Rajčata se vysévají zhruba šest až osm týdnů před výsadbou ven, sázejí se hlouběji, než rostla, a zálistky se vylamují jen u tyčkových odrůd. Právě tohle poslední rozlišení dělá největší rozdíl mezi bohatou úrodou a zbytečně vysílenou rostlinou, protože u keříčkových odrůd se zálistky vylamovat nemají.
Hlavní body
- U tyčkových odrůd se zálistky vylamují pravidelně, u keříčkových ne.
- Sazenice se sází hlouběji, protože rajče tvoří kořeny i ze stonku.
- Černání špičky plodu není nedostatek vápníku v půdě, ale porucha jeho příjmu.
- Rajčata nenasazují plody, když noci klesnou pod třináct nebo přesáhnou jednadvacet stupňů.
- Z hybridů F1 nemá smysl sbírat vlastní osivo, potomstvo se rozštěpí.
Tyčková a keříčková rajčata
Tyčkové, odborně indeterminantní odrůdy rostou stále do výšky, klidně dva metry, potřebují oporu a plodí postupně až do mrazů. Keříčkové, tedy determinantní odrůdy dorostou dané výšky, hlavní stonek zakončí květenstvím a růst se zastaví.
Z toho plyne celý rozdíl v péči. Keříčková rajčata nasadí všechna květenství v úzkém okně a sklidíte je skoro najednou, tyčková plodí postupně celé léto. Než začnete cokoli řezat, zjistěte si, co jste koupili.
U kterých odrůd zálistky vylamovat
Pravidelné odstraňování zálistků se provádí pouze u tyčkových odrůd. U keříčkových se odstraňují nanejvýš zálistky pod prvním květenstvím, dál řezat nemá smysl a na velikost plodů ani na vitalitu rostliny to nemá vliv.
U tyčkových se odstraňují všechny zálistky od země po druhé květenství a rostlina se dál vede na jeden až tři hlavní výhony. Zbylé zálistky se odebírají zhruba jednou týdně, protože rostou rychle a čím větší jsou, tím větší ránu po nich zůstane.
Výsev a klíčení
Vysévá se šest až osm týdnů před plánovanou výsadbou ven, v českých podmínkách tedy od druhé poloviny února do března. Semeno se ukládá do jemného výsevního substrátu do hloubky zhruba půl až jednoho centimetru.
Ideální teplota klíčení je dvaadvacet až pětadvacet stupňů, pod osmnácti stupni se klíčení výrazně zpomaluje. Za dobrých podmínek semena vzejdou za pět až deset dní. Po vzejití potřebují sazenice hlavně hodně světla a stabilní teplotu kolem dvaceti stupňů, jinak se vytáhnou.
Pikýrování
Pikýruje se ve chvíli, kdy má rostlinka první pár pravých listů, ne děložních, obvykle dva až tři týdny po výsevu. Právě záměna děložních a pravých listů je nejčastější důvod, proč lidé pikýrují moc brzy.
Přesazuje se hlouběji, klidně až po klíční listy. Rajče totiž dokáže tvořit kořeny i ze stonku, takže si tím vybuduje silnější kořenový systém, než jaký by mělo při přesazení do stejné hloubky.
Otužování
Otužovat se začíná zhruba sedm až deset dní před plánovanou výsadbou. Rostliny se přes den vynášejí ven, aby si zvykly na venkovní teplotu, závany větru a přímý sluneční svit, na noc se uklízejí do chráněného prostředí.
Bez otužení jde rostlina z konstantních podmínek rovnou do větru a plného slunce a několik týdnů se z toho vzpamatovává. Je to nejlevnější krok celého pěstování a zároveň ten nejčastěji vynechaný.
Kdy vysadit ven
Sází se v druhé polovině května, po ledových mužích, obvykle kolem osmnáctého května, kdy už nehrozí noční mráz. Kromě data ale rozhoduje teplota půdy.
Ta má mít nejméně deset stupňů. Rajčata teploty pod deset stupňů nesnášejí, a pokud noční teploty klesají pod tuhle hranici, rostlina přestává aktivně růst. Vysazovat dřív tedy nic neušetří, rostlina jen stojí a čeká.
Jak hluboko sázet
Sazenice se sází hlouběji, než rostla, klidně až po první listy. Z přihrnutého stonku narostou další kořeny a rostlina je díky tomu podstatně silnější.
Je to jedna z mála zeleninových plodin, u které se to dělá, a u vytáhlých sazenic je to zároveň způsob, jak zachránit rostliny, které se doma protáhly za světlem. Nesázejte je ale do studené a mokré půdy, tam by zapuštěný stonek spíš uhnil.
Spon a proč na něm záleží
U tyčkových odrůd se uvádí zhruba padesát až šedesát centimetrů mezi rostlinami a sedmdesát až osmdesát centimetrů mezi řádky. Zdroje se rozcházejí a udávají i čtyřicet až padesát centimetrů, rozdíl je ale vysvětlitelný způsobem vedení.
Při vedení na jeden výhon stačí užší spon kolem čtyřiceti až padesáti centimetrů, při vedení na dva výhony je potřeba spíš šedesát. Ve skleníku se drží minimálně padesát centimetrů. Při těsné výsadbě se k rostlinám nedostane světlo ani vzduch a roste riziko plísní.
Opora a vyvazování
Tyčkové odrůdy potřebují pevnou oporu, jinak se stonky pod tíhou plodů lámou. Používají se bambusové tyče, kovové spirály nebo provazové systémy vedené od země k hornímu rámu.
Vyvazuje se volně, ne natěsno, aby se stonek mohl mírně pohybovat ve větru a pletivo zesílilo. Pevně přivázaná rostlina má sice hezčí tvar, ale slabší stonek. U keříčkových odrůd se hodí spíš splétání mezi dvěma kůly, které potřebuje zhruba polovinu opor.
Co je zálistek a jak ho poznat
Zálistek, lidově fazoch, je vedlejší výhon vyrůstající v paždí listu na hlavní ose rostliny. Nejčastější chyba začátečníků je, že místo něj odlomí květenství.
Rozlišení je jednoduché: květní hrozen vždycky končí poupaty nebo květy, zálistek má malé lístky a pokračuje jako nový výhon. Pokud si nejste jistí, počkejte den nebo dva. Zálistek rychle vytvoří další listy, květenství začne kvést.
Jak zálistky odstraňovat
Odstraňují se včas, ideálně při délce kolem tří centimetrů, nejpozději do pěti až deseti centimetrů. Prakticky to znamená obejít rostliny jednou týdně.
Zásadní je, že se vylamují prsty, ne nůžkami. Vyštipování, odřezávání i odstřihování nese zvýšené riziko přenosu viróz mezi rostlinami, protože nástroj přenáší šťávu z rostliny na rostlinu. Zálistek se uchopí za vrcholek a odlomí a poraněného místa se pak není dobré dotýkat.
Co se stane, když se zálistky nechají
Rostlina se nadměrně zahustí listy a vysílí se, což se projeví na počtu i velikosti plodů. Není to okamžitá katastrofa, ale úroda bude výrazně menší.
Odstraněním se navíc k plodům dostane víc slunce a dozrávání se urychlí. Otevře se spodní patro rostliny, zlepší se proudění vzduchu a klesne tlak chorob a škůdců. U keříčkových odrůd tenhle efekt nenastane, proto se u nich zálistky nechávají.
Zaštipování vrcholu
Odstraněním vrcholku se zastaví růst do výšky a rostlina soustředí energii do už nasazených plodů. Dělá se u tyčkových odrůd.
Termín se odvozuje od konce sezony: obvykle v srpnu, kdy má rostlina šest až sedm květenství, respektive zhruba čtyři až šest týdnů před očekávaným prvním mrazem. V českých podmínkách vychází druhá polovina srpna nebo začátek září. Později nasazené plody by stejně nedozrály.
Odstraňování spodních listů
Listy pod nasazenými hrozny odvádějí živiny, takže jejich odstraněním se rostlina soustředí na zrání plodů. Prioritně se odstraňují žluté, nemocné a zasychající listy.
Druhý důvod je hygienický: spodní listy se nejsnáz nakazí od půdy, ať už dešťovými kapkami odstřikujícími ze země, nebo přímým kontaktem. Když se jich zbavíte, snížíte riziko plísně bramborové výrazně víc než jakýmkoli postřikem.
Zálivka
Zalévá se méně často, ale vydatně, přibližně jednou až dvakrát týdně, v horku častěji. Doporučená dávka odpovídá zhruba pětadvaceti až padesáti milimetrům srážek týdně.
Zásadní je, že se zalévá ke kořenům, nikdy na listy. Zálivka postřikem na listy je jedním z hlavních spouštěčů plísně bramborové. Druhá zásada je pravidelnost, protože kolísání vlhkosti stojí za dvěma nejčastějšími poruchami plodů.
Černání špičky plodu
Tohle je nejčastěji nesprávně vykládaná porucha rajčat. Suchá skvrnitost, tedy tmavá zapadlá skvrna na spodní části plodu, není nedostatek vápníku v půdě.
Vzniká i tehdy, když je v půdě vápníku dost a rozbory pletiv ukazují jeho vysoké hodnoty. Jde o poruchu příjmu a transportu způsobenou nepravidelnou zálivkou. Vápník putuje rostlinou s vodou, a když vody není dost, přednostně se spotřebuje na růst listů. Na rozdíl od draslíku nebo fosforu se navíc vápník z listů zpětně nepřemisťuje, takže každý vyvíjející se plod potřebuje vlastní průběžný přísun.
Co s tím tedy dělat
Řešením je vodní režim a mulč, ne dosypávání vápenatých přípravků. Po prohřátí půdy se mulčuje organickým mulčem, například slámou nebo štěpkou.
Mulč omezí nadměrný výpar a vysychání půdy, tedy přesně to kolísání vlhkosti, které poruchu způsobuje. Postižené plody už nezachráníte, ale další nasazené plody budou v pořádku, pokud zálivku srovnáte.
Praskání plodů
Druhá porucha ze stejné příčiny. Nejčastěji ji způsobí nerovnoměrná dodávka vody, typicky vydatné deště po období sucha, kdy rostlina nezvládne náhlý nadbytek vody a pletiva plodu prasknou.
Podílí se i nedostatek draslíku, který ovlivňuje vyzrávání pletiv, a kolísání teplot. Prevence je stejná jako u černání špičky: pravidelná zálivka a mulč. U rajčat ve skleníku pomáhá zavlažovat menšími dávkami častěji než jednou vydatně.
Hnojení podle fáze
| Fáze | Co převažuje | Proč |
|---|---|---|
| Od výsadby do květu | dusík | rostlina buduje kořeny a zelenou hmotu |
| Od nasazení květů | fosfor | podporuje tvorbu květů, opylení a vývoj plodů |
| Od nasazení plodů | draslík | vybarvení, zrání, chuť a odolnost vůči chorobám |
Konkrétní poměry uváděné v katalozích, například 4-6-8 v růstu a 5-10-10 při plodech, pocházejí od výrobců hnojiv. V období květu se přihnojuje zhruba každých deset až čtrnáct dní.
Plíseň bramborová
Rozvíjí se za vlhka, když listy dlouho neosychají. Je to nejčastější důvod, proč rajčata skončí uprostřed sezony, a proti tomu, co si lidé myslí, s hnojením nesouvisí.
Prevence je hlavně v uspořádání porostu: slunné stanoviště, kde ranní rosa rychle oschne, vedení na opoře tak, aby se listy nedotýkaly země, dostatečné rozestupy a zálivka ke kořenům. Vyplatí se nad porostem postavit lehkou stříšku z latí potažených průhlednou fólií, aby rostliny při dešti zůstaly suché.
Rajčata a brambory k sobě nepatří
Plíseň bramborová napadá brambor i rajče, jde o stejného původce. Rajčata se proto nemají pěstovat v blízkosti brambor ani po nich.
Patogen navíc přezimuje v infikovaných hlízách, takže bramborový záhon vedle rajčat je zdroj nákazy pro další sezonu. Odstup a střídání plodin dělá u téhle choroby víc než postřiky, což je jeden z důvodů, proč se plánuje osevní postup i u sázení brambor.
Další choroby
Septorióza tvoří na listech malé kulaté skvrny se světlejším středem a tmavým okrajem, které se šíří po listu a zasychají. Při silné infekci se slévají, listy vadnou a opadávají.
Plíseň šedá se projevuje šedým plstnatým povlakem na listech, stoncích i plodech, napadená pletiva měknou a hnijí. Fusariové vadnutí je půdní houba a při propuknutí je ochrana zbytečná, řešením je jen prevence: dezinfekce půdy a hlavně střídání plodin.
Škůdci
Nejobávanější jsou mšice, molice a housenky. Doporučuje se kontrola jednou za tři až čtyři dny se zaměřením na spodní strany listů a na úžlabí výhonů.
Z přirozené ochrany se osvědčila bazalka, která odpuzuje mšice, molice i svilušky a zároveň láká včely, a měsíček, který odpuzuje molice a přitahuje hmyz živící se mšicemi. V ekologickém pěstování se používá neemový olej proti mšicím, housenkám i padlí.
Proč rajčata nenasazují plody
Tady je nejkonkrétnější poznatek celého článku. Rostliny shazují květy, když denní teploty přesáhnou zhruba jedenatřicet až dvaatřicet stupňů nebo když noční teploty přesáhnou jednadvacet stupňů.
Nad čtyřiadvaceti stupni v noci se narušuje růst pylových láček a oplození neproběhne. Ze druhé strany platí, že noční teploty pod zhruba třinácti stupni pyl rovněž znehodnotí. Optimální noční teploty pro nasazení leží v úzkém pásmu zhruba šestnáct až jednadvacet stupňů.
Proč se to projeví se zpožděním
Vysoké teploty působí především na fázi vývoje pylu, která probíhá zhruba devět dní před otevřením květu. Prakticky to znamená, že vlna veder se na kvetení projeví až s více než týdenním odstupem.
Nehledejte tedy příčinu v tom, co se dělo včera. Zhoršit nasazení dokáže i dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost nad osmdesát procent, kdy se pyl špatně uvolňuje nebo se zrna slepují, což je typický problém špatně větraného skleníku.
Skleník versus venku
Skleník chrání před deštěm, který je hlavním spouštěčem plísně bramborové, dále před chladem, větrem, kroupami a prvními podzimními mrazíky, a prodlužuje sezonu až o šest týdnů.
Má ale i odvrácenou stranu. Za horkých dní teplota ve skleníku šplhá ke čtyřiceti až pětačtyřiceti stupňům, což rajčatům neprospívá. Během kvetení a dozrávání by neměla přesáhnout třicet stupňů, proto je nutné důsledné větrání. Bez něj hrozí paradoxně plísně a houbové choroby.
Rajčata v nádobě
Pro plnohodnotné rajče se uvádí nejméně patnáct až dvacet litrů substrátu na rostlinu a průměr nádoby třicet až čtyřicet centimetrů. U drobných cherry odrůd stačí od zhruba deseti litrů.
Nádoba musí mít drenážní otvory, rajče má rádo vláhu, ale v zamokřeném substrátu rychle hnije. Pro balkon se nehodí vysoké tyčkové odrůdy, nejlepší volbou jsou keříčková, koktejlová a divoká rajčata. Širší přehled toho, co se v nádobě vyplatí, nabízí text o tom, jakou zeleninu na balkoně má smysl pěstovat.
Sklizeň a dozrávání
Zelené plody sklizené před mrazem se nechávají dozrát nejvýš ve dvou vrstvách, aby se nepomačkaly a byly na očích. Syrová zelená rajčata se nejí, obsahují vyšší množství glykoalkaloidů, které se během zrání odbourávají.
Do lednice rajčata nepatří. Jsou citlivá na chlad a optimální skladovací teplota je lehce nad deseti stupni. V chladničce přestanou dozrávat a poruší se jim buněčné membrány, plody ztrácejí chuť a moučnatí. Nejlepší je spíž nebo chladná komora kolem patnácti stupňů s prouděním vzduchu.
Osivo z vlastních plodů
Z hybridů označených F1 se osivo nesbírá. V druhé generaci dochází ke štěpení znaků a výsledek je nepředvídatelný, rostliny nemají s rodičem společný ani výnos, ani kvalitu plodů.
U nehybridních, tedy volně opylovaných a krajových odrůd, které označení F1 na sáčku nemají, si osivo připravovat můžete a je to jeden z důvodů, proč se k nim řada pěstitelů vrací. Hybridy se prostě kupují každý rok znovu.
Pěstování rajčat krok za krokem
- Vysejte šest až osm týdnů před plánovanou výsadbou, do hloubky zhruba jeden centimetr.
- Udržujte při klíčení dvaadvacet až pětadvacet stupňů a po vzejití hodně světla.
- Pikýrujte při prvním páru pravých listů a přesazujte hlouběji, až po klíční listy.
- Zhruba deset dní před výsadbou začněte otužovat, přes den ven, na noc dovnitř.
- Vysazujte po polovině května a až když má půda nejméně deset stupňů.
- Sázejte hlouběji, než rostlina rostla, klidně po první listy.
- Dodržte spon podle způsobu vedení, čtyřicet až šedesát centimetrů mezi rostlinami.
- Postavte oporu ještě před výsadbou a vyvazujte volně, ne natěsno.
- U tyčkových odrůd vylamujte zálistky prsty jednou týdně, ideálně kolem tří centimetrů.
- Zalévejte pravidelně a vydatně, vždy ke kořenům a nikdy na listy.
- Po prohřátí půdy namulčujte slámou nebo štěpkou.
- Od nasazení plodů přihnojujte hnojivem s převahou draslíku, zhruba po dvou týdnech.
- Průběžně odstraňujte žluté a nemocné spodní listy.
- V druhé polovině srpna zaštipněte vrchol, aby dozrály nasazené plody.
Sedm chyb při pěstování rajčat
- Vylamování zálistků u keříčkových odrůd. Nemá to smysl a rostlině to nepomůže.
- Odlomení květenství místo zálistku. Květní hrozen končí poupaty, zálistek listy.
- Stříhání zálistků nůžkami. Nástroj přenáší virózy mezi rostlinami.
- Zálivka na listy. Hlavní spouštěč plísně bramborové.
- Nepravidelná zálivka. Způsobuje černání špiček i praskání plodů.
- Vápenaté přípravky proti černání špiček. Řeší se vodním režimem, ne vápníkem.
- Rajčata vedle brambor. Sdílejí původce plísně bramborové.
Co dělat, když rostlina roste, ale neplodí
Pokud má rostlina metry natě a málo plodů, obvyklou příčinou je přebytek dusíku a chybějící vylamování zálistků u tyčkové odrůdy. Přejděte na hnojivo s převahou draslíku a rostlinu proberte.
Když ale kvete a květy opadávají, je příčina jinde a hnojení nepomůže: jde o teploty mimo rozmezí vhodné pro opylení. Tam nezbývá než počkat na obrat počasí a mezitím zajistit stín a větrání. Stejné pravidlo o přebytku dusíku platí i u jiné plodové zeleniny, popisuje ho text o tom, jak řešit hnojení okurek.
Časté otázky
U kterých rajčat se vylamují zálistky?
Jen u tyčkových, tedy indeterminantních odrůd. U keříčkových se odstraní nanejvýš zálistky pod prvním květenstvím, dál to smysl nemá.
Jak poznám zálistek od květenství?
Květní hrozen končí poupaty nebo květy, zálistek má malé lístky a pokračuje jako nový výhon. Když si nejste jistí, počkejte dva dny a bude to zřejmé.
Proč se zálistky vylamují a nestříhají?
Nůžky přenášejí šťávu z rostliny na rostlinu a s ní i virózy. Zálistek se uchopí za vrcholek a odlomí prsty, rány se pak není dobré dotýkat.
Proč rajčatům černá spodní část plodu?
Jde o poruchu příjmu vápníku způsobenou nepravidelnou zálivkou, ne o nedostatek vápníku v půdě. Řeší se vyrovnanou zálivkou a mulčem, ne vápenatými přípravky.
Jak hluboko sázet rajčata?
Hlouběji, než rostlina rostla, klidně až po první listy. Z přihrnutého stonku narostou další kořeny a rostlina bude výrazně silnější.
Proč rajčata kvetou, ale nenasazují plody?
Nejčastěji kvůli teplotám. Nad jednadvaceti stupni v noci a nad zhruba jednatřiceti ve dne se pyl znehodnotí, stejně tak pod třinácti stupni v noci.
Kdy zaštípnout vrchol rajčete?
U tyčkových odrůd zhruba čtyři až šest týdnů před očekávaným prvním mrazem, v Česku obvykle v druhé polovině srpna. Později nasazené plody nedozrají.
Můžu si nechat semena z vlastních rajčat?
U volně opylovaných a krajových odrůd ano. U hybridů označených F1 ne, potomstvo se rozštěpí a výsledek je nepředvídatelný.
Uvedené údaje shrnují česká zahradnická doporučení a univerzitní zahradnické podklady k opylení, suché skvrnitosti a řezu rajčat. Zdroje se rozcházejí ve sponu a ve velikosti zálistku při vylamování, protože popisují různé způsoby vedení rostliny. Konkrétní poměry hnojiv pocházejí od výrobců. Syrová zelená rajčata se nedoporučuje jíst.
Stejné pravidlo o hluboké a méně časté zálivce, jaké platí u záhonu, se uplatní i u zálivku trávníku, kde rozhoduje hloubka promočení.
Náročné plodiny ocení bohatý podklad, jaký nabízejí správně poskládané vrstvy vyvýšeného záhonu s kompostem uprostřed.
Rajčata patří mezi druhy, které se sázejí do čerstvé bohaté náplně jako zelenina náročná na živiny, tedy hned v prvním roce.
