Tomáš Čupr je nejvýraznější česká podnikatelská značka v internetovém byznysu, ale jeho příběh se obvykle vypráví jako sled tří firem. Zajímavější je to, co je za nimi: model, který se u Rohlíku zásadně liší od tržiště, holdingová struktura sídlící v Praze a pravomocně skončený spor o zaměstnávání kurýrů. Text je informativní přehled, ne investiční doporučení.
Ve zkratce
- Slevomat vznikl v roce 2010, Čupr v něm zakládal s menšinovým podílem vedle investora.
- Slevomat se v roce 2017 prodal britské skupině a Čupr z něj tehdy odešel.
- Doručování jídla prodal německé skupině, což sám popsal jako exekutivní i finanční exit.
- Rohlík vznikl v roce 2014 jako provozní firma, holding nad ním vznikl až v roce 2021.
- Model stojí na vlastních skladech a vlastní logistice, ne na tržišti.
- Skupina působí v šesti zemích pod různými značkami.
- Pokutu za zastřené zaměstnávání kurýrů potvrdily soudy až k Ústavnímu soudu.
Slevomat a doručování jídla
Slevomat byl do obchodního rejstříku zapsán v polovině roku 2010. Zajímavé je složení zakladatelů: Čupr v něm měl podíl něco přes čtvrtinu, další společník necelou čtvrtinu a téměř polovinu držela investiční společnost. Nešlo tedy o klasickou garážovou firmu jednoho zakladatele, ale o projekt s investorem od prvního dne. Během roku 2011 do firmy vstoupily zahraniční entity a základní kapitál se zvýšil.
V roce 2017 oznámila britská skupina akvizici celé slevomatové skupiny včetně slovenské a srovnávací značky, čímž se podle vlastní tiskové zprávy stala největším hráčem v oblasti cestovních nabídek ve střední a východní Evropě. Rejstřík to potvrzuje nepřímo: od podzimu 2017 má firma jediného společníka a Čuprovo působení ve funkci jednatele tehdy končí.
Druhou kapitolou bylo doručování jídla. Prodej německé skupině oznámil Čupr sám na svém webu na začátku roku 2015 a označil ho za exekutivní i finanční exit. Cenu neuvedl. U roku založení téhle služby se zdroje rozcházejí, takže je lepší se ho nedržet.
Rohlík: co je pod značkou
Tady se vyplatí rozlišovat firmy, protože se v článcích pravidelně slévají.
Tři různé společnosti
Provozní firmu pro český trh Čupr zapsal do rejstříku na jaře 2014 a samotnou službu podle svého webu spustil v září téhož roku. Předmět podnikání téhle firmy zahrnuje vedle softwaru a poradenství i velkoobchod, maloobchod, skladování a dokonce pekařství a řeznictví, což o modelu vypovídá víc než jakýkoli marketingový popis.
Mateřskou společností skupiny je akciová společnost zapsaná až v roce 2021 se sídlem v pražském Karlíně, jejíž předmět podnikání je typicky holdingový, tedy správa vlastního majetku a pronájem nemovitostí. Od podzimu 2022 je stoprocentním vlastníkem provozní firmy. Vedle toho existuje ještě osobní holding zakladatele, ve kterém je jediným akcionářem a předsedou správní rady.
Vlastní sklady místo tržiště
Rozdíl mezi tržištěm a tímhle modelem je v tom, kdo drží zboží. Tržiště zboží nevlastní, jen spojuje prodejce se zákazníkem a řeší platbu. Rohlík naopak zboží nakupuje, skladuje ve vlastních distribučních centrech a sám doručuje.
Instituce, které do firmy investovaly, to popisují shodně: jde o vertikálně integrovanou platformu, která vlastní celý řetězec od začátku do konce včetně vlastní technologie a nakupuje čerstvé zboží od místních farmářů a řemeslných výrobců vedle běžného sortimentu. Provozuje tedy vlastní infrastrukturu místo spoléhání na cizí logistiku. To je zásadní rozdíl v nákladové struktuře i v tom, jak těžké je takový byznys napodobit.
Šest trhů, šest značek
Skupina působí v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Rumunsku a Bulharsku, přičemž v každé zemi vystupuje pod vlastní značkou a v jednom případě jde o menšinový podíl. Rozvojová banka, která je jejím akcionářem, ji popisuje jako vedoucího online prodejce potravin v Česku se silnou pozicí v dalších čtyřech zemích.
Kdo do Rohlíku vstoupil
Investoři přicházeli v několika kolech a jejich složení je pro pochopení firmy důležité. V roce 2021 vedl kolo francouzský fond a připojily se mezinárodní rizikový fond, evropská rozvojová banka, česká banka a další investoři. O několik měsíců později vedl další kolo mezinárodní rizikový fond a v roce 2022 belgická investiční společnost, přičemž se účastnil i sám zakladatel.
V roce 2024 vedla růstové financování evropská rozvojová banka spolu s evropskou investiční bankou a stávajícími investory, s tím, že peníze mají jít na automatizaci provozu a na expanzi v Německu, Maďarsku a Rumunsku. Kombinace rizikového kapitálu a rozvojových bank je u české firmy nezvyklá a vypovídá o tom, jak kapitálově náročný model vlastní logistiky je.
Hospodaření: proč je těžké ho popsat
Zdroje se tady rozcházejí nejvíc, a to ze tří důvodů. Míchají se různé účetní jednotky, tedy provozní firma pro český trh, holding nad ní a samostatný konsolidující subjekt. Účetní rok skupiny navíc nekončí v prosinci, ale na konci dubna. A část čísel je v korunách, část v eurech.
Kvalitativně se dá říct tolik: skupina jako celek byla dosud ztrátová, ztráta se zmenšuje a ziskovost se liší podle trhu, přičemž český trh je ziskový výrazně déle než ty ostatní. Vedení také připustilo, že skupina může v závislosti na vlastním hospodaření a na sentimentu trhů vstoupit na burzu. Kdo tedy narazí na titulek se ztrátou v miliardách, měl by si nejdřív ověřit, o kterou firmu a které období jde.
Spor o kurýry, který skončil pravomocně
Nejlépe doloženou kritikou je pokuta za umožnění nelegální práce, konkrétně za zastřené zaměstnávání u osmi kurýrů. Oblastní inspektorát práce ji uložil provozovateli služby a firma se proti ní bránila až do posledního stupně.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost na konci roku 2025 zamítl s tím, že rozhodující je materiální povaha vztahu, ne jeho formální označení: kurýři pracovali osobně, soustavně, podle pokynů firmy a byli na ní ekonomicky závislí, přestože smlouvy naznačovaly nezávislost. Na jaře 2026 pak Ústavní soud stížnost odmítl, čímž pokuta definitivně obstála.
Podstatná je poznámka soudu, že jeho závěry nejsou paušálním verdiktem nad celým segmentem digitálních platforem, ale posouzením konkrétních okolností jednoho případu. Pro každého, kdo v podobném modelu podniká, je to přesto zásadní vodítko. Obdobně stavěné podnikatelské příběhy popisuje i profil Daniela Křetínského a jeho holdingu.
| Milník | Co se stalo |
|---|---|
| 2010 | vznik Slevomatu, Čupr s menšinovým podílem vedle investora |
| 2014 | zápis provozní firmy Rohlíku, na podzim spuštění služby |
| 2015 | oznámení prodeje služby doručování jídla německé skupině |
| 2017 | prodej slevomatové skupiny britskému kupci, konec Čupra ve firmě |
| 2021 | vznik holdingové mateřské společnosti skupiny v Praze |
| 2022 | holding se stává stoprocentním vlastníkem provozní firmy |
| 2025 | Nejvyšší správní soud potvrzuje pokutu za zastřené zaměstnávání |
| 2026 | Ústavní soud stížnost odmítá, pokuta obstála definitivně |
Šest věcí, které stojí za pozornost
- Slevomat nebyl projekt jednoho člověka. Investor v něm měl od začátku téměř polovinu.
- Rohlík není tržiště. Zboží nakupuje, skladuje a doručuje sám.
- Firmy je potřeba rozlišovat. Provozní společnost, holding a osobní holding jsou tři různé subjekty.
- Účetní rok nekončí v prosinci. Proto čísla v článcích tak často nesedí.
- Model je kapitálově náročný. Odtud kombinace rizikového kapitálu a rozvojových bank.
- Spor o kurýry je pravomocně skončený. Rozhodla materiální povaha vztahu, ne smlouva.
Časté otázky
Kdy vznikl Rohlík?
Provozní firma byla do obchodního rejstříku zapsaná na jaře 2014 a samotná služba se podle zakladatele spustila v září téhož roku. Holdingová mateřská společnost vznikla až v roce 2021.
Čím se model liší od tržiště?
Tržiště zboží nevlastní a jen spojuje prodejce se zákazníkem. Rohlík zboží nakupuje, skladuje ve vlastních distribučních centrech a sám doručuje, včetně vlastní technologie.
V kolika zemích skupina působí?
V šesti, konkrétně v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Rumunsku a Bulharsku. V každé zemi vystupuje pod jinou značkou a v jednom případě jde o menšinový podíl.
Je skupina zisková?
Jako celek dosud ne, ale ztráta se zmenšuje a ziskovost se liší podle trhu. Český trh je ziskový výrazně déle než ostatní země, do kterých skupina expandovala.
Kdo do Rohlíku investoval?
Několik kol vedly postupně francouzský fond, mezinárodní rizikový fond a belgická investiční společnost. Akcionáři jsou také evropská rozvojová banka a evropská investiční banka.
Jak dopadl spor o kurýry?
Pokuta za zastřené zaměstnávání osmi kurýrů obstála. Nejvyšší správní soud kasační stížnost v roce 2025 zamítl a Ústavní soud stížnost v roce 2026 odmítl.
Mohlo by vás zajímat
- příběh Petra Kellnera a skupiny PPF, jiná generace českého podnikání
- jak vybudoval Amazon Jeff Bezos, kde vlastní logistika hraje stejnou roli
- v čem se liší exekuce a insolvence, pokud podnikáte a řešíte rizika
Zdroje: výpisy z obchodního rejstříku prostřednictvím systému ARES pro provozní firmu Rohlíku, holdingovou mateřskou společnost, osobní holding zakladatele a Slevomat, osobní web Tomáše Čupra včetně oznámení o prodeji služby doručování jídla, tisková zpráva britské skupiny k akvizici slevomatové skupiny, projektová dokumentace a tiskové zprávy Evropské banky pro obnovu a rozvoj, materiály investora Index Ventures ke kolům financování, oficiální web skupiny Rohlik a odborný právní rozbor rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu ve věci pokuty za zastřené zaměstnávání.
