Smluvní pokuta a úrok z prodlení se v běžné řeči slévají do jedné věci, ale právně mají společného jen to, že obojí platí ten, kdo neplní. Jedno vzniká ze zákona samo, druhé jen tehdy, když si ho strany předem sjednají. Jedno soud snížit může, druhé ne. A hlavně: kdo si sjedná smluvní pokutu, obvykle tím sám sobě zavírá cestu k náhradě škody.
Ve zkratce
- Smluvní pokuta nemusí být písemně, ten požadavek zrušila rekodifikace.
- Kdo má sjednanou pokutu, nemá vedle ní právo na náhradu škody z téhož porušení.
- Pokutu lze žádat, i když žádná škoda nevznikla, a nemusí se dokazovat.
- Soud pokutu sníží jen na návrh dlužníka, sám od sebe do ní nesahá.
- Sazba úroku z prodlení se fixuje k začátku pololetí a dál se nemění.
- Mezi podnikateli běží vedle úroku i paušální náhrada nákladů ze zákona.
- Věřitel, který otálí, může o další úroky přijít, dokud nepodá žalobu.
Dva instituty, které si lidé pletou
Úrok z prodlení je zákonný následek toho, že dlužník nezaplatil peněžitý dluh včas. Nemusí být ve smlouvě, vzniká sám. Smluvní pokuta naopak vzniká jen ujednáním a lze jí utvrdit jakoukoli povinnost, nejen placení. Může být sjednána i za pozdní dodání, za nedodržení mlčenlivosti nebo za porušení výhradnosti, tedy za věci, kde by úrok z prodlení nedával smysl.
Pokuta není příslušenství pohledávky
Zákon řadí mezi příslušenství pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Smluvní pokuta v tomhle výčtu není. Je to samostatná pohledávka, ne přívěsek k jistině. Má to praktický dopad na to, jak se formuluje žaloba, jak se pokuta započítává a jak běží její promlčení. Kdo ji v žalobě uvede jako příslušenství, dělá chybu už na začátku.
Souběh obojího zákon nezakazuje
Je-li v prodlení peněžitý dluh a zároveň je na totéž prodlení sjednána smluvní pokuta, žádné ustanovení souběh nevylučuje. Jediné vylučující pravidlo, které zákon zná, míří na vztah pokuty a náhrady škody, ne na vztah pokuty a úroku. Kumulace ale vstupuje do úvahy soudu, pokud dlužník navrhne snížení pokuty, protože přiměřenost se posuzuje i s ohledem na význam utvrzované povinnosti.
Smluvní pokuta bez písemné formy
Tohle je nejrozšířenější zastaralý údaj v českých textech o pokutách. Občanský zákoník písemnou formu smluvní pokuty nevyžaduje. O formě v příslušném ustanovení není ani slovo, takže se uplatní obecné pravidlo bezformálnosti právního jednání. Pokutu lze platně sjednat i ústně nebo v e-mailové výměně.
Odkud se ten omyl bere
Písemnou formu vyžadoval starý občanský zákoník z roku 1964, který přestal platit rekodifikací na konci roku 2013. Nešlo tedy o pozdější novelu, ale o výměnu celého kodexu. Texty, které písemnou formu jako podmínku platnosti dodnes uvádějí, přebírají pravidlo zrušené před více než deseti lety. Písemná forma je nadále silně doporučená, ale kvůli důkazní situaci, ne kvůli platnosti.
Kdy se požadavek formy přesto vrátí
Pokud si strany samy ujednají, že jejich smlouva vyžaduje písemnou formu, nebo pokud písemnost vyžaduje sama hlavní smlouva ze zákona, promítne se to i do ujednání o pokutě. Požadavek pak neplyne z úpravy smluvní pokuty, ale z formy celé smlouvy. Praktický závěr zůstává stejný: v obchodním styku se pokuta sjednává písemně vždy.
Co musí ujednání obsahovat
Musí jít o ujednání stran, ne o jednostranné určení věřitelem, musí být navázáno na porušení smluvené povinnosti a musí obsahovat určitou výši nebo způsob, jak se výše určí. Stačí tedy vzorec, například procento z ceny za každý den prodlení. Pokuta nemusí být v penězích, zákon připouští i jiné plnění. A sjednává se předem, tedy před porušením povinnosti, ne až po něm.
Pokuta pohlcuje náhradu škody
Tohle ustanovení překvapí i firmy, které pokuty používají léta. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení té povinnosti, ke které se pokuta vztahuje. Sjednáním pokuty se tedy věřitel zároveň vzdává nároku na škodu, a to i tehdy, když je skutečná škoda mnohonásobně vyšší než pokuta.
Jak se tomu dá předejít
Pravidlo je dispozitivní, strany si tedy mohou ujednat, že vedle pokuty lze žádat i náhradu škody, případně jen škodu přesahující výši pokuty. Musí to ale ve smlouvě být. Bez takové věty platí zákonné pohlcení. U rizikových plnění, kde může škoda výrazně přesáhnout rozumnou výši pokuty, je tahle jediná věta ve smlouvě to nejcennější, co se do ní dá napsat.
Škodu netřeba dokazovat
Opačným směrem funguje pravidlo ve prospěch věřitele. Pokutu lze požadovat bez zřetele k tomu, jestli porušením vůbec vznikla škoda. Věřitel ji nemusí tvrdit ani prokazovat, což je proti běžné žalobě na náhradu škody obrovský rozdíl v důkazní zátěži. Právě tahle úspora bývá hlavním důvodem, proč se pokuta do smluv dává.
Zaplacením pokuty dluh nekončí
Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh, který je pokutou utvrzený. Pokuta tedy není odstupné a nelze se jí vykoupit ze závazku. Výjimkou je konkurenční doložka v pracovním poměru, kde zákoník práce stanoví pravý opak a zaplacením pokuty závazek zaměstnance končí. Pro obchodní smlouvy ale platí obecné pravidlo: pokuta se zaplatí a dluh se splní stejně.
Kdy soud pokutu sníží
Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit, ale jen na návrh dlužníka. Z úřední povinnosti do ní nesahá. Dlužník, který v řízení moderaci nenavrhne, snížení nedostane, i kdyby byla pokuta zjevně nepřiměřená. Kritériem je hodnota a význam utvrzované povinnosti.
Pod výši škody soud jít nemůže
Snížit lze až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením utvrzené povinnosti. Věřitel má tedy vždy jistou minimální částku odpovídající skutečné škodě. To je zároveň důvod, proč se ani při zjevně přemrštěné pokutě nevyplatí spoléhat, že soud sníží na nulu.
Málo citované pokračování
Druhá věta téhož ustanovení říká něco, co se v článcích skoro nevidí: vznikne-li právo na náhradu škody až později, je poškozený oprávněn ji požadovat do výše smluvní pokuty, tedy do výše před snížením. Moderace tak nesnižuje strop pro pozdější náhradu škody. Věřitel, kterému soud pokutu snížil, o horní hranici zcela nepřichází.
Úrok z prodlení se nemoderuje
Moderace se týká jen smluvní pokuty. Zákonný úrok z prodlení soud nesnižuje. Pozor ale na terminologickou past: pokuta sjednaná jako procento za každý den prodlení s platbou zůstává smluvní pokutou a moderaci podléhá, i když se počítá úplně stejným způsobem jako úrok. Rozhoduje právní povaha ujednání, ne způsob výpočtu.
Jak se počítá úrok z prodlení
Výši úroku z prodlení neurčuje občanský zákoník, ale nařízení vlády. Mechanismus je jednoduchý: roční sazba odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Konkrétní procento se tedy mění spolu s měnovou politikou a je bezpečnější počítat ho vždy znovu než přebírat z článku.
Sazba se v průběhu prodlení nemění
Rozhodné je pololetí, ve kterém prodlení začalo, tedy 1. leden nebo 1. červenec. Pro celou dobu trvání téhož prodlení pak sazba zůstává stejná, i když centrální banka repo sazbu později zvýší nebo sníží. U dlouhého prodlení tak může být sazba výrazně jiná, než jaká by odpovídala aktuálnímu stavu, a to oběma směry. Každá pohledávka má vlastní sazbu podle svého vlastního data splatnosti.
Sjednat lze i jinou sazbu
Sazba z nařízení vlády nastupuje jen podpůrně, když si strany nic nesjednaly. Smluvní odchylka je proto přípustná oběma směry. Ve vztazích mezi podnikateli ale platí strop: ujednání, které je pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné, a vyloučení úroku z prodlení se za zvláště nevýhodné považuje bez možnosti opaku. U spotřebitelských úvěrů je odchylka nahoru vyloučená úplně.
Úroky z úroků jen po dohodě
Zákon anatocismus nezakazuje, ale podmiňuje ho ujednáním stran. Bez něj se úrok z úroku nepočítá. Výjimka platí u pohledávek z protiprávního činu, kde lze úroky z úroků požadovat i bez ujednání, ale až ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.
Paušální náhrada nákladů mezi podnikateli
Tenhle nárok chybí ve většině návodů na vymáhání pohledávek, přitom jde o peníze, na které vzniká právo přímo ze zákona. Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, má věřitel vedle úroků z prodlení právo i na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to formou pevné částky stanovené nařízením vlády.
Za každou fakturu zvlášť
Nařízení mluví o minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky. Nárok tedy vzniká za každou nezaplacenou fakturu samostatně, ne jednou za celý obchodní vztah. U dodavatele s pravidelnou měsíční fakturací se tím částka násobí počtem faktur v prodlení. Uplatňuje se spolu s jistinou při vymáhání nezaplacené faktury, tedy v upomínce i v návrhu na platební rozkaz.
Není třeba o ni žádat ani ji sjednávat
Nárok vzniká samotným prodlením dlužníka a náleží věřiteli vedle úroků z prodlení. Ze zákona ani z nařízení neplyne povinnost paušál předem sjednat, upomínat nebo o něj žádat. Jde navíc o minimum: skutečné náklady, které tuhle částku přesahují, lze uplatnit nad její rámec.
Vyloučit ji smlouvou je problematické
Ujednání, které právo věřitele na náhradu nákladů vylučuje, se považuje za zvláště nevýhodné, ale jen jako vyvratitelná domněnka. Rozdíl proti úroku z prodlení je právně podstatný: tam je vyloučení nevýhodné bez možnosti důkazu opaku, tady lze v konkrétním případě prokázat, že nevýhodné není. Dovolat se neplatnosti může u obchodních podmínek i profesní organizace hájící malé a střední podnikatele.
Promlčení a past na pasivního věřitele
Zvláštní promlčecí lhůtu zákon pro smluvní pokutu ani pro úrok z prodlení nestanoví, uplatní se obecná tříletá. Její počátek je ale od rekodifikace subjektivní: běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, což předpokládá, že se oprávněný o rozhodných okolnostech dozvěděl, nebo se o nich dozvědět měl a mohl. Vedle toho běží objektivní desetiletá lhůta.
Úrok se nezačne promlčovat před prodlením
Nejvyšší soud výslovně potvrdil, že promlčecí lhůta u práva na úrok z prodlení nemůže začít běžet dřív, než dlužník do prodlení upadne, a to ani tehdy, když věřitel o jistině věděl mnohem dřív. Rozhodným okamžikem je den prodlení, protože teprve jím právo na úrok začíná vznikat.
Lhůtu lze smlouvou prodloužit
Mezi podnikateli si strany mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně na rok a nejdéle na patnáct let. U dodavatelů s dlouhými zárukami je to velmi praktický nástroj, který se v článcích skoro neuvádí. Neplatí to v neprospěch slabší strany a soud k promlčení přihlédne jen tehdy, když dlužník námitku vznese. Vzdát se námitky promlčení předem nelze.
Kdo otálí, může o úroky přijít
Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatní právo u soudu, mu další úroky opět náležejí. Pasivní čekání na to, až dluh s úroky naroste, se tedy nevyplácí a je to jedno z mála míst, kde zákon trestá nečinnost věřitele. Druhým důvodem ke spěchu je riziko, že dlužník mezitím skončí v úpadku a zbude jen přihláška pohledávky do insolvence.
Srovnání obou institutů
| Parametr | Smluvní pokuta | Úrok z prodlení |
|---|---|---|
| vzniká | jen ujednáním stran | ze zákona prodlením |
| na co se váže | na jakoukoli povinnost | jen na peněžitý dluh |
| výše | libovolná dle ujednání | repo sazba plus 8 bodů |
| soud může snížit | ano, na návrh dlužníka | ne |
| vylučuje náhradu škody | ano, není-li ujednáno jinak | jen do své výše |
| je příslušenstvím | ne, je samostatnou pohledávkou | ano |
Sedm věcí, které o pokutách a úrocích překvapí
- Písemná forma pokuty není podmínkou platnosti. Ten požadavek zanikl s předchozím občanským zákoníkem.
- Pokuta pohlcuje náhradu škody. Bez opačné věty ve smlouvě už věřitel škodu nad rámec pokuty nedostane.
- Škoda se nemusí dokazovat. Pokutu lze žádat, i když nevznikla vůbec žádná.
- Soud pokutu nesníží sám. Bez návrhu dlužníka zůstane i zjevně nepřiměřená částka.
- Sazba úroku se fixuje k pololetí. Pozdější změna repo sazby už na běžící prodlení nedopadá.
- Paušální náhrada nákladů běží automaticky. Mezi podnikateli a za každou fakturu zvlášť.
- Otálení věřitele je trestané. Když úroky dorostou výše jistiny, další už bez žaloby nenaskakují.
U spotřebitele naráží paušální sankce na další mantinely, které mezi firmami neplatí. Proč je pokuta za nevyzvednutou dobírku problematická a co lze žádat místo ní, rozebírá text o tom, kdo odpovídá za poškozenou nebo nevyzvednutou zásilku.
Časté otázky
Musí být smluvní pokuta sjednána písemně?
Nemusí. Občanský zákoník u smluvní pokuty formu nepředepisuje, takže platí obecná bezformálnost. Písemnou formu vyžadoval předchozí občanský zákoník, který přestal platit koncem roku 2013. Písemně se pokuta přesto sjednává vždy, protože v případě sporu musí věřitel ujednání prokázat, a to u ústní dohody bývá obtížné až nemožné.
Můžu vedle smluvní pokuty žádat i náhradu škody?
Jen tehdy, když je to ve smlouvě výslovně ujednáno. Základní pravidlo je opačné: je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z porušení té povinnosti, kterou pokuta utvrzuje. Platí to i tehdy, když je skutečná škoda výrazně vyšší než pokuta. Pravidlo je ale dispozitivní, takže jediná věta ve smlouvě ho obrátí.
Jak vysoký je úrok z prodlení?
Roční sazba odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení nastalo, zvýšené o osm procentních bodů. Konkrétní procento se tedy mění s repo sazbou a je nutné ho dohledat pro dané pololetí. Pro celou dobu jednoho prodlení se pak už sazba nemění.
Může soud smluvní pokutu snížit sám od sebe?
Nemůže. Moderace je vázána na návrh dlužníka, z úřední povinnosti do výše pokuty soud nezasahuje. Kdo tedy v řízení snížení nenavrhne, zaplatí pokutu v plné výši i tehdy, je-li zjevně nepřiměřená. Snížit ji navíc lze nejvýše do výše škody, která do doby rozhodnutí porušením utvrzené povinnosti vznikla.
Na co mám nárok vedle úroku, když mi firma nezaplatí fakturu?
U vzájemného závazku podnikatelů na dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu vzniká vedle úroků z prodlení i právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to pevnou částkou stanovenou nařízením vlády. Nárok vzniká za každou pohledávku zvlášť, nemusí se sjednávat ani o něj žádat, a skutečné náklady nad tuhle částku lze uplatnit navíc.
Lze si sjednat delší promlčecí lhůtu?
Ano. Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně jeden rok a nejdéle patnáct let. Nepřihlíží se ale k ujednání sjednanému v neprospěch slabší strany. Pozor na to, že vzdát se předem námitky promlčení nelze, takové ujednání je bez právních účinků, a soud k promlčení stejně přihlédne jen na námitku dlužníka.
Zaniká dluh, když dlužník zaplatí smluvní pokutu?
Nezaniká. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh, který je pokutou utvrzený. Pokuta tedy není odstupné a nelze se jí ze závazku vykoupit. Výjimkou je konkurenční doložka v pracovním poměru, kde zákoník práce výslovně stanoví opak a zaplacením pokuty závazek zaměstnance končí.
Mohlo by vás zajímat
- jak vymáhat nezaplacenou fakturu od upomínky až po platební rozkaz
- co dělat, když odběratel skončí v insolvenci a jak se hlásí pohledávka
- smluvní pokuta v konkurenční doložce, kde platí opačné pravidlo
- jak si partnera prověřit předem, než se pokuta začne počítat
Zdroje
Text vychází z platných znění předpisů a ze zveřejněných rozhodnutí Nejvyššího soudu, včetně porovnání s vyhlášenými zněními účinnými od ledna 2027. Konkrétní repo sazbu ani výsledné procento úroku neuvádí, protože se mění každé pololetí.
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2048 až § 2052 ke smluvní pokutě, § 1968 až § 1973 k prodlení, § 513 k příslušenství a § 609 až § 630 k promlčení
- nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2 s mechanismem výpočtu úroku z prodlení a § 3 s paušální náhradou nákladů
- zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 122 s limity sankcí za prodlení, včetně rozšíření na nepodnikající fyzické osoby
- zrušený občanský zákoník z roku 1964, § 544 odst. 2, tedy zdroj dnes už neplatného požadavku písemné formy
- rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu k moderaci smluvní pokuty ze dne 11. 1. 2023
- rozsudek Nejvyššího soudu k promlčení úroku z prodlení ze dne 1. 6. 2023
- budoucí znění občanského zákoníku od ledna 2027, použité k ověření, že se popsaná pravidla nemění
