Přehled OSVČ je roční vyúčtování pojistného, které podnikatel posílá zvlášť správě sociálního zabezpečení a zvlášť každé zdravotní pojišťovně, u které byl během roku pojištěn. Podává ho každý, kdo alespoň část roku podnikal, i se ztrátou nebo nulovými příjmy. Lhůta končí měsíc po lhůtě pro daňové přiznání, podává se elektronicky a z výsledku plyne případný doplatek i nová výše měsíčních záloh. Kdo byl celý rok v paušálním režimu, přehledy nepodává.
Ve zkratce
- Přehledy jsou dva: jeden pro okresní správu sociálního zabezpečení, druhý pro zdravotní pojišťovnu.
- Povinnost má každá OSVČ, která podnikala aspoň část roku, i když vykázala ztrátu.
- Lhůta je měsíc po uplynutí lhůty pro daňové přiznání, takže se posouvá s daňovým poradcem.
- Doplatek je splatný do osmi dnů od podání přehledu.
- Kdo měl celý rok daň rovnou paušální dani, přehledy nepodává vůbec.
Co je přehled o příjmech a výdajích
Během roku platí podnikatel na sociální a zdravotní pojištění jen zálohy, které vycházejí z výsledků předchozího roku. Skutečnou výši pojistného zjistí až po skončení roku, kdy zná svůj daňový základ. Přehled je formulář, ve kterém tento základ, vyměřovací základ a zaplacené zálohy uvede a porovná. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení i zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ukládají povinnost podat ho na předepsaném tiskopise, každý úřad má svůj.
Proč jsou přehledy dva
Sociální a zdravotní pojištění jsou dva oddělené systémy s vlastními pravidly. Pro sociální pojištění tvoří vyměřovací základ 55 % daňového základu, pro zdravotní 50 %. Liší se i minima, splatnost záloh a lhůta pro OSVČ bez daňového přiznání. Proto jde jeden přehled správě sociálního zabezpečení a druhý pojišťovně. Pokud jste během roku pojišťovnu změnili, dostane přehled každá, u které jste byli pojištěni.
Z čeho se vychází
Základem obou formulářů je dílčí základ daně ze samostatné činnosti, tedy příjmy z podnikání po odečtení výdajů. Přehledy se proto vyplňují až po daňovém přiznání a čísla do nich přecházejí z něj. Jak se z tohoto základu odvozují měsíční platby a proč se oba systémy chovají jinak, rozebírá článek o tom, jak se počítají zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění.
Kdo přehled OSVČ podává
Každý, kdo podnikal aspoň část roku
Povinnost má každá osoba samostatně výdělečně činná, která v daném roce vykonávala činnost aspoň jeden den. Nezáleží na tom, jestli měla zisk, ztrátu nebo žádné příjmy, ani na tom, zda podnikala hlavně, nebo vedle zaměstnání. Povinnost trvá i v případě, že daňové přiznání podávat nemusíte. ČSSZ výslovně uvádí, že přehled se podává i při nulových příjmech, protože z něj vychází zúčtování záloh.
Kdy se přehledy nepodávají: paušální daň
Výjimku zákon dává jen osobě, jejíž daň z příjmů za dané období je rovna paušální dani. Kdo byl v paušálním režimu celý rok a nic nezměnilo jeho postavení, platí jednu měsíční částku finančnímu úřadu a přehledy nepodává. Jak se do režimu vstupuje a jaká pásma existují, vysvětluje článek o tom, komu se vyplatí paušální daň pro OSVČ. Pokud jste v režimu byli jen část roku nebo z něj vypadli, přehledy za tento rok podat musíte.
Lhůta pro podání přehledu
Měsíc po lhůtě pro daňové přiznání
Oba zákony stanoví, že přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Nerozhoduje den skutečného podání přiznání. Přehled podaný dřív se považuje za podaný poslední den lhůty, což má význam pro splatnost doplatku i nových záloh. Pokud termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den.
Tři varianty podle způsobu podání přiznání
Základní lhůta pro daňové přiznání činí tři měsíce po skončení roku, takže přehled se podává do měsíce poté. Kdo nepodal přiznání v základní lhůtě, ale podal ho později elektronicky, má lhůtu pro přiznání o měsíc delší a s ní i lhůtu pro přehled. Nejvíc času má ten, komu přiznání zpracoval daňový poradce: lhůta pro přiznání je šest měsíců a přehled se podává o měsíc později. Využití poradce ČSSZ předem nehlásíte, jen ho vyznačíte přímo v přehledu.
Když daňové přiznání nepodáváte
Tady se oba systémy rozcházejí a je dobré je nezaměňovat. Zdravotní pojišťovně předkládá OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání přehled nejpozději do 8. dubna následujícího roku. Pro správu sociálního zabezpečení platí stejná lhůta jako při podání přiznání v základní lhůtě, tedy měsíc po jejím uplynutí. Pokud nevíte, zda přiznání podávat musíte, ověřte to předem, protože na tom závisí obě lhůty.
Jak a kde přehled podat
Přehled pro ČSSZ přes ePortál
OSVČ, která má datovou schránku zřízenou ze zákona, což je zpravidla každý s přiděleným IČO, musí přehled podat výhradně elektronicky ve formátu XML. Nejjednodušší je interaktivní formulář na ePortálu ČSSZ: přihlásíte se datovou schránkou nebo identitou občana, část údajů se předvyplní a formulář odešlete přímo. Hotový soubor lze poslat i do datové schránky e-Podání ČSSZ nebo do schránky příslušné okresní správy.
Přehled pro zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojišťovny dnes přijímají přehledy jen elektronicky, papírový formulář poštou ani do schránky na pobočce už nestačí. Každá pojišťovna má vlastní online portál nebo aplikaci, kde se formulář předvyplní a dopočítá pojistné; u VZP jde o portál Moje VZP. Druhou cestou je datová schránka pojišťovny. Na to, jaké další povinnosti podnikateli s datovou schránkou vznikají a jak hlídat doručené zprávy, se zaměřuje článek o tom, jak používat datovou schránku jako OSVČ.
Co z přehledu vyplyne
Doplatek do osmi dnů
Pokud zaplacené zálohy během roku nepokryly skutečné pojistné, vznikne doplatek. U sociálního i zdravotního pojištění je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, kdy byl přehled podán, nebo kdy podán být měl. Pokud jste naopak zaplatili víc, vzniká přeplatek; zdravotní pojišťovna ho podle přehledu vrací automaticky, stav vyúčtování u ČSSZ uvidíte na ePortálu.
Nové zálohy a odkdy platí
Z přehledu se také určí nové měsíční zálohy na další období. U zdravotního pojištění se nová záloha platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl přehled podán nebo podán být měl, a je splatná do osmého dne následujícího měsíce. U sociálního pojištění platí nová výše až od měsíce, který po podání přehledu následuje, a záloha je splatná v měsíci, za který se platí. Pokud vám vyjde méně než zákonné minimum, které se odvozuje od průměrné mzdy a mění se každý rok, platíte minimální zálohu.
Vedlejší činnost a rozhodná částka
Kdy je činnost vedlejší
Pro sociální pojištění může být podnikání vedlejší činností, pokud máte v daném roce důvod, který zákon uznává: zaměstnání, invalidní nebo starobní důchod, péči o dítě do čtyř let, péči o závislou osobu, studium jako nezaopatřené dítě nebo peněžitou pomoc v mateřství. Vedlejší činnost se uplatňuje právě v přehledu za příslušný rok a důvod je potřeba doložit nejpozději do konce měsíce, který následuje po podání přehledu. Pozdější doložení ČSSZ nebere v úvahu.
Rozhodná částka a pojištění
U vedlejší činnosti vzniká účast na důchodovém pojištění jen tehdy, když daňový základ dosáhne rozhodné částky. Ta se odvozuje od průměrné mzdy a mění se každý rok, aktuální hodnotu zveřejňuje ČSSZ. Za měsíce bez činnosti se poměrně snižuje. Pokud ji nepřekročíte, pojistné na sociální pojištění za tento rok neplatíte, přehled ale podat musíte. Zdravotní pojištění vedlejší činnost nezná. Jak to vypadá při souběhu s prací, vysvětluje přehled o tom, co obnáší živnost při zaměstnání a její limity.
Opravný přehled a sankce
Když se údaje změní
Pokud po podání zjistíte, že daňový základ byl vyšší, třeba po dodatečném daňovém přiznání, musíte podat opravný přehled do osmi dnů od zjištění a rozdíl doplatit. ČSSZ chce doplatek do osmi dnů, zdravotní pojišťovna do třiceti dnů od zjištění změny. Když vyjde základ nižší, opravný přehled pro ČSSZ podat můžete, a to do konce třetího měsíce po měsíci, kdy jste se o změně dozvěděli. Opravným přehledem ale nelze dodatečně změnit činnost z hlavní na vedlejší.
Co hrozí při nepodání
Nepodání přehledu, jeho pozdní podání nebo použití jiného než předepsaného formuláře je přestupek, za který může správa sociálního zabezpečení uložit pokutu. Z dlužného pojistného navíc běží penále za každý den prodlení. Zdravotní pojišťovna může do doby, než přehled dostane, stanovit pravděpodobnou výši pojistného a také uložit pokutu. Při zmeškání lhůty proto podejte přehled co nejdřív.
Jak podat přehledy krok za krokem
- Dokončete daňové přiznání, pokud ho podáváte.
- Zjistěte svou lhůtu podle toho, zda přiznání podáváte sami, elektronicky později, nebo přes daňového poradce.
- Vyplňte přehled pro ČSSZ na ePortálu, u vedlejší činnosti vyznačte důvod a připravte doklad.
- Vyplňte přehled pro každou zdravotní pojišťovnu, u které jste byli v roce pojištěni.
- Do osmi dnů od podání zaplaťte doplatky na obou účtech.
- Nastavte nové zálohy: u zdravotní pojišťovny od měsíce podání, u ČSSZ od následujícího měsíce.
Časté otázky
Musím podat přehled OSVČ, když jsem neměl žádné příjmy?
Ano. Povinnost má každý, kdo podnikal aspoň část roku, bez ohledu na výsledek. I při nulových příjmech nebo ztrátě se přehledem zúčtují zaplacené zálohy a určí se pojistné za celý rok, takže ho pošlete ČSSZ i pojišťovně.
Do kdy se přehledy podávají, když mám daňového poradce?
Do jednoho měsíce od konce prodloužené lhůty pro daňové přiznání, tedy zhruba o tři měsíce později než při podání svépomocí. ČSSZ poradce předem nehlásíte, stačí ho vyznačit v přehledu. Bez tohoto údaje počítá ČSSZ se základní lhůtou.
Podávám přehledy i v paušálním režimu?
Ne, pokud vaše daň za celý rok odpovídala paušální dani. Přehledy podáváte, když jste v režimu byli jen část roku, vystoupili z něj nebo vaše daň paušální dani neodpovídala. Pak vyúčtujete pojistné běžným způsobem.
Mohu přehled poslat poštou na papíře?
Zdravotní pojišťovny už přijímají jen elektronické podání a ČSSZ to vyžaduje od každého, kdo má datovou schránku ze zákona, tedy od běžného živnostníka s IČO. Nejpohodlnější je online formulář, který se předvyplní a sám dopočítá pojistné.
Kdy zaplatím doplatek a kdy novou zálohu?
Doplatek je splatný do osmi dnů po podání přehledu nebo po konci lhůty pro jeho podání. Novou zálohu na zdravotní pojištění platíte poprvé za měsíc, ve kterém jste přehled podali, na sociální pojištění až za měsíc následující.
Platím sociální pojištění, když podnikám vedle zaměstnání?
Jen pokud daňový základ z podnikání dosáhne rozhodné částky, která se každý rok mění. Vedlejší činnost ale musíte uplatnit v přehledu a doložit důvod, jinak vás ČSSZ posoudí jako hlavní činnost s povinným minimem.
Mohlo by vás zajímat
- Účetní, daňový poradce, nebo paušál: co se OSVČ vyplatí
- Zálohy OSVČ na pojištění: jak se počítají
- Datová schránka pro OSVČ: povinnosti a lhůty
Zdroje
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5b, 14, 14a, 15 a 25c (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a, 7, 8 a 24 (zakonyprolidi.cz)
- Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (Česká správa sociálního zabezpečení)
