Bolest hlavy se dělí na dvě zásadně odlišné skupiny a tenhle rozdíl rozhoduje o všem dalším. Primární bolest je porucha sama o sobě, nemá organický podklad, který by šlo zobrazit, a klasifikuje se podle projevů. Sekundární bolest je příznakem něčeho jiného a klasifikuje se podle příčiny. Z toho plyne i nejméně známá past celého tématu: nejčastější sekundární bolest hlavy nezpůsobuje nemoc, ale léky, které se proti bolesti berou. Text shrnuje, čím se liší migréna od tenzní bolesti a co je varovný příznak.
Ve zkratce
- Primární bolesti hlavy nemají organický podklad, který by šlo zobrazit, a třídí se podle projevů.
- Migréna se pohybem zhoršuje a nutí člověka lehnout si, tenzní bolest se pohybem nezhoršuje.
- Migréna je typicky jednostranná a pulzující, tenzní bolest oboustranná a tlaková.
- K migréně patří nevolnost, k tenzní bolesti ne.
- Nadužívání léků proti bolesti vyvolává vlastní typ bolesti hlavy.
- Práh je podle druhu léku deset nebo patnáct dní v měsíci po dobu delší než tři měsíce.
- Náhlá extrémně silná bolest, jakou člověk nezažil, je důvod k okamžité pomoci.
Primární a sekundární bolest
Národní zdravotnický informační portál to rozlišuje jednoduše. Primární bolesti hlavy jsou poruchy samy o sobě, způsobené nezávislými mechanismy, nikoli jinými onemocněními. Patří mezi ně migréna, tenzní bolest hlavy a takzvaná cluster headache. Sekundární bolesti vznikají jako druhotný příznak jiného onemocnění nebo poruchy, například při zánětu mozkových blan, po úrazu nebo právě při nadměrném užívání léků.
Doporučený postup pro praktické lékaře vysvětluje, proč se primární bolesti třídí podle projevů a ne podle příčiny. Nemají známý organický podklad, který by bylo možné zobrazit počítačovou tomografií nebo magnetickou rezonancí. Samotným problémem je právě bolest, takže se klasifikují podle toho, jak vypadají. Mechanismus jejich vzniku zůstává dosud na úrovni jen částečně ověřených teorií.
Migréna proti tenzní bolesti
Tohle je nejpraktičtější část celého textu, protože obojí je běžné a zaměňuje se.
Tenzní bolest
Podle portálu jde o mírné až středně silné bolesti, které jsou většinou oboustranné a popisují se jako tlakové, tupé nebo tahavé. Člověk může mít pocit, jako by měl na hlavě příliš těsnou helmu nebo čelenku. Trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se při tělesné aktivitě.
Doprovodným příznakem může být buď přecitlivělost na světlo, nebo na hluk, nikoli však obojí současně, a nevyskytuje se nevolnost. Doporučený postup dodává, že postižení mužů a žen je téměř stejné a k rozvoji dochází v pubertě a časné dospělosti.
Migréna
Migréna se vyznačuje bolestmi, které mohou být mírné až velmi silné, obvykle jen na jedné straně hlavy, a bývají popisovány jako pulzující nebo tepající. Při pohybu se zhoršují. Doprovodnými příznaky jsou nevolnost, zvracení, přecitlivělost na pachy, zvuky nebo světlo a nechutenství.
Neléčená ataka trvá podle portálu čtyři až dvaasedmdesát hodin. O migréně se mluví, pokud se typické příznaky objevily alespoň pětkrát. Odborný důvod pro tenhle požadavek je zajímavý: jednu nebo několik atak lze obtížně odlišit od záchvatů, které migrénu jen napodobují.
Nejjednodušší rozlišení
| Znak | Migréna | Tenzní bolest |
|---|---|---|
| umístění | typicky jednostranná | obvykle oboustranná |
| charakter | pulzující, tepavá | tlaková, tupá, svíravá |
| intenzita | středně silná až velmi silná | mírná až střední |
| vliv pohybu | zhoršuje se, nutí lehnout si | nezhoršuje se |
| nevolnost | patří k obrazu | nevyskytuje se |
| světlo a hluk | často obojí | nanejvýš jedno z toho |
Aura a co jí předchází
Aura se podle doporučeného postupu vyskytuje asi u třetiny lidí s migrénou, nemusí doprovázet všechny ataky a naopak se může vyskytnout i bez bolesti hlavy. Nejčastější je zraková, tedy jiskření, výpadek zorného pole, rozmazané vidění nebo tmavé tečky před očima. Obvykle odezní do hodiny a teprve pak nastoupí bolest.
Zhruba u třetiny lidí se navíc několik hodin až dva dny před záchvatem objevují nespecifické předzvěsti, jako vyčerpání, velká žízeň, častější nutkání na močení, změna chuti k jídlu nebo změny nálady.
Kdy je migréna chronická
U většiny lidí jde o epizodickou migrénu se záchvaty méně než patnáct dní v měsíci. Chronická migréna znamená bolest hlavy víc než patnáct dní v měsíci, přičemž alespoň osm z těchto dnů má příznaky migrény, a stav trvá nejméně tři měsíce. Chronická forma se podle portálu vyskytuje u méně než dvou procent lidí s migrénou.
Bolest hlavy z nadužívání léků
Tohle je nejzákeřnější položka celého tématu, protože vzniká přesně z toho, čím se člověk snaží bolest řešit.
Mezinárodní klasifikace ji popisuje jako bolest hlavy vyskytující se patnáct a více dní v měsíci u člověka, který už nějakou primární bolest hlavy měl, vzniklou jako důsledek pravidelného nadužívání akutní nebo symptomatické medikace po dobu delší než tři měsíce. Obvykle, ale ne vždy, po vysazení nadužívání odezní.
Kde je práh
Práh se liší podle druhu léku. U triptanů, ergotaminu, složených analgetik, barbiturátů a opioidů jde o užití ve více než deseti dnech za měsíc. U nesteroidních protizánětlivých léků je hranicí patnáct dní v měsíci. Klasifikace k tomu dodává důležitý detail: běžná analgetika se pro tenhle účel považují za jednu skupinu, takže se dny s různými přípravky sčítají.
Národní zdravotnický informační portál to pro laika převádí do jediné věty: u akutních bolestí hlavy je důležité, aby analgetika ani triptany nebyly užívány déle než deset dní. A dodává, že vysoká spotřeba léků proti bolesti, tedy víc než deset dní v měsíci, je sama o sobě důvodem vyhledat lékaře.
Není to vlastnost léku
Klasifikace to popisuje jako interakci mezi nadměrně užívaným léčivem a vnímavým pacientem, ne jako vlastnost přípravku. Doporučený postup dodává, že u lidí s chronickou migrénou se tenhle typ bolesti vyskytuje velmi často a že tito pacienti hůř odpovídají na běžnou preventivní léčbu. Řešením je odborně vedené vysazení, ne další lék. Podobná logika samoléčby se objevuje i u antibiotik a zbylých léků.
Varovné příznaky
Doporučený postup pro praktické lékaře uvádí pět varovných příznaků, u kterých musí následovat rychlá diagnostika, a to podle dokumentu raději na urgentním příjmu nemocnice než cestou neurologické ambulance.
- Náhlá velmi silná bolest hlavy, jakou pacient ještě nezažil, zejména při tělesné námaze nebo po úrazu hlavy, kvůli riziku krvácení do centrálního nervového systému.
- Nově vzniklé bolesti u člověka nad padesát let nebo s nádorovou anamnézou, kvůli riziku postižení mozku metastázami.
- Postupně narůstající bolest s příznaky nitrolebního přetlaku, tedy s ranním zvracením a výraznou spavostí.
- Silná bolest hlavy provázená horečkou nebo drážděním mozkových blan, kvůli riziku zánětu mozkových blan.
- Jakýkoli ložiskový neurologický příznak, tedy obrna, epileptický záchvat, závratě, dvojité vidění, porucha rovnováhy, dále psychické poruchy a změny osobnosti.
Bolest jako úder hromu
První bod si zaslouží zvláštní zmínku. U krvácení pod mozkové obaly je podle doporučeného postupu nejcharakterističtějším příznakem náhlá, extrémně silná bolest hlavy vyvíjející se během zlomku vteřiny nebo několika málo vteřin, obvykle provázená nevolností a zvracením. Pacienti ji popisují jako nejhorší bolest hlavy v životě. Jde o život ohrožující stav.
Kdy volat záchrannou službu
Portál uvádí konkrétní situace, ve kterých se má volat tísňová linka. Náhlá extrémní bolest hlavy, která během několika minut dosáhne maxima. Bolest hlavy spojená s bolestmi očí. Bolest hlavy a ztuhlost šíje spolu s vysokou horečkou. Bolest hlavy doprovázená obrnou, poruchami vidění, změnami osobnosti nebo poruchami citlivosti. A bolest hlavy následovaná poruchami vědomí nebo epileptickými záchvaty. Jak celý systém funguje, popisuje text o tom, kdy volat 155 a kam jinam jít.
Mírnější důvody k objednání
Bez volání záchranky, ale co nejdřív k lékaři, patří podle portálu nově se objevující každodenní bolesti hlavy, změna intenzity nebo četnosti už existujících bolestí, horečka se silnou bolestí hlavy a nově vzniklé bolesti v těhotenství nebo u lidí starších padesáti let.
U známé migrény platí zvláštní pravidlo. Pokud se mění charakter záchvatu, zvyšuje se jejich četnost nebo některé příznaky aury přetrvávají déle než hodinu, je nutná konzultace s lékařem, protože migréna může být v některých případech i příznakem skrytého onemocnění.
Sedm věcí, které se o bolesti hlavy plete
- Že se vždy najde příčina na snímku. Primární bolesti nemají organický podklad, který by šlo zobrazit.
- Že každá silná bolest hlavy je migréna. Rozhoduje kombinace znaků, zejména vliv pohybu a přítomnost nevolnosti.
- Že tenzní bolest je slabá migréna. Jsou to dvě různé poruchy s odlišnými kritérii.
- Že aura patří ke každé migréně. Vyskytuje se asi u třetiny lidí a může být i bez bolesti hlavy.
- Že léky proti bolesti nemohou bolest působit. Nadužívání vyvolává vlastní typ bolesti hlavy.
- Že se počítají jen dny s jedním přípravkem. Běžná analgetika se pro tenhle účel sčítají dohromady.
- Že se s bolestí hlavy nikdy nevolá záchranka. U náhlé extrémní bolesti a u kombinace s horečkou a ztuhlou šíjí ano.
Časté otázky
Jak poznám migrénu od tenzní bolesti hlavy?
Migréna je typicky jednostranná, pulzující, pohybem se zhoršuje a provází ji nevolnost. Tenzní bolest je oboustranná, tlaková, mírná až střední, pohybem se nezhoršuje a nevolnost k ní nepatří.
Jak dlouho trvá záchvat migrény?
Neléčený čtyři až dvaasedmdesát hodin. Pokud ataka trvá déle než tři dny, mluví odborné texty o zvláštním stavu, který patří k lékaři.
Co je bolest hlavy z nadužívání léků?
Bolest hlavy patnáct a více dní v měsíci u člověka s už existující primární bolestí hlavy, vzniklá jako důsledek pravidelného nadužívání akutní medikace po dobu delší než tři měsíce. Po vysazení obvykle odezní.
Kolik dní v měsíci můžu brát léky na bolest hlavy?
Národní zdravotnický informační portál uvádí, že analgetika ani triptany by neměly být užívány déle než deset dní. Spotřeba nad deset dní v měsíci je sama o sobě důvodem vyhledat lékaře.
Kdy mám s bolestí hlavy volat záchrannou službu?
Při náhlé extrémní bolesti, která během několika minut dosáhne maxima, při bolesti se ztuhlostí šíje a vysokou horečkou, při doprovodné obrně, poruše vidění, změně osobnosti nebo poruše citlivosti, a při poruše vědomí nebo epileptickém záchvatu.
Je bolest hlavy po padesátce jiná?
Nově vzniklá bolest hlavy u člověka nad padesát let patří podle doporučeného postupu mezi varovné příznaky a je důvodem k vyšetření.
Musí se u migrény dělat magnetická rezonance?
Ne automaticky. Zobrazovací vyšetření se dělá při podezření na sekundární příčinu, tedy při přítomnosti varovných příznaků, ne u typického obrazu primární bolesti hlavy.
Když bolest hlavy přijde po pádu nebo úderu do hlavy, projděte si příznaky otřesu mozku a varovné signály, kvůli kterým se nečeká.
Mohlo by vás zajímat
- kdy je bolest zad varovná, kde platí podobná logika červených praporků
- jak se vyšetřuje štítná žláza, další zdroj nespecifických potíží
- co funguje na nespavost, protože spánek s bolestmi hlavy souvisí
Zdroje
Text vychází z českého doporučeného postupu a z mezinárodní klasifikace bolestí hlavy. Konkrétní léky ani dávkování neuvádí.
- bolest hlavy na portálu ministerstva zdravotnictví, dělení na primární a sekundární, tenzní typ a kdy volat záchrannou službu
- migréna, trvání ataky, aura, předzvěsti a hranice chronické formy
- diagnostika a léčba bolesti hlavy v ordinaci praktika, doporučený postup SVL ČLS JEP a České neurologické společnosti, odsud je pět varovných příznaků
- Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy, diagnostická kritéria migrény, tenzního typu i bolesti z nadužívání léků
- přehled Světové zdravotnické organizace k bolestem hlavy, rozšířenost jednotlivých typů
- charakteristika bolestí hlavy podle české odborné společnosti, kdy je i u známé migrény nutná konzultace
