Stát se vdovcem nebo vdovou je bohužel ta smutná část života, která nám jen potvrzuje fakt, že život má smutný konec a že zkrátka budeme jednoho dne sami. I když je smrt blízkého člověka – našeho partnera – těžká, v takových chvílích nám může pomoct stát, který pozůstalým manželům nabízí takzvaný vdovský či vdovecký důchod. I když tedy přijdete o partnerův či partnerčin důchod, nemusíte zoufat, vdovský/vdovecký důchod také může hodně pomoct.
Bohužel kolem tohoto typu důchodu koluje mnoho nesrovnalostí a mýtů. Lidé mají zkreslené představy o tomto typu státního příspěvku, proto je na místě, abychom všechny mýty vyvrátili a uvedli na pravou míru informace týkající se vdovských/vdoveckých důchodů.
Vdovský/vdovecký důchod náleží jen těm manželům, kteří měli společné trvalé bydliště
To je jeden z nejčastějších omylů a mýtů, které se pojí právě s vdovským či vdoveckým důchodem. Ne, manželé opravdu nemuseli mít trvalé bydliště, na to se tento typ důchodu nevztahuje. Existuje mnoho manželství, kde manželé nesdílí své trvalé bydliště. Důležité je doložit dobu trvání manželství (které musí trvat do data úmrtí jednoho z manželů) a také je nutné přinést úmrtní list.
Vdovský/vdovecký důchod je trvalý
Kdepak! Jedná se jen o chvilkovou podporu od státu, nenáleží až do smrti. Standardně důchod pomáhá pozůstalému jeden rok od smrti partnera či partnerky. Nárok na delší dobu trvání tohoto příspěvku mají jen výjimečné případy (pokud třeba pozůstalý pečuje o nezaopatřené dítě nebo o své či zesnulého rodiče).
Vdovský/vdovecký důchod trvá i po uzavření dalšího sňatku
Jestliže se pozůstalý rozhodne vniknout do dalšího sňatku během roku, kdy pobírá vdovský či vdovecký důchod, automaticky zaniká nárok na tento typ důchodu, a to v den, kdy pozůstalý uzavře nový sňatek.
Samozřejmě v případě, že umře i druhá manželka či manžel, opět vzniká nárok na čerpání vdovského/vdoveckého důchodu.
