Prázdná sklenice a láhev na dřevěném stole v podvečerním světle
Zdraví

Alkohol a zdraví: co dnes říkají doporučení

Alkohol a zdraví je téma, u kterého se během několika let zásadně změnil jazyk odborných institucí. Ještě donedávna se mluvilo o bezpečné dávce a o tom, kolik jednotek týdně si člověk může dovolit. Světová zdravotnická organizace dnes uvádí, že se nedá stanovit žádné bezpečné množství. K tomu se přidává česká zvláštnost, o které se moc nemluví: co u nás nazýváme jednou sklenkou, obsahuje zhruba jeden a půl až dvojnásobek toho, co se za standardní nápoj považuje mezinárodně. Zahraniční limity přepočtené na české poháry tedy nevycházejí.

Ve zkratce

  • Světová zdravotnická organizace uvádí, že bezpečné množství alkoholu nelze stanovit.
  • Důvodem je, že se nenašel žádný práh, od kterého by karcinogenní účinek začínal.
  • Alkohol je podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny karcinogen první skupiny.
  • Zařazení do první skupiny popisuje sílu důkazu, ne velikost rizika.
  • Alkohol je příčinně spojen se sedmi typy nádorových onemocnění.
  • Český standardní nápoj obsahuje podstatně víc etanolu než standardní nápoj podle Světové zdravotnické organizace.
  • Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele.

Co se změnilo v jazyce doporučení

V lednu 2023 vydali pracovníci Světové zdravotnické organizace stanovisko v odborném časopise The Lancet Public Health, které je dnes nejcitovanějším podkladem k téhle otázce. Klíčová věta říká, že důkazy nenaznačují existenci určitého prahu, při kterém by se karcinogenní účinky alkoholu v lidském těle začaly projevovat, a že tedy nelze stanovit žádné bezpečné množství konzumace alkoholu pro nádorová onemocnění a pro zdraví.

Doprovodná tisková zpráva evropské kanceláře organizace to formuluje ještě přímočařeji: neexistuje bezpečné množství, které by neovlivňovalo zdraví, a riziko pro pijícího začíná od první kapky jakéhokoli alkoholického nápoje.

Proč to není totéž co starší limity

Starší doporučení pracovala s horními limity, například britská zdravotní služba dodnes uvádí, že se nedoporučuje pravidelně překračovat určitý počet jednotek týdně. Rozdíl je ale v tom, co ta věta tvrdí. Nemluví o bezpečnosti, ale o udržení rizika na nízké úrovni. To je jiná formulace než bezpečná dávka a právě tenhle posun je jádrem změny.

Zařazení mezi karcinogeny a co znamená

Alkohol je podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny karcinogen skupiny 1, tedy nejvyšší kategorie. Ve stejné skupině jsou podle tiskové zprávy Světové zdravotnické organizace i azbest, záření a tabák, a zařazení proběhlo už před desetiletími.

Tady je ale potřeba jedna zásadní nuance, kterou populární texty vynechávají. Skupina 1 vyjadřuje sílu důkazu, že látka rakovinu způsobuje, nikoli velikost rizika. Věta o alkoholu vedle azbestu tedy neříká, že sklenka vína je stejně nebezpečná jako práce s azbestem. Říká, že o karcinogenitě alkoholu panuje stejná míra jistoty.

Které nádory

Stanovisko Světové zdravotnické organizace uvádí, že je alkohol příčinně spojen se sedmi typy nádorových onemocnění, mezi nimi jícnu, jater, tlustého střeva a konečníku a prsu. Tisková zpráva doplňuje, že jde i o nejčastější typy nádorů vůbec.

Lehké a střední pití není bez rizika

Nejpřekvapivější část stanoviska se týká právě lidí, kteří pijí málo. V Evropské unii bylo podle citovaného odhadu lehké až střední pití, tedy zhruba pod dvacet gramů čistého alkoholu denně, spojeno v jednom roce s téměř třiadvaceti tisíci novými případy nádorů, což představovalo asi třináct procent všech nádorů připsatelných alkoholu.

Téměř polovinu z nich tvořily nádory prsu u žen. A víc než třetina případů připadajících na lehké až střední pití byla spojena s hladinou, kterou stanovisko označuje za lehké pití, tedy pod deset gramů denně.

Co s ochranným účinkem na srdce

Stanovisko se téhle otázce nevyhýbá a odpovídá na ni ve třech krocích. Zaprvé, některé, ale ne všechny studie naznačily, že by lehká konzumace mohla mít malý ochranný účinek měřený rizikem některých onemocnění srdce a cév nebo cukrovky druhého typu. Zadruhé, několik přehledů zjistilo, že ochranné účinky střední konzumace mizí při občasném nárazovém pití ve větším množství.

A zatřetí, což je nejdůležitější, žádná studie neukázala, že by případná existence ochranného účinku na srdce nebo cukrovku zároveň snižovala u téhož člověka riziko nádorového onemocnění. Obě rizika běží vedle sebe, nikoli proti sobě.

Kolik je jedna sklenka

Tady je ta nejpraktičtější informace celého textu a zároveň důvod, proč se zahraniční doporučení nedají přebírat bez přepočtu. Podle souhrnu Zprávy o alkoholu v České republice, který vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při Úřadu vlády, se u nás za standardní nápoj považuje půllitr piva, dvě deci vína nebo panák destilátu. Takový nápoj obsahuje šestnáct až dvacet gramů etanolu.

Standardní nápoj podle Světové zdravotnické organizace ale obsahuje deset až dvanáct gramů čistého alkoholu a odpovídá podstatně menším sklenicím, tedy zhruba třetinkové sklenici piva nebo asi decilitru červeného vína. Britská jednotka je ještě menší, osm gramů.

Co z toho plyne pro převod limitů

Jedna česká sklenka je tedy zhruba jeden a půl až dvě mezinárodní jednotky. Kdo si přečte zahraniční doporučení znějící na určitý počet jednotek týdně a přepočte si ho na české půllitry, dostane se ve skutečnosti někam docela jinam. Bez uvedení toho, o jakou definici jde, není údaj o počtu jednotek použitelný.

Souhrn zprávy zároveň uvádí, jak je definována škodlivá konzumace, tedy průměrnou denní dávkou, která se u mužů a u žen liší, a upozorňuje, že riziko negativních důsledků znamená jakákoli dávka a žádnou dávku tedy nelze doporučit jako prospěšnou ani považovat za bezpečnou.

Jak je na tom Česko

Česká republika patří podle souhrnu mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a evropský region Světové zdravotnické organizace má nejvyšší spotřebu ze všech regionů světa. Necelá polovina spotřebovaného etanolu u nás připadá na pivo, zbytek na lihoviny a víno.

Kdo pije rizikově

Rizikově konzumuje alkohol podle souhrnu patnáct až osmnáct procent populace starší patnácti let, přičemž do kategorie škodlivé konzumace spadá šest až deset procent dospělých. Denně nebo téměř denně pije šest až jedenáct procent dospělých, výrazně častěji muži než ženy.

Zdravotní a společenské dopady

Počet úmrtí přiřaditelných alkoholu dosahuje podle souhrnu šesti až sedmi tisíc ročně, což představuje šest procent celkové úmrtnosti. Nejvyšší relativní zátěž je přitom ve věkové skupině mezi pětatřiceti a čtyřiačtyřiceti lety. U dvou až tří tisíc úmrtí ročně je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou, nejčastěji kvůli alkoholickému onemocnění jater.

K tomu se přidávají hospitalizace, dopravní nehody a domácí násilí, u kterého se odhaduje, že s alkoholem souvisí až dvě třetiny všech případů.

Proč se to nemění rychleji

Souhrn nabízí i vysvětlení. Jedním z důvodů vysoké spotřeby jsou tolerantní postoje české společnosti, protože pravidelnou konzumaci alkoholu hodnotí jako přijatelnou zhruba třetina lidí. Dostupnost je velmi vysoká, alkohol lze podle zákona prodávat prakticky kdykoli a téměř kdekoli. A varování před riziky na obalech není povinné, přestože obsah etanolu uvádět nutné je.

Alkohol a spánek

Představa alkoholu jako uspávadla je nejrozšířenější a zároveň nejlépe vyvrácená. Pravidla spánkové hygieny, která přebírá český odborný přehled od pražského institutu klinické a experimentální medicíny, ji shrnují jednou větou. Alkohol krátkodobě působí uvolnění a ospalost, tedy s usínáním pomůže, ale často způsobuje předčasné ranní probouzení a únavu během dne, a spánek jím navozený je nekvalitní a neosvěžující.

Odborná literatura to popisuje jako změnu struktury spánku. Alkohol zkracuje dobu usínání, první polovinu noci prohloubí, ale druhou polovinu noci rozbije. Souvislosti podrobněji rozebírá text o tom, co skutečně funguje na nespavost.

Národní zdravotnický informační portál k tomu přidává praktické varování, které se spánku týká přímo. Alkohol může zvyšovat účinky léků na spaní a tlumivých léků, což může vést k vyšší ospalosti, bezvědomí nebo smrti, a mnoho léčivých přípravků se s alkoholem nikdy nemá kombinovat.

Co ví politika a co se z toho dělá

Mezinárodní doporučení pro účinné snižování škod, označovaná jako nejlepší koupě, zahrnují podle souhrnu pět opatření: cenovou politiku a spotřební daně, omezení dostupnosti, zákaz nebo výrazné omezení reklamy, dostupnost vyhledávání a krátkých intervencí a léčby, a opatření proti řízení pod vlivem. Souhrn zároveň konstatuje, že některá z těchhle doporučení nejsou v Česku důsledně uplatňována.

Zajímavý je bod o krátkých intervencích. Jejich poskytování je podle zákona povinné, ale míra provádění je poměrně nízká a provádí je zhruba polovina lékařů. Zhruba polovina lidí je při návštěvě lékaře na konzumaci alkoholu dotázána a jen malá část dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit.

Šest věcí, které se o alkoholu běžně říkají a neplatí

  1. Že existuje bezpečná dávka. Světová zdravotnická organizace uvádí, že se nenašel práh, od kterého karcinogenní účinek začíná.
  2. Že sklenka vína denně chrání srdce, a tím je to vyřešené. Případný ochranný účinek na srdce nesnižuje riziko nádorových onemocnění.
  3. Že se riziko týká jen těžkých pijáků. Významná část nádorů připsatelných alkoholu vzniká u lehkého a středního pití.
  4. Že jedna sklenka je jedna jednotka. Český standardní nápoj obsahuje výrazně víc etanolu než mezinárodní standardní nápoj.
  5. Že alkohol pomáhá spát. Usínání urychlí, ale druhou polovinu noci rozbije a budí předčasně.
  6. Že je jedno, jestli se pije rovnoměrně, nebo nárazově. Nárazové pití velkých dávek patří podle souhrnu k nejrizikovějším formám.

Časté otázky

Existuje bezpečná dávka alkoholu?

Podle stanoviska Světové zdravotnické organizace ne. Důkazy nenaznačují existenci prahu, od kterého by se karcinogenní účinky začaly projevovat, takže bezpečné množství nelze stanovit.

Znamená zařazení mezi karcinogeny první skupiny, že je alkohol stejně nebezpečný jako azbest?

Ne. Skupina 1 vyjadřuje sílu důkazu, že látka rakovinu způsobuje, nikoli velikost rizika při dané dávce. Jde o srovnání jistoty poznání, ne nebezpečnosti.

Kolik gramů alkoholu má jedna česká sklenka?

Podle souhrnu Zprávy o alkoholu v České republice obsahuje český standardní nápoj, tedy půllitr piva, dvě deci vína nebo panák, šestnáct až dvacet gramů etanolu. Standardní nápoj podle Světové zdravotnické organizace jich má deset až dvanáct.

Platí ještě to, že víno chrání srdce?

Stanovisko uvádí, že některé studie malý ochranný účinek naznačily, ale že mizí při nárazovém pití a že žádná studie neukázala, že by zároveň snižoval riziko nádorů u téhož člověka.

Je riziko jen u velkého množství?

Ne. Podle citovaných odhadů připadá na lehké až střední pití významná část nádorů připsatelných alkoholu v Evropské unii, přičemž skoro polovinu z nich tvoří nádory prsu u žen.

Pomáhá alkohol usnout?

S usínáním pomůže, se spánkem ne. Podle pravidel spánkové hygieny způsobuje předčasné ranní probouzení a únavu během dne a spánek jím navozený je popsán jako nekvalitní a neosvěžující.

Proč se u nás nedají použít zahraniční limity v jednotkách?

Protože definice jednotky se liší. Britská jednotka odpovídá osmi gramům etanolu, standardní nápoj podle Světové zdravotnické organizace deseti až dvanácti a český standardní nápoj šestnácti až dvaceti. Bez uvedení definice je počet jednotek nepoužitelný.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text vychází ze stanoviska Světové zdravotnické organizace a z české Zprávy o alkoholu. Zahraniční limity se bez přepočtu na české míry použít nedají.

Lenka Váhová

Lenka Váhová je redaktorka Aedu.cz s více než osmiletou praxí v online médiích. Má na starosti rubriky Bydlení a Zdraví: stavbu a rekonstrukci, zahradu, domácnost, prevenci a vyšetření. Zaměřuje se na praktické postupy, které si čtenář může ověřit a použít. Zdravotní články jsou informativní a nenahrazují radu lékaře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *