Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti je téma, kde se v českých textech dodnes cituje paragraf, který v zákoně už pět let není. Výchozí pravidlo je přitom jednoduché: jednatel za dluhy s.r.o. neručí. Existuje ale několik cest, jak se firemní dluh přece jen dostane na jeho osobní majetek, a u všech platí něco nepříjemného. Důkazní břemeno nese jednatel, ne ten, kdo ho žaluje.
Ve zkratce
- Ručení za dluhy s.r.o. má společník do výše nesplaceného vkladu, ne jednatel.
- Paragraf o ručení při úpadku byl zrušen a nahrazen jinak fungujícím pravidlem.
- V soudním sporu prokazuje péči řádného hospodáře sám jednatel.
- Ujednání omezující jeho odpovědnost se vůbec nebere v potaz.
- Za daňové dluhy firmy jednatel ze zákona neručí.
- Neuložené účetní závěrky zakládají domněnku porušení jeho povinností.
- Rezignace není okamžitá, funkce zaniká až po dvou měsících.
Základní pravidlo a jeho výjimky
Zákon nikde nestanoví, že by jednatel ručil za dluhy společnosti s ručením omezeným. U tohoto typu firmy zmiňuje ručení jen u společníků, a to omezeně: společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Jednatel v tomhle ustanovení není zmíněn vůbec. Jeho vztah ke společnosti je vztahem příkazním, ne ručitelským. Právě omezené ručení bývá hlavním důvodem, proč se podnikatel rozhoduje mezi s.r.o. a živností.
Pět cest, jak se dluh přesto dostane na jednatele
Výjimky jsou ale reálné a v praxi se jich uplatňuje víc, než by firmy čekaly. Patří sem nenahrazená škoda způsobená porušením povinnosti při výkonu funkce, výkon funkce přes soudem uložený zákaz, přispění k úpadku porušením povinností, náhrada škody věřiteli za nepodání insolvenčního návrhu a konečně smluvní ručení, tedy podpis avalu na směnce nebo zástava vlastního majetku u úvěru. Poslední případ se zákonným ručením nemá nic společného, ale v praxi je nejčastější.
Platí to i na toho, kdo v rejstříku není
Na osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, ačkoli jím není, se použijí ustanovení o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře i o následcích jejího porušení, a to bez zřetele k tomu, jaký vztah k firmě má. Jde o pravidlo proti bílým koňům. Kdo firmu skutečně řídí, nese povinnosti jednatele i bez zápisu v rejstříku.
Péče řádného hospodáře
Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Zákon k tomu přidává domněnku: má se za to, že jedná nedbale ten, kdo této péče není schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Přijmout funkci, na kterou člověk nestačí, je tedy samo o sobě pochybení.
Pravidlo podnikatelského úsudku
Podnikání znamená riskovat a zákon to respektuje. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu korporace. Čtyři podmínky musí být splněny současně. Ztrátové rozhodnutí tedy samo o sobě pochybením není, pokud bylo připravené a v zájmu firmy. Neloajální rozhodnutí se ale pod tohle pravidlo neschová, ani kdyby bylo sebelépe podložené.
Důkazní břemeno je obrácené
Tady se většina článků plete. Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Nedokazuje tedy společnost, že jednatel pochybil, ale jednatel, že postupoval správně. Praktický důsledek je zásadní: kdo si nevede písemné podklady k rozhodnutím, nemá čím prokázat, že byl informovaný.
Vyloučit odpovědnost nelze
K právním jednáním korporace omezujícím odpovědnost člena jejího voleného orgánu se nepřihlíží. Není to neplatnost, kterou by někdo musel namítat, a nezhojí to ani souhlas valné hromady. Doložka ve smlouvě o výkonu funkce, která by odpovědnost limitovala částkou, je tedy zcela bez účinku. Vypořádat lze až vzniklou újmu, ale k účinnosti takové dohody je potřeba souhlas dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, ne jen přítomných.
Co porušení péče přinese
Zákon rozlišuje tři samostatné následky a v praxi se často zaměňují. Prvním je vydání prospěchu, druhým náhrada újmy, třetím ručení věřiteli. Každý má jiné podmínky a jiný rozsah.
Vydání prospěchu není náhrada škody
Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala, a není-li to možné, nahradí ho v penězích. Společnost tedy nemusí prokazovat, že jí vznikla škoda a v jaké výši. Stačí, že jednatel na porušení něco získal. Pro firmu je to podstatně snazší cesta než žaloba na náhradu škody.
Ručení věřiteli má čtyři podmínky
Tohle je ustanovení, které v praxi znamená osobní odpovědnost jednatele za dluh firmy. Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen ji nahradit, ručí věřiteli za dluh společnosti v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na společnosti nemůže domoci. Všechny čtyři podmínky musí platit najednou a rozsah ručení není celý dluh, ale jen výše nenahrazené škody.
Odměna se nemusí vyplatit
Plnění podle smlouvy o výkonu funkce se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku korporace, ledaže ten, kdo smlouvu schválil, rozhodne jinak. Zadržení odměny je tedy samostatný nástroj, který nevyžaduje soud ani prokazování škody.
Zrušený paragraf, na který se stále odkazuje
Do konce roku 2020 obsahoval zákon o obchodních korporacích ustanovení o ručení členů orgánů při úpadku, podle kterého mohl soud rozhodnout, že jednatel ručí za splnění povinností korporace. Novelou účinnou od ledna 2021 bylo zrušeno. V dnešním znění zákona je na jeho místě jediná věta o tom, že je zrušeno. Texty, které ho citují jako klíčové, popisují stav starý pět let.
Náhrada funguje úplně jinak
Nástupnické ustanovení není konstruováno jako ručení vůči věřiteli, ale jako povinnost plnit do majetkové podstaty. Přispěl-li jednatel porušením svých povinností k úpadku a bylo-li už rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, rozhodne insolvenční soud na návrh insolvenčního správce o povinnosti vydat do podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, a to až dva roky zpět. Při konkursu může navíc rozhodnout, že jednatel poskytne do podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku firmy.
Věřitel to sám podat nemůže
Rozdíl proti zrušené úpravě je pro věřitele nepříjemný. Návrh podává insolvenční správce, ne jednotlivý věřitel. Správce ho podá i tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor, ale nejsou-li v podstatě peníze na vedení řízení, může podání podmínit tím, aby mu věřitelé složili přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem, mohou ji požadovat zpět jako pohledávku za majetkovou podstatou.
Vydání odměny má vlastní podmínku
Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce se týká jen řízení zahájeného na návrh jiné osoby než dlužníka. Podá-li insolvenční návrh firma sama, tahle část se neuplatní. Je to jeden z mála případů, kdy včasné vlastní přiznání úpadku jednateli přímo pomáhá.
Povinnost podat insolvenční návrh
Dlužník, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tutéž povinnost má i statutární orgán, a je-li jednatelů víc a jednají samostatně, má ji každý z nich. Lhůta tedy není počtem dnů a nevědomost sama o sobě nechrání. Z druhé strany se na totéž řízení dívá věřitel, kterého čeká přihlášení pohledávky do insolvence.
Odpovědnost je přímo vůči věřiteli
Osoba, která insolvenční návrh nepodala, odpovídá věřiteli za škodu, kterou tím způsobila. Rozsah je přesně vyčíslený: rozdíl mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenci skutečně dostal. Nejde tedy o odpovědnost vůči společnosti, kterou by uplatňoval správce, ale o nárok každého jednotlivého věřitele.
Zprostit se lze jen důkazem
I tady je břemeno obrácené. Jednatel se odpovědnosti zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti nemělo vliv na rozsah uspokojení pohledávky, nebo že povinnost nesplnil kvůli okolnostem nezávislým na jeho vůli, které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí. Věřitel navíc může už v průběhu řízení navrhnout předběžné opatření, kterým soud jednateli uloží složit přiměřenou částku do úschovy, a to i tehdy, když celkovou škodu ještě nelze vyčíslit.
Za daně firmy jednatel neručí
Tohle překvapí i účetní. Ručení za daň musí být výslovně uloženo zákonem, a ani daňový řád, ani zákon o dani z přidané hodnoty žádné ustanovení o ručení jednatele za daňové dluhy jeho společnosti neobsahují. Ručení podle zákona o DPH dopadá na příjemce zdanitelného plnění, tedy na odběratele, který věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude úmyslně uhrazena.
Jak se neuhrazená daň přesto přenese
Neuhrazená daň je dluh společnosti jako každý jiný a na jednatele se může dostat jen obecnými cestami: jako škoda způsobená firmě porušením péče řádného hospodáře s navazujícím ručením věřiteli, jako škoda věřiteli, tedy i státu, za nepodání insolvenčního návrhu, nebo v insolvenci přes povinnost plnit do majetkové podstaty. A pak samozřejmě tehdy, když jednatel sám podepíše ručitelské prohlášení, což je dobrovolný akt.
Účetní závěrky a nepříjemná domněnka
Zákon ukládá jednateli zajišťovat řádné vedení předepsané evidence a účetnictví. Firmy zapisované do veřejného rejstříku zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin. Nezveřejnění je přestupek, za který lze uložit pokutu ve výši procenta z hodnoty aktiv, takže nejde o pevnou částku, ale o hodnotu rostoucí s velikostí firmy.
Rejstříkový soud může firmu zrušit
Nepředloží-li obchodní korporace účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí období, vyzve ji rejstříkový soud, aby chybějící závěrky doplnila ve lhůtě jednoho měsíce, jinak může uložit pořádkovou pokutu. Nepodaří-li se výzvu doručit, zahájí soud řízení o zrušení firmy. Nevyjde-li v řízení najevo, že majetek postačuje aspoň na úhradu nákladů likvidace, může rozhodnout o zrušení bez likvidace.
Domněnka, která obrací celý spor
Tohle ustanovení chybí v článcích o tématu skoro vždy: má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která povinnosti vůči rejstříkovému soudu neplní, porušuje péči řádného hospodáře. Ve spojení s obráceným důkazním břemenem to jednatele staví do velmi nepříjemné pozice. Neuložená závěrka tedy není administrativní drobnost, ale připravený argument pro každý budoucí spor o náhradu újmy. Chybějící závěrky ve sbírce listin si navíc přečte každý, kdo si dá práci s prověřením protistrany v rejstřících.
Vyloučení z funkce
Soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu, který v posledních třech letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu tří let od právní moci rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace. Zákaz tedy neplatí jen pro firmu, kde k porušení došlo, ale pro všechny.
Funkce zaniká sama
Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být dotyčný členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích. Není potřeba odvolání valnou hromadou ani rezignace. Soud může na návrh výjimečně rozhodnout, že vyloučená osoba zůstane členem orgánu jedné konkrétní firmy, pokud by vyloučení mohlo poškodit její oprávněné zájmy nebo její věřitele.
Porušení zákazu je nejtvrdší ručení v zákoně
Kdo poruší zákaz uložený rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností korporace, které vznikly v době, kdy přes zákaz fakticky vykonával činnost člena jejího statutárního orgánu. Ručení tady není omezené výší škody ani vkladem, jde o všechny dluhy za dané období. Soud navíc i bez návrhu rozhodne o opětovném zákazu, a to až na deset let.
Odchod z funkce nic neuzavírá
Rezignace není okamžitá. Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce až uplynutím dvou měsíců od jeho dojití. Po tu dobu běží povinnost péče řádného hospodáře dál, včetně povinnosti podat insolvenční návrh. Kdo odstupuje ve chvíli, kdy firma míří k úpadku, se odpovědnosti nezbaví.
Prodej podílu je něco jiného
Převod podílu a funkce jednatele jsou dvě samostatné věci. Prodej podílu neznamená ani zánik funkce, ani zánik odpovědnosti za předchozí jednání. Co převod skutečně přináší, je ručení převodce společnosti za dluhy, které byly s podílem převedeny, ale to je ručení společníka, ne jednatele.
Lhůta začne běžet, až se na to přijde
Tříletá promlčecí lhůta neběží od odchodu z funkce ani od samotného jednání, ale od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o osobě povinné k její náhradě. U pochybení, které vyjde najevo až u nového jednatele nebo u insolvenčního správce, tak může začít běžet o mnoho let později. Objektivní strop je deset let od vzniku škody, u úmyslného jednání patnáct.
Přehled cest k osobní odpovědnosti
| Cesta | Kdo uplatňuje | Rozsah |
|---|---|---|
| vydání prospěchu | společnost | získaný prospěch |
| ručení za nenahrazenou škodu | věřitel | výše nenahrazené škody |
| plnění do majetkové podstaty | insolvenční správce | odměna zpět, při konkursu i rozdíl dluhů a majetku |
| nepodání insolvenčního návrhu | jednotlivý věřitel | co v insolvenci nedostal |
| výkon funkce přes zákaz | věřitel | všechny dluhy za dané období |
| smluvní ručení a aval | banka nebo dodavatel | podle podpisu |
Sedm věcí, které o odpovědnosti jednatele překvapí
- Klíčový paragraf byl zrušen. Ustanovení o ručení při úpadku v zákoně od roku 2021 není, přesto se cituje dál.
- Důkazní břemeno nese jednatel. Ve sporu prokazuje on, že jednal správně, ne firma, že pochybil.
- Omezení odpovědnosti ve smlouvě je bez účinku. Nepřihlíží se k němu, nemusí se ani namítat.
- Za daně firmy se neručí. Ručení podle zákona o DPH míří na odběratele, ne na jednatele dodavatele.
- Neuložená závěrka zakládá domněnku pochybení. A ta se v každém dalším sporu obrátí proti jednateli.
- Rezignace trvá dva měsíce. Po tu dobu běží všechny povinnosti včetně insolvenčního návrhu.
- Odpovědnost nese i ten, kdo v rejstříku není. Rozhoduje faktické řízení firmy, ne zápis.
Jakmile se firemní dluh dostane k inkasní agentuře, platí pro její postup vlastní mantinely. Co si agentura smí připočíst a kam si na ni stěžovat, rozebírá text o tom, jaké má vymáhání dluhu pravidla a náklady.
Časté otázky
Ručí jednatel za dluhy s.r.o.?
Ze zákona ne. Ručení za dluhy společnosti s ručením omezeným má společník, a to jen do výše, v jaké nesplnil vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v rejstříku. Jednatel se k osobní odpovědnosti dostane jen porušením svých povinností při výkonu funkce, nepodáním insolvenčního návrhu, výkonem funkce přes soudní zákaz nebo tím, že sám podepíše ručení či aval.
Kdo musí u soudu prokázat, že jednatel pochybil?
Nikdo. Je-li posuzováno, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Jednatel tedy prokazuje, že jednal správně. Prakticky to znamená vést si písemné podklady k zásadním rozhodnutím, protože bez nich není čím doložit, že rozhodnutí bylo informované.
Lze odpovědnost jednatele omezit ve smlouvě?
Nelze. K právním jednáním korporace omezujícím odpovědnost člena voleného orgánu se nepřihlíží, takže doložka o limitu odpovědnosti je bez účinku a nemusí se ani napadat. Vypořádat lze až vzniklou újmu, a to smlouvou, k jejíž účinnosti je potřeba souhlas dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, nikoli jen těch přítomných na valné hromadě.
Odpovídá jednatel za nezaplacenou daň firmy?
Přímo ze zákona ne. Ručení musí být výslovně uloženo zákonem a ani daňový řád, ani zákon o DPH takové ustanovení pro jednatele nemají. Nezaplacená daň se na něj může dostat jen obecnými cestami, tedy jako škoda způsobená firmě, jako škoda státu jako věřiteli při nepodání insolvenčního návrhu, nebo v insolvenci. A samozřejmě tehdy, když sám podepíše ručitelské prohlášení.
Co hrozí za neuložené účetní závěrky?
Firmě pokuta ve výši procenta z hodnoty aktiv a pořádková pokuta od rejstříkového soudu. Chybí-li závěrky za nejméně dvě po sobě jdoucí období, může soud po marné výzvě zahájit řízení o zrušení firmy, případně i o zrušení bez likvidace. Pro jednatele je ale nejhorší zákonná domněnka, že tím porušuje péči řádného hospodáře.
Zbavím se odpovědnosti, když z funkce odstoupím?
Nezbavíte. Funkce zaniká až uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení společnosti a po tu dobu běží všechny povinnosti dál. Za dobu, kdy jste funkci vykonávali, odpovědnost trvá i po odchodu, protože se váže na okamžik jednání, ne na okamžik uplatnění nároku. Prodej podílu na tom nic nemění, jsou to dvě samostatné věci.
Kdy se nárok proti jednateli promlčí?
Obecná lhůta je tři roky, ale běží až od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o osobě povinné k její náhradě. U pochybení, které vyjde najevo teprve u nového jednatele nebo u insolvenčního správce, tak může začít běžet o mnoho let později. Objektivní strop je deset let od vzniku škody, u úmyslného jednání patnáct let.
Mohlo by vás zajímat
- jak se přihlašuje pohledávka do insolvence z pohledu věřitele
- zákaz konkurence jednatele, který platí rovnou ze zákona
- jak si prověřit protistranu ve veřejných rejstřících
- čím se liší s.r.o. od živnosti z pohledu daní a odvodů
Zdroje
Text vychází z platných znění předpisů a ze zveřejněných rozhodnutí soudů, včetně porovnání s vyhlášenými zněními s pozdější účinností. Konkrétní částky pokut kromě zákonného stropu neuvádí, protože se odvozují od velikosti firmy.
- zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 51 až § 53 k péči řádného hospodáře, § 62 až § 66 k faktickému jednateli a úpadku a § 132 k ručení společníků
- novela č. 33/2020 Sb., kterou byla zrušena dřívější úprava ručení členů orgánů při úpadku, s účinností od ledna 2021
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 159 k péči řádného hospodáře a ručení věřiteli, § 160 k rezignaci a § 619 až § 636 k promlčení
- zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 98 až § 100 k povinnosti podat insolvenční návrh a k odpovědnosti za její nesplnění
- zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, § 104 až § 106 k pořádkové pokutě, ke zrušení firmy a k domněnce porušení péče řádného hospodáře
- zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 21a ke zveřejnění závěrky a § 37a k přestupku a výši pokuty
- rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu k souběhu funkcí ze dne 11. 4. 2018, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí
- nález Ústavního soudu k zákazu souběhu ze dne 13. 9. 2016, plný text v databázi NALUS
