Živnost při zaměstnání je nejčastější způsob, jak si v Česku přivydělat, a zároveň téma, ve kterém se plete nejvíc pojmů. Vedlejší činnost není nic, co si podnikatel zvolí. Je to důsledek objektivních skutečností a posuzuje se po měsících, ne za celý rok. Právě z toho plynou skoro všechna nemilá překvapení. Text je informativní, konkrétní částky a lhůty si ověřte pro rok, kterého se týkají.
Ve zkratce
- Vedlejší činnost vzniká ze zákona, když souběžně trvá zaměstnání, důchod, rodičovská, péče o blízkého nebo studium.
- Zaměstnáním se rozumí jen činnost zakládající účast na nemocenském pojištění. Podlimitní dohoda se nepočítá.
- U sociálního pojištění vzniká účast až po dosažení rozhodné částky a v prvním roce se zálohy neplatí vůbec.
- U zdravotního pojištění se při souběhu neplatí zálohy nikdy, jen roční doplatek.
- Povinnost podat přiznání se odvíjí od výše příjmu, ne od zisku.
- Zaměstnanec se zálohově zdaněnou mzdou do paušálního režimu vstoupit nemůže.
- Podnikání ve shodném předmětu činnosti se zaměstnavatelem vyžaduje jeho písemný souhlas.
Kdy je činnost vedlejší
Zákon o důchodovém pojištění vyjmenovává šest situací. Vedlejší je činnost v roce, kdy podnikatel vykonával zaměstnání, měl nárok na výplatu invalidního důchodu nebo mu byl přiznán starobní důchod, měl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, osobně pečoval o dítě do čtyř let, osobně pečoval o osobu závislou na pomoci jiného, nebo byl nezaopatřeným dítětem.
Posuzuje se to po kalendářních měsících. V měsících, kdy důvod netrvá, je činnost automaticky hlavní se všemi minimálními odvody. Kdo dá v květnu výpověď, má od června hlavní činnost, i když živnost běží dál celý rok.
Past, na kterou se doplácí nejčastěji
Zaměstnáním se pro tenhle účel rozumí jen činnost zakládající účast na nemocenském pojištění. Nestačí mít jakoukoli smlouvu. U dohody o provedení práce vzniká účast jen v měsících, kdy zúčtovaný příjem dosáhne zákonné hranice. Měsíc, ve kterém dohoda hranici nepřekročila, tedy není měsícem vedlejší činnosti a spadá do hlavní. Rozdíly mezi typy smluv rozebírá článek o tom, kdy použít dohody a kdy pracovní poměr.
Většinu důvodů nemusíte dokládat, protože je má správa sociálního zabezpečení ve své evidenci. Dokládá se ale zaměstnání malého rozsahu, dohoda o provedení práce, služební poměr, práce pro zahraničního zaměstnavatele, péče o závislou osobu a studium, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po podání přehledu.
Sociální a zdravotní pojištění se chovají jinak
Tohle je rozdíl, který stojí za to si zapamatovat, protože oba systémy se při souběhu chovají opačně.
| Otázka | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění |
|---|---|---|
| Vzniká účast vždy | ne, až po dosažení rozhodné částky | ano, pojištění trvá stále |
| Platí se minimum | u vedlejší činnosti ne | minimální vyměřovací základ neplatí |
| Zálohy v prvním roce | ne | ne |
| Zálohy v dalších letech | ano, pokud vznikla účast | nikdy, dokud souběh trvá |
| Vyrovnání | doplatek do osmi dnů po přehledu | doplatek do osmi dnů po přehledu |
U sociálního pojištění se s rozhodnou částkou neporovnává obrat ani hrubý příjem, ale daňový základ, tedy příjmy po odečtení výdajů. Kdo uplatňuje výdaje procentem, počítá se ziskem po odečtení paušálu. Rozhodná částka se navíc krátí o dvanáctinu za každý měsíc, kdy činnost po celý měsíc nebyla vykonávána.
Zálohy na sociální pojištění se v prvním roce vedlejší činnosti neplatí vůbec. Zapnou se až od měsíce následujícího po podání přehledu, ze kterého účast vyplyne. U zdravotního pojištění se zálohy při trvajícím souběhu neplatí nikdy, bez ohledu na výši zisku. Odvádí se jen roční doplatek z přehledu.
Daň z příjmů: jedno přiznání za všechno
Příjmy ze zaměstnání a z podnikání se sčítají do jednoho základu daně u jednoho poplatníka. Klíčová je ale hranice, od které vzniká povinnost podat přiznání, a ta se plete pravidelně.
Zaměstnanec je z povinnosti podat přiznání vyňatý jen tehdy, když měl příjmy ze závislé činnosti od jednoho plátce nebo postupně od více plátců, u všech učinil prohlášení k dani, a jeho ostatní příjmy nepřesáhly zákonnou hranici. Rozhoduje výše příjmu, ne zisku. Kdo vyfakturuje šedesát tisíc a uplatní šedesátiprocentní paušál, má zisk čtyřiadvacet tisíc, ale příjem šedesát, takže přiznání podat musí.
Kdo přiznání podává, tomu zaměstnavatel neprovede roční zúčtování. Celý rok si tedy spočítá sám a sražené zálohy se v přiznání započtou. Slevu na poplatníka nelze uplatnit dvakrát. Protože ji zaměstnání obvykle vyčerpá už samo, zdaňuje se zisk z podnikání efektivně celý.
Paušální daň je pro zaměstnance zavřená
Odpověď je jednoznačná a lidé se na ni ptají pořád. Podmínkou vstupu do paušálního režimu je, že poplatník k prvnímu dni období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. Jediná výjimka jsou příjmy zdaněné srážkovou daní, tedy typicky menší brigáda bez podepsaného prohlášení. Kdo má běžnou zálohově zdaněnou mzdu, do režimu vstoupit nemůže.
Jemnější je situace, kdy do zaměstnání nastoupíte během roku. Paušální režim tím neskončí, protože nástup do zaměstnání není mezi zákonnými důvody jeho ukončení. Daň ale přestane být rovna paušální dani, a tím vzniká povinnost podat přiznání i oba přehledy. Zaplacené paušální zálohy se použijí jako zálohy na daň a na pojistné. Podmínky režimu shrnuje text o tom, jak funguje paušální daň pro OSVČ.
Výdaje procentem z příjmů
Kdo neuplatňuje skutečné výdaje, může použít paušál podle druhu činnosti. Nejvyšší sazba patří zemědělské výrobě a řemeslné živnosti, nižší ostatnímu živnostenskému podnikání, dál pak nájmu a nezávislému povolání. Každá sazba má vlastní strop a způsob uplatnění nelze zpětně měnit. Při souběhu se zaměstnáním je to obvykle nejjednodušší cesta, protože odpadá evidence výdajů.
Co ohlásit a v jaké lhůtě
Ohlašovací místa jsou tři, ne čtyři. Samostatná registrace k dani z příjmů fyzických osob byla zrušena, takže finančnímu úřadu se podnikání zvlášť neohlašuje. Zbývá živnostenský úřad při ohlášení živnosti, správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna.
Lhůty se liší a to je snadné přehlédnout. Na správu sociálního zabezpečení se zahájení činnosti oznamuje do patnácti dnů, na zdravotní pojišťovnu do osmi. Pozor také na správný název úřadu: zákon zná územní správu sociálního zabezpečení, pojem okresní správa se v něm nevyskytuje. Se zahájením podnikání se navíc automaticky zřizuje datová schránka pro OSVČ, kterou od té chvíle chodí úřední písemnosti.
Souhlas zaměstnavatele
Zaměstnanec smí vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Není to zákaz podnikání jako takového. Omezení dopadá jen na shodný předmět činnosti. Kdo pracuje v účetní kanceláři a večer opravuje kola, souhlas nepotřebuje. Kdo účtuje i po večerech vlastním klientům, ano.
Něco jiného je konkurenční doložka, která se sjednává ve smlouvě a působí až po skončení zaměstnání. A ještě něco jiného je situace, kdy podnikání pro jediného odběratele fakticky nahrazuje pracovní poměr. Kde leží hranice, rozebírá článek o tom, co je švarcsystém a kde je jeho hranice.
Šest chyb, které stojí peníze
- Spoléhání na dohodu, která nedosáhla limitu. Takový měsíc není vedlejší činností a spadá do hlavní s minimálními odvody.
- Nepodání přiznání, protože zisk byl malý. Rozhoduje výše příjmu, ne zisku.
- Očekávání, že zaměstnavatel udělá roční zúčtování. Kdo je povinen podat přiznání, ten ho od zaměstnavatele nedostane.
- Pokus vstoupit do paušálního režimu vedle běžné mzdy. Zákon to vylučuje, výjimkou jsou jen příjmy zdaněné srážkou.
- Nedoložení důvodu vedlejší činnosti po podání přehledu. Bez doložení se činnost posoudí jako hlavní.
- Podnikání ve shodném oboru bez písemného souhlasu zaměstnavatele. Souhlas musí být předchozí a písemný.
Časté otázky
Kdy je živnost vedlejší činností?
Když souběžně trvá některý ze zákonných důvodů, tedy zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, důchod, mateřská, péče o malé dítě nebo o závislou osobu, případně studium. Posuzuje se to po měsících.
Platí se u vedlejší činnosti zálohy na pojistné?
Na zdravotní pojištění při trvajícím souběhu nikdy, odvádí se jen roční doplatek. Na sociální pojištění se v prvním roce neplatí a později jen tehdy, když z přehledu vyplyne účast na pojištění.
Musím podat daňové přiznání, když jsem vydělal jen pár tisíc?
Záleží na výši příjmu, ne zisku. Zaměstnanec je z povinnosti vyňatý, jen když jeho ostatní příjmy nepřesáhly zákonnou hranici a u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení k dani.
Můžu mít paušální daň, když jsem zaměstnaný?
Nemůžete, pokud máte mzdu zdaněnou zálohově. Výjimkou jsou jen příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní, tedy menší brigáda bez podepsaného prohlášení.
Potřebuji k podnikání souhlas zaměstnavatele?
Jen tehdy, je-li vaše výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pak musí být souhlas předchozí a písemný. Na jiné obory se omezení nevztahuje.
Kam a do kdy se zahájení živnosti hlásí?
Na živnostenský úřad při ohlášení živnosti, na územní správu sociálního zabezpečení do patnácti dnů a na zdravotní pojišťovnu do osmi dnů. Finančnímu úřadu se podnikání zvlášť neohlašuje.
Zdroje: zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce.
Kdo k živnosti nastupuje do nového zaměstnání, by měl vědět, jak funguje zkušební doba a jak ji lze ukončit.
Kdo k podnikání nastupuje do zaměstnání, by měl zkontrolovat náležitosti pracovní smlouvy včetně konkurenční doložky.
Kdo teprve začíná, najde v samostatném přehledu, jak probíhá založení živnosti, jaké podmínky musí splnit a jak jedním formulářem vyřídit živnostenský úřad, správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu.
Podmínky, za kterých přepočet daně udělá zaměstnavatel a přiznání není potřeba, shrnuje samostatný přehled o tom, kdo může o roční zúčtování požádat a jaké doklady k žádosti patří.
I když vedlejší činnost rozhodnou částku nepřekročí, musíte za rok podat přehled o příjmech a výdajích a důvod vedlejší činnosti v něm uplatnit a doložit.
