schodek zavinil, hradí ho přednostně on podle míry svého zavinění.
Odstoupení od dohody
Od dohody lze písemně odstoupit, když zaměstnanec začne vykonávat jinou práci, je převeden na jinou práci nebo pracoviště či přeložen. Odstoupit lze také tehdy, když zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od písemného upozornění neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření. U společné odpovědnosti je důvodem i příchod nového kolegy nebo vedoucího. Závazek zaniká skončením pracovního poměru nebo doručením odstoupení. Podle MPSV může být odmítnutí dohody u pokladní a podobných pozic důvodem k výpovědi.
Ztráta svěřených věcí
Zvláštní pravidlo platí pro nástroje, ochranné pracovní prostředky a podobné věci, které zaměstnanec převzal na písemné potvrzení. MPSV uvádí jako příklad notebook, kalkulačku nebo diktafon, tedy věci, které zaměstnanec sám používá a dokáže je zabezpečit. Když se taková věc ztratí, hradí ji v plné výši, ledaže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění. Pozor, jde o ztrátu, ne o poškození. Rozbitý notebook se posuzuje podle obecné odpovědnosti se stropem.
Věci nad 50 000 korun
Věc v ceně nad 50 000 korun smí zaměstnavatel svěřit jen na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. I tu lze uzavřít nejdříve v den osmnáctých narozenin. Vláda může hranici zvýšit nařízením, proto si aktuální částku ověřte v platném znění zákoníku práce. Od dohody zaměstnanec může písemně odstoupit, když mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k ochraně věcí, například nemá kam notebook bezpečně uložit.
Jak zaměstnavatel náhradu uplatní
Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel. Musí ji se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit, zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistil, že škoda vznikla a že ji zaměstnanec má nahradit. Když v podniku působí odbory, musí zaměstnavatel výši náhrady a dohodu o jejím způsobu projednat i s nimi, s výjimkou částek do 1000 korun. U škody způsobené statutárním orgánem určuje náhradu ten, kdo ho do funkce ustanovil.
Dohoda o způsobu náhrady
Pokud zaměstnanec svou povinnost uzná, může se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady škody, například o splátkách. Výše náhrady, kterou zaměstnavatel požaduje, je pak ze zákona součástí této dohody. Podpis dohody je ale uznáním povinnosti, proto ho zvažte až po kontrole, zda zaměstnavatel správně spočítal průměrný výdělek, uplatnil strop u nedbalosti a vzal v úvahu svůj vlastní podíl na škodě.
Srážky ze mzdy a nesouhlas zaměstnance
Bez souhlasu smí zaměstnavatel ze mzdy srazit jen zákonem dané položky, například daň, pojistné, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo náhradu za dovolenou, na kterou nevzniklo právo. Které položky na pásce najdete běžně, popisuje článek jak číst výplatní pásku. Náhradu škody srazit může jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Smluvní pokuty a peněžní záruky srážet nesmí vůbec. Dohodu doporučujeme mít písemně s přesnou částkou a výší splátek.
Když zaměstnanec nesouhlasí
Zaměstnanec nemusí výši náhrady uznat ani podepsat dohodu o srážkách. Zaměstnavatel si pak částku nemůže strhnout sám a musí ji vymáhat žalobou u soudu, kde nese důkazní břemeno ohledně zavinění, s výjimkou schodku a ztráty svěřených věcí. Nesouhlas je vhodné sdělit písemně s důvody, například že škodu způsobila vada stroje nebo nedostatečné zaškolení. Zálohu na cestovné, kterou zaměstnavatel strhává bez souhlasu, rozebírá text o vyúčtování cestovních náhrad.
Pojištění odpovědnosti zaměstnance
Některé pojišťovny nabízejí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání. Hodí se hlavně u práce s drahou technikou nebo vozidly, kde i strop čtyřapůlnásobku výdělku znamená velkou částku. Před uzavřením si přečtěte, zda pojištění kryje i schodek, ztrátu svěřených věcí a škodu způsobenou řízením vozidla, a jaké má výluky a spoluúčast. Pro zaměstnavatele je pojištění rizik jedním z nákladů spojených se zaměstnanci.
Šest kroků, když po vás zaměstnavatel chce náhradu
- Vyžádejte si písemné oznámení s výší a výpočtem náhrady.
- Ověřte, o jakou odpovědnost jde, obecnou se stropem, nebo hmotnou bez stropu.
- Zkontrolujte strop čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku u nedbalosti.
- Sepište, čím přispěl zaměstnavatel, třeba vadným nářadím nebo chybějícím zaškolením.
- Nepodepisujte uznání ani dohodu o srážkách, dokud s výpočtem nesouhlasíte.
- Obraťte se na odbory nebo právníka, když jde o vyšší částku.
Časté otázky
Musím zaplatit škodu, kterou jsem způsobil v práci?
Jen když jste ji zavinili porušením povinností při práci nebo v přímé souvislosti s ní. Zavinění musí zpravidla prokázat zaměstnavatel. Výjimkou je schodek na svěřených hodnotách a ztráta věcí převzatých na písemné potvrzení, kde se musíte vyvinit sami.
Kolik nejvýš zaplatím za škodu z nedbalosti?
Nejvýš čtyřapůlnásobek svého průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti. Strop neplatí, když jste škodu způsobili úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek. Při úmyslu může zaměstnavatel chtít i ušlý zisk.
Co je hmotná odpovědnost?
Jde o písemnou dohodu o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování, typicky hotovost v pokladně nebo zboží ve skladu. Schodek se pak hradí v plné výši a zavinění se předpokládá. Uzavřít ji lze nejdříve v den osmnáctých narozenin.
Může mi zaměstnavatel strhnout škodu z výplaty?
Jen když s ním podepíšete dohodu o srážkách ze mzdy. Bez ní smí srážet jen zákonem dané položky, jako je daň, pojistné nebo nevyúčtovaná záloha. Když nesouhlasíte, musí zaměstnavatel náhradu vymáhat u soudu.
Platím ztracený služební notebook celý?
Pokud jste ho převzali na písemné potvrzení, hradíte ztrátu v plné výši, ledaže prokážete, že vznikla bez vašeho zavinění. U věci nad 50 000 korun musí být navíc uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu. Poškození, na rozdíl od ztráty, se posuzuje podle obecné odpovědnosti se stropem.
Mohu od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupit?
Ano, písemně, když přejdete na jinou práci nebo pracoviště, když jste přeloženi nebo když zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od vašeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách. Závazek zaniká doručením odstoupení nebo skončením pracovního poměru.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákoník práce, § 250 až 264, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Schodek na svěřených hodnotách, Ministerstvo práce a sociálních věcí (mpsv.cz)
- Ztráta svěřených věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí (mpsv.cz)
