Kontrola u podnikatele se řídí dvěma různými předpisy a jejich zaměňování stojí lidi nejvíc nervů. Živnostenská kontrola a kontrola inspektorátu práce jdou podle kontrolního řádu, kde má podnikatel na námitky pevných patnáct dnů. Daňová kontrola jde podle daňového řádu, kde patnáct dnů není a mluví se o přiměřené lhůtě. K tomu se přidává detail, který mění celý časový plán: zahájení daňové kontroly restartuje tříletou lhůtu pro stanovení daně. Text popisuje pravidla a práva, ne způsob, jak se kontrole vyhnout.
Ve zkratce
- Kontrola nemusí být oznámena dopředu, oznámení je jen jedna ze tří variant zahájení.
- Podle kontrolního řádu se protokol vyhotoví do třiceti dnů, ve složitých případech do šedesáti.
- Námitky proti kontrolnímu zjištění se podávají do patnácti dnů a musí být odůvodněné.
- Daňová kontrola se zahajuje doručením oznámení, ne sepsáním protokolu na místě.
- U daňové kontroly zákon pevnou lhůtu na vyjádření nestanoví, mluví o přiměřené lhůtě.
- Zahájení daňové kontroly restartuje tříletou lhůtu pro stanovení daně, strop je deset let.
- Daňové doklady se drží deset let, tedy déle než účetní doklady podle zákona o účetnictví.
Dva různé režimy
Tohle je základní rozlišení, bez kterého se v tématu nedá zorientovat. Obecným předpisem je kontrolní řád, podle kterého postupuje živnostenský úřad, inspektorát práce i Česká obchodní inspekce. Daňová kontrola má vlastní úpravu v daňovém řádu a liší se v celé řadě detailů, zejména ve lhůtách a v tom, jak se proti zjištěním brání.
Laické zdroje oba režimy běžně míchají a tvrdí, že u daňové kontroly máte patnáct dnů na námitky. Nemáte, protože daňový řád tenhle institut v této podobě nezná.
Jak se kontrola zahajuje
Kontrolní řád uvádí tři možnosti. Předložením pověření ke kontrole osobě přítomné na místě. Doručením oznámení o zahájení kontroly, jehož součástí musí být pověření nebo seznam kontrolujících. Nebo prvním z kontrolních úkonů, které předložení pověření bezprostředně předcházejí, je-li jich k výkonu kontroly třeba.
Z toho plyne odpověď na nejčastější otázku: kontrola oznámena dopředu být nemusí. Pokud navíc začne bez přítomnosti kontrolované osoby, informuje ji kontrolující dodatečně.
Ověřte si, kdo přišel
Kontrolující se prokazuje pověřením ke kontrole, případně průkazem, stanoví-li to zvláštní předpis. Je to první právo, které má kontrolovaná osoba využít, a nejde o obstrukci. Pověření vymezuje předmět kontroly, tedy i to, co kontrolující zkoumat smí a co ne.
Protokol a námitky
Protokol o kontrole obsahuje mimo jiné označení kontrolního orgánu a kontrolujícího, předmět kontroly, úkon, jímž byla kontrola zahájena, kontrolní zjištění s uvedením nedostatků a porušených předpisů, a poučení o možnosti podat námitky včetně lhůty.
Vyhotoví se ve lhůtě třiceti dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do šedesáti dnů. Stejnopis doručí kontrolní orgán kontrolované osobě.
Patnáct dnů a odůvodnění
Námitky proti kontrolnímu zjištění lze podat do patnácti dnů ode dne doručení protokolu, není-li v protokolu stanovena lhůta delší. Musí být písemné, musí z nich být zřejmé, proti jakému zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu.
Tady je zásadní rozdíl proti odporu proti platebnímu rozkazu, kde odůvodnění nutné není. Námitky bez odůvodnění nadřízená osoba zamítne jako nedůvodné, stejně jako námitky podané opožděně.
Nevyhoví-li námitkám kontrolující do sedmi dnů, vyřídí je nadřízená osoba do třiceti dnů, ve zvlášť složitém případu se lhůta prodlužuje o dalších třicet dnů, o čemž musí být kontrolovaná osoba předem vyrozuměna.
Kdy kontrola končí
Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva je podat, dnem doručení vyřízení námitek, nebo dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu.
Daňová kontrola a co s ní nesouvisí
Daňový řád rozlišuje víc postupů, které se v běžné řeči slévají do jednoho.
Místní šetření není kontrola
Při místním šetření správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání. O jeho průběhu sepíše podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam, tedy nekončí zprávou o daňové kontrole. Je to jiný institut s jinými následky.
Zahájení doručením oznámení
Daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen její předmět a rozsah. Starší texty, které popisují zahájení sepsáním protokolu při osobním jednání, už znění zákona neodpovídají.
Protože se doručuje, hraje roli datová schránka a s ní i fikce doručení po deseti dnech. Podnikatel schránku dostává automaticky, nezakládá si ji. Souvislosti popisuje text o tom, jak funguje datová schránka podnikatele.
Výsledek kontrolního zjištění
Správce daně sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění včetně hodnocení dosud zjištěných důkazů. Pokud z něj vyplývá, že dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, sdělí ho daňovému subjektu a stanoví přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření.
Ve vyjádření lze vznést výhradu k dosavadnímu výsledku a podat návrh na jeho doplnění. Dojde-li tím k podstatné změně výsledku, celý postup se opakuje.
Slovo přiměřenou je podstatné. Zákon nestanoví pevný počet dnů, na rozdíl od patnácti dnů pro námitky v kontrolním řádu. Lhůtu určuje správce daně.
Konec kontroly
Daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole. Zpráva obsahuje odkaz na oznámení o zahájení a konečný výsledek kontrolního zjištění včetně stanoviska správce daně k vyjádření daňového subjektu.
Jak daleko zpět může kontrola sahat
Lhůta pro stanovení daně činí tři roky a začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Tady ale končí jednoduchá představa, že po třech letech je hotovo.
Byla-li před uplynutím lhůty zahájena daňová kontrola, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. Zahájení kontroly tedy tříletou lhůtu restartuje. Lhůta se navíc prodlužuje o rok, dojde-li v posledních dvanácti měsících před jejím uplynutím k některé z vyjmenovaných událostí, například k podání dodatečného daňového tvrzení.
Absolutní strop je deset let od počátku běhu lhůty, s dalšími výjimkami navázanými na daňové trestné činy.
Živnostenská kontrola
Živnostenský úřad ověřuje plnění povinností podle živnostenského zákona, tedy zejména to, co ukládá podnikateli v souvislosti s označením provozovny, oznamovacími povinnostmi a doklady k provozování živnosti.
Zákon dává podnikateli právo přizvat si ke kontrole vlastní osobu, typicky účetní. Zároveň ale výslovně dodává, že nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly, takže kontrola na ni nepočká.
Právě proto se vyplatí mít ve firmě jasno, kdo je za doklady odpovědný. Rozdíl mezi vlastním vedením účetnictví a externí spoluprací popisuje text o tom, čím se liší účetní a daňový poradce.
Inspektorát práce a obchodní inspekce
Oba úřady postupují podle kontrolního řádu, ale mají navíc vlastní oprávnění, která stojí za zmínku.
U České obchodní inspekce zákon výslovně počítá s kontrolním nákupem a stanoví, že se na něj hledí jako na uzavření smlouvy. Ve výjimečných případech připouští, aby inspektor jednal pod změněnou identitou a využil krycí prostředek.
Inspektor práce i inspektor obchodní inspekce navíc smějí pořizovat záznamy, aniž by to kontrolovaná osoba věděla. To je odchylka od obecné úpravy v kontrolním řádu.
Práva, která má kontrolovaná osoba vždycky
Napříč všemi typy kontrol se opakuje několik oprávnění, o kterých se vyplatí vědět předem.
- Ověřit si, kdo přišel. Kontrolující se prokazuje pověřením ke kontrole, případně průkazem.
- Namítat podjatost úřední osoby, má-li k tomu důvod.
- Být u kontroly a vyjádřit se ke zjištěním dřív, než se z nich stane závěr.
- Nechat se zastoupit a přizvat si vlastní osobu, byť kontrola na ni nemusí čekat.
- Nahlížet do spisu, u správy daní v rozsahu daném daňovým řádem.
- Dostat protokol nebo zprávu a bránit se proti zjištěním námitkami nebo vyjádřením.
- Stěžovat si na chování úřední osoby a žádat zpět, co bylo odneseno jako vzorek nebo doklad.
Co archivovat a jak dlouho
Tady se dělá chyba, která se projeví právě až při kontrole. Lhůty jsou totiž ve dvou předpisech a platí ta delší.
| Co | Jak dlouho | Podle čeho |
|---|---|---|
| účetní závěrka a výroční zpráva | 10 let od konce účetního období | zákon o účetnictví |
| účetní doklady, knihy, inventurní soupisy | 5 let od konce účetního období | zákon o účetnictví |
| daňové doklady k dani z přidané hodnoty | 10 let od konce zdaňovacího období | zákon o dani z přidané hodnoty |
Tentýž papír tak může být účetním dokladem s pětiletou lhůtou a zároveň daňovým dokladem s desetiletou. Rozhodná je vždy ta delší. Zákon o účetnictví navíc lhůty prodlužuje, slouží-li záznam i k jinému účelu, například pro daňové nebo soudní řízení, a u nezaplacené pohledávky se doklad uchovává do konce prvního účetního období následujícího po tom, ve kterém byla zaplacena.
Kdo je plátcem daně z přidané hodnoty, měl by tedy počítat s deseti lety. Kdy se jím člověk stává, shrnuje text o tom, kdy vzniká povinnost registrace k dani z přidané hodnoty.
Sedm věcí, které se o kontrolách plete
- Že kontrola musí být oznámena předem. Oznámení je jen jedna ze tří variant zahájení.
- Že u daňové kontroly máte patnáct dnů na námitky. Patnáct dnů platí u kontrolního řádu, u daňové kontroly zákon mluví o přiměřené lhůtě.
- Že se daňová kontrola zahajuje protokolem na místě. Zahajuje se doručením oznámení.
- Že po třech letech už se k dani nikdo nevrátí. Zahájení kontroly tříletou lhůtu restartuje, strop je deset let.
- Že stačí schovávat doklady pět let. Daňové doklady k dani z přidané hodnoty deset let.
- Že kontrola počká na účetní. Právo přizvat si vlastní osobu existuje, ale nepřítomnost není důvodem k přerušení kontroly.
- Že stačí nekoukat do datové schránky. Doručeno je desátý den bez ohledu na to, jestli se do ní někdo přihlásil.
Časté otázky
Musí být kontrola oznámena dopředu?
Nemusí. Kontrolní řád uvádí tři způsoby zahájení a doručení oznámení je jen jeden z nich. Začne-li kontrola bez přítomnosti kontrolované osoby, informuje ji kontrolující dodatečně.
Do kdy můžu podat námitky?
U kontroly podle kontrolního řádu do patnácti dnů ode dne doručení protokolu, není-li v protokolu stanovena lhůta delší. Námitky musí být písemné a odůvodněné.
Jak se zahajuje daňová kontrola?
Doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen její předmět a rozsah. Sepsání protokolu při osobním jednání dnešnímu znění zákona neodpovídá.
Kolik mám času na vyjádření u daňové kontroly?
Zákon pevný počet dnů nestanoví. Správce daně sdělí dosavadní výsledek kontrolního zjištění a stanoví přiměřenou lhůtu pro vyjádření.
Jak daleko zpět může finanční úřad jít?
Lhůta pro stanovení daně činí tři roky, ale zahájením daňové kontroly běží znovu od začátku a za určitých okolností se prodlužuje o rok. Nejzazší hranicí je deset let od jejího počátku.
Jak dlouho mám schovávat doklady?
Účetní doklady pět let a účetní závěrku deset let od konce účetního období. Daňové doklady k dani z přidané hodnoty deset let od konce zdaňovacího období. Platí vždy ta delší lhůta.
Můžu si ke kontrole přizvat účetní?
Ano, živnostenský zákon to výslovně umožňuje. Zároveň ale stanoví, že nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly.
Mohlo by vás zajímat
- jak se přerušuje a ukončuje živnost a jaké oznamovací povinnosti z toho plynou
- co je švarcsystém, tedy nejčastější předmět kontroly inspektorátu práce
- co znamená GDPR pro malou firmu, další oblast s vlastním dozorem
Zdroje
Text vychází z platného znění předpisů, ověřeného včetně budoucích znění vyhlášených k pozdějším datům účinnosti. Popisuje pravidla a práva, ne postup, jak se kontrole vyhnout.
- zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, § 5 k zahájení, § 12 k protokolu, § 13 a § 14 k námitkám a § 18 k ukončení kontroly
- zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 80 k místnímu šetření, § 85 až § 88a k daňové kontrole a § 148 ke lhůtě pro stanovení daně
- zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, § 31 k povinnostem podnikatele a § 60a až § 60d k živnostenské kontrole
- zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, oprávnění inspektora včetně pořizování záznamů
- zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, kontrolní nákup a jednání pod změněnou identitou
- zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 31 a § 32 s dobami uschování účetních záznamů
- zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 35 s desetiletou lhůtou pro uchování daňových dokladů
- zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech, § 17 s fikcí doručení do datové schránky
- Finanční správa k daňové kontrole, výklad postupu pro veřejnost
