Inflace je všeobecný růst cenové hladiny v čase, takže za stejnou částku si koupíte méně zboží a služeb než dřív. V Česku ji měří Český statistický úřad indexem spotřebitelských cen, který sleduje vybraný koš zhruba 450 položek. Česká národní banka se snaží držet růst cen poblíž svého cíle 2 % ročně a hlavním nástrojem jsou pro ni úrokové sazby. Pro domácnost je důležité hlavně to, jestli úroky a mzda rostou rychleji než ceny.
Ve zkratce
- ČSÚ ji měří indexem spotřebitelských cen, pro srovnání v EU slouží harmonizovaný index HICP.
- Stejné měsíční číslo může vyjít jinak podle toho, jestli jde o meziroční změnu, nebo o průměr za 12 měsíců.
- ČNB cílí meziroční růst cen 2 % s tolerančním pásmem jeden procentní bod nahoru i dolů.
- Reálný výnos úspor je zhruba úrok mínus růst cen, po zdanění úroku ještě o něco méně.
- Důchody se zvyšují každý leden mimo jiné podle růstu cen v domácnostech důchodců.
Co je inflace a proč na ní záleží
Ekonomové mluví o inflaci tehdy, když roste celková cenová hladina, nikoli cena jedné věci. Když zdraží máslo a zlevní elektronika, průměr se může skoro nehnout. Když ale rostou ceny napříč potravinami, bydlením, energiemi i službami, každá koruna má menší kupní sílu. Opakem je deflace, tedy pokles cenové hladiny, který centrální banky také nevidí rády, protože lidé i firmy odkládají nákupy a investice v očekávání, že bude levněji.
Proč mírný růst cen není chyba
Česká národní banka výslovně uvádí, že cenovou stabilitou nerozumí nulový růst cen, ale mírně kladnou a stabilní inflaci. Důvodem je předvídatelnost: když se ceny zvyšují pomalu a rovnoměrně, domácnosti i firmy mohou plánovat mzdy, nájmy a úvěry bez velkých překvapení. Škodlivé je hlavně rychlé a kolísavé zdražování, protože rozmělňuje úspory, komplikuje plánování a rozevírá nůžky mezi těmi, komu příjmy rostou, a těmi, kdo mají příjem pevný.
Jak ČSÚ měří inflaci
Index spotřebitelských cen a spotřební koš
Základním měřítkem je index spotřebitelských cen, zkráceně CPI. Porovnává ceny vybraného koše výrobků a služeb ve dvou obdobích a zachycuje čisté cenové změny, tedy ne to, že si lidé začali kupovat víc nebo jiné věci. Koš obsahuje zhruba 450 cenových reprezentantů z potravin, nepotravinářského zboží a služeb. Každý reprezentant zastupuje širší skupinu podobných produktů a dostává váhu podle toho, kolik z rozpočtu domácností na danou skupinu připadá. Váhy se pravidelně aktualizují.
Meziroční, meziměsíční a průměrná míra
Ve zprávách se objevují různá čísla a snadno se pletou. Meziroční míra porovnává cenovou hladinu v daném měsíci se stejným měsícem loni. Meziměsíční porovnává s předchozím měsícem. Průměrná roční míra porovnává průměr posledních dvanácti měsíců s průměrem dvanácti měsíců předtím a reaguje pomaleji. Čtvrtá varianta porovnává se základním obdobím. Když tedy čtete o růstu cen, vždy se podívejte, o které vyjádření jde, jinak dvě zdánlivě odlišná čísla mohou platit současně.
Harmonizovaný index HICP
Pro srovnání mezi státy Evropské unie se počítá harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP podle jednotné metodiky Eurostatu. Od národního indexu se liší hlavně skladbou vah. HICP zahrnuje výdaje cizinců utracené v Česku, ale nezahrnuje takzvané imputované nájemné, které v národním indexu zastupuje náklady vlastnického bydlení. Národní index to má obráceně. Obě čísla bývají blízko sebe, ale nemusí být stejná. HICP je navíc jedním z kritérií pro případné přijetí eura.
Kde najít aktuální číslo
Aktuální údaj o růstu cen zveřejňuje ČSÚ pravidelně každý měsíc na svém webu v sekci o spotřebitelských cenách, kde je i rychlý předběžný odhad a dlouhé časové řady v databázi. ČNB k tomu čtvrtletně vydává Zprávu o měnové politice s prognózou, kam se podle ní růst cen bude ubírat. Pro vlastní rozhodování je rozumné sledovat meziroční míru i prognózu, ne jen jedno číslo z titulků.
Jak ČNB s inflací pracuje
Cíl 2 % a toleranční pásmo
Podle zákona o České národní bance je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. ČNB ji převádí na konkrétní číslo: cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 2 %, v této podobě platí od roku 2010. Kolem cíle je toleranční pásmo jeden procentní bod oběma směry, které zachycuje přirozené kolísání. Pohyb uvnitř pásma tedy ještě neznamená selhání, banka ale sleduje, jestli se odchylka nestává trvalou.
Úrokové sazby jako hlavní nástroj
Klíčovou sazbou je dvoutýdenní repo sazba, o které rozhoduje bankovní rada zpravidla osmkrát ročně. Její změna se přenáší do sazeb na mezibankovním trhu, odtud do úroků z úvěrů a vkladů a nakonec do poptávky a cen. Vyšší sazby zdražují půjčky, zvyšují úroky na spoření a brzdí utrácení, nižší působí opačně. Podle ČNB se rozhodnutí na cenách nejvíc projeví až za 12 až 18 měsíců. Roli hraje i kurz koruny: slabší koruna zdražuje dovoz, silnější ho zlevňuje.
Reálná a nominální úroková míra
Nominální úrok je číslo, které vidíte ve smlouvě nebo v aplikaci banky. Reálná úroková míra říká, o kolik vaše peníze skutečně získávají na kupní síle, a zhruba se spočítá jako nominální úrok mínus míra růstu cen. Když spořicí účet nabízí úrok nižší, než je tempo zdražování, máte na účtu sice nominálně víc korun, ale koupíte si za ně méně. Reálný výnos může být záporný, i když zůstatek roste.
Daň z úroku a reálný výnos
U vkladů je potřeba počítat ještě se zdaněním. Banka z úroků strhává srážkovou daň, takže skutečně připsaný úrok je nižší než inzerovaný. Pro hrubé srovnání si tedy od úrokové sazby nejdřív odečtěte daň, pak meziroční míru růstu cen a teprve výsledek ukáže, jestli peníze reálně rostou. Jak porovnat nabídky bank, rozebírá přehled spořicích účtů a jejich úroků.
Co růst cen dělá s úsporami, mzdami a dluhy
Úspory a rezerva
Nejvíc růst cen bolí peníze v hotovosti a na běžném účtu bez úroku, protože ty ztrácejí kupní sílu celou rychlostí zdražování. Rezervu ale nemá smysl riskovat na burze. Pohotová rezerva má být dostupná a bezpečná a mírnou reálnou ztrátu za tuhle jistotu platí. Kolik ji mít a proč do investic nepatří, vysvětluje článek o tom, jak velká má být finanční rezerva a kam ji uložit. Peníze na roky dopředu je ale vhodné chránit výnosnějšími nástroji.
Dlouhodobé peníze a dluhopisy
Na horizontu let se zdražování sčítá a ukrojí z úspor víc, než se na první pohled zdá. Proto se u dlouhodobých peněz řeší výnos nad růstem cen: dluhopisy, fondy nebo akcie, každý nástroj s jiným rizikem. U dluhopisů s pevným kupónem platí, že při růstu cen a sazeb jejich tržní cena klesá, kdo je ale drží do splatnosti, dostane sjednanou jistinu. Rozdíly mezi typy shrnuje srovnání státních, firemních a spořicích dluhopisů.
Mzdy a reálná mzda
U výplaty rozhoduje reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o růst cen. Když se plat zvýší o méně, než kolik činí meziroční růst cen, můžete si za něj reálně koupit méně než loni, i když je na výplatní pásce vyšší číslo. ČSÚ zveřejňuje vývoj průměrné nominální i reálné mzdy pravidelně. Při vyjednávání o zvýšení mzdy je proto rozumné vycházet z toho, o kolik vzrostly ceny od posledního navýšení, a ne jen z procenta, které zní hezky.
Dluhy a hypotéky
Dlužníkovi s pevnou úrokovou sazbou zdražování paradoxně pomáhá. Splátka zůstává v korunách stejná, zatímco mzdy a ceny rostou, takže reálná tíha dluhu klesá. Háček je v tom, že při vysoké inflaci obvykle rostou i sazby, a kdo má fixaci krátkou nebo úvěr s pohyblivou sazbou, může se po skončení fixace dostat k výrazně dražší splátce. U úvěrů je proto užitečné znát datum konce fixace a mít rezervu na vyšší splátku.
Valorizace důchodů a dalších částek
Zákon o důchodovém pojištění počítá s tím, že důchody inflaci dorovnávají. Vyplácené důchody se zvyšují každý rok od 1. ledna, a to podle růstu cen a podle růstu reálných mezd. Pro důchody se nepoužívá obecný index, ale index cen za domácnosti důchodců, protože senioři utrácejí jinak než průměrná domácnost. Rozhodující je růst cen za období od července předloňského roku do června loňského. Při mimořádně vysokém růstu cen zákon umožňuje i mimořádné zvýšení během roku.
Jak se bránit inflaci v domácím rozpočtu
- Spočítejte si reálný výnos svých úspor: úrok po zdanění mínus meziroční míra růstu cen.
- Držte pohotovou rezervu na bezpečném účtu s co nejlepším úrokem, ne na běžném účtu bez úroku.
- Peníze s horizontem let rozložte do nástrojů s výnosem nad inflací podle toho, jaké riziko unesete.
- U úvěrů si zjistěte konec fixace a připravte se na možnou vyšší splátku.
- Při jednání o mzdě vycházejte z růstu cen od posledního navýšení.
- Jednou ročně projděte pravidelné výdaje a smlouvy, které se automaticky zdražují.
Časté otázky
Co znamená, když je inflace 2 %?
Znamená to, že ceny v koši ČSÚ jsou v průměru o 2 % vyšší než ve stejném měsíci před rokem, pokud jde o meziroční míru. Za 100 korun si tedy koupíte zhruba to, co loni za 98. Přesně na tuto úroveň cílí Česká národní banka.
Jaký je rozdíl mezi meziroční a průměrnou mírou?
Meziroční míra srovnává jeden měsíc se stejným měsícem loni, takže rychle zachytí změnu. Průměrná roční míra srovnává posledních dvanáct měsíců s dvanácti předchozími a mění se pomaleji. Proto se mohou v jednom období dost lišit.
Vyplatí se při růstu cen spořit na účtu?
Pro rezervu ano, protože peníze potřebujete mít rychle po ruce a bez rizika. Pokud je úrok po zdanění nižší než růst cen, peníze ale reálně ztrácejí. Částky, které nebudete léta potřebovat, je proto vhodné uložit výnosněji.
Proč ČNB zvyšuje sazby, když ceny rostou?
Vyšší sazby zdražují úvěry a zvyšují odměnu za spoření, takže lidé i firmy méně utrácejí a poptávka slábne. Tím se postupně zpomalí i zdražování. Účinek ale přichází se zpožděním zhruba jednoho až jednoho a půl roku.
Pomáhá růst cen lidem s hypotékou?
Při pevné sazbě ano, protože splátka zůstává stejná a reálně se dluh zmenšuje, zvlášť když rostou mzdy. Riziko přichází po skončení fixace, kdy se nová sazba nastaví podle aktuálních podmínek a může být vyšší. Rezerva na vyšší splátku je proto rozumná.
Jak se zdražování promítá do důchodů?
Důchody se zvyšují každý leden podle růstu cen v domácnostech důchodců a části růstu reálných mezd. Při velmi rychlém růstu cen umožňuje zákon i mimořádné zvýšení během roku. Přesné procento stanoví vláda nařízením nejpozději do konce září předchozího roku a zveřejní ho ČSSZ.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Metodika indexu spotřebitelských cen (Český statistický úřad)
- Inflační cíl ČNB (Česká národní banka)
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 67 a 67a (zakonyprolidi.cz)
