Ilustrační fotografie: Dohoda o rozvázání pracovního poměru: důvod, odstupné, nemoc
Podnikání

Dohoda o rozvázání pracovního poměru: důvod, odstupné, nemoc

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je nejpružnější způsob, jak ukončit zaměstnání: končí se dnem, na kterém se obě strany shodnou, bez výpovědní doby a bez nutnosti uvádět důvod. Platí ale jen tehdy, když je písemná a když ji obě strany podepíšou dobrovolně. Na tom, co v ní stojí, přitom závisí odstupné. Níže najdete, jak dohodu sepsat, kdy do ní patří důvod, co znamená pro podporu a kdy se dá napadnout u soudu.

Ve zkratce

  • Dohoda musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení (§ 49 zákoníku práce).
  • Pracovní poměr končí sjednaným dnem, výpovědní doba se neuplatní.
  • Důvod uvádět nemusíte, u organizačních důvodů ale rozhoduje o odstupném.
  • Dohodu lze uzavřít i v pracovní neschopnosti nebo v těhotenství, ochranná doba se na ni nevztahuje.
  • Kdo odejde dohodou, má na podporu v nezaměstnanosti nárok za stejných podmínek jako ostatní.
  • Zaměstnanec návrh přijmout nemusí. Neplatnost dohody se uplatňuje u soudu do dvou měsíců.

Jak dohoda o rozvázání pracovního poměru funguje

Zákoník práce v § 48 zná čtyři způsoby rozvázání pracovního poměru: dohodu, výpověď, okamžité zrušení a zrušení ve zkušební době. Dohoda je z nich jediná, ke které je potřeba souhlas obou stran, a zároveň jediná, kterou zákon nijak neomezuje důvody ani termínem. Může ji navrhnout zaměstnanec, který chce odejít rychleji, i zaměstnavatel, který chce poměr ukončit bez výpovědního důvodu.

Písemná forma a dvě vyhotovení

Podle § 49 odst. 2 musí být dohoda písemná a podle odstavce 3 musí každá strana obdržet jedno vyhotovení. Ústní domluva s vedoucím tedy pracovní poměr neukončí. Příručka Ministerstva práce a sociálních věcí upozorňuje, že dohoda nemusí být na jedné listině: stačí písemný návrh jedné strany a písemné přijetí druhou. Nedodržení písemné formy vede k neplatnosti, kterou lze podle téže příručky napravit tím, že strany obsah dohody dodatečně písemně zachytí.

Dohoda uzavřená elektronicky

Když se dohoda uzavírá elektronicky, musí ji zaměstnavatel podle § 21 odst. 1 zaslat na e-mailovou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a kterou mu zaměstnanec pro tyto účely písemně sdělil. Sedmidenní lhůta k odstoupení, kterou zákon u elektronicky uzavřených smluv zná, se ovšem týká jen pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Dohoda o rozvázání pracovního poměru v tomto výčtu není, takže podpis je závazný stejně jako na papíře.

Den skončení: kdy pracovní poměr končí

Pracovní poměr končí sjednaným dnem. Nejjistější je napsat konkrétní kalendářní datum, ale podle příručky MPSV může být den určen i jinak, například dnem podpisu, dnem dokončení určitých prací nebo dnem skončení pracovní neschopnosti zaměstnance. Neuplatní se výpovědní doba, takže poměr může skončit hned, nebo naopak za několik měsíců, pokud to oběma stranám vyhovuje. Příručka MPSV výslovně připouští jakýkoli dohodnutý termín v budoucnosti.

Zpětně ukončit nelze

Den skončení nesmí podle judikatury Nejvyššího soudu, jak ji shrnuje příručka MPSV, předcházet dni podpisu. Pokud strany přesto napíšou dřívější datum, dohoda není neplatná, ale pracovní poměr skončí až dnem jejího podpisu. Kdo tedy podepisuje dohodu až po dni, kdy chtěl skončit, zůstává do podpisu formálně zaměstnancem. Zpětné ukončení proto nefunguje ani v situaci, kdy zaměstnanec už několik dní nechodí do práce.

Důvod v dohodě a proč na něm záleží

Dohoda nemusí obsahovat žádný důvod, a podle příručky MPSV dokonce ani tehdy, když to zaměstnanec požaduje. Důvod ale uvést lze a v některých situacích je to v zájmu zaměstnance. Odstupné totiž podle § 67 náleží jen při výpovědi z organizačních důvodů nebo při dohodě z týchž důvodů. Pokud dohoda důvod neuvádí a zaměstnavatel později tvrdí, že šlo o odchod na přání zaměstnance, prokazuje se nárok na odstupné hůř.

Kdy dohoda zakládá nárok na odstupné

Odstupné náleží, když se poměr rozvazuje dohodou proto, že se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje, nebo že se zaměstnanec stal nadbytečným kvůli organizační změně, tedy z důvodů § 52 písm. a) až c). Činí nejméně jeden průměrný měsíční výdělek, trval-li poměr méně než rok, dva při trvání od jednoho do dvou let a tři při trvání aspoň dva roky. Jde o zákonné minimum.

Dvanáctinásobek průměrného výdělku jako odstupné náleží při dohodě z důvodu, že zaměstnanec dosáhl na pracovišti nejvyšší přípustné expozice. Stejnou částku jako jednorázovou náhradu podle § 271ca dostane zaměstnanec, který dohodu uzavřel proto, že podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost k dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení poměru, pokud se strany písemně nedohodnou jinak.

Podpora v nezaměstnanosti po dohodě

Způsob skončení na nárok na podporu nemá vliv, pokud nejde o skončení zaměstnavatelem pro zvlášť hrubé porušení povinností. Zákon o zaměstnanosti v § 50 zná jedinou sadu sazeb: 80 procent průměrného čistého výdělku v první fázi, 50 procent ve druhé a 40 procent po zbytek podpůrčí doby, odstupňovanou jen podle věku. Snížená podpora pro ty, kdo odešli sami nebo dohodou bez vážného důvodu, byla podle MPSV zrušena od ledna 2026.

Podmínky nároku a podpůrčí doba

Na podporu má nárok uchazeč, který v posledních dvou letech získal aspoň dvanáct měsíců důchodového pojištění a požádal o ni na krajské pobočce Úřadu práce. Podpůrčí doba činí pět měsíců do 52 let věku, osm měsíců nad 52 do 57 let a jedenáct měsíců nad 57 let. Vyplacené odstupné podle Úřadu práce výplatu podpory neodkládá, takže ji lze pobírat od prvního dne nároku.

Tři pracovní dny na žádost

Kdo požádá o zprostředkování zaměstnání a o podporu nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, bude veden v evidenci a dostane podporu ode dne následujícího po skončení. Pozdější žádost znamená, že se podpora počítá až od podání. Údaje potřebné pro posouzení podpory uvádí zaměstnavatel v potvrzení o zaměstnání, které při skončení vydává podle § 313. Datum skončení u dohody znáte předem, návštěvu úřadu si tedy můžete naplánovat.

Dohoda v pracovní neschopnosti a v ochranné době

Zákaz výpovědi v ochranné době podle § 53 chrání zaměstnance před výpovědí ze strany zaměstnavatele, například v pracovní neschopnosti, v těhotenství nebo na rodičovské dovolené. Na dohodu se nevztahuje. Podle příručky MPSV skončí pracovní poměr ke sjednanému dni i tehdy, když po uzavření dohody nastane pracovní neschopnost nebo těhotenství. Nemocný zaměstnanec tak dohodu uzavřít může, ale přichází o ochranu, kterou mu dává pravidlo o výpovědi z pracovního poměru v ochranné době.

Když zaměstnanec návrh nechce podepsat

Zaměstnanec nemá povinnost návrh dohody přijmout, a to ani když ho zaměstnavatel předloží s tím, že jde o formalitu. Pokud nesouhlasí, pracovní poměr trvá a zaměstnavatel ho může ukončit jen jiným způsobem, typicky výpovědí z důvodů vyjmenovaných v § 52. Samotné odmítnutí návrhu výpovědním důvodem není, protože zaměstnavatel smí dát výpověď jen z důvodů, které tento paragraf uvádí.

Oprávněný nátlak a bezprávná výhrůžka

Nejvyšší soud rozlišuje mezi oprávněným nátlakem a bezprávnou výhrůžkou. Když zaměstnavatel návrh odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou dány důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru, jde podle rozsudku sp. zn. 21 Cdo 992/2023 o oprávněný nátlak. Bezprávná výhrůžka nastává, když někdo hrozí něčím, k čemu není oprávněn, nebo oprávněným krokem vynucuje něco, k čemu použit být nesmí. Dohoda uzavřená pod bezprávnou výhrůžkou je neplatná. Kdy okamžité zrušení skutečně přichází v úvahu, vysvětluje průvodce okamžitým zrušením pracovního poměru.

Odstoupení od dohody a neplatnost

Zákoník práce jednostranné odstoupení od podepsané dohody o rozvázání pracovního poměru nezná. Kdo podpisu lituje, může se bránit jen tím, že dohodu napadne jako neplatnou, například kvůli chybějící písemné formě nebo kvůli tomu, že ji podepsal pod bezprávnou výhrůžkou. Podle § 72 se neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou uplatňuje u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr touto dohodou skončit. Kdo lhůtu zmešká, nárok už neprosadí, proto je dobré se v ní poradit s advokátem nebo s odborovou organizací.

Dohoda, nebo výpověď: srovnání

Výběr mezi dohodou a výpovědí ovlivňuje termín odchodu, ochranu v nemoci i odstupné. Kdo dává výpověď sám, musí počítat s výpovědní dobou nejméně dva měsíce, která podle § 51 začíná dnem doručení. U poměru na dobu určitou je třetí možností nechat ho doběhnout, jak popisuje článek o tom, jak končí pracovní poměr na dobu určitou.

Hledisko Dohoda Výpověď
Souhlas druhé strany nutný není potřeba
Konec poměru sjednaný den uplynutí výpovědní doby, nejméně dva měsíce
Důvod není povinný u zaměstnavatele jen z § 52
Ochranná doba neuplatní se chrání před výpovědí zaměstnavatele
Odstupné jen při organizačních důvodech jen při organizačních důvodech
Napadení u soudu do dvou měsíců do dvou měsíců

Šest věcí, které si před podpisem dohody ohlídat

  1. Dohoda je písemná a jedno vyhotovení zůstává vám.
  2. Den skončení je napsaný konkrétním datem a nepředchází dni podpisu.
  3. U organizačních důvodů je důvod uvedený konkrétně a s ním i výše odstupného.
  4. Víte, jakou ochranu ztrácíte, pokud jste v pracovní neschopnosti nebo těhotná.
  5. Do tří pracovních dnů po skončení se přihlásíte na Úřadu práce.
  6. Když vás k podpisu někdo nutil, hlídáte si dvouměsíční lhůtu k soudu.

Časté otázky

Musí být v dohodě o rozvázání pracovního poměru uveden důvod?

Nemusí, a zaměstnavatel ho podle výkladu MPSV nemusí doplnit ani na vaši žádost. Pokud ale odcházíte kvůli rušení firmy, přemístění nebo nadbytečnosti, je rozumné trvat na tom, aby tam důvod byl. Na něm totiž závisí nárok na odstupné a jeho pozdější prokazování.

Dostanu podporu v nezaměstnanosti, když odejdu dohodou?

Ano, za stejných podmínek jako při výpovědi. Rozhoduje dvanáct měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech a včasná žádost na Úřadu práce. Snížená podpora za odchod bez vážného důvodu byla zrušena, nárok vylučuje jen skončení zaměstnavatelem pro zvlášť hrubé porušení povinností.

Můžu uzavřít dohodu, když jsem na nemocenské?

Můžete. Zákaz se týká výpovědi dané zaměstnavatelem, ne dohody, a pracovní poměr skončí sjednaným dnem i během pracovní neschopnosti. Předem si ale rozmyslete, zda vám nevyhovuje víc zůstat v poměru, protože výpověď by vám zaměstnavatel v nemoci až na výjimky dát nemohl.

Musím podepsat dohodu, kterou mi zaměstnavatel předloží?

Nemusíte. Bez vašeho podpisu dohoda nevznikne a pracovní poměr dál trvá. Zaměstnavatel ho pak může ukončit jen výpovědí ze zákonného důvodu nebo okamžitým zrušením, pokud jsou pro něj splněné podmínky. Návrh si klidně vezměte domů a přečtěte si v klidu datum i důvod.

Můžu od podepsané dohody odstoupit?

Zákoník práce jednostranné odstoupení od dohody o rozvázání pracovního poměru neupravuje, ani když byla uzavřena elektronicky. Bránit se lze jen žalobou na neplatnost, například kvůli bezprávné výhrůžce nebo chybějící písemné formě. Žalobu je nutné podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit.

Jak se počítá výše podpory v nezaměstnanosti z čistého výdělku, jak dlouho se podpora vyplácí podle věku a kolik si lze při ní přivydělat, rozebírá samostatný přehled.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktor Aedu.cz a má na starosti rubriky Finance, Podnikání a Cestování. Píše o daních a odvodech OSVČ, pojištění, investování a o právech cestujících. Novinářskou praxi získal v redakcích Prima Zoom a Novinky.cz. Při psaní vychází ze zákonů, pokynů úřadů a pojistných podmínek, na které v článcích odkazuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *