Prázdná čekárna s židlemi u velkého okna
Zdraví

Screeningové programy v Česku: kdo má na co nárok

Screeningové programy jsou vyšetření nabízená lidem, kteří žádné potíže nemají. Právě to je odlišuje od běžné diagnostiky a právě proto se řídí přesnými pravidly, komu se nabídnou, v jakém intervalu a jakou metodou. V Česku jich dnes běží šest a v roce 2026 se jeden z nich výrazně rozšířil, takže starší přehledy na internetu už neplatí. Text shrnuje, kdo má na které vyšetření nárok, jak se do programu člověk dostane a proč se o něm dozví od praktického lékaře, ne z inzerátu.

Souvislosti s dalšími preventivními programy popisuje rozcestník o prevenci a hrazené péči.

Ve zkratce

  • Screening tlustého střeva se od ledna 2026 posunul z padesáti let na pásmo 45 až 74 let.
  • Test na skryté krvácení se dnes dělá jednou za dva roky, ne každý rok.
  • Kolonoskopie je rovnocenná vstupní volba, ne až druhý krok po pozitivním testu.
  • Mamografický screening nemá horní věkovou hranici.
  • U prostaty rozhoduje o dalším termínu naměřená hodnota, ne věk.
  • Do plicního programu nestačí být kuřák, musí se sejít věk i počet balíčkoroků.
  • Vedle onkologických programů běží i program časného záchytu výdutě břišní aorty.

Co screening je a co není

Screening je vyšetření nabízené lidem bez příznaků. Cílem je najít onemocnění ve fázi, kdy se ještě neprojevuje, protože právě tehdy má léčba nejlepší výsledky. Kdo příznaky má, do screeningu nepatří, jeho vyšetření je diagnostické a řídí se jinými pravidly.

Národní screeningové centrum, které programy koordinuje pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky, k tomu dodává dvě praktické věty. Screeningová vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud člověk splňuje podmínky pro účast v daném programu. A cesta ke screeningovému vyšetření vede přes ordinaci praktického lékaře, u žen také gynekologa.

Které programy běží

Nejstarší z nich vznikly na přelomu tisíciletí, nejmladší jsou stále v pilotním režimu. Screening kolorektálního karcinomu byl zahájen v roce 2000, screening karcinomu prsu v roce 2003 a screening karcinomu děložního hrdla v roce 2008. Pilotní program časného záchytu karcinomu plic běží od roku 2022, program časného záchytu karcinomu prostaty od roku 2024 a program časného záchytu výdutě břišní aorty od roku 2025.

Program Pro koho Vyšetření Jak často
karcinom děložního hrdla ženy od 15 let, test na lidský papilomavirus ve věku 35, 45 a 55 let cytologie nebo test na lidský papilomavirus jednou ročně
karcinom prsu ženy od 45 let mamografické vyšetření prsu jednou za dva roky
karcinom tlustého střeva a konečníku ženy i muži ve věku 45 až 74 let test na skryté krvácení do stolice nebo koloskopie test jednou za dva roky, koloskopie jednou za deset let
karcinom plic ženy i muži 55 až 74 let, aktivní nebo bývalí kuřáci s dvaceti a více balíčkoroky nízkodávkové CT vyšetření plic podle doporučení lékaře a pravidel programu
karcinom prostaty muži ve věku 50 až 69 let krevní test PSA, případně navazující urologické vyšetření podle doporučení praktického lékaře nebo urologa
výduť břišní aorty muži ve věku 65 až 67 let ultrazvukové vyšetření břišní aorty jednorázově v daném věkovém rozmezí

Tlusté střevo, největší změna posledních let

Program screeningu kolorektálního karcinomu se od 1. ledna 2026 podstatně rozšířil. Nárok na screeningové vyšetření má nově každý člověk bez příznaků ve věku od pětačtyřiceti do čtyřiasedmdesáti let. Do konce roku 2025 to bylo od padesáti let výše bez horní hranice v této podobě.

Změnil se i interval. Test na skryté krvácení do stolice se dnes provádí jednou za dva roky. Starší články, které mluví o ročním testu do pětapadesáti let a teprve pak o dvouletém, citují standard, který sám provozovatel programu označuje za neaktuální.

Kolonoskopie jako rovnocenná volba

Nejčastější nedorozumění se týká pořadí. Screeningová kolonoskopie není až druhý krok po pozitivním testu, ale alternativní vstupní metoda pro ty, kdo se pro test nerozhodli. Při negativním nálezu se opakuje až po deseti letech, což je pro řadu lidí přijatelnější než opakovaný test každé dva roky.

Prs, hrdlo a co je na nich zvláštního

Mamografie bez horní hranice

Screening karcinomu prsu je určen ženám od pětačtyřiceti let a horní věkovou hranici nemá. Podmínkou je jen věk a dodržený dvouletý interval. Žena by měla mít žádanku od praktického lékaře, gynekologa, onkologa nebo chirurga, ale vyšetření lze provést i na základě zvacího dopisu od pojišťovny.

Děložní hrdlo navázané na roční prohlídku

Tenhle program je formálně otevřený nejdřív ze všech, protože je navázaný na každoroční gynekologickou preventivní prohlídku. Vedle cytologie se v něm z veřejného pojištění hradí test na lidský papilomavirus, a to ve třech konkrétních věkových bodech, tedy ve pětatřiceti, pětačtyřiceti a pětapadesáti letech. Poslední z nich přibyl teprve v roce 2024.

Plíce a prostata, dva pilotní programy

Do plicního programu nestačí kouřit

Program časného záchytu karcinomu plic má dvě podmínky současně. Věk mezi pětapadesáti a čtyřiasedmdesáti lety a nejméně dvacet balíčkoroků, tedy zhruba krabička denně po dvacet let. Zahrnuje aktivní i bývalé kuřáky. Vyšetřením je nízkodávkové CT, ne běžný snímek plic.

U prostaty rozhoduje naměřená hodnota

Program časného záchytu karcinomu prostaty je určen mužům mezi padesáti a devětašedesáti lety. Zvláštností je, že o dalším termínu nerozhoduje věk, ale výsledek. Nízká hodnota testu PSA znamená delší odstup do dalšího odběru, vyšší hodnota kratší, a při dalším vzestupu následuje urologické vyšetření.

Nejen nádorová onemocnění

Od roku 2025 běží pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty, určený mužům ve věku od pětašedesáti do sedmašedesáti let. Provádí se jednorázově ultrazvukem.

Vyhláška o preventivních prohlídkách ve znění od ledna 2026 navíc vedle onkologických programů a aorty jmenuje ještě program časného záchytu osteoporózy a demence a praktickému lékaři ukládá kontrolovat, zda je pacient absolvoval, a poučit ho o rizicích spojených s jejich odmítnutím. Co všechno tedy dnes preventivní prohlídka obsahuje, je podstatně širší téma než dřív.

Jak se do programu dostanete

Dvěma cestami, které se doplňují.

Přes svého lékaře

Základní cesta vede přes ordinaci. U děložního hrdla přes gynekologa, u prsu přes gynekologa nebo praktického lékaře, u tlustého střeva přes praktického lékaře nebo gynekologa, u plic přes praktického lékaře nebo pneumologa a u prostaty přes praktického lékaře. Registrace u praktika tedy hraje roli i tady, což je další důvod, proč vědět, jak se praktický lékař mění.

Adresným zvaním

Od roku 2014 běží adresné zvaní, tedy systém, kdy zdravotní pojišťovna sama napíše lidem, kteří na vyšetření nechodí, a vyzve je. Mechanismus je popsaný v metodice, kterou komise jednotlivých programů průběžně upravují.

Na straně pojištěnce tomu odpovídá zákonná povinnost podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví zákon nebo obecně závazné předpisy. U mamografie navíc platí, že zvací dopis sám o sobě může posloužit jako podklad pro vyšetření.

Kde se pravidla programů berou

Odborná pravidla nejsou ve vyhlášce, ale v doporučených standardech, které vycházejí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a průběžně se nahrazují novějšími. Právě proto starší články zestárnou rychleji, než by se čekalo, a proto provozovatelé programů na svých stránkách výslovně označují, které starší standardy už neplatí.

Koordinaci zajišťuje Národní screeningové centrum pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky, zastřešujícím strategickým rámcem je Národní onkologický plán.

Sedm věcí, které se o screeningu běžně plete

  1. Že screening je pro toho, komu něco je. Je určený lidem bez příznaků, kdo potíže má, patří do diagnostiky.
  2. Že na kolorektální screening se chodí od padesáti. Od ledna 2026 platí pásmo 45 až 74 let.
  3. Že test na skryté krvácení je každoroční. Podle aktuálního standardu se dělá jednou za dva roky.
  4. Že kolonoskopie přijde až po pozitivním testu. Je rovnocennou vstupní volbou s desetiletým intervalem.
  5. Že mamografie po určitém věku končí. Horní věkovou hranici program nemá.
  6. Že do plicního programu stačí být kuřák. Musí být splněný věk i počet balíčkoroků.
  7. Že screeningy jsou jen onkologické. Běží i program pro výduť břišní aorty a vyhláška jmenuje osteoporózu a demenci.

Časté otázky

Od kolika let se chodí na screening tlustého střeva?

Od ledna 2026 má nárok každý člověk bez příznaků ve věku 45 až 74 let. Do konce roku 2025 byla hranice o pět let výš, proto starší přehledy uvádějí padesát let.

Jak často se dělá test na skryté krvácení do stolice?

Podle aktuálního doporučeného standardu jednou za dva roky. Alternativou je screeningová kolonoskopie, která se při negativním nálezu opakuje jednou za deset let.

Do kolika let se chodí na mamografii?

Horní hranice stanovena není. Podmínkou je věk od pětačtyřiceti let a dodržený dvouletý interval.

Kdo má nárok na screening plic?

Aktivní i bývalí kuřáci ve věku 55 až 74 let s nejméně dvaceti balíčkoroky, což odpovídá zhruba krabičce denně po dvacet let. Vyšetřením je nízkodávkové CT.

Jak často se opakuje test PSA?

Podle naměřené hodnoty, ne podle věku. Nižší hodnota znamená delší odstup do dalšího odběru, vyšší kratší a při dalším vzestupu následuje urologické vyšetření.

Platí se za screeningové vyšetření?

Screeningová vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud člověk splňuje podmínky pro účast v daném programu.

Co je adresné zvaní?

Systém, ve kterém zdravotní pojišťovna sama písemně vyzve lidi, kteří na vyšetření nechodí. Běží od roku 2014 a u mamografie může zvací dopis posloužit i jako podklad pro provedení vyšetření.

Proč se test okultního krvácení nemá dělat v době, kdy krvácejí hemoroidy, vysvětluje článek o hemoroidech.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text vychází ze stránek jednotlivých programů, které provozuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Odborná pravidla programů jsou v doporučených standardech ve Věstníku ministerstva, ne ve vyhlášce.

Lenka Váhová

Lenka Váhová je redaktorka Aedu.cz s více než osmiletou praxí v online médiích. Má na starosti rubriky Bydlení a Zdraví: stavbu a rekonstrukci, zahradu, domácnost, prevenci a vyšetření. Zaměřuje se na praktické postupy, které si čtenář může ověřit a použít. Zdravotní články jsou informativní a nenahrazují radu lékaře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *