Platební terminál se vybírá podle jednoho čísla, tedy podle procenta z obratu. Jenže právě jedno číslo je ta nejméně výhodná forma nabídky a evropský předpis ji označuje za výjimku, o kterou si obchodník musí písemně požádat. Výchozím stavem je rozpad poplatku na jednotlivé položky. Kdo to ví, vyjednává úplně jinak. Text je informativní přehled, ne doporučení konkrétního poskytovatele.
Další vybavení prodejního místa je v rozcestníku o softwaru pro malé firmy.
Ve zkratce
- Smluvním partnerem obchodníka je akceptant, ne karetní společnost.
- Mezi obchodníka a akceptanta může vstoupit ještě facilitátor, což mění, s kým řešíte reklamace.
- Poplatek se skládá ze tří vrstev: mezibankovního poplatku, poplatku karetního schématu a marže.
- Rozpad poplatku na položky je podle nařízení výchozí stav, jednotná sazba je výjimka na žádost.
- Evropský strop mezibankovního poplatku se týká jen běžných spotřebitelských karet.
- Přirážka za platbu kartou je u regulovaných karet zakázaná, sleva za jiný způsob platby ne.
- Zákon neurčuje jednu lhůtu od zaplacení po peníze na účtu, tu určuje smlouva.
Kdo je vaší protistranou
Evropské nařízení o mezibankovních poplatcích definuje role, které je potřeba znát dřív než ceník. Akceptant je poskytovatel platebních služeb, který s obchodníkem uzavírá smlouvu o přijímání a zpracování karetních transakcí. Vydavatel je ten, kdo vydal kartu zákazníkovi. Karetní společnosti nastavují pravidla schématu, ale smlouvu podepisujete s akceptantem.
Banka, nebankovní společnost, nebo facilitátor
Akceptantem může být banka, která vám zároveň vede běžný účet, což má výhodu v tom, že peníze přicházejí na účet u téže instituce. Může jím být i nebankovní poskytovatel platebních služeb, typicky platební instituce pod dohledem České národní banky, jejíž oprávnění si ověříte v seznamech regulovaných subjektů.
Třetí variantou je platební facilitátor. Ten není pojmem českého zákona, ale pravidel karetních schémat. Podepisuje smlouvu s obchodníkem jménem akceptanta, takže vztah s vámi vlastní přímo on, přijímá vypořádání od akceptanta a dál ho rozděluje. Za jeho jednání odpovídá akceptant. Model bývá rychlejší na zřízení a dostupnější pro drobné prodejce, ale mezi vás a akceptanta vstupuje další článek, se kterým se pak řeší reklamace i případná zádrž prostředků.
Z čeho se poplatek skládá
Vrstvy jsou tři a nařízení je pojmenovává. První je mezibankovní poplatek, tedy část transakce, kterou dostává banka, jež vydala kartu. Druhá je poplatek karetního schématu, který nařízení nestropuje. Třetí je marže akceptanta, tedy rozdíl mezi tím, co účtuje vám, a tím, co sám odvádí. Souhrn všeho se nazývá transakční poplatek účtovaný obchodníkovi.
Vedle procentní části se ve smlouvách běžně objevují pronájem nebo koupě terminálu, pevný poplatek za jednu transakci, měsíční paušál, poplatek za vedení, poplatek za výpis a přeúčtování nákladů na datové připojení terminálu. Právě tyhle položky dělají rozdíl mezi inzerovanou a skutečnou cenou.
Jednotná sazba je výjimka, ne standard
Tohle je nejcennější věta celého článku. Nařízení má samostatný článek nazvaný zákaz používání jednotných poplatků, podle kterého je akceptant povinen nabízet a účtovat transakční poplatky jednotlivě specifikované pro jednotlivé kategorie a značky karet s různou výší mezibankovního poplatku, ledaže o souhrnné účtování obchodník písemně požádá.
Nařízení jde ještě dál a ukládá zahrnout do smlouvy položkově specifikované údaje o výši transakčního poplatku, mezibankovního poplatku a poplatků schémat pro jednotlivé kategorie a značky karet. Po provedení transakce má akceptant poskytnout údaje o transakci včetně samostatného uvedení transakčního poplatku a mezibankovního poplatku, přičemž smlouva může stanovit, že se tyto informace poskytují souhrnně alespoň jednou měsíčně.
Kdo tedy dostal nabídku s jediným procentem, dostal výjimku podanou jako standard a může se rozpadu domáhat. Model s rozpadem se v oboru označuje jako interchange plus plus a jeho výhoda není jen průhlednost: když je transakce levnější, projeví se to hned, zatímco u jednotné sazby si rozdíl nechá akceptant.
Strop mezibankovního poplatku a co pod něj nespadá
Nařízení stanoví horní hranici mezibankovního poplatku u transakcí spotřebitelskými debetními kartami a jinou, mírně vyšší, u spotřebitelských kreditních karet. Členské státy mohou stanovit hranici nižší.
Podstatnější než samotná čísla je ale to, na co se strop nevztahuje. Netýká se komerčních karet vydaných firmám, karet vydaných mimo evropský hospodářský prostor a takzvaných třístranných schémat, kde je vydavatel a akceptant tatáž entita. Právě proto se sazba za konkrétní transakci může výrazně lišit a proto je rozpad poplatku užitečný: u zahraniční nebo firemní karty zaplatíte podstatně víc a při jednotné sazbě to nepoznáte.
Přirážka za kartu je zakázaná, sleva ne
Zákon o platebním styku říká, že obchodníkovi náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do výše přímých nákladů, které mu tím vznikají, a že mu nenáleží vůbec u karet, na které dopadá evropská úprava mezibankovních poplatků. Pokud přirážku požaduje, musí o tom informovat před zahájením transakce, jinak na ni nemá nárok. Za porušení hrozí pokuta.
Druhá strana téže mince je ale zajímavější: poskytovatel nesmí obchodníkovi bránit v tom, aby zákazníkovi nabízel za použití určitého platebního prostředku slevu nebo ho jinak naváděl k jeho použití. Motivace k levnějšímu způsobu platby je tedy přípustná, zakázaný je příplatek u regulovaných karet.
Kdy dorazí peníze
Zákon neurčuje jedno číslo od zaplacení kartou po připsání na účet obchodníka. Upravuje jen dílčí kroky, tedy že poskytovatel plátce zajistí připsání částky poskytovateli příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po přijetí příkazu a že poskytovatel příjemce dá částku k dispozici nejpozději v okamžik připsání.
Skutečná lhůta závisí na tom, kdy uzavřete denní dávku v terminálu, jestli je vypořádání denní nebo řidší, jestli akceptant posílá peníze do téže banky, jestli je mezi vámi ještě facilitátor a jestli si akceptant zadržuje část prostředků jako rezervu na reklamace. Je to tedy položka do srovnání nabídek, ne technický detail.
Typy terminálů a co si ohlídat ve smlouvě
Stolní terminál je pevně u pokladny a hodí se prodejnám s pevným pokladním místem a vysokým počtem transakcí. Přenosný se pohybuje po provozovně a je typický pro restaurace, kde se platí u stolu. Mobilní s vlastním datovým připojením funguje kdekoli, kde je signál, tedy při rozvozu, na trzích a u řemeslníků. Čtečka spárovaná s telefonem je levnější vstup závislý na baterii telefonu. A konečně platba přímo telefonem bez terminálu, pro kterou existuje samostatný bezpečnostní standard a která se hodí velmi malým provozům nebo jako záloha, když hlavní terminál vypadne.
Ve smlouvě se dívejte na délku závazku a výpovědní lhůtu, na minimální měsíční obrat a sankce za jeho nedosažení, na sankce za předčasné ukončení, na to, kdo hradí opravu a výměnu terminálu, a na to, jestli je pokladní software vázaný na tentýž závazek. Terminál nabízený zdarma bývá zaplacený jinde. Souvisejícím tématem je i výběr pokladního řešení a co dnes platí kolem evidence tržeb.
| Parametr | Co je potřeba vědět |
|---|---|
| Smluvní partner | akceptant, případně facilitátor jednající jeho jménem |
| Vrstvy poplatku | mezibankovní poplatek, poplatek schématu, marže akceptanta |
| Výchozí forma nabídky | rozpad na položky, jednotná sazba jen na písemnou žádost |
| Strop mezibankovního poplatku | jen spotřebitelské karty z evropského prostoru |
| Nejdražší transakce | firemní a mimoevropské karty |
| Přirážka za kartu | u regulovaných karet zakázaná, sleva za jinou platbu možná |
| Doba vypořádání | zákon ji jedním číslem nestanoví, určuje ji smlouva |
| Skryté náklady | paušál, výpis, datové připojení, sankce za nízký obrat |
Šest věcí, které stojí za pozornost
- Žádejte rozpad poplatku. Podle nařízení je to výchozí stav, ne ústupek.
- Ptejte se, kdo je akceptant. A jestli mezi vámi není ještě facilitátor.
- Strop se netýká všech karet. Firemní a zahraniční karty jsou dražší.
- Příplatek za kartu si účtovat nesmíte. Slevu za jiný způsob platby ano.
- Vypořádání je smluvní věc. Ptejte se na frekvenci a na případnou zádrž.
- Terminál zdarma bývá zaplacený jinde. V paušálu, v závazku nebo v sazbě.
Časté otázky
S kým vlastně podepisuji smlouvu?
S akceptantem, tedy poskytovatelem platebních služeb, který přijímá a zpracovává karetní transakce. Karetní společnost nastavuje pravidla schématu, ale smluvní stranou není.
Co je platební facilitátor?
Třetí strana, která podepisuje smlouvu s obchodníkem jménem akceptanta a rozděluje vypořádání. Bývá rychlejší na zřízení, ale vstupuje mezi vás a akceptanta jako další článek.
Musím dostat rozpis poplatků?
Podle nařízení je jednotlivé specifikování poplatků podle kategorií a značek karet výchozí povinností akceptanta. Souhrnná sazba je výjimka, o kterou musí obchodník písemně požádat.
Na které karty se vztahuje strop mezibankovního poplatku?
Na spotřebitelské debetní a kreditní karty ve čtyřstranných schématech v evropském prostoru. Netýká se komerčních karet, karet vydaných mimo tento prostor ani třístranných schémat.
Můžu si připlatit za platbu kartou?
U karet, na které dopadá evropská úprava mezibankovních poplatků, ne. Jinde nejvýše do výše skutečných přímých nákladů a jen po předchozím oznámení zákazníkovi.
Za jak dlouho mám peníze na účtu?
Zákon jednu lhůtu nestanoví. Rozhoduje frekvence vypořádání, uzavření denní dávky, banka příjemce, přítomnost facilitátora a případná zádrž na reklamace.
Mohlo by vás zajímat
- srovnání platebních bran pro e-shop, tedy stejná logika v online prostředí
- srovnání podnikatelských účtů, na které peníze z terminálu chodí
- kdy se stát plátcem daně z přidané hodnoty, což s tržbami souvisí
Zdroje: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce, zejména vymezení pojmů, stropy mezibankovních poplatků, vyloučení z působnosti, zákaz používání jednotných poplatků a informační povinnosti akceptanta, zákon č. 370/2017 Sb. o platebním styku v částech o úplatě za použití platebního prostředku, o zákazu bránit slevě, o lhůtách připsání a o přestupcích, informace České národní banky k platebním institucím a seznamy regulovaných subjektů, dokument karetní společnosti Visa k modelu platebního facilitátora a standardy rady PCI Security Standards Council pro platby na běžných mobilních zařízeních.
