Zahradní sprcha se dá postavit za odpoledne, ale dvě věci se řeší dřív než sprchová hlavice. První je odtok, protože jakmile do vody přidáte mýdlo nebo šampon, jde formálně o odpadní vodu a její volné vsakování do podzemních vod je regulované. Druhá je ochrana vodovodu proti zpětnému toku, tedy detail, kvůli kterému se hadice nemá nechávat ponořená v nádrži ani v bazénu.
Hlavní body
- Odtok se řeší před stavbou, ne až když se pod sprchou dělají kaluže.
- Voda s mýdlem je odpadní voda, její vsakování upravuje vodní zákon.
- Solární sprcha se za silného slunce ohřeje až ke šedesáti stupňům, hrozí opaření.
- Rozvod se ukládá do nezámrzné hloubky, nebo se řeší spádem a vypouštěcím ventilem.
- Venkovní zásuvku a přívod elektřiny zapojuje elektrikář, ne kutil.
Jaké typy sprch přicházejí v úvahu
Nejjednodušší je přenosná sprcha na zahradní hadici, kterou lze postavit pokaždé jinam a která nejmíň zatíží jedno místo v trávníku. Druhou variantou je solární sprcha se zásobníkem, tedy sloupek nebo sud, ve kterém se voda ohřívá sluncem.
Pevná sprcha napojená na zahradní rozvod se kotví do betonu nebo dlažby a má vlastní odvodnění. Nejnáročnější je sprcha se dvěma přípojkami, tedy studenou a teplou vodou z domu a mísicí baterií.
Solární sprcha a jak se opravdu ohřeje
Návod výrobce, tedy nejspolehlivější zdroj, jaký k tomuhle tématu existuje, uvádí u čtyřicetilitrového modelu dobu ohřevu zhruba dvě hodiny a teplotu vody až šedesát stupňů za silného slunečního svitu. Údaje e-shopů o pětašedesáti až sedmdesáti stupních jsou prodejní text bez dalšího doložení.
Šedesát stupňů je teplota, která opaří. Návod proto přímo doporučuje otočit baterii do polohy pro studenou vodu ještě před použitím a teprve pak si nastavit požadovanou teplotu. U dětí to není detail, ale hlavní bezpečnostní opatření celého zařízení.
Objem zásobníku
Běžně se nabízejí zásobníky dvacet až čtyřicet litrů, přičemž pro jednotlivce se uvádí patnáct až dvacet litrů, pro rodinu dvacet až pětatřicet a pro časté používání víc než pětatřicet.
Praktický přepočet: dvacetilitrový zásobník s úspornou hlavicí o průtoku šesti litrů za minutu vydrží zhruba tři minuty sprchování, čtyřicetilitrový zhruba šest až sedm minut, tedy dvě krátké sprchy. Naplněný čtyřicetilitrový zásobník navíc znamená zhruba čtyřicet kilogramů vysoko nad zemí, což je hlavní důvod, proč se sloupek pevně kotví.
Přívod vody a maximální tlak
Nejjednodušší je napojení na venkovní výtokový ventil zahradní hadicí, s čímž počítají i návody k solárním sprchám. Pevná varianta stojí na vlastní odbočce zahradního rozvodu s uzávěrem.
Pozor na tlak. Návod výrobce solární sprchy uvádí maximum kolem tří a půl baru a výslovně varuje, že sprcha nemá být napájena přídavným čerpadlem ani přímo z vodovodního potrubí. Při vyšším tlaku se doporučuje redukční ventil. Drobné odkapávání ze sprchové hlavice po ohřátí přitom není závada, jen důsledek toho, že se ohřátá voda rozpíná.
Zahradní rozvod vody
Pro venkovní rozvody se používá polyetylenové potrubí, u hlavní větve se objevuje průměr dvaatřicet milimetrů a u odboček pětadvacet. Rozvod se ukládá se spádem nejméně dvě procenta k nejnižšímu bodu, kde se osadí vypouštěcí ventil.
Právě spád a vypouštěcí ventil jsou řešením tam, kde potrubí nejde uložit dost hluboko. Alternativou je vyfouknutí rozvodu kompresorem před zimou.
Nezámrzná hloubka a nezámrzný ventil
Údaje se mezi zdroji liší. Objevuje se obecná hodnota kolem šedesáti centimetrů, pro vodovodní potrubí se doporučuje spíš sto dvacet až sto padesát centimetrů, jinde se uvádí rozpětí osmdesát až sto čtyřicet centimetrů podle typu zeminy, s nejnižšími hodnotami u písčitých půd a nejvyššími u jílů a skalnatého podloží.
Nezámrzný ventil funguje na jednoduchém principu: uzavírací mechanismus je posunutý dovnitř do vytápěné části stavby a ovládá se dlouhým vřetenem z venkovní hlavice. Po zavření zbytek vody z venkovní části samospádem vyteče, takže v mrznoucím úseku voda nezůstane. Podmínkou funkce je spád ventilu směrem ven a hlavně to, že na hlavici přes zimu není nasazená hadice, jinak voda nemá kudy odtéct.
Zpětný tok, detail, o kterém návody mlčí
Tohle je nejvíc podceňovaná část celého tématu. Ochranu pitné vody ve vnitřních vodovodech řeší norma ČSN EN 1717, která popisuje, jak zabránit takzvanému zpětnému průtoku, tedy pohybu kapaliny proti zamýšlenému směru proudění.
K tomu dojde například při podtlaku v potrubí, když se odstaví řad nebo praskne potrubí. Pokud v tu chvíli visí konec hadice ponořený v sudu, v nádrži nebo v bazénu, může se voda z nádrže nasát zpět do vnitřního vodovodu. A voda z bazénu nebo z dešťové nádrže je z hlediska normy kapalina podstatně horší třídy než pitná voda. Norma proto u výtokového ventilu s připojením na hadici, určeného pro mytí a zalévání, vyžaduje zpětnou armaturu, ne holý kohout. Konkrétní typ ochranné jednotky pro zahradní sprchu norma nejmenuje, takže tohle je otázka na instalatéra, ne na návod.
Kam s vodou
Odtok se dá řešit několika způsoby: žlábkem do vsakovací jámy nebo trativodu vysypaného kamenivem, vaničkou s odtokem, nebo napojením na kanalizaci. Vsakovací záhon se dělá jako výkop hluboký zhruba metr až metr a půl vyplněný vrstvami štěrku, písku a substrátu a osázený vlhkomilnými rostlinami.
Spotřeba není zanedbatelná. Běžná sprchová hlavice má průtok zhruba dvanáct až dvacet litrů za minutu, úsporná šest až devět. Pětiminutová sprcha s běžnou hlavicí tedy znamená kolem sedmdesáti pěti až sta litrů vody na jedno použití. Podobnou logikou odvodu vody se řídí i drenáž kolem domu, jen tam jde o srážkovou vodu.
Kdy voda nesmí volně vsakovat
Tady je potřeba být přesný, protože běžné návody tuhle stránku vynechávají úplně. Vodní zákon označuje za odpadní vody ty vody, které mají po použití změněnou jakost. Voda z umyvadel, sprch a van se označuje jako šedá voda a mezi odpadní vody patří.
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění přes půdní vrstvy lze u staveb pro bydlení povolit, pokud není technicky možné vypouštět do vod povrchových, ale povolení nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, tedy hydrogeologa, která posoudí vliv na jakost podzemních vod. K vypouštění odpadních vod je navíc potřeba povolení vodoprávního úřadu.
Prakticky z toho plynou tři cesty. Buď sprchovat čistou vodou bez kosmetiky a řešit jen rozliv, nebo napojit odtok na kanalizaci či domovní čistírnu, nebo situaci probrat s vodoprávním úřadem. Žádný předpis přitom nestanoví výslovnou výjimku ani hranici objemu pro sezonní zahradní sprchu, což je důvod k opatrnosti, ne k tomu situaci ignorovat.
Odstup od studny
Pokud máte na pozemku studnu, jsou vzdálenosti od zdrojů znečištění stanovené vyhláškou. Liší se podle toho, jak propustné je prostředí.
| Zdroj znečištění | Málo prostupné prostředí | Prostupné prostředí |
|---|---|---|
| Žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky | 12 m | 30 m |
| Chlévy, močůvkové jímky, hnojiště | 10 m | 25 m |
| Nádrže tekutých paliv | 7 m | 20 m |
| Veřejné pozemní komunikace | 12 m | 30 m |
| Umývací plochy motorových vozidel | 15 m | 40 m |
Podlaha sprchy
Nejčastěji se používá dřevěný rošt, dlažba nebo betonová deska. Podklad musí být pevný a rovný a hlavně odvodněný, aby se netvořily kaluže. Sprcha proto nepatří do nejnižší části zahrady, kde se voda přirozeně sbírá.
Rošt se dá vyrobit z latí nebo z palet a má tu výhodu, že jím voda protéká rovnou do štěrkového lože pod ním. U dlažby se počítá se spádem k odtoku, obecné doporučení pro odvodňované plochy jsou zhruba dvě procenta. Konkrétní požadavek na protiskluznost venkovní sprchové plochy v českých podkladech stanoven není, takže se řiďte tím, aby povrch nebyl kluzký, když je mokrý a namydlený.
Kotvení sloupku
Návody výrobců počítají s přišroubováním základny na betonovou desku nebo dřevěný podstavec, typicky čtyřmi šrouby s podložkami a maticemi. U kotvení do zámkové dlažby nebo do terasy se používá kotvicí deska, která bývá součástí dodávky.
Nepodceňujte to. Naplněný zásobník představuje desítky kilogramů ve výšce, takže nedostatečně ukotvený sloupek se převrhne, jakmile se o něj někdo opře.
Zástěna
Nejjednodušší je zástěna z prken nebo latí spojených zezadu vodorovnými latěmi. Doložený příklad pracuje s prkny tloušťky dvou centimetrů a šířky dvanácti centimetrů, spojenými nerezovými nebo mosaznými vruty, u zástěny do tvaru L o výšce kolem sto čtyřiceti centimetrů.
Doporučenou výšku pro soukromí žádný podklad neuvádí jako obecné pravidlo, takže si ji odvoďte podle toho, odkud je na sprchu vidět. Kotvení proti větru se v podkladech nepodařilo doložit číselně, ale platí jednoduchá úvaha: plná zástěna funguje jako plachta a potřebuje pevnější ukotvení než mřížka, kterou vítr profoukne.
Materiály hlavice a baterie
Pro venkovní použití se používá nerezová ocel, u kvalitnějších modelů v jakosti odolné vůči chloridům a soli, a mosaz. Tradiční provedení pracuje s neupravenou mědí, jejíž povrch časem získá patinu, která ho chrání.
Existují i modely s nezámrzným systémem určené k celoročnímu ponechání venku. U běžné baterie s tím ale nepočítejte, standardní řešení je vypustit a na zimu demontovat.
Teplá voda a legionella
Tenhle bod běžné návody nezmiňují a stojí za pozornost. Bakterie legionella se nejrychleji množí ve stojaté vodě o teplotě zhruba dvacet až pětačtyřicet stupňů, nad padesát stupňů hyne a při šedesáti stupních hyne během několika minut naprostá většina bakterií. Nákaza se přenáší vdechnutím aerosolu.
Zásobník solární sprchy stojící týden na zahradě se pohybuje přesně v rizikovém pásmu a sprcha aerosol vytváří. Přímý český odborný zdroj, který by riziko u zahradních a solárních sprch měřil, se dohledat nepodařilo, takže tohle je odvozená úvaha, ne prokázaný případ. Rozumné opatření je jednoduché: nenechávat zásobník dlouhodobě naplněný, před použitím nechat vodu chvíli odtéct a na konci sezony ho vypustit. Odtékání vody před použitím ostatně doporučují i návody výrobců, byť z jiného důvodu.
Elektřina u vody
Pokud se u sprchy objeví ohřívač nebo čerpadlo, mění se situace zásadně. Kombinace vody, mokré půdy pod bosýma nohama a elektřiny je nejrizikovější prostředí, jaké na zahradě vznikne.
Normy pro elektrické instalace vyžadují doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím proudem nejvýše třicet miliampérů u zásuvek užívaných laiky i u mobilních zařízení určených pro venkovní použití. Venkovní zásuvky se osazují s krytím nejméně IP44, na exponovaných místech vyšším. Normy pro prostory s vanou a sprchou jsou přitom psané pro vnitřní prostory a jejich přenos na venkovní sprchu není nikde vyřešený. Praktický závěr: místo si vyberte a chráničku připravte sami, ale návrh okruhu, jeho jištění a připojení patří elektrikáři s odpovídající kvalifikací a instalaci uzavírá revize.
Zazimování
Tady se nedá nic odbýt, protože voda při zmrznutí zvětší objem a v uzavřeném úseku potrubí nemá kam expandovat. Trubka nebo tvarovka pak praskne, obvykle na místě, kam se nedostanete.
U solární sprchy postupujte podle návodu: vypnout a odpojit hadici, otevřít baterii do polohy pro teplou vodu a nechat vodu vytéct, což trvá zhruba deset minut a během vypouštění se baterií nesmí otáčet. Pak rozebrat stojan, vylít zbytek, díly vyčistit, osušit a uložit uvnitř. Sůl ani nemrznoucí prostředky se nepoužívají. U pevného rozvodu se uzavře přívod uvnitř objektu a otevře nejnižší kohout nebo vypouštěcí ventil, případně se rozvod vyfoukne kompresorem.
Údržba
Při prvním použití nechte vodu několik minut odtékat a vnitřek propláchněte, aby zmizel pach z nových plastových dílů. Dřevěné části zástěny a podlahy potřebují ochranný nátěr, případně se rovnou volí tlakově impregnované nebo odolné dřevo.
Vodní kámen v hlavici se řeší podle návodu výrobce, u silikonových trysek pomáhá jejich protření. Konkrétní postup odvápnění zahradní sprchové hlavice se v podkladech doložit nepodařilo, takže se držte doporučení výrobce.
Kolik vody a jak velké lože
Přepočet je jednoduchý a stojí za to si ho udělat. Pětiminutová sprcha s běžnou hlavicí o průtoku patnácti litrů za minutu znamená zhruba pětasedmdesát litrů vody na jedno použití.
Štěrkové lože má využitelnou pórovitost řádově kolem třiceti procent, takže metr krychlový štěrku pojme zhruba tři sta litrů vody. Na jednorázové zachycení pětasedmdesáti litrů tedy stačí lože o objemu zhruba čtvrt metru krychlového, například metr krát metr při hloubce pětadvaceti centimetrů, za předpokladu, že podloží vodu skutečně odvádí. Hodnota pórovitosti je běžně používaný odhad, ne doložený parametr, takže lože raději předimenzujte.
Pořadí prací
- Vyberte místo na slunci, mimo nejnižší podmáčenou část zahrady a s ohledem na soukromí.
- Rozhodněte se mezi mobilní a pevnou sprchou a podle toho i mezi hadicí a pevným rozvodem.
- Vyřešte odtok ještě před kopáním, včetně toho, jestli budete používat mýdlo a šampon.
- U pevné varianty vykopejte rýhu a uložte přívod se spádem k nejnižšímu bodu.
- Nechte instalatéra osadit na přípojce ochranu vodovodu proti zpětnému průtoku.
- Připravte podklad, tedy betonovou desku, dlažbu nebo štěrkové lože, se spádem k odtoku.
- Ukotvěte sloupek nebo panel do desky či dlažby.
- Postavte zástěnu a ukotvěte ji tak, aby odolala větru.
- Osaďte sprchovou hlavici a baterii, případně oplach nohou.
- Napusťte systém a zkontrolujte těsnost všech spojů.
- Ověřte, že voda skutečně odtéká tam, kam má, a netvoří kaluže.
- U solární sprchy nechte při prvním použití vodu několik minut odtékat.
Sedm chyb u zahradní sprchy
- Nevyřešený odtok. Pod sprchou vznikne trvale rozbahněné místo.
- Voda s kosmetikou volně vsakovaná. Formálně jde o odpadní vodu a její vsakování je regulované.
- Potrubí nad nezámrznou hloubkou bez spádu a ventilu. Nejde vypustit a v zimě praskne.
- Nevypuštěná voda na zimu. Led roztrhne potrubí i armatury.
- Chybějící zpětná armatura na výtoku. Hadice ponořená v nádrži ohrožuje vnitřní vodovod.
- Podceněné kotvení sloupku. Plný zásobník váží desítky kilogramů.
- Solární sprcha napojená na tlak nad tři a půl baru. Výrobce to výslovně zakazuje.
Co s tím souvisí
Pod sprchou i kolem ní se často řeší pochozí plocha. Skladbu podkladu, spád a rošt popisuje text o tom, jak vzniká dřevěná terasa svépomocí. Elektrická bezpečnost u vody se stejnou logikou řeší i tam, kde na zahradě běží čerpadlo, tedy u prvku, jakým je zahradní fontána.
Časté otázky
Jak vyřešit odtok u zahradní sprchy?
Buď žlábkem do vsakovacího lože ze štěrku, vaničkou s odtokem, nebo napojením na kanalizaci. Volba závisí hlavně na tom, jestli budete používat mýdlo a šampon, protože pak jde formálně o odpadní vodu. Pětiminutová sprcha s běžnou hlavicí přitom znamená zhruba pětasedmdesát až sto litrů vody na jedno použití.
Smí voda ze zahradní sprchy volně vsakovat?
Jen pokud jde o čistou vodu bez kosmetiky. Voda z umyvadel, sprch a van patří mezi odpadní vody a přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění přes půdní vrstvy lze povolit, ale jen se souhlasným vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí a s povolením vodoprávního úřadu.
Na jakou teplotu se ohřeje solární sprcha?
Podle návodu výrobce až na šedesát stupňů za silného slunečního svitu, přičemž plné ohřátí trvá zhruba dvě hodiny. Údaje e-shopů o pětašedesáti až sedmdesáti stupních jsou prodejní text. Šedesát stupňů opaří, proto návod doporučuje otočit baterii do polohy pro studenou vodu ještě před použitím a teprve pak si nastavit teplotu.
Proč se hadice nemá nechávat ponořená v nádrži?
Kvůli zpětnému průtoku. Při podtlaku v potrubí, například po odstávce nebo prasklém řadu, se může voda z nádrže nebo bazénu nasát zpět do vnitřního vodovodu. Ochranu pitné vody řeší norma ČSN EN 1717, která u výtokového ventilu s připojením na hadici vyžaduje zpětnou armaturu.
Do jaké hloubky uložit rozvod vody na zahradě?
Údaje se liší, objevuje se obecná hodnota kolem šedesáti centimetrů, pro vodovodní potrubí spíš sto dvacet až sto padesát centimetrů, jinde rozpětí osmdesát až sto čtyřicet centimetrů podle zeminy. Pokud potrubí nejde uložit dost hluboko, řeší se to spádem nejméně dvě procenta k nejnižšímu bodu s vypouštěcím ventilem.
Jak zazimovat zahradní sprchu?
U solární sprchy odpojit hadici, otevřít baterii do polohy pro teplou vodu, nechat vodu zhruba deset minut vytéct bez otáčení baterií, rozebrat stojan, vylít zbytek, díly osušit a uložit uvnitř. U pevného rozvodu uzavřít přívod uvnitř objektu a otevřít nejnižší kohout nebo vypouštěcí ventil, případně vyfouknout kompresorem. Sůl ani nemrznoucí prostředky se nepoužívají.
Hrozí v zásobníku zahradní sprchy legionella?
Riziko vyplývá z chování bakterie: nejrychleji se množí ve stojaté vodě zhruba mezi dvaceti a pětačtyřiceti stupni, nad padesát stupňů hyne, a sprcha vytváří aerosol, kterým se nákaza přenáší. Přímé měření u zahradních sprch se doložit nepodařilo. Rozumné je nenechávat zásobník dlouhodobě naplněný, před použitím nechat vodu odtéct a na konci sezony ho vypustit.
Musí zahradní sprchu s ohřívačem zapojovat elektrikář?
Ano. Normy vyžadují doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím proudem nejvýše třicet miliampérů u zásuvek užívaných laiky i u mobilních zařízení pro venkovní použití a venkovní zásuvky s krytím nejméně IP44. Návrh okruhu, jištění a připojení patří elektrikáři s odpovídající kvalifikací a instalaci uzavírá revize.
Uvedené rozměry, hloubky uložení potrubí a přepočty spotřeby jsou orientační a vycházejí převážně z podkladů dodavatelů a z návodů; závazné jsou vždy pokyny výrobce konkrétního výrobku. Právní stránka vypouštění odpadních vod se posuzuje individuálně a žádný předpis nestanoví výslovnou výjimku pro sezonní zahradní sprchu, proto konkrétní situaci konzultujte s vodoprávním úřadem. Napojení na vnitřní vodovod včetně ochrany proti zpětnému průtoku patří instalatérovi a jakékoli elektrické zařízení u vody elektrikáři s odpovídající kvalifikací.
Stejný princip ve větším měřítku využívá solární ohřev bazénu, kde se voda žene přes absorbér oběhem filtrace.
