Zahradní fontána stojí a padá s čerpadlem, a přesně tam se dělá nejčastější chyba. Údaj o průtoku na obalu, tedy třeba pět tisíc litrů za hodinu, platí jen při nulové dopravní výšce. Jakmile má čerpadlo tlačit vodu nahoru a ještě překonat odpor hadice, výkon strmě klesá. Kdo si to nespočítá předem, koupí čerpadlo, které z kamene sotva vytlačí bublinu.
Hlavní body
- Deklarovaný průtok čerpadla platí při nulovém výtlaku, s výškou rychle klesá.
- Každých deset metrů hadice ubere zhruba metr dopravní výšky.
- Prvek se zapuštěnou nádrží nemá volnou vodní hladinu, jen zakryté víko a mřížku.
- Neglazovaná terakota přes zimu praská, voda v pórech ji roztrhne.
- Venkovní zásuvku a přívod k vodnímu prvku zapojuje elektrikář.
Jaké vodní prvky přicházejí v úvahu
Klasická fontána s viditelnou nádrží je jen jedna z možností. Dál se nabízí samostatně stojící kaskáda, vodní stěna, po které stéká souvislý film vody, plovoucí fontána v jezírku a solární fontána.
Nejzajímavější variantou pro běžnou zahradu je takzvaný zřídlový nebo prameníkový kámen. Voda vyvěrá z provrtaného kamene, stéká po něm zpět do podzemní nádrže a odtud je znovu čerpána nahoru. Nezabírá skoro žádné místo, dá se umístit prakticky kamkoli a vyrábí se z neopracovaného i broušeného kamene, z keramiky, z litého betonu i z imitace kamene.
Proč prvek se zapuštěnou nádrží
Má jednu vlastnost, kterou jezírko nemá: nemá volnou vodní hladinu. Nádrž je pod zemí, zakrytá víkem a u menších kamenů ještě hustou mřížkou nebo sítí, kterou voda protéká.
Tam, kde se po zahradě pohybují malé děti, je to podstatný rozdíl. Doporučuje se volit spíš mělké prvky, uzavřené fontány nebo nádoby umístěné výš. Nechci to přehánět: žádný úřední zdroj bezpečnostní přínos nekvantifikuje a dohled dospělého nic nenahradí. Ale konstrukčně jde o prvek bez otevřené vody, a to je fakt. Kdo naopak plánuje otevřenou hladinu, měl by si přečíst, co obnáší stavba zahradního jezírka svépomocí.
Podzemní nádrž
Nabízené nádrže mají průměr zhruba šedesát pět až devadesát centimetrů a hloubku kolem třiceti centimetrů, přičemž se doporučuje spíš větší varianta. Větší objem znamená delší interval mezi dopouštěním.
Pod těžký kámen se do nádrže vkládá podpora, u běžných řešení dimenzovaná do dvou a půl tuny. Víko se doplňuje sítí, aby do nádrže nepropadávaly drobné kamínky z okolního kačírku, a ve víku se vyřezává otvor pro čerpadlo a servisní otvor pro kabel. Tvar víka je detail, na kterém záleží: snížená část musí být vždycky větší než kámen, jinak voda stéká mimo nádrž a fontána trvale ztrácí vodu.
Ponorné, nebo suchoběžné čerpadlo
U fontány s podzemní nádrží se prakticky vždy používá ponorné čerpadlo položené na dně. Je tiché, nezabírá místo nad zemí a nemusí nic nasávat.
Suchoběžné čerpadlo stojí mimo vodu a nasává ji sací hadicí, přičemž sací výška je omezená, uvádí se maximálně kolem sedmi metrů. Výhodou je snadný přístup pro kontrolu a opravu, nevýhodou hlučnější provoz, protože pracuje nad zemí. Ponorné čerpadlo se naopak pro údržbu musí vytáhnout, což je důvod, proč se ve víku nechává servisní otvor.
Výtlak a křivka výkonu
Tohle je jádro celého dimenzování. Výtlak neboli dopravní výška udává, do jaké výšky čerpadlo dopraví vodu. Vztah mezi výškou a průtokem je nepřímý: čím výš má voda jít, tím méně jí čerpadlo dodá.
Výrobci to popisují křivkou výkonu, kde je na vodorovné ose průtok a na svislé dopravní výška. Ilustrativní příklad z odborného slovníku: čerpadlo s maximálním výtlakem devadesát metrů a maximálním průtokem třicet litrů za minutu dodá při požadovaném výtlaku pětapadesát metrů jen patnáct litrů za minutu, tedy polovinu. U zahradní fontány jsou čísla menší, ale princip je stejný. Odstředivá čerpadla mají navíc pracovat pokud možno ve střední třetině křivky, ne na jejím okraji.
Ztráty v hadici
K výšce vodního sloupce se musí přičíst odpor vedení. Praktické pravidlo zní, že celková ztráta odpovídá zhruba desetině délky potrubí, tedy každých deset metrů hadice ubere kolem jednoho metru dopravní výšky.
Když tedy vedete hadici deset metrů od nádrže a voda má vytékat půl metru nad kamenem, počítejte s celkovou dopravní výškou kolem půldruhého metru a průtok odečtěte z křivky právě pro tuhle hodnotu, ne z čísla na obalu.
Kolik vody na jaký prvek
Pro potůček a kaskádu se v praxi používá pravidlo sto litrů za hodinu na každý centimetr šířky koryta v prameništi. Potůček široký padesát centimetrů tedy potřebuje čerpadlo alespoň pět tisíc litrů za hodinu.
U nerezové vodopádové lišty se objevuje údaj kolem patnácti set litrů za hodinu na každých deset centimetrů šířky, aby vznikl souvislý vodní film. Obě čísla pocházejí z poradenských textů prodejců jezírkové techniky a nezávisle je ověřit nelze, takže je berte jako praxí zavedené vodítko. U fontány v jezírku platí pro cirkulaci obecné pravidlo přečerpat celý objem zhruba jednou za dvě hodiny.
Regulace průtoku
Čerpadlo se nikdy netrefí přesně, takže se počítá s doladěním. Na rozvod se osazují uzavírací kohouty, typicky v dimenzi dvacet na dvacet milimetrů, případně se použije Y kus s regulací.
U prameníkového kamene se doporučuje nechat vodu vyvěrat do výšky nanejvýš zhruba osmi centimetrů nad kámen. Vyšší proud vypadá efektněji, ale rozstřikuje vodu mimo nádrž.
Nízké napětí a proč se u vody preferuje
Existují jezírková a fontánová čerpadla na dvanáct a čtyřiadvacet voltů, transformátor bývá součástí dodávky. Tvrzení prodejců o absolutní bezpečnosti berte s rezervou, ale opora v normě tu je.
Norma pro elektrické instalace u plaveckých bazénů a fontán připouští v nejrizikovějších zónách ochranu prostřednictvím bezpečného malého napětí, přičemž jmenovité napětí nesmí přesáhnout dvanáct voltů střídavých nebo třicet voltů stejnosměrných a zdroj musí být umístěn mimo tyto zóny. To je věcný důvod, proč se u vodních prvků nízké napětí volí.
Elektrická bezpečnost
Elektrické instalace u fontán řeší samostatná část norem pro instalace nízkého napětí, která pracuje se zónami kolem vodní plochy. Zóna 0 je vnitřek nádrže, zóna 1 sahá zhruba dva metry od kraje a zóna 2 na ni navazuje dalším pásem.
V těchto zónách jsou dovolené jen určité způsoby ochrany: bezpečné malé napětí se zdrojem mimo zóny, proudový chránič s vybavovacím proudem třicet miliampérů, nebo elektrické oddělení. Elektroinstalační krabice, spínače a zásuvky v zónách 0 a 1 dovolené nejsou. Obecně navíc platí požadavek na chránič do třiceti miliampérů u zásuvek užívaných laiky i u mobilních zařízení pro venkovní použití. Jak přesně se zóny aplikují na malý prvek se zakrytou nádrží bez volné hladiny, se z dostupných výkladů určit nedá. Praktický závěr je jednoznačný: přívod a venkovní zásuvku navrhuje a připojuje elektrikář s odpovídající kvalifikací a instalaci uzavírá revize.
Solární fontány
Solární panel napájí čerpadlo a voda cirkuluje v uzavřeném okruhu bez přívodu elektřiny. U menších zahradních fontánek se objevují panely s výkonem kolem watt a půl, u větších jezírkových kolem pěti wattů, výška proudu bývá třicet až sedmdesát centimetrů, u výkonnějších modelů kolem sto dvaceti.
Omezení je zásadní a je dobré ho znát předem: jednoduché modely fungují jen tehdy, když na panel svítí slunce. Zatáhne se a fontána přestane téct. Varianty s akumulátorem umožní provoz i v oblačnu nebo po setmění, běžně řádově hodinu až tři podle kapacity baterie. Elektrické čerpadlo je celkově spolehlivější.
Kam fontánu umístit
Ne pod strom. Padající listí, květy a pyl rychle znečistí vodu a ucpou čerpadlo, kořeny velkých stromů navíc mohou prvek poškodit. Vhodnější je blízkost jehličnanů a stálezelených keřů.
Druhým faktorem je vítr. Na větrném místě odnáší kapky mimo nádrž, což znamená trvalou ztrátu vody, a zároveň nese prach, který zanáší filtry a ucpává trysky. Řešením je buď chráněnější poloha, nebo nižší vodní proud. Třetí kritérium je čistě praktické: dostupnost elektřiny a to, aby byla fontána vidět a slyšet odtud, kde sedíte.
Trysky a jejich obrazce
Základní typy jsou gejzír, kaskáda a vodní zvon. Vulkán vytváří efekt více tenkých paprsků připomínající sopku, vodní zvon souvislý průhledný film ve tvaru polokoule, který je zároveň tichý a dobře snáší vítr. Pěnové vřídlo dělá bublající pěnivý obrazec, jehož výšku určuje tlak.
Pravidlo pro volbu je kvalitativní: výška i šířka vodního sloupce se přizpůsobuje velikosti dostupné hladiny. Číselný poměr mezi výškou paprsku a průměrem nádrže se doložit nepodařilo, stejně jako pravidlo pro dosah rozstřiku. Trysky se doporučují nerezové a před trysku se zařazuje filtr.
Odpar a dopouštění
Voda ubývá rychleji, než čekáte. Za horkých dní se uvádí ztráta kolem centimetru výšky hladiny denně, u nádrží s vodopády, potůčky a fontánami je odpar výrazně vyšší než u klidné hladiny, protože kapky odnáší i vítr. Tyhle údaje pocházejí z diskusí, ne z měření, takže je berte řádově.
Doplňovat se doporučuje, když hladina klesne o zhruba pět až deset centimetrů. Automatické dopouštění s čidlem hladiny tuhle starost odbourá a u prvků s malou nádrží se vyplatí zvlášť, protože malý objem se rychleji ohřívá, odpařuje i znečišťuje.
Vodní kámen
Usazeniny jsou uhličitan vápenatý a vznikají odpařováním tvrdé vody. Tvrdost vody se v Česku pohybuje zhruba mezi jedna a půl a pěti milimoly na litr, a čím vyšší číslo, tím rychleji se kámen usazuje.
Rozpouštějí ho kyselé látky, tedy kyselina citronová nebo ocet ředěný vodou zhruba jedna ku jedné s dobou působení kolem patnácti až třiceti minut. Sodu s kyselinou nekombinujte, navzájem se neutralizují. U samotné fontány se doporučuje povrch čistit měkkým kartáčem a čistou vodou u kamene a betonu a vlhkým hadrem u keramiky. A obecně platí, že cokoli, co se dostane do oběhu vody, ovlivní i živočichy v ní, takže u prvku s rybami je namístě opatrnost.
Řasy ve fontáně
Ve fontáně jde skoro vždy o zelený zákal z drobných planktonních řas. Prevencí je omezit přísun světla a živin, u prvku se zakrytou nádrží tedy hodně pomáhá už samotné zakrytí.
Osvědčené postupy jsou omezení živin a pravidelná výměna vody. Zatemnění na několik dní při zachovaném chodu čerpadla je princip přenesený z akvaristiky a bazénů, ne doložený návod pro fontánu. Podrobně se řasami zabývá text o tom, jak vyčistit jezírko, jehož principy platí i pro malý vodní prvek.
Materiály a mrazuvzdornost
Fontány se dělají z kamene, betonu, kovu, keramiky a pryskyřice, doporučovány jsou tvarově i barevně stálé materiály jako kámen, nerez, corten, hliník a lakované železo.
Klíčem k mrazuvzdornosti je nasákavost. Neglazovaná terakota nasaje vodu do pórů a mráz ji přes zimu roztrhne, protože voda při zamrznutí zvětší objem. Glazovaná kamenina bývá deklarovaná jako mrazuvzdorná, ale jde o tvrzení prodejce. Přírodní kámen mráz snese. U polyresinu si zdroje přímo odporují, jedni tvrdí odolnost proti mrazu i ultrafialovému záření, druzí náchylnost k poškození a rychlou ztrátu barvy, takže se u něj životnost mezi výrobky zjevně hodně liší.
Hlučnost
Zvuk tekoucí vody je důvod, proč si lidé fontánu pořizují, a zároveň důvod, proč je pak přestane bavit. Vodní prvek proto patří tam, kde bude slyšet příjemně, ne pod okno ložnice.
Roli hraje i technika. Suchoběžná čerpadla jsou hlučnější, protože pracují nad zemí, ponorná se uvádějí jako tichá. Tryska typu vodní zvon je popisována jako tichá a u prameníkového kamene se zvuk dá ovlivnit členitostí povrchu, po kterém voda stéká.
Kabel a hadice pod zem
Kabely se ukládají na vrstvu jemnozrnného písku o tloušťce nejméně osmi centimetrů a stejnou vrstvou se shora zasypou, nad ně patří výstražná fólie. Do chrániček se používají ohebné nebo pevné trubky.
Hloubky se mezi zdroji liší, objevuje se pětatřicet centimetrů v zastavěném území, kolem šedesáti až sedmdesáti centimetrů v zemědělské půdě a osmdesát až sto centimetrů pod komunikacemi. Praktické doporučení pro zahradu bývá kolem šedesáti centimetrů pro hlavní přívod. Konkrétní hodnotu ale určuje projektant nebo elektrikář podle povahy plochy nad kabelem, ne obecná tabulka.
Zazimování
Před poklesem teplot se vypustí voda z nádrže a vypne čerpadlo. Čerpadlo se vyjme, vyčistí a uloží do nemrznoucího prostoru. U fontán s podzemním rezervoárem se voda vypustí zabudovaným vypouštěcím otvorem.
Stacionární prvky se zakrývají nepromokavou plachtou nebo krytem proti sněhu a ledu. Mráz jinak může nádrž rozlomit a zničit čerpadlo. Čerpadlo se vyplatí vyjmout a vyčistit i během sezony, zhruba jednou měsíčně.
Pořadí prací u prvku se zapuštěnou nádrží
- Určete umístění a naplánujte trasy hadice, kabelu a chráničky ještě před výkopem.
- Vyhloubte jámu podle rozměrů nádrže a dno vysypte vrstvou písku.
- Usaďte nádrž do písku a zkontrolujte vodováhou, že stojí vodorovně.
- Obsypte nádrž po obvodu a horní okraj srovnejte s terénem.
- Vložte do nádrže podporu dimenzovanou na hmotnost kamene.
- Osaďte víko s vyříznutým otvorem pro čerpadlo a překryjte ho sítí.
- Umístěte na víko kámen tak, aby stékající voda mířila zpět do nádrže.
- Připojte na čerpadlo hadici s regulačním kohoutem a protáhněte ji víkem a kamenem.
- Vložte čerpadlo do nádrže a kabel vyveďte servisním otvorem.
- Naplňte nádrž vodou, teprve pak čerpadlo zapněte, nikdy ho nespouštějte nasucho.
- Nastavte průtok regulačním kohoutem na požadovanou výšku vývěru.
- Uzavřete servisní otvor a okolí zasypte kačírkem, který zároveň odvede okolní vodu.
Osm chyb u zahradní fontány
- Čerpadlo vybrané podle čísla na obalu. Deklarovaný průtok platí jen při nulové dopravní výšce.
- Nezapočítané ztráty v hadici. Každých deset metrů ubere kolem metru výšky.
- Čerpadlo spuštěné nasucho. Poškodí se během chvilky.
- Nádrž bez přístupu k čerpadlu. Údržba pak znamená rozebrat celý prvek.
- Poddimenzovaná podpora pod kamenem. Víko se prolomí do nádrže.
- Špatně tvarované víko. Voda odtéká mimo nádrž a fontána trvale ztrácí vodu.
- Neglazovaná terakota ponechaná venku. Voda v pórech ji přes zimu roztrhá.
- Voda ponechaná v nádrži přes zimu. Mráz rozlomí nádrž i čerpadlo.
Co s tím souvisí
Pokud plánujete na zahradě víc vodních prvků, počítejte s tím, že elektrická bezpečnost a zazimování rozvodů se řeší stejně jako u jiných zařízení s vodou, například u toho, co obnáší zahradní sprcha svépomocí.
Časté otázky
Jak vybrat čerpadlo k zahradní fontáně?
Podle křivky výkonu, ne podle čísla na obalu. Deklarovaný maximální průtok platí při nulové dopravní výšce a s rostoucí výškou strmě klesá. Sečtěte požadovanou výšku vodního sloupce a ztráty v hadici, které činí zhruba jeden metr na každých deset metrů vedení, a pro tuto hodnotu odečtěte skutečný průtok z křivky výrobce.
Co znamená výtlak u čerpadla?
Výtlak neboli dopravní výška udává, do jaké výšky čerpadlo dopraví vodu. Vztah k průtoku je nepřímý: čím vyšší výtlak požadujete, tím méně vody čerpadlo dodá. Výrobci to popisují křivkou výkonu, kde je na vodorovné ose průtok a na svislé dopravní výška, a odstředivá čerpadla mají pracovat pokud možno ve střední třetině této křivky.
Kolik vody potřebuje potůček nebo kaskáda?
V praxi se počítá zhruba sto litrů za hodinu na každý centimetr šířky koryta v prameništi, takže potůček široký padesát centimetrů potřebuje čerpadlo alespoň pět tisíc litrů za hodinu. U nerezové vodopádové lišty se uvádí kolem patnácti set litrů za hodinu na každých deset centimetrů šířky. Obě čísla jsou praxí zavedená vodítka od dodavatelů, ne normové hodnoty.
Je fontána se zapuštěnou nádrží bezpečnější než jezírko?
Konstrukčně nemá volnou vodní hladinu, nádrž je pod zemí a zakrytá víkem a u menších kamenů ještě hustou mřížkou nebo sítí. Tam, kde se pohybují malé děti, se doporučuje volit spíš mělké prvky, uzavřené fontány nebo nádoby umístěné výš. Žádný úřední zdroj ale bezpečnostní přínos nekvantifikuje a dohled dospělého nic nenahradí.
Funguje solární fontána i bez slunce?
Jednoduché modely ne, ty tečou jen tehdy, když na panel svítí slunce. Varianty s akumulátorem umožní provoz i v oblačnu nebo po setmění, běžně řádově hodinu až tři podle kapacity baterie a výkonu čerpadla. Elektrické čerpadlo je celkově spolehlivější, ale vyžaduje přívod elektřiny.
Kam zahradní fontánu neumisťovat?
Pod stromy, protože padající listí, květy a pyl rychle znečistí vodu a ucpou čerpadlo a kořeny velkých stromů mohou prvek poškodit. Nevhodné je i větrné místo, kde vítr odnáší kapky mimo nádrž a nese prach, který zanáší filtry a trysky. Řešením je chráněnější poloha nebo nižší vodní proud.
Jak zazimovat zahradní fontánu?
Před poklesem teplot vypustit vodu z nádrže, u prvků s podzemním rezervoárem zabudovaným vypouštěcím otvorem, vypnout a vyjmout čerpadlo, vyčistit ho a uložit do nemrznoucího prostoru. Stacionární prvek se zakryje nepromokavou plachtou. Voda ponechaná v nádrži může mrazem nádrž rozlomit a zničit čerpadlo.
Které materiály fontán nesnesou mráz?
Rozhoduje nasákavost. Neglazovaná terakota nasaje vodu do pórů a mráz ji roztrhne, protože voda při zamrznutí zvětší objem. Přírodní kámen mráz snese, glazovaná kamenina bývá deklarovaná jako mrazuvzdorná, ale jde o tvrzení prodejce. U polyresinu si zdroje odporují, takže se životnost mezi výrobky výrazně liší.
Uvedené rozměry nádrží, pravidla pro dimenzování čerpadel a hodnoty odparu jsou orientační a pocházejí převážně z poradenských textů prodejců vodních prvků a čerpadel; závazné jsou vždy údaje výrobce konkrétního zařízení, zejména jeho křivka výkonu. Deklarace mrazuvzdornosti u keramiky a polyresinu jsou prodejní tvrzení, která se mezi výrobky liší. Elektrické instalace u vodních prvků se řídí normami pro instalace nízkého napětí; návrh okruhu, jeho jištění, uložení kabelu a připojení venkovní zásuvky patří elektrikáři s odpovídající kvalifikací a instalaci uzavírá revize.
Nejjednodušším vodním prvkem je pítko pro ptáky, u kterého rozhoduje mělká voda a pravidelné čištění.
