Petr Kellner vybudoval největší českou soukromou skupinu a jeho příběh začíná u nástroje, který dnes už neexistuje: u kupónové privatizace. Právě ta vysvětluje, jak se dá z malého vlastního vkladu ovládnout majetek o několik řádů větší. Skupina PPF přitom nezůstala u toho, co tehdy získala, a to ji odlišilo od většiny ostatních. Text je informativní přehled, ne investiční doporučení.
Ve zkratce
- Kellner se narodil v roce 1964 v Liberci, vystudoval Vysokou školu ekonomickou.
- Firmu, ze které vznikla PPF, založil s partnery na podzim 1991 s velmi malým kapitálem.
- Vstup do kupónové privatizace umožnila půjčka a kapitálový vklad od sklářského podniku.
- Zlomem byla Česká pojišťovna, protože přinesla stálý tok pojistného k investování.
- Spotřebitelské financování otevřelo skupině trhy v Rusku a v Číně.
- Kellner zahynul při havárii vrtulníku na Aljašce koncem března 2021.
- Skupinu dnes vlastní jeho manželka s dcerami a řídí ji dva spolupředsedové.
Jak fungovala kupónová privatizace
Bez ní se začátek téhle skupiny vysvětlit nedá. Stát vybral podniky určené k převodu do soukromých rukou a jejich majetek rozdělil na akcie, které se ale neprodávaly za peníze, nýbrž za investiční body. Každý dospělý občan si mohl pořídit kupónovou knížku s tisícovkou bodů.
Body pak mohl uplatnit sám na akcie konkrétních podniků, nebo je svěřit investičnímu privatizačnímu fondu, který investoval hromadně. Privatizace probíhala v kolech, v každém byl u každého podniku stanoven kurz, tedy počet bodů za akcii, a při převisu poptávky se kurz do dalšího kola upravil. Proběhly dvě vlny, první v roce 1992 ještě v Československu, druhá v roce 1994 už jen v Česku.
Proč byly fondy tak silné
Tady je jádro věci. Kdo nasbíral cizí investiční body, získal za ně akcie a stal se akcionářem, aniž by musel mít vlastní kapitál. Fond tak mohl z relativně malého vlastního vkladu ovládnout podíly v podnicích s reálnou hodnotou o několik řádů vyšší. To nebyla chyba systému, ale jeho konstrukce.
Firma, kterou Kellner s partnery založil na podzim 1991, měla základní kapitál v řádu stovky tisíc korun a předmětem činnosti byla od začátku správa privatizačního fondu. Účast v první vlně jí umožnila půjčka a kapitálový vklad od sklářského podniku, přičemž Kellner půjčku později splatil a ostatní akcionáře vykoupil.
Co skupina udělala jinak
Fondy skupiny získaly podle jejích vlastních údajů přes tři procenta všech investic první vlny a svěřilo se jim přes sto osmdesát tisíc lidí. Zásadní ale nebylo, kolik získala, nýbrž co s tím udělala: na rozdíl od řady jiných účastníků portfolio nerozprodala a použila ho jako základ dlouhodobého budování skupiny. Tuhle formulaci uvádí skupina sama o sobě, takže jde o její hodnocení, ne o nezávislé zjištění.
Česká pojišťovna jako zlom
V polovině devadesátých let skupina nakoupila na trhu zhruba pětinový podíl v České pojišťovně a dostala se tím k jednacímu stolu ve chvíli, kdy se pojišťovna dostala do vážných potíží. Na přelomu tisíciletí v ní získala většinu dokoupením podílů držených státem a bankou.
Význam téhle akvizice je dvojí. Za prvé přinesla skupině stálý a předvídatelný tok pojistného, tedy velký objem peněz k investování, což je stejný princip, na jakém stojí i Buffettova skupina a její pojišťovací jádro. Za druhé pozdější prodej pojišťovacích aktivit italské skupině, který proběhl v několika krocích a dokončil se v polovině druhé dekády, uvolnil kapitál na vstup do telekomunikací.
Spotřebitelské financování a expanze na východ
Druhým pilířem bylo spotřebitelské financování, které skupina rozjela v Česku ve druhé polovině devadesátých let. Model je jednoduchý: úvěr se nabízí zákazníkovi přímo v prodejně v okamžiku nákupu, bez zajištění a s rychlým schválením. Cílovou skupinou jsou lidé bez úvěrové historie, kteří by u klasické banky neuspěli, a riziko se kompenzuje vyšší sazbou a masovým objemem drobných úvěrů.
Do Ruska skupina vstoupila v roce 2002 koupí místní banky. Do Číny se dostala v roce 2010, kdy tamní regulátor vydal první pilotní licence pro soukromé poskytovatele spotřebitelského financování, a byla mezi nimi jedinou zahraniční firmou. O čtyři roky později získala celostátní licenci. Právě tyhle dva trhy se stovkami milionů lidí bez úvěrové historie daly skupině výnosy, jakých v malé české ekonomice dosáhnout nešlo.
Situace se od té doby změnila. Ruská bankovní aktiva skupina prodala v roce 2022 a část asijských aktiv japonské bankovní skupině. Dnes svůj úvěrový byznys uvádí už jen v Česku, na Slovensku a ve Vietnamu.
Do čeho skupina rozšířila záběr
Telekomunikace jsou dnes jedním z hlavních pilířů. Skupina koupila většinový podíl v českém operátorovi od španělského vlastníka, transakce se dokončila na začátku roku 2014, a o rok později se z operátora vyčlenila telekomunikační infrastruktura a velkoobchod do samostatné společnosti. V roce 2018 koupila ještě operace norského operátora v jihovýchodní Evropě.
Vedle toho drží média, protože v roce 2020 získala televizní skupinu působící ve střední a východní Evropě a stáhla ji z burzy. Ve strojírenství koupila v roce 2017 plzeňského výrobce kolejových vozidel a do skupiny patří i turecký výrobce autobusů. V biotechnologiích vyvíjí léčiva pro onkologická a autoimunitní onemocnění, dále má realitní rameno, finanční služby včetně vlastní banky a elektronické obchodování.
Kritika, která je doložená
Nejvíc pozornosti přitáhla kampaň na podporu obrazu Číny mezi českou veřejností. Novináři zveřejnili zjištění, že úvěrová firma ze skupiny si najala public relations agenturu s tímhle úkolem a že agentura jí během několika měsíců roku 2019 vykázala zhruba dva tisíce hodin práce. Součástí kritizovaných aktivit bylo podle zjištění novinářů založení institutu a útoky na kritiky.
S tím souvisel i spor o partnerskou smlouvu s Univerzitou Karlovou. Firma ji uzavřela na tři roky, ale po kritice z akademické obce od ní během několika dnů odstoupila a peníze univerzita nedostala. Spornou byla především klauzule o nepoškozování dobrého jména druhé strany. Univerzita v reakci zavedla nová etická pravidla pro přijímání darů a sponzorství.
Konec a co zůstalo
Petr Kellner zahynul při havárii vrtulníku u ledovce na Aljašce koncem března 2021, spolu se čtyřmi dalšími lidmi. Americký úřad pro bezpečnost dopravy zveřejnil závěrečnou zprávu o dva a půl roku později a jako pravděpodobnou příčinu označil rozhodnutí pilota a nedostatečný výcvik. Vrtulník při pokusu o přistání zvířil lehký sníh, vznikly podmínky s nulovou viditelností a pilot dočasně ztratil vizuální orientaci.
Skupinu dnes vlastní ze sta procent jeho manželka s dcerami a řídí ji dva spolupředsedové představenstva, finanční ředitelka a investiční ředitel. Rodinné nadace, které manželé založili na začátku a v závěru první dekády tohoto století, pokračují dál. Jejich stipendijní program podpořil stovky studentů a program pro základní školy desítky tisíc žáků.
| Milník | Co se stalo |
|---|---|
| 1991 | vznik správcovské firmy pro privatizační fond |
| 1992 a 1994 | dvě vlny kupónové privatizace, skupina patří k největším fondům |
| polovina 90. let | nákup menšinového podílu v České pojišťovně |
| konec 90. let | vznik spotřebitelského financování |
| 2002 a 2010 | vstup na ruský a čínský trh |
| 2014 | dokončení vstupu do telekomunikací |
| 2021 | Kellner umírá při havárii vrtulníku na Aljašce |
| 2025 | skupinu vlastní manželka s dcerami, řídí ji dva spolupředsedové |
Šest věcí, které stojí za pozornost
- Fondy nepotřebovaly vlastní kapitál. Stačilo nasbírat cizí investiční body.
- Rozhodlo, co se s portfoliem stalo pak. Skupina ho na rozdíl od jiných nerozprodala.
- Pojišťovna přinesla peníze k investování. Stejný princip používá i Buffettova skupina.
- Expanze na východ byla nutná. Česká ekonomika je na takový model malá.
- Ruská aktiva už skupina nemá. Prodala je v roce 2022.
- Datum úmrtí se u zdrojů liší. Bezpečné je psát konec března 2021.
Časté otázky
Kdy vznikla skupina PPF?
Firmu, ze které skupina vyrostla, založil Petr Kellner s partnery na podzim roku 1991. Předmětem činnosti byla od začátku správa privatizačního fondu.
Jak fungovala kupónová privatizace?
Stát rozdělil majetek vybraných podniků na akcie, které se prodávaly za investiční body z kupónových knížek. Občan mohl body uplatnit sám, nebo je svěřit privatizačnímu fondu.
Proč byla Česká pojišťovna zlomová?
Přinesla skupině stálý a předvídatelný tok pojistného, tedy velký objem peněz k investování. Pozdější prodej pojišťovacích aktivit navíc uvolnil kapitál na vstup do telekomunikací.
Na čem stálo spotřebitelské financování?
Na nabídce nezajištěného úvěru přímo v prodejně, s rychlým schválením a bez nutnosti úvěrové historie. Riziko se kompenzuje vyšší sazbou a masovým objemem drobných úvěrů.
Podniká skupina ještě v Rusku?
V bankovnictví ne. Ruská bankovní aktiva prodala v roce 2022 skupině místních investorů, prodej byl dokončen na podzim téhož roku.
Kdo skupinu vlastní dnes?
Ze sta procent manželka Petra Kellnera s dcerami. Řízení má na starosti dvojice spolupředsedů představenstva, finanční ředitelka a investiční ředitel.
Mohlo by vás zajímat
- příběh Daniela Křetínského, jehož holding vznikl původně i s účastí této skupiny
- příběh Tomáše Čupra, představitel jiné generace českého podnikání
- srovnání fondů na americký index, pokud hledáte, kde začít investovat
Zdroje: oficiální stránky skupiny PPF včetně profilu Petra Kellnera, informací o skupině, přehledu společností a tiskových zpráv k prodeji ruských bankovních aktiv a k výsledkům rodinných nadací, stránky nadace rodiny Kellnerových, tisková zpráva televizní skupiny k dokončení fúze, zpravodajství České televize a Českého rozhlasu ke kampani na podporu obrazu Číny a ke smlouvě s Univerzitou Karlovou, zpravodajství amerických médií o závěrečné zprávě Národního úřadu pro bezpečnost dopravy a encyklopedické zdroje ke kupónové privatizaci.
