Školení BOZP musí zaměstnavatel zajistit každému zaměstnanci při nástupu do práce a znovu vždy, když se změní jeho práce, zařazení nebo technologie, se kterou pracuje. Platí to i pro brigádníky na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Pevnou lhůtu pro opakování zákoník práce nestanoví, obsah, četnost i způsob ověření znalostí určuje sám zaměstnavatel podle rizik. Níže najdete, kdo smí školit, jak vést záznam a co hrozí při kontrole.
Ve zkratce
- Povinnost školit ukládá zaměstnavateli § 103 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanec se školení musí účastnit.
- Školení je povinné při nástupu, při změně zařazení nebo druhu práce a při zavedení nové technologie či pracovních postupů.
- Jak často se školení opakuje, určuje zaměstnavatel podle povahy a závažnosti rizik.
- Školení se týká i zaměstnanců na DPP a DPČ.
- Zákon neurčuje, kdo smí obecné školení vést, odpovědnost má vždy zaměstnavatel.
- Záznam musí jmenovitě prokázat, že byl každý zaměstnanec seznámen s riziky, a to i u e-learningu.
- Za porušení povinností podle § 101 až 103 zákoníku práce může inspekce práce uložit pokutu až dva miliony korun.
Co je školení BOZP a proč ho zákon vyžaduje
Zákoník práce v § 101 ukládá zaměstnavateli zajistit bezpečnost zaměstnanců s ohledem na rizika jejich práce. Školení je hlavní nástroj, jak se zaměstnanci o těchto rizicích a pravidlech dozvědí. Podle § 103 odst. 2 se týká předpisů, které doplňují odborné předpoklady pro výkon práce, souvisejí s vykonávanou prací a s riziky na konkrétním pracovišti.
Informace a pokyny jako součást školení
Vedle samotného školení o předpisech musí zaměstnavatel podle § 103 odst. 1 zaměstnancům předat dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti. Jde hlavně o seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními, která proti nim zaměstnavatel přijal. O předaných informacích a pokynech musí zaměstnavatel vést dokumentaci, takže v praxi se obě povinnosti řeší jedním školením s jedním záznamem.
Z čeho školení vychází
Obsah školení nemá být obecná přednáška o bezpečnosti. Podle § 102 musí zaměstnavatel soustavně vyhledávat nebezpečné činitele na pracovištích, hodnotit rizika a o tom i o přijatých opatřeních vést dokumentaci. Právě z tohoto hodnocení rizik se odvíjí, co se zaměstnanci na školení dozvědí. Kancelářská pozice proto bude mít jiný obsah než práce ve skladu nebo na stavbě.
Kdy musí školení BOZP proběhnout
Vstupní školení při nástupu
Zaměstnavatel musí školení zajistit při nástupu zaměstnance do práce. Zaměstnanec by tedy neměl začít pracovat dřív, než se dozví, jaká rizika ho na pracovišti čekají a jak se před nimi chránit. Souvisí s ním i další krok před nástupem, pracovnělékařská prohlídka. Kdy je vstupní prohlídka povinná a kdo ji platí, popisuje přehled pravidel pro pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců.
Při změně práce nebo technologie
Další školení je povinné při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie a při změně výrobních a pracovních prostředků nebo pracovních postupů. Typicky jde o přechod z kanceláře do provozu nebo o nový stroj. Zákon k tomu přidává ještě situace, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost. V takovém případě musí školení proběhnout bez zbytečného odkladu, ne až v příštím plánovaném termínu.
Jak často se školení opakuje
Pevnou lhůtu pro opakování školení BOZP zákoník práce nestanoví. Podle § 103 odst. 3 určuje četnost zaměstnavatel a musí školení pravidelně opakovat, pokud to vyžaduje povaha a závažnost rizika. Rozšířená představa, že se školení BOZP musí opakovat každé dva roky, pochází z požární ochrany. U ní vyhláška o požární prevenci stanoví opakování nejméně jednou za dva roky a u vedoucích zaměstnanců nejméně jednou za tři roky.
Koho se povinnost týká
Zaměstnanci v pracovním poměru
Školení musí absolvovat všichni zaměstnanci bez ohledu na délku úvazku, tedy i lidé na zkrácený úvazek, na dobu určitou nebo ve zkušební době. Podle § 106 odst. 4 je znalost základních povinností z předpisů o bezpečnosti nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Účast včetně ověření znalostí je proto povinná. Odmítnutí proto není drobnost, ale porušení povinností vyplývajících z předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
Na dohody se podle § 77 odst. 2 vztahují pravidla pracovního poměru až na vyjmenované výjimky, jako je odměňování, skončení, odstupné nebo cestovní náhrady. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci mezi výjimkami není. Brigádník na DPP tedy musí projít školením stejně jako kmenový zaměstnanec, i kdyby u zaměstnavatele pracoval jen několik dní.
Lidé jiného zaměstnavatele a OSVČ
Pokud na pracovišti pracují zaměstnanci jiné firmy, třeba úklidová služba nebo řemeslníci, musí od zaměstnavatele před zahájením prací dostat přiměřené informace a pokyny, hlavně k požárům, první pomoci a evakuaci. Povinnost zajistit bezpečnost se podle § 101 odst. 5 vztahuje na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele na pracovišti zdržují. Jak je to s bezpečností u živnostníků, kteří pracují sami, rozebírá článek o tom, proč BOZP musí dodržovat i OSVČ bez zaměstnanců.
Kdo smí školení BOZP provádět
Zákon kvalifikaci školitele neurčuje
Pro obecné školení zaměstnanců zákon žádnou zvláštní kvalifikaci školitele nestanoví. Obsah, formu, způsob ověření znalostí i dokumentaci určuje zaměstnavatel a za výsledek odpovídá. Školit tak může vedoucí zaměstnanec, vlastní bezpečnostní technik nebo externí firma. Péče o bezpečnost je podle § 101 odst. 2 součástí povinností všech vedoucích zaměstnanců, takže praktickou část často vede mistr přímo na pracovišti.
Odborně způsobilá osoba a velikost firmy
Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP řeší, kdo zajišťuje úkoly v prevenci rizik, tedy i hodnocení rizik, ze kterého školení vychází. Zaměstnavatel do 25 zaměstnanců to může dělat sám, pokud má znalosti odpovídající zkoušce odborné způsobilosti. Při 26 až 500 zaměstnancích sám jen s osvědčením o odborné způsobilosti, jinak přes odborně způsobilou osobu. Nad 500 zaměstnanců vždy přes odborně způsobilé osoby. Osvědčení platí pět let od vykonání zkoušky.
Zvláštní odborná způsobilost
Od obecného školení je potřeba odlišit práce, pro které zvláštní předpisy vyžadují samostatné oprávnění nebo odbornou způsobilost. Patří sem například práce na elektrických zařízeních, obsluha některých technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení nebo svařování. Obecné školení BOZP takové oprávnění nenahrazuje. U každé pozice je proto dobré vědět, zda kromě školení nepotřebuje ještě zvláštní kurz nebo zkoušku, a hlídat jejich platnost.
Jak vést záznam o školení
Prezenční listina, nebo e-learning
Zákoník práce nepředepisuje, jak má záznam vypadat. Státní úřad inspekce práce ve svém sdělení uvedl, že zaměstnavatel může zvolit klasické prezenční školení s listinou, kterou proškolení zaměstnanci vlastnoručně podepíší, nebo e-learning s jedinečným elektronickým záznamem. Rozhodující je průkaznost. Dokumentace musí dostatečně prokázat, že zaměstnavatel každého zaměstnance jmenovitě seznámil s riziky, se kterými může na pracovišti přijít do styku.
Co by měl záznam obsahovat
Záznam by měl zachytit datum, jméno a podpis nebo jedinečnou identifikaci zaměstnance, osnovu nebo obsah školení, jméno školitele a výsledek ověření znalostí, třeba test. Ověření znalostí zákon výslovně požaduje, způsob nechává na zaměstnavateli. Zaměstnanec má podle § 103 odst. 1 právo nahlížet do evidence, která je o něm v souvislosti s bezpečností vedena. Organizaci školení musí zaměstnavatel také projednat s odborovou organizací a zástupcem pro BOZP, kde nepůsobí, přímo se zaměstnanci.
Kdo školení platí
Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí podle § 101 odst. 6 zaměstnavatel a nesmí je přímo ani nepřímo přenášet na zaměstnance. Školení organizované zaměstnavatelem je navíc podle § 274 odst. 2 v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, takže úraz, který se při něm stane, se posuzuje podle pravidel pro pracovní úrazy.
Co hrozí, když školení chybí
Kontrola a pokuty
Dodržování povinností kontrolují oblastní inspektoráty práce a Státní úřad inspekce práce. Kdo jako firma nebo podnikatel nedodrží povinnosti podle § 101 až 103 zákoníku práce, dopouští se přestupku podle § 30 zákona o inspekci práce a hrozí mu pokuta až dva miliony korun. Za neplnění povinnosti projednat bezpečnost se zástupci zaměstnanců je horní hranice nižší. Konkrétní výši určuje inspektorát podle okolností.
Pracovní úraz bez záznamu o školení
Mnohem citelnější bývá chybějící školení po úrazu. Zaměstnavatel se odpovědnosti zprostí jen tehdy, když prokáže, že zaměstnanec porušil předpisy, s nimiž byl řádně seznámen, a jejich dodržování bylo vyžadováno a kontrolováno. Bez záznamu o školení to prakticky nedokáže. Co dělat po úrazu, jak se sepisuje záznam a jaké náhrady náleží, popisuje průvodce tím, jak postupovat, když se stane pracovní úraz v zaměstnání.
Jak nastavit školení BOZP v malé firmě
- Vyhodnoťte rizika jednotlivých pozic a zapište je, z nich vychází obsah školení.
- Určete písemně obsah, četnost, způsob ověření znalostí a vedení záznamů, třeba ve vnitřní směrnici.
- Proškolte každého nového člověka před prvním dnem práce, včetně brigádníků na DPP a DPČ.
- Naplánujte opakování podle rizik a školení zopakujte při každé změně práce, stroje nebo postupu.
- Uchovávejte podepsané prezenční listiny nebo elektronické záznamy.
- Ověřte, zda některá pozice nepotřebuje zvláštní odbornou způsobilost, a hlídejte její platnost.
Časté otázky
Jak často se musí opakovat školení BOZP?
Zákon pevnou lhůtu nestanoví. Četnost určuje zaměstnavatel podle povahy a závažnosti rizik, u rizikovější práce častěji. Dvouletá lhůta, o které se často mluví, platí pro školení požární ochrany, proto ho firmy s BOZP obvykle spojují.
Musí mít školení BOZP i brigádník na DPP?
Ano. Na dohody o provedení práce i o pracovní činnosti se pravidla bezpečnosti práce vztahují stejně jako na pracovní poměr. Brigádník musí být proškolen před začátkem práce, i když u zaměstnavatele pracuje jen pár dní, a zaměstnavatel by o tom měl mít záznam.
Může školení BOZP proběhnout online?
Může. Zákon formu nepředepisuje a inspekce práce připouští e-learning s jedinečným elektronickým záznamem. Podmínkou je, že záznam prokáže, že byl konkrétní zaměstnanec seznámen s riziky svého pracoviště a že si zaměstnavatel ověřil jeho znalosti.
Kdo smí vést školení zaměstnanců?
Zákon zvláštní kvalifikaci školitele pro obecné školení nestanoví. Může ho vést vedoucí zaměstnanec, vlastní bezpečnostní technik nebo externí firma. Za obsah a průkaznost ale vždy odpovídá zaměstnavatel, a ten proto volí někoho, kdo rizika na pracovišti zná.
Kdo platí školení BOZP?
Vždy zaměstnavatel. Náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci nesmí přenést na zaměstnance přímo ani nepřímo, takže srážka ze mzdy za kurz nebo požadavek, aby si zaměstnanec školení zaplatil sám, jsou v rozporu se zákonem.
Co když se zaměstnanec školení odmítne zúčastnit?
Účast na školení včetně ověření znalostí je jeho zákonnou povinností. Odmítnutí je porušením povinností vyplývajících z předpisů, které se týkají vykonávané práce. Zaměstnavatel by takového člověka neměl k rizikové práci pustit, dokud školení neabsolvuje.
Mohlo by vás zajímat
- První zaměstnanec: kolik stojí a co zařídit
- Pracovní úraz: co dělat a jaké jsou náhrady
- BOZP u OSVČ bez zaměstnanců
Zdroje
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 77, 101 až 103, 106, 108 a 274 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, § 9 a 10 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 17 a 30 (zakonyprolidi.cz)
