Kontrolní hlášení DPH: kdo podává, lhůty a pokuty

Kontrolní hlášení k DPH podává každý plátce, který v daném období uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v tuzemsku, a to jen elektronicky. Firmy ho posílají za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení, fyzické osoby spolu s daňovým přiznáním, tedy měsíčně nebo čtvrtletně. Lhůtu nelze prodloužit a na výzvu finančního úřadu je potřeba reagovat do několika dnů, jinak hrozí pokuty, které zákon stanoví pevnou částkou.

Ve zkratce

• Právnická osoba podává hlášení měsíčně, i když má čtvrtletní zdaňovací období.
• Fyzická osoba se řídí lhůtou pro daňové přiznání, tedy do 25 dnů po skončení měsíce nebo čtvrtletí.
• Podání je možné jen elektronicky ve stanovené struktuře, e-mail nestačí.
• Doklady nad 10 000 Kč včetně daně se uvádějí jednotlivě, menší souhrnně.
• Na výzvu ke změně nebo potvrzení údajů máte 17 dnů od dodání do datové schránky.
• První zpoždění v roce bez výzvy a první podání v náhradní lhůtě se nepokutují.

Co je kontrolní hlášení a k čemu slouží

Jde o zvláštní daňové tvrzení, které zákon o DPH upravuje v § 101c až § 101k. Nenahrazuje daňové přiznání ani souhrnné hlášení, podává se vedle nich. Zatímco přiznání obsahuje jen souhrnné řádky za celé období, hlášení rozepisuje větší doklady jednotlivě, včetně DIČ obchodního partnera a evidenčního čísla dokladu. Správce daně tak může porovnat, co uvedl dodavatel a co odběratel, a nesrovnalosti si s plátcem prověřit.

Kdo hlášení podává

Podle § 101c ho podává plátce, který ve sledovaném období uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, přijal zálohu, ze které musel přiznat daň, nebo uplatňuje odpočet daně, kterou mu na dokladu vyúčtoval jiný plátce. Povinnost má i ten, komu z přijatého plnění vzniká povinnost přiznat daň, typicky v režimu přenesení daňové povinnosti nebo při pořízení zboží z jiného státu EU. Kdy se plátcem stáváte a co to obnáší, popisuje přehled o tom, kdy se stát plátcem DPH.

Kdo hlášení nepodává

Povinnost nemají neplátci, identifikované osoby a plátci, kteří za dané období neuskutečnili ani nepřijali žádné plnění zakládající povinnost. Nevzniká ani plátcům, kteří poskytují jen plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, například některé finanční, pojišťovací, zdravotní nebo vzdělávací služby. Prázdné hlášení se tedy nepodává. Výjimkou je situace, kdy vás úřad výzvou vyzve a vy mu podáním sdělujete, že povinnost nevznikla.

Lhůty: měsíčně, nebo čtvrtletně

Právnické osoby

Plátce, který je právnickou osobou, podává hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Na zdaňovacím období přitom nezáleží. Společnost se čtvrtletním přiznáním tak posílá přiznání čtyřikrát ročně, ale hlášení dvanáctkrát. Pořadí podání hlášení a přiznání za stejné období je podle finanční správy nepodstatné, důležité je jen dodržet lhůtu u obou.

Fyzické osoby

Plátce, který je fyzickou osobou, podává hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Při měsíčním zdaňovacím období tedy měsíčně, při čtvrtletním jednou za čtvrtletí, vždy do 25 dnů po skončení období. Pozor také na to, že pětidenní tolerance pro opožděné podání bez sankce, kterou zná daňový řád u přiznání, se na hlášení podle metodiky finanční správy nevztahuje. Pokuta tak může vzniknout hned první den po lhůtě.

Jak se kontrolní hlášení podává

Jen elektronicky ve stanovené struktuře

Zákon v § 101a výslovně stanoví, že hlášení se podává elektronicky a že ho nelze poslat obyčejným e-mailem. Možnosti jsou dvě: formulář v aplikaci pro elektronická podání na daňovém portálu MOJE daně, nebo datová schránka. Většina účetních programů umí hlášení vygenerovat jako soubor XML ve struktuře, kterou finanční správa zveřejňuje. Podání v jiném formátu nebo struktuře je neúčinné, jako by vůbec nebylo podáno. Jak schránku používat a co do ní chodí, popisuje článek o tom, jak funguje datová schránka pro OSVČ.

Co se do hlášení vyplňuje

Oddíl A: uskutečněná plnění

Část A popisuje to, co jste prodali nebo za co jste přijali zálohu. Oddíl A.1 obsahuje plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, A.2 přijatá plnění, u kterých daň přiznáváte vy jako příjemce, a A.3 investiční zlato. Do A.4 patří každý doklad nad 10 000 Kč včetně daně zvlášť, s DIČ odběratele, evidenčním číslem a datem povinnosti přiznat daň. Do A.5 se menší plnění a prodeje lidem bez DIČ sčítají do jednoho řádku podle sazeb.

Oddíl B: přijatá plnění a odpočet

Část B zachycuje nákupy, ze kterých uplatňujete odpočet. B.1 slouží pro přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Do B.2 uvádíte jednotlivě doklady od plátců nad 10 000 Kč včetně daně, s DIČ dodavatele a evidenčním číslem dokladu, jak ho uvedl dodavatel. Menší nákupy do B.3 patří souhrnně podle sazeb. Aby se údaje u obou stran shodovaly, musí doklad obsahovat správné náležitosti, které shrnuje přehled o tom, co musí být na faktuře.

Jak se posuzuje limit 10 000 Kč

Rozhoduje souhrnná částka dokladu včetně daně, ne hodnota jednotlivých položek. Faktura za tři položky po čtyřech tisících tak patří do oddílu pro jednotlivé doklady, i když každá položka sama limit nepřekročí. U splátkových a platebních kalendářů se podle metodiky sčítají všechny dílčí platby uvedené na dokladu. Opravy základu daně a daně u nedobytných pohledávek se do oddílů A.4 a B.2 uvádějí vždy, bez ohledu na výši.

Opravné a následné hlášení

Když chybu zjistíte ještě před koncem lhůty, podáte opravné hlášení, které celé nahradí to původní, a k předchozímu se nepřihlíží. Po uplynutí lhůty se chyby opravují následným hlášením. Na to máte podle § 101f pět pracovních dnů ode dne, kdy jste nesprávné nebo neúplné údaje zjistili. Pokud se oprava týká více období, podává se následné hlášení za každé z nich zvlášť.

Výzva finančního úřadu a jak na ni reagovat

Výzva k podání hlášení

Pokud hlášení ve lhůtě nepodáte, správce daně vás podle § 101g vyzve a stanoví náhradní lhůtu pět dnů od oznámení výzvy. V ní musíte hlášení podat. Když vám povinnost za dané období ve skutečnosti nevznikla, například jste neměli žádné plnění, sdělíte to úřadu ve stejné lhůtě také podáním hlášení. Právě nereagování vede k nejvyšším pevným pokutám.

Výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů

Když má úřad pochybnosti o správnosti údajů, třeba proto, že se vaše doklady neshodují s údaji obchodního partnera, vyzve vás ke změně, doplnění nebo potvrzení. Odpověď se podává vždy následným hlášením. Lhůta je 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky, při jiném doručení pět pracovních dnů od oznámení. Jsou-li vaše údaje správné, stačí je následným hlášením potvrdit.

Pokuty za kontrolní hlášení

Pevné pokuty podle § 101h

Zákon stanoví pokuty pevnou částkou podle závažnosti. Za opožděné podání bez výzvy je to 1 000 Kč, za podání až v náhradní lhůtě po výzvě 10 000 Kč, za nepodání následného hlášení na výzvu k pochybnostem 30 000 Kč a za nepodání ani na výzvu 50 000 Kč. Tři vyšší sazby se snižují na polovinu u fyzických osob, u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a u s.r.o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. O pokutě rozhoduje úřad platebním výměrem.

Pokuty podle uvážení správce daně

Vedle pevných částek může úřad uložit pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo na výzvu nezmění nebo nedoplní nesprávné údaje, a do 500 000 Kč tomu, kdo nesplněním povinností správu daně závažně ztěžuje nebo maří. U těchto pokut musí správce daně dbát, aby nebyly v hrubém nepoměru k významu porušení, a přihlíží k tomu, jak plátce spolupracoval.

Kdy pokuta nevznikne

Podle § 101j pokuta nevzniká, pokud jste v daném kalendářním roce poprvé podali hlášení pozdě bez výzvy, nebo poprvé až v náhradní lhůtě po výzvě. Každá z těchto výjimek platí jednou za rok. Druhé zpoždění stejného druhu v témže roce už pokutu založí, a to i při zpoždění o jediný den.

Prominutí pokuty

O prominutí pokut ve výši 10 000, 30 000 a 50 000 Kč lze podle § 101k požádat do tří měsíců od právní moci platebního výměru. Žádost má odkladný účinek a podléhá správnímu poplatku. Úřad pokutu promine zcela nebo zčásti, pokud k nepodání došlo z ospravedlnitelného důvodu. Postup upravuje pokyn generálního finančního ředitelství D-29. Mezi důvody patří vážný zdravotní stav, živelní pohroma nebo oznámený výpadek daňového portálu či datových schránek v poslední den lhůty. Pokyn navíc umožňuje prominout jedno pochybení za kalendářní rok u dvou nejvyšších pevných pokut.

Jak kontrolní hlášení podat bez chyb

1. Ověřte, zda vám za období vůbec vznikla povinnost, a hlídejte měsíční lhůtu u právnické osoby.
2. Zkontrolujte, že máte všechny přijaté doklady a že sedí DIČ i evidenční čísla podle dodavatele.
3. Rozdělte doklady podle limitu 10 000 Kč včetně daně do jednotlivých a souhrnných oddílů.
4. Vygenerujte soubor XML z účetního programu nebo vyplňte formulář na daňovém portálu.
5. Odešlete hlášení datovou schránkou nebo s uznávaným podpisem a uložte si potvrzení o podání.
6. Sledujte datovou schránku a na každou výzvu reagujte následným hlášením ve lhůtě.

Časté otázky

Kdo musí podávat kontrolní hlášení?

Každý plátce DPH, který v daném období uskutečnil zdanitelné plnění v tuzemsku, přijal zálohu s povinností přiznat daň nebo uplatňuje odpočet z dokladu od jiného plátce. Neplátci a identifikované osoby ho nepodávají. Pokud plátce za období nic takového neměl, hlášení nepodává, dokud ho úřad nevyzve.

Do kdy se hlášení podává?

Firmy a jiné právnické osoby ho podávají za každý měsíc do 25 dnů po jeho skončení, i když mají čtvrtletní přiznání. Fyzické osoby ho podávají spolu s přiznáním, tedy do 25 dnů po skončení měsíce nebo čtvrtletí. Lhůtu nelze prodloužit.

Co dělat, když najdu chybu v už podaném hlášení?

Pokud lhůta ještě běží, podejte opravné hlášení, které nahradí to původní. Po uplynutí lhůty podáte následné hlášení, a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy jste chybu zjistili. Oprava se dělá za každé dotčené období zvlášť.

Jak rychle musím odpovědět na výzvu finančního úřadu?

Na výzvu k podání chybějícího hlášení máte náhradní lhůtu pět dnů od oznámení. Na výzvu ke změně nebo potvrzení údajů máte 17 dnů od dodání do datové schránky, jinak pět pracovních dnů. Odpovídá se vždy následným hlášením, i když jen potvrzujete původní údaje.

Dostanu pokutu hned za první zpoždění?

První opožděné podání bez výzvy v kalendářním roce se nepokutuje a stejně tak první podání v náhradní lhůtě po výzvě. Další zpoždění už pokutu založí. Pokud jste nestihli lhůtu z vážného důvodu, můžete o prominutí vyšší pokuty požádat do tří měsíců.

Mohlo by vás zajímat

• Zálohová faktura: DPH, doklad k platbě a vyúčtování
• Kontrola u podnikatele: jak probíhá a jaká máte práva
• Účetní program: Pohoda vs Money vs Abra

Zdroje

• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 101a až 101k (zakonyprolidi.cz)
• Finanční správa: sekce o kontrolním hlášení DPH, pokyny, metodická informace a pokyn GFŘ D-29 (financnisprava.gov.cz)