Nejoblíbenější rodinný dům je dnes menší, než býval: průměrná obytná plocha novostavby klesla zhruba z 95 na 91 metrů čtverečních a průměrný počet podlaží ze 2,4 na 1,9. Za obratem stojí kombinace změněných preferencí, nákladů a regulace v územních plánech. Text ukazuje, co ta čísla znamenají v praxi a podle čeho velikost volit.
Hlavní body
- Průměrná obytná plocha novostavby klesla zhruba z 95 na 91 metrů čtverečních.
- Průměrný obestavěný prostor se snížil ze 771 na 759 metrů krychlových.
- Průměrná zastavěná plocha byla koncem 90. let kolem 148 m2, v roce 2011 už 138,9 m2.
- Počet podlaží klesl z průměrných 2,4 na 1,9, tedy směrem k bungalovům.
- Za zmenšováním stojí i územní plány, které určují maximální zastavěnost pozemku.
- Jak se počítá daň z nemovitých věcí
Jaká velikost domu dnes převažuje?
Průměrná obytná plocha nově stavěného rodinného domu se pohybuje kolem 91 metrů čtverečních, zatímco kolem roku 2010 to bylo zhruba 95. Průměrný obestavěný prostor za stejnou dobu klesl ze 771 na 759 metrů krychlových.
Čísla vypadají nenápadně, ale jde o obrat dlouhodobého trendu. Zatímco počet postavených domů roste, jejich velikost se zmenšuje.
Od patra k bungalovu
Výraznější než plocha je změna tvaru. Průměrný počet podlaží rodinného domu klesl z 2,4 v roce 1997 na 1,9 v posledních dostupných statistikách.
Přízemní dům je pohodlnější na provoz i na stáří, ale zabere víc pozemku. Právě tady se dostává do konfliktu s regulací zastavěnosti, která se paralelně zpřísňuje.
Zastavěná plocha v čase
Průměrná zastavěná plocha rodinným domem činila v roce 1997 zhruba 144,7 metru čtverečního, koncem 90. let vzrostla asi na 148,9 a v roce 2011 už byla jen 138,9.
Kombinace menší zastavěné plochy a nižšího počtu podlaží dává jasný obrázek: staví se menší domy, které se rozkládají spíš do šířky než do výšky.
Proč se domy zmenšují
Důvody jsou tři a působí současně. Změna preferencí, kdy lidé dávají přednost menšímu, ale lépe vyřešenému prostoru. Ekonomika, kde každý metr znamená náklad na stavbu i na provoz. A regulace.
Územní plány stále častěji stanovují minimální rozlohu, na kterou lze pozemek rozdělit, a maximální podíl zastavěnosti. Stavebník tak nemá volnost, i kdyby peníze měl.
Kolik metrů skutečně potřebujete
Rozhodující není počet metrů, ale počet lidí a to, jestli někdo z domácnosti pracuje z domova. Pracovna navíc znamená v rozpočtu i v půdorysu víc než jedna další ložnice.
Praktické vodítko: raději menší dům s dobře řešeným úložným prostorem než větší s chaotickou dispozicí. Souvislosti rozebírá text o tom, jak dostat do domu dost úložného prostoru.
Kde se metry ztrácejí
V chodbách, ve schodišti a v místnostech, které vznikly, protože zbyly. Dispozice s dlouhou chodbou spotřebuje na komunikaci plochu odpovídající celé menší ložnici.
Bungalov je v tomhle náročnější, protože nemá schodiště, ale potřebuje víc chodeb. To je jeden z důvodů, proč přízemní dům se stejnou užitnou plochou zabere víc zastavěné plochy.
Druhým místem, kde metry mizí bez užitku, jsou velkoryse pojaté průchozí prostory u vstupu. Zádveří a šatna mají svůj smysl, ale jakmile se z nich stane hala, ze které se jen odbočuje, platíte za plochu, ve které nikdo netráví čas. Ve statistice se přitom počítá stejně jako obývací pokoj.
Co menší dům znamená pro provoz
Menší obestavěný prostor znamená nižší tepelnou ztrátu, tedy menší a levnější zdroj tepla a nižší účty. Rozdíl se projeví každý rok po celou dobu užívání.
Volbu zdroje tepla popisuje text o dotaci na nový kotel a možnosti vlastní výroby elektřiny text o podpoře vlastní elektrárny.
Na co myslet při volbě velikosti
Na to, jak bude dům sloužit za patnáct let, ne dnes. Děti se odstěhují, schody začnou vadit a z pokoje se stane pracovna nebo pokoj pro hosty.
Rezervu je levnější připravit než dostavět. Nachystaný prostor v podkroví nebo přípojka pro budoucí přístavbu stojí zlomek toho, co pozdější zásah do hotové stavby. Co obnáší opačný postup, popisuje text o tom, co všechno obnáší demolice domu.
Přehled: jak se rodinné domy měnily
| Ukazatel | Dříve | Novější údaj |
|---|---|---|
| Průměrná obytná plocha | zhruba 95 m2 kolem roku 2010 | zhruba 91 m2 |
| Průměrný obestavěný prostor | 771 m3 kolem roku 2010 | 759 m3 |
| Průměrná zastavěná plocha | 144,7 m2 v roce 1997, 148,9 m2 koncem 90. let | 138,9 m2 v roce 2011 |
| Průměrný počet podlaží | 2,4 v roce 1997 | 1,9 |
| Trend počtu staveb | rostoucí | rostoucí |
| Trend velikosti staveb | rostoucí do konce 90. let | klesající |
Údaje vycházejí z veřejně dostupných statistik bytové výstavby a slouží k orientaci v trendu, ne jako doporučená velikost.
Často kladené otázky
Jaká je dnes průměrná velikost rodinného domu?
Průměrná obytná plocha novostavby se pohybuje kolem 91 metrů čtverečních, zatímco kolem roku 2010 to bylo zhruba 95. Průměrný obestavěný prostor klesl ze 771 na 759 metrů krychlových. Domy se tedy zmenšují, i když jejich počet roste.
Proč se rodinné domy zmenšují?
Působí tři důvody současně: změna preferencí směrem k menšímu, ale lépe řešenému prostoru, ekonomika, kde každý metr znamená náklad na stavbu i provoz, a regulace. Územní plány často stanovují minimální rozlohu pozemku a maximální podíl zastavěnosti.
Staví se dnes spíš patrové domy, nebo bungalovy?
Trend jde jednoznačně k přízemním domům. Průměrný počet podlaží klesl z 2,4 v roce 1997 na 1,9. Bungalov je pohodlnější na provoz i ve stáří, zabere ale víc pozemku, což naráží na regulaci zastavěnosti.
Kolik metrů čtverečních potřebuje čtyřčlenná rodina?
Rozhodující není samotný počet metrů, ale počet lidí a to, jestli někdo pracuje z domova. Pracovna znamená v rozpočtu i v půdorysu víc než další ložnice. Obecně platí, že menší dům s dobře řešeným úložným prostorem poslouží lépe než větší s chaotickou dispozicí.
Kde se v domě nejvíc ztrácejí metry?
V chodbách, ve schodišti a v místnostech, které vznikly proto, že zbyly. Dispozice s dlouhou chodbou spotřebuje na komunikaci plochu odpovídající menší ložnici. Bungalov nemá schodiště, ale potřebuje víc chodeb.
Vyplatí se stavět menší dům?
Z hlediska provozu ano, protože menší obestavěný prostor znamená nižší tepelnou ztrátu, levnější zdroj tepla a nižší účty po celou dobu užívání. Rezervu na budoucí rozšíření je přitom levnější připravit dopředu než dostavovat později.
