Nezaplacená faktura se vymáhá jinak, než popisuje většina návodů na internetu. V roce 2024 se totiž změnily dvě věci, na kterých celý postup stojí. U elektronického platebního rozkazu padl limit jednoho milionu korun a u doručování platebního rozkazu přestala platit pravidlo, které znalo každé školení. Fikce doručení je dnes vyloučená jen u papírové zásilky, do datové schránky nastane po deseti dnech jako u čehokoli jiného. Pro věřitele je to dobrá zpráva, pro dlužníka, který si schránku neotevírá, velmi špatná.
Ve zkratce
- Mezi podnikateli je zákonná splatnost třicet dnů, pokud si strany neujednají jinak.
- Vedle úroku z prodlení vzniká mezi podnikateli nárok na paušální náhradu nákladů za každou pohledávku zvlášť.
- Předžalobní výzva není povinná, ale bez ní se ztrácí nárok na náhradu nákladů řízení.
- Odpor proti platebnímu rozkazu nemusí být odůvodněn a ruší rozkaz v plném rozsahu.
- Do datové schránky se platební rozkaz od července 2024 doručí i fikcí po deseti dnech.
- Limit jednoho milionu korun u elektronického platebního rozkazu byl zrušen.
- Písemné uznání dluhu prodlužuje promlčecí lhůtu ze tří let na deset.
Kdy dlužník vstupuje do prodlení
Občanský zákoník stanoví mezi podnikateli zákonnou splatnost. Není-li ujednáno jinak, je cena splatná do třiceti dnů ode dne, kdy byl dlužníku doručen účetní doklad, případně ode dne převzetí zboží nebo služby. Delší lhůtu si strany ujednat mohou, ale zákon takové ujednání omezuje.
Do prodlení se dlužník dostane tím, že dluh nesplní řádně a včas. Od té chvíle běží vše ostatní, tedy úrok i promlčecí lhůta.
Co si nelze ujednat
Zákoník chrání dodavatele před tím, aby se odběratel smluvně zbavil následků prodlení. Ujednání, které vylučuje úrok z prodlení nebo náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, je neplatné, pokud je vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Klauzule ve všeobecných podmínkách odběratele tedy nemusí platit jen proto, že ji dodavatel odklikl.
Úrok z prodlení a paušál za každou fakturu
Výše zákonného úroku z prodlení není pevné číslo. Nařízení vlády ji odvozuje od repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.
Z toho plynou dvě věci, které se běžně pletou. Rozhodující není den splatnosti faktury, ale první den pololetí, ve kterém prodlení začalo. A jakmile je sazba takhle zafixovaná, u téhož prodlení se už nemění, i když centrální banka repo sazbu později posune.
Paušální náhrada nákladů
Tohle je nárok, o kterém drobní podnikatelé často nevědí. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Podstatná jsou tři slova. Minimální znamená, že vyšší prokázané náklady se tím nevylučují. Každé pohledávky znamená za každou nezaplacenou fakturu zvlášť, ne za celý obchodní vztah. A mezi podnikateli znamená, že ve vztahu ke spotřebiteli tenhle nárok nevzniká.
Nárok má základ přímo v zákoníku, nařízení vlády jen stanoví částku. Vedle úroku se přitom lze domáhat i náhrady škody, pokud vznikla.
Předžalobní výzva
Kolem ní panuje největší zmatek. Předžalobní výzva není podmínkou žaloby. Zákon ji nikde neukládá a soud žalobu bez ní neodmítne.
Její vynechání má ale jiný a docela citelný následek. Občanský soudní řád stanoví, že žalobce, který měl v řízení úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže žalovanému nejméně sedm dnů před podáním návrhu zaslal na adresu pro doručování výzvu k plnění.
Kdo výzvu nepošle, tedy vyhraje jistinu, úrok i paušál, ale soudní poplatek a odměnu právního zástupce si zaplatí sám.
Čtyři detaily, které stojí za pozornost
Sedm dnů je odstup mezi odesláním výzvy a podáním žaloby, ne lhůta k zaplacení. Zákon říká zaslal, ne doručil, takže následek se neváže na to, že si dlužník zásilku převzal. Forma ani obsah předepsané nejsou, výzva nemusí být od advokáta a nemusí obsahovat slovo předžalobní. A soud může náhradu nákladů výjimečně přiznat i bez výzvy, ale je to formulováno jako výjimka, na kterou se nedá spoléhat.
Platební rozkaz
Je to zkrácené řízení bez jednání. Soud může platební rozkaz vydat i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalovanému uloží, aby do patnácti dnů od doručení zaplatil, nebo ve stejné lhůtě podal odpor.
Vydat ho nelze, není-li znám pobyt žalovaného, má-li se doručovat do ciziny, nebo je-li žalovaným nezletilý bez plné svéprávnosti.
Odpor nemusí být odůvodněn
Tohle je nejdůležitější věta celého tématu a věřitelé ji obvykle neznají. Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Zákon k tomu výslovně dodává, že pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout.
Stačí tedy jednořádkové podání, ve kterém dlužník napíše, že podává odpor. Věc pak pokračuje jako běžný spor s jednáním. Platební rozkaz je proto rychlá cesta jen tam, kde dlužník nic nenamítá nebo se o věc nestará.
Platební rozkaz, proti kterému odpor podán nebyl, má účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podaný odpor soud odmítne.
Elektronický platební rozkaz
Podává se na elektronickém formuláři, který zveřejňuje ministerstvo, a na rozdíl od běžného platebního rozkazu ho soud z vlastní iniciativy nevydá, musí ho navrhnout žalobce. Návrh musí navíc obsahovat datum narození fyzické osoby nebo identifikační číslo, tedy náležitost, kterou běžná žaloba nemá.
Limit jednoho milionu už neplatí
Velká část dostupných návodů uvádí, že elektronický platební rozkaz jde použít jen do jednoho milionu korun. To už neplatí. Novela účinná od července 2024 slova o částce ze zákona vypustila. Kdo se řídí starším návodem, zbytečně volí pomalejší cestu.
Pozor je namístě na dvě věci. Soudní poplatek musí být zaplacen, jinak se elektronický platební rozkaz nevydá. A vadný návrh se odmítne bez výzvy k odstranění vad, takže se nedostatky neopravují a podání spadne.
Doručování, kde se to celé láme
Znění zákona se v roce 2024 změnilo a je to změna, kterou většina článků na internetu nezachytila. Ustanovení dnes zní tak, že platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, ale to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
Papír proti datové schránce
Rozdíl je zásadní. U papírové zásilky fikce doručení neplatí. Když si dlužník zásilku do deseti dnů nevyzvedne, doručující orgán ji vrátí soudu, platební rozkaz doručen není a soud ho zruší a nařídí jednání. Věc se tím neztratí, jen se výrazně protáhne.
U datové schránky je to naopak. Doručení do datové schránky se považuje za doručení do vlastních rukou a zákon o elektronických úkonech k němu váže desetidenní fikci. Nepřihlásí-li se oprávněná osoba do schránky do deseti dnů od dodání, považuje se dokument posledním dnem lhůty za doručený.
Co to znamená v praxi
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají datovou schránku zřízenou povinně, takže u obchodních dluhů se cesta přes platební rozkaz od července 2024 zásadně zkrátila. Souvislosti popisuje text o tom, jak funguje datová schránka podnikatele.
Pro dlužníka je to riziko, které stojí za spočítání. Deset dnů fikce plus patnáct dnů na odpor. Kdo se do datové schránky nepodívá pětadvacet dnů, má proti sobě pravomocný exekuční titul, aniž by o věci věděl.
Promlčení
Obecná promlčecí lhůta trvá tři roky a u faktury běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tedy zpravidla ode dne následujícího po splatnosti. Nejpozději se majetkové právo promlčí uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo.
Promlčená pohledávka přitom nezaniká. Soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Zároveň se nikdo nemůže předem platně vzdát práva námitku promlčení uplatnit.
Co běh lhůty staví a co ne
Uplatní-li věřitel právo u soudu a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. Samotná upomínka ani předžalobní výzva ale běh lhůty nestaví, protože zákon vyžaduje dohodu o mimosoudním jednání, ne jednostrannou výzvu.
Uznání dluhu, nejlevnější nástroj věřitele
Uzná-li dlužník svůj dluh písemně co do důvodu i výše, promlčí se právo za deset let ode dne uznání. Ze tří let se tak stane deset a nepotřebujete k tomu soud ani advokáta.
Účinky uznání může mít i placení úroků nebo částečné plnění, ale u částečného plnění jen tehdy, lze-li z okolností usoudit, že dlužník uznal i zbytek dluhu. Automatické to není.
A jedna past pro dlužníky: uzná-li dlužník už promlčený dluh, nárok se obnoví a začne běžet nová lhůta. Kdo po třech letech podepíše splátkový kalendář, obnoví si závazek, který už plnit nemusel.
Co následuje po pravomocném rozhodnutí
Pravomocný a vykonatelný platební rozkaz je exekučním titulem, na jehož základě lze vést exekuci. Právo přiznané rozhodnutím soudu se přitom promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, takže na vymáhání je čas.
Pokud se dlužník mezitím dostane do úpadku, mění se celá logika a pohledávka se přihlašuje do insolvenčního řízení. Rozdíl mezi oběma cestami popisuje text o tom, čím se liší exekuce a insolvence.
Sedm věcí, které se u nezaplacených faktur plete
- Že předžalobní výzva je povinná. Není, ale bez ní se ztrácí nárok na náhradu nákladů řízení.
- Že sedmidenní lhůta je lhůta k zaplacení. Je to odstup mezi odesláním výzvy a podáním žaloby.
- Že odpor musí být odůvodněný. Zákon výslovně říká, že pro nedostatek odůvodnění odpor odmítnout nelze.
- Že elektronický platební rozkaz má strop jeden milion. Ten byl v roce 2024 zrušen.
- Že u platebního rozkazu nikdy neplatí fikce doručení. Neplatí u papíru, u datové schránky ano.
- Že upomínka staví promlčecí lhůtu. Nestaví, staví ji až uplatnění práva u soudu.
- Že se nárokuje jen jistina a úrok. Mezi podnikateli vzniká i nárok na paušální náhradu nákladů za každou fakturu.
Když dlužník mezitím skončí v insolvenci, vymáhání se přesouvá jinam. Jaké platí lhůty a proč nikomu nic nepřijde poštou, popisuje text o tom, jak funguje přihlášení pohledávky do insolvence.
Než se rozešle první výzva, patří na řadu dvě otázky, které rozhodují o výsledku. Jestli je pohledávka vůbec ještě vymahatelná, řeší text o tom, jak funguje promlčení dluhu a námitka promlčení. Kolik smí samotné vymáhání stát a co si věřitel připočíst nesmí, rozebírá text o tom, jaké má vymáhání dluhu meze a náklady.
Časté otázky
Musím před žalobou poslat předžalobní výzvu?
Povinná není a soud bez ní žalobu neodmítne. Bez ní ale nemáte právo na náhradu nákladů řízení, takže soudní poplatek i odměnu právního zástupce zaplatíte sami, i když spor vyhrajete.
Jak vysoký je zákonný úrok z prodlení?
Odpovídá repo sazbě České národní banky pro první den kalendářního pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. Konkrétní číslo se proto liší podle toho, kdy prodlení začalo.
Můžu kromě úroku žádat i něco dalšího?
Mezi podnikateli ano. Minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky činí podle nařízení vlády 1200 Kč, a to za každou fakturu zvlášť. Vedle toho lze uplatnit prokázanou škodu.
Co se stane, když dlužník podá odpor?
Platební rozkaz se ruší v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Odpor nemusí být odůvodněn, takže stačí, když dlužník napíše, že ho podává.
Platí u platebního rozkazu fikce doručení?
U doručování poštou ne, tam je náhradní doručení vyloučené. Do datové schránky ano, tam se dokument považuje za doručený desátý den, pokud se do ní nikdo nepřihlásí.
Do kdy musím fakturu vymáhat?
Obecná promlčecí lhůta trvá tři roky a běží zpravidla ode dne následujícího po splatnosti. Písemné uznání dluhu ji prodlouží na deset let ode dne uznání.
Zanikne promlčená pohledávka?
Nezanikne. Soud k promlčení přihlédne jen tehdy, když dlužník námitku promlčení vznese. Pokud ji nevznese, pohledávku přizná.
Mohlo by vás zajímat
- srovnání fakturačních nástrojů, které hlídají splatnost za vás
- rozdíl mezi exekucí a insolvencí, tedy co následuje po rozhodnutí
- jak si prověřit odběratele předem, než se pohledávka vůbec objeví
Zdroje
Text vychází z platného znění předpisů, ověřeného včetně budoucích znění vyhlášených k pozdějším datům účinnosti. Konkrétní sazbu úroku z prodlení neuvádí, protože se odvíjí od sazby centrální banky.
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1963 a § 1964 ke splatnosti, § 1968 až § 1972 k prodlení a § 609 až § 653 k promlčení a uznání dluhu
- zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 142a k předžalobní výzvě, § 172 až § 174a k platebnímu rozkazu a § 45, § 49 a § 173 k doručování
- nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2 se způsobem výpočtu úroku z prodlení a § 3 s paušální náhradou nákladů
- zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech, § 17 s desetidenní fikcí doručení do datové schránky
- zákon č. 180/2024 Sb., novela účinná od července 2024, která změnila doručování platebního rozkazu a zrušila limit u elektronického platebního rozkazu
- exekuční řád, § 40 s výčtem exekučních titulů
- zákon o soudních poplatcích včetně sazebníku, kde je zvláštní položka pro elektronický platební rozkaz
- nastavení nástrojů České národní banky, kde se dohledá aktuální repo sazba pro výpočet úroku
- elektronická podatelna justice.cz, přes kterou se podává návrh na vydání elektronického platebního rozkazu
