Pracovní smlouva s propiskou na stole
Podnikání

Pracovní smlouva: povinné náležitosti a co v ní ohlídat

Pracovní smlouva musí podle zákoníku práce obsahovat jen tři věci, ale ohlídat se v ní vyplatí mnohem víc. Rozhoduje, jak široce je popsaný druh práce, kde se práce vykonává, jestli je smlouva na dobu určitou a jaká zkušební doba je sjednaná. Řada pravidel se navíc v letech 2023 a 2025 změnila, takže starší vzory smluv a návody neodpovídají platnému znění.

Ve zkratce

  • Povinné náležitosti jsou tři: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu.
  • Smlouva musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení.
  • Pracovní poměr vzniká dnem nástupu sjednaným ve smlouvě, ne dnem podpisu.
  • Další podmínky musí zaměstnavatel písemně sdělit do 7 kalendářních dnů od vzniku poměru.
  • Smlouva na dobu určitou smí trvat nejvýše 3 roky a opakovat se nejvýše dvakrát.
  • Smluvní pokutu lze se zaměstnancem sjednat jen tam, kde to zákon připouští, typicky u konkurenční doložky.

Tři povinné náležitosti

Pracovní smlouva musí podle zákoníku práce obsahovat druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Musí být uzavřena písemně a každá smluvní strana dostane jedno vyhotovení. Vše ostatní, včetně mzdy nebo doby trvání, je nepovinné, i když se to ve smlouvách běžně sjednává.

Druh práce

Zákon neurčuje, jak úzce nebo široce má být druh práce popsán. Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že by neměl být tak široký, aby zaměstnanec musel dělat prakticky cokoli. Smlouva může obsahovat i více druhů práce. Co je ve smlouvě, lze později měnit jen dohodou, ne jednostranně.

Místo výkonu práce

Běžně stačí uvést jednu obec, lze ale sjednat i konkrétní adresu nebo širší území u zaměstnanců, kteří cestují. Pokud je místo výkonu práce širší než jedna obec, vyplatí se sjednat i pravidelné pracoviště, podle kterého se počítají cestovní náhrady. To nesmí být širší než jedna obec.

Den nástupu

Pracovní poměr vzniká dnem, který je ve smlouvě sjednán jako den nástupu. Podle MPSV vzniká i tehdy, když na ten den nepřipadá směna, třeba o svátku. Smlouva musí být podepsaná nejpozději v den sjednaný jako den nástupu. Když zaměstnanec bez omluvy nenastoupí, může zaměstnavatel od smlouvy písemně odstoupit, dokud nenastoupil.

Co když smlouva není písemná

Ústně uzavřená smlouva je sice vadná, ale jakmile zaměstnanec nastoupí do práce, neplatnosti kvůli chybějící písemné formě se už nelze dovolat. Pracovní poměr trvá a smlouvu lze dodatečně písemně potvrdit. Zaměstnavatel se ale neuzavřením písemné smlouvy dopouští přestupku, i když ji později sepíše.

Elektronické uzavření

Pracovní smlouvu lze uzavřít i elektronicky. Zaměstnavatel pak musí poslat vyhotovení na soukromou elektronickou adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec pro tento účel písemně sdělil. Zaměstnanec může od elektronicky uzavřené smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od dodání, dokud nezačal pracovat. Kvalifikovaný elektronický podpis podle MPSV nezbytný není.

Informace, které musí zaměstnavatel sdělit

Od října 2023 musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat nejpozději do 7 kalendářních dnů od vzniku pracovního poměru o podmínkách, které nejsou ve smlouvě. Patří sem bližší popis druhu a místa práce, výměra dovolené, zkušební doba, postup při skončení poměru a výpovědní doby, týdenní pracovní doba a její rozvržení, rozsah přesčasů, přestávky, mzda a termín výplaty a kolektivní smlouvy.

Odkaz na předpis

Část údajů, například dovolenou, výpovědní doby nebo pracovní dobu, lze nahradit odkazem na zákon, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. O změnách musí zaměstnavatel informovat nejpozději v den, kdy nabývají účinnosti. MPSV doporučuje informace ve smlouvě označit jako informace, ne jako smluvní ujednání, jinak je půjde měnit jen dohodou.

Seznámení při nástupu

Při nástupu musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, předpisy o bezpečnosti práce, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Pokud bude pracovat z domova, je potřeba i samostatná písemná dohoda, jak popisuje článek o práci z domova.

Doba určitá, nebo neurčitá

Pracovní poměr je na dobu neurčitou, pokud nebyla písemně sjednána doba jeho trvání. Smlouva na dobu určitou smí trvat nejvýše tři roky a mezi týmiž stranami ji lze opakovat nejvýše dvakrát, prodloužení se počítá jako opakování. Celkem nesmí doba určitá přesáhnout devět let. Po třech letech od skončení posledního poměru se počítá znovu.

Výjimky

Omezení neplatí při zástupu za zaměstnance na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené. Výjimku z vážných provozních důvodů lze zavést jen písemnou dohodou s odbory, a kde odbory nejsou, vnitřním předpisem. Pravidla neplatí pro agenturní zaměstnávání.

Když zaměstnavatel pravidla poruší

Pokud zaměstnavatel pravidla řetězení poruší, může zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání. Návrh k soudu lze podat do dvou měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit. Jak poměr končí výpovědí, vysvětluje článek o výpovědi z pracovního poměru.

Zkušební doba

Zkušební doba musí být sjednána písemně, nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Od června 2025 může trvat nejvýše čtyři měsíce, u vedoucího zaměstnance osm měsíců, a u poměru na dobu určitou nejvýše polovinu jeho délky. Za jejího trvání ji lze písemnou dohodou prodloužit v těchto mezích. Starší vzory smluv s třemi a šesti měsíci jsou zastaralé.

Mzda a pracovní doba

Mzda nemusí být ve smlouvě. Lze ji sjednat ve smlouvě, stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem. Vždy ale musí být známa před začátkem výkonu práce. Pokud údaje nejsou ve smlouvě ani ve vnitřním předpisu, musí zaměstnavatel od června 2025 předat písemný mzdový výměr ještě před začátkem práce. Kolik zaměstnanec firmu stojí, ukazuje článek kolik stojí zaměstnanec.

Úvazek

Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, v některých směnných režimech kratší. Kratší úvazek se sjednává písemně a mzda mu odpovídá. Zaměstnanci s kratším úvazkem nelze přesčas nařídit.

Přesčasy

Práce přesčas má být jen výjimečná. Zaměstnavatel ji smí nařídit nejvýše osm hodin týdně a 150 hodin za rok, nad tento rozsah jen po dohodě se zaměstnancem. V průměru nesmí přesčasy přesáhnout osm hodin týdně za vyrovnávací období.

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka zakazuje zaměstnanci po skončení poměru vykonávat konkurenční činnost. Smí trvat nejvýše rok a zaměstnavatel se v ní musí zavázat platit přiměřené vyrovnání, nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc. Lze ji sjednat jen tam, kde to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, které zaměstnanec získá. Musí být písemná.

Pokuta a výpověď doložky

V konkurenční doložce lze sjednat přiměřenou smluvní pokutu, jejím zaplacením závazek zaměstnance zaniká. Zaměstnavatel může od doložky odstoupit jen po dobu trvání pracovního poměru. Zaměstnanec ji může vypovědět, když mu zaměstnavatel nevyplatí vyrovnání do 15 dnů po splatnosti.

Co ve smlouvě být nesmí

Smluvní pokutu lze se zaměstnancem sjednat jen tam, kde to zákoník práce připouští, typicky u konkurenční doložky. Pokuta za pozdní příchody nebo za odchod bez výpovědní doby by byla neplatná. Zákon také zakazuje zajistit budoucí dluh zaměstnance zástavním právem, zadržet jeho věci nebo postoupit pracovní smlouvu na jiného zaměstnavatele.

Otázky při pohovoru

Před uzavřením smlouvy smí zaměstnavatel vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením smlouvy. Jak se počítají srážky z výplaty, popisuje článek o srážkách ze mzdy.

Dvanáct věcí, které zkontrolovat před podpisem

  1. Písemná forma. Smlouva podepsaná nejpozději v den nástupu a vlastní vyhotovení.
  2. Druh práce. Jasně vymezený, ne tak široký, aby zahrnoval cokoli.
  3. Místo výkonu práce. Obec, adresa, nebo širší území a pravidelné pracoviště.
  4. Den nástupu. Jednoznačně určený.
  5. Doba trvání. U doby určité kolikáté opakování a celková délka.
  6. Zkušební doba. Nejvýše čtyři, u vedoucích osm měsíců.
  7. Mzda. Ve smlouvě, vnitřním předpisu, nebo ve výměru před začátkem práce.
  8. Úvazek. Kratší úvazek sjednaný písemně.
  9. Informace. Písemně do sedmi kalendářních dnů od nástupu.
  10. Konkurenční doložka. Nejvýše rok a s vyrovnáním.
  11. Smluvní pokuty. Žádné mimo konkurenční doložku.
  12. Elektronická smlouva. Vyhotovení na soukromou adresu a sedm dní na odstoupení.

Časté otázky

Co musí pracovní smlouva povinně obsahovat?

Zákoník práce vyžaduje tři věci: druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu. Smlouva musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení. Vše ostatní, například mzda nebo doba trvání, je nepovinné, i když se běžně sjednává.

Platí pracovní poměr, když jsem smlouvu nepodepsal?

Pokud už zaměstnanec do práce nastoupil, neplatnosti kvůli chybějící písemné formě se nelze dovolat a pracovní poměr trvá. Smlouvu lze dodatečně sepsat jako potvrzení. Zaměstnavatel se tím ale dopouští přestupku, i když smlouvu sepíše později.

Kdy vzniká pracovní poměr?

Dnem, který je ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce, ne dnem podpisu. Podle MPSV vzniká i tehdy, když na ten den nepřipadá směna, třeba o svátku. Když zaměstnanec bez omluvy nenastoupí, může zaměstnavatel od smlouvy písemně odstoupit.

Musí být ve smlouvě mzda?

Nemusí. Mzdu lze sjednat ve smlouvě, stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem. Vždy ale musí být známa před začátkem výkonu práce a mzdový výměr musí zaměstnanec dostat písemně předem, pokud údaje nejsou ve smlouvě ani ve vnitřním předpisu.

Kolikrát lze prodloužit smlouvu na dobu určitou?

Jeden poměr na dobu určitou smí trvat nejvýše tři roky a mezi stejnými stranami ho lze opakovat nejvýše dvakrát, prodloužení se počítá jako opakování. Celkem nesmí doba určitá přesáhnout devět let. Po třech letech od skončení posledního poměru se počítá znovu.

Může se pracovní smlouva uzavřít elektronicky?

Ano. Zaměstnavatel pak musí poslat vyhotovení na soukromou elektronickou adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Zaměstnanec může do sedmi dnů od dodání písemně odstoupit, dokud nezačal pracovat. Kvalifikovaný podpis podle MPSV není nezbytný, usnadňuje ale prokazování.

Kolik dovolené zaměstnanci patří a jak se přepočítá na hodiny, vysvětluje článek o nároku na dovolenou.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktor Aedu.cz a má na starosti rubriky Finance, Podnikání a Cestování. Píše o daních a odvodech OSVČ, pojištění, investování a o právech cestujících. Novinářskou praxi získal v redakcích Prima Zoom a Novinky.cz. Při psaní vychází ze zákonů, pokynů úřadů a pojistných podmínek, na které v článcích odkazuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *