Pracovní poměr na dobu určitou smí mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem trvat nejvýše tři roky a opakovat se nejvýše dvakrát, přičemž i prodloužení se počítá jako opakování. Celkem nesmí řetězení přesáhnout devět let. Zákoník práce ale zná výjimky, hlavně pro zástup za rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené. Níže najdete, kdy se doba určitá změní na neurčitou, jak se takový poměr ukončí, jak dlouhá smí být zkušební doba a do kdy se lze obrátit na soud.
Ve zkratce
- Doba trvání musí být sjednána písemně, jinak je pracovní poměr na dobu neurčitou.
- Jeden poměr na dobu určitou smí trvat nejvýše 3 roky a mezi týmiž stranami ho lze opakovat nejvýše dvakrát.
- Celková doba všech poměrů na dobu určitou mezi týmiž stranami nesmí přesáhnout 9 let.
- Zástup za mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou lze od června 2025 opakovat bez omezení počtu, ale jen do 9 let.
- Kdo pracuje po uplynutí sjednané doby dál s vědomím zaměstnavatele, je v poměru na dobu neurčitou.
- Zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání.
Kdy jde o pracovní poměr na dobu určitou
Výchozí pravidlo zákoníku práce v § 39 odst. 1 je jednoduché: pracovní poměr trvá na dobu neurčitou, pokud nebyla písemně sjednána doba jeho trvání. Doba určitá tedy vzniká jen tehdy, když ji strany výslovně uvedou v pracovní smlouvě nebo v písemném dodatku. Ústní dohoda, e-mail s poznámkou o půlročním úvazku nebo jen interní tabulka zaměstnavatele nestačí. Co dalšího do smlouvy patří a co je v ní povinné, rozebírá samostatný článek o tom, na co si dát pozor u pracovní smlouvy a jejích náležitostí.
Datem, nebo dobou konání prací
Doba trvání se nejčastěji určí konkrétním dnem, kdy poměr skončí. Zákon ale počítá i s tím, že se omezí na dobu konání určitých prací, například do dokončení sezónních prací nebo konkrétní zakázky. V takovém případě musí zaměstnavatel podle § 65 odst. 1 upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem. Aby nevznikl spor, kdy přesně práce skončila, vyplatí se popsat ji ve smlouvě co nejkonkrétněji.
Jak dlouho může doba určitá trvat a kolikrát se opakuje
Tři roky a dvě opakování
Podle § 39 odst. 2 smí být pracovní poměr na dobu určitou sjednán nejdéle na tři roky a mezi týmiž smluvními stranami opakován nejvýše dvakrát. V praxi to znamená nejvýše tři po sobě jdoucí poměry na dobu určitou, každý nejvýše na tři roky. Kratší doby se sjednávat mohou, třeba na šest měsíců nebo na rok, jen se každé další sjednání započítává do počtu opakování bez ohledu na to, jak krátké bylo.
Prodloužení se počítá jako opakování
Zákon výslovně říká, že za opakování se považuje i prodloužení. Když tedy máte smlouvu na rok a zaměstnavatel ji dodatkem prodlouží o další rok, jde o první opakování. Další prodloužení nebo nová smlouva na dobu určitou je druhé opakování a tím je možnost vyčerpaná. Čtvrtý poměr na dobu určitou mezi stejnými stranami už zákon v běžném režimu nepřipouští, pokud se neuplatní některá z výjimek popsaných níže.
Strop devět let a přestávka tří let
Celková doba všech poměrů na dobu určitou mezi týmiž stranami nesmí přesáhnout devět let ode dne vzniku prvního z nich. Strop platí i pro výjimku u zástupů. Řetězení se ale může přerušit: pokud od skončení předchozího poměru na dobu určitou uplynuly tři roky, k předchozímu poměru se nepřihlíží a počítání začíná znovu.
Výjimky z pravidla tří opakování
Zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou
Od června 2025 platí, že jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, lze poměr na dobu určitou sjednávat bez omezení počtu opakování. Totéž se týká dovolené, která na tyto dovolené bezprostředně navazuje. Jeden poměr ale dál smí trvat nejvýše tři roky a celkový strop devět let zůstává. Výjimku lze podle přechodného ustanovení použít i na poměry uzavřené před touto změnou, doba před ní se do devíti let započítává.
Vážné provozní důvody a zvláštní povaha práce
Zaměstnavatel se od pravidla tří let a dvou opakování může odchýlit také tehdy, když má vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kvůli kterým po něm nelze spravedlivě chtít poměr na dobu neurčitou. Jiný postup musí být těmto důvodům přiměřený a musí ho upravit písemná dohoda s odborovou organizací. Ta vymezí důvody, pravidla sjednávání a opakování, okruh dotčených zaměstnanců a dobu, na kterou se dohoda uzavírá.
Kde odborová organizace nepůsobí, může dohodu nahradit vnitřní předpis zaměstnavatele se stejnými náležitostmi. Jinde to zákon neumožňuje. Pokud tedy zaměstnavatel s odbory dohodu nemá a jen tvrdí, že u něj existují provozní důvody, výjimka se neuplatní. Jako zaměstnanec se proto vyplatí zeptat, o jaký dokument se zaměstnavatel opírá, a požádat o jeho znění dřív, než podepíšete další smlouvu na dobu určitou.
Agentury práce
Omezení počtu opakování a délky se nevztahuje na poměr na dobu určitou mezi agenturou práce a jejím zaměstnancem, který pracuje u jiného zaměstnavatele, tedy u uživatele. Agentura má ale vlastní limit: téhož zaměstnance nesmí přidělit k témuž uživateli na déle než dvanáct kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Neplatí to, když o delší přidělení požádá sám zaměstnanec nebo když jde o zástup za mateřskou či rodičovskou dovolenou.
Kdy se doba určitá změní na neurčitou
Písemné oznámení, že trváte na dalším zaměstnávání
Pokud zaměstnavatel sjedná dobu určitou v rozporu se zákonem, například počtvrté nebo nad tři roky, neznamená to automaticky poměr na dobu neurčitou. Podle § 39 odst. 5 je potřeba, aby zaměstnanec ještě před uplynutím sjednané doby zaměstnavateli písemně oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Teprve pak platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Oznámení je rozumné doručit prokazatelně, třeba proti podpisu nebo do datové schránky.
Lhůta dvou měsíců k soudu
Když se strany neshodnou, zda byly podmínky splněny, může zaměstnavatel i zaměstnanec podat k soudu návrh na určení. Lhůta je nejpozději dva měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Jde o lhůtu, po jejímž marném uplynutí se nárok u soudu už prosadit nedá, proto nemá smysl čekat. Zákon spojuje vznik doby neurčité s oběma podmínkami současně, tedy s rozporem se zákonem i s včasným oznámením.
Když po skončení pracujete dál
Zvláštní pravidlo platí pro situaci, kdy sjednaná doba uplyne, ale nikdo nic neřeší. Pokud zaměstnanec po uplynutí sjednané doby dál pracuje a zaměstnavatel o tom ví, platí podle § 65 odst. 2, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Nemusí přitom vzniknout žádný nový dokument. Zaměstnavatel, který chce poměr ukončit, si proto musí konec hlídat, a zaměstnanec, který chce zůstat, by si měl uschovat doklady, že pracoval i po sjednaném dni.
Jak pracovní poměr na dobu určitou skončí
Uplynutím sjednané doby
Nejběžnější konec je uplynutí sjednané doby podle § 48 odst. 2. Výpověď se nedává a poměr skončí sám posledním sjednaným dnem. Zákaz výpovědi v ochranné době, například při pracovní neschopnosti, se váže na výpověď, takže skončení uplynutím doby nebrání. Odstupné při tomto způsobu skončení nenáleží, protože § 67 ho přiznává jen při výpovědi nebo dohodě z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c).
Dříve dohodou nebo výpovědí
Poměr na dobu určitou lze ukončit i před sjednaným koncem, a to stejnými způsoby jako poměr na dobu neurčitou: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu, zaměstnavatel jen z důvodů vyjmenovaných v zákoně. Jak se počítá dvouměsíční výpovědní doba a kdy vzniká nárok na odstupné, vysvětluje podrobně průvodce výpovědí z pracovního poměru.
Zkušební doba u doby určité
Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru, a zároveň platí obecný strop čtyř měsíců, u vedoucích zaměstnanců osm měsíců. U smlouvy na rok tedy polovina vychází na šest měsíců, ale řadový zaměstnanec může mít nejvýše čtyři. Délku, prodloužení i způsob zrušení rozebírá článek o tom, jak funguje zkušební doba v pracovním poměru.
Zkušební doba při opakování
Zkušební dobu lze podle § 35 sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to písemně. Prodloužení poměru na dobu určitou nový pracovní poměr nezakládá, takže dodatek o prodloužení novou zkušební dobu nepřinese. Prodloužit lze jen zkušební dobu, která ještě běží, a to písemnou dohodou v mezích obou stropů. U kratší smlouvy, například na dva měsíce, smí zkušební doba trvat nejvýše jeden měsíc.
Pět věcí, které si u smlouvy na dobu určitou ohlídat
- Doba trvání je ve smlouvě napsaná konkrétním datem nebo jasně popsanou prací.
- Víte, kolikátý poměr na dobu určitou u zaměstnavatele máte, včetně prodloužení.
- Součet všech poměrů na dobu určitou nepřesáhne devět let.
- Zkušební doba nepřesahuje polovinu sjednané délky ani čtyři, případně osm měsíců.
- Při podezření na porušení pravidel pošlete písemné oznámení ještě před koncem sjednané doby.
Časté otázky
Jak dlouho může trvat pracovní poměr na dobu určitou?
Jeden poměr nejvýše tři roky a mezi stejnými stranami ho lze opakovat nejvýše dvakrát. Celková doba všech poměrů na dobu určitou nesmí přesáhnout devět let od vzniku prvního. Po třech letech od skončení posledního poměru se začíná počítat znovu.
Počítá se prodloužení smlouvy jako opakování?
Ano, zákon to říká výslovně. Prodloužení dodatkem i nová smlouva na dobu určitou se započítávají stejně. Po dvou opakováních, tedy u třetího poměru v řadě, je běžná možnost vyčerpaná a další poměr by měl být na dobu neurčitou.
Co když po skončení smlouvy dál chodím do práce?
Pokud pracujete po uplynutí sjednané doby dál a zaměstnavatel o tom ví, platí, že jste v poměru na dobu neurčitou. Nový papír k tomu potřeba není. Pro jistotu si uschovejte doklady, že jste pracovali i po sjednaném dni, třeba docházku nebo výplatní pásku.
Mám nárok na odstupné, když mi skončí smlouva na dobu určitou?
Při skončení uplynutím sjednané doby ne. Odstupné náleží jen při výpovědi nebo dohodě z organizačních důvodů, například při nadbytečnosti zaměstnance. Pokud vám zaměstnavatel z takového důvodu dá výpověď ještě před koncem sjednané doby, nárok vzniknout může.
Jak se bránit nezákonnému řetězení smluv?
Před uplynutím sjednané doby zaměstnavateli písemně oznamte, že trváte na dalším zaměstnávání. Pokud smlouva pravidla skutečně porušuje, platí pak poměr na dobu neurčitou. Když to zaměstnavatel neuzná, můžete podat k soudu návrh na určení, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit.
Poměr na dobu určitou lze ukončit i před sjednaným koncem, nejčastěji tak, že se obě strany shodnou na dni odchodu. Jak musí vypadat dohoda o rozvázání pracovního poměru, kdy zakládá nárok na odstupné a co znamená pro podporu v nezaměstnanosti, popisuje samostatný článek.
Mohlo by vás zajímat
- Pracovní smlouva a její povinné náležitosti
- Zkušební doba: délka a zrušení
- Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudek
Zdroje
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 35, 39, 48, 65, 67 a 309 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 120/2025 Sb., novela zákoníku práce, přechodná ustanovení (zakonyprolidi.cz)
- Jaké změny přináší flexibilní novela zákoníku práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí (mpsv.gov.cz)
