Okurky se hnojí ve dvou fázích: dokud rostou listy a výhony, potřebují víc dusíku, od nasazení plodů se přechází na hnojivo s převahou draslíku. Žloutnutí listů, kvůli kterému většina lidí po hnojivu sáhne, přitom často není nedostatek živin, ale chlad, přemokření nebo choroba.
Hlavní body
- V růstu převažuje dusík, od květu a plodů draslík a fosfor.
- Nadbytek dusíku vyžene listy na úkor plodů a zvýší riziko chorob.
- Žloutnutí spodních listů znamená něco jiného než žloutnutí nových.
- Hořkost způsobují kukurbitaciny, které rostlina tvoří ve stresu.
- Čerstvý hnůj pod okurky nepatří, používá se uleželý nebo kompost.
Co okurka potřebuje a kdy
Základ tvoří dusík, fosfor a draslík. V rané fázi, kdy rostlina buduje listy a výhony, se hodí hnojivo s vyšším podílem dusíku.
Od začátku kvetení a nasazování plodů se poměr obrací ve prospěch fosforu a draslíku. Vedle hlavní trojice se u okurek zmiňuje vápník jako prevence hnilob a z mikroživin hořčík, železo a mangan. Konkrétní čísla poměrů, která najdete na obalech, pocházejí většinou od výrobců hnojiv, takže se držte principu, ne konkrétního čísla.
Proč se dusík nepřehání
Tohle je nejčastější chyba a projeví se paradoxně tím, že rostlina vypadá skvěle. Nadbytek dusíku vede k bujnému růstu listů na úkor nasazení plodů.
Druhý důsledek je horší: hustý bujný porost špatně prosychá a zvyšuje se riziko napadení houbovými chorobami. Pokud tedy máte metry natě a tři okurky, hnojivo s dusíkem není řešení, ale příčina.
Organika a příprava půdy
Okurky mají rády výživné humózní půdy. Před výsadbou se zapravuje uleželý chlévský hnůj, kompost nebo minerální hnojivo, ideálně už na podzim.
Čerstvý hnůj pod okurky nepatří. Hnůj se zapravuje před vysazením ve vyzrálém stavu a během vegetace se pak přihnojuje rozpustnými hnojivy. Kompost lze zapravit před výsadbou i doplňovat vrstvením během sezony. Z organických zdrojů se dále uvádějí slepičí trus a drcené rohoviny.
Jak často přihnojovat
Doporučení se pohybují zhruba mezi deseti a čtrnácti dny, s tím, že v době plné sklizně se interval zkracuje. Jeden zdroj uvádí v rané fázi jednou za jeden až dva týdny a při plodech jednou týdně.
Čísla se mezi zdroji rozcházejí natolik, že nemá smysl vydávat jedno za normu. Řiďte se stavem rostliny: pokud přirůstá a plodí, stačí delší interval, pokud stagnuje a listy blednou, zkraťte ho.
Listová výživa
Listová výživa je nejrychlejší cesta živin do rostliny a hodí se tam, kde je potřeba rychle zabrat, typicky při zjištěném nedostatku hořčíku nebo železa.
Aplikuje se od doby, kdy se rostliny po výsadbě ujmou a noční teploty neklesají pod deset stupňů, zhruba ve čtrnáctidenních intervalech. Nikdy ne za plného poledního žáru, protože kapky na listech v kombinaci s vysokou koncentrací solí pletivo poškodí. Kořeny i listy tykvovitých jsou na koncentraci solí citlivé. Postřik se vede i na spodní stranu listů.
Žloutnutí: spodní versus nové listy
| Projev | Pravděpodobná příčina |
|---|---|
| Žloutnou starší spodní listy celoplošně | nedostatek dusíku |
| Žloutne plocha mezi žilkami, žilky zůstávají zelené | nedostatek hořčíku |
| Žloutnou mladé listy na vrcholu, žilky zelené | nedostatek železa |
| Žloutnutí spojené s vadnutím a mokrým substrátem | přemokření a hniloba kořenů |
| Ostře ohraničené žluté skvrny mezi žilkami | plíseň okurková |
| Bílý moučnatý povlak na líci listu | padlí |
| Nepravidelné skvrny, vrásčité a deformované listy | virová mozaika |
Přehled shrnuje česká zahradnická doporučení. U jedné rostliny může působit víc příčin současně, například chlad a přemokření, a projevy se pak překrývají.
Když chybí dusík
Nedostatek dusíku se projeví na starších spodních listech, protože rostlina si dusík z nich přesouvá do mladých pletiv. Listy blednou rovnoměrně, ne ve skvrnách.
Je to jediná z uvedených příčin, kterou opravdu vyřeší hnojivo, a projeví se rychle. Pokud ale žloutnou nové listy nahoře, dusík nepomůže a jen zhoršíte situaci bujným růstem.
Hořčík a železo
Nedostatek hořčíku poznáte podle toho, že žloutne plocha mezi žilkami, zatímco žilky zůstávají zřetelně zelené. Řeší se hořkou solí, tedy síranem hořečnatým.
Nedostatek železa vypadá podobně, ale postihuje mladé listy na vrcholu rostliny, zatímco starší zůstávají zelené. Řeší se postřikem s železem. Rozlišení je jednoduché: hořčík se v rostlině přesouvá do mladých listů, železo ne, proto se projeví na opačném konci.
Voda jako příčina žloutnutí
Přemokření vede k hnilobě kořenů, ta omezí příjem živin a listy žloutnou. Vypadá to jako hladovění, ale rostlina má živin dost, jen si pro ně nemůže sáhnout.
Nepravidelná a nedostatečná zálivka vede ke stejnému výsledku z opačného směru. Než začnete hnojit, sáhněte do substrátu. Když je trvale mokrý a listy žloutnou, hnojivo problém zhorší.
Chlad, světlo a hustý porost
Teplotní výkyvy, horko i chlad, způsobují žloutnutí samy o sobě. Ve sklenících se proto doporučuje větrat i přes noc, aby se snížily rozdíly mezi denní a noční teplotou.
Nedostatek světla v zapleveleném nebo příliš hustém porostu vede ke ztrátě sytě zelené barvy. Tohle je dobře ověřitelné: po odplevelení a proředění se nové listy zazelenají, aniž byste sáhli po hnojivu.
Zálivka
Okurky špatně snášejí střídání sucha a přemokření. Zalévá se dvakrát až třikrát týdně ráno nebo večer a v plném plodování se uvádí i tři až pět litrů na rostlinu denně nebo obden.
Zalévá se ke kořenům, ne na listy, protože mokrý list je vstupní branou houbových chorob. Voda by neměla být výrazně chladnější než půda, studená zálivka za horka je pro okurky šok. Za chladného počasí se dávky snižují.
Proč jsou okurky hořké
Hořkost působí kukurbitaciny, obranné látky, které rostlina tvoří ve stresu. Není to tedy vada odrůdy ani chyba při sklizni.
Hlavní spouštěče jsou nepravidelná zálivka, typicky vyschnutí a následné vydatné zalití, velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, delší chladné období, málo světla a prudké změny počasí s větrem. Zvýšené množství kukurbitacinů může způsobit nevolnost a zažívací potíže, výrazně hořké plody se proto nedoporučuje jíst.
Teploty
Minimální teplota pro aktivní růst se uvádí kolem patnácti stupňů, optimum je zhruba dvaadvacet až osmadvacet stupňů. Klíčení trvá tři až sedm dní při dvaadvaceti až osmadvaceti stupních.
Pro výsadbu má mít půda alespoň patnáct stupňů a vysazuje se až po přízemních mrazících v květnu. Údaje o teplotách se v článcích míchají, protože jedno číslo platí pro růst, druhé pro výsadbu a třetí pro aplikaci listové výživy. Nesčítejte je dohromady.
Mulčování se u okurek vyplatí
Kořeny okurek jsou mělko pod povrchem, takže rostlina citlivě reaguje na výkyvy teploty i vláhy. Právě proto mulč u okurek zabere víc než u většiny zeleniny.
Používá se vrstva pět až deset centimetrů ze slámy, posekané trávy nebo kompostu. Mulč drží vlhkost, snižuje odpar, brání přehřívání kořenů, omezuje plevel a hlavně zabraňuje odstřikování půdy na listy při dešti, což je jedna z cest šíření chorob. U vrstvy posekané trávy se uvádí snížení teploty půdy o několik stupňů.
Spon a vedení
Nakládačky se sázejí ve sponu zhruba šedesát až osmdesát centimetrů, salátové okurky osmdesát až sto centimetrů. Hustší výsadba znamená horší prosychání a víc chorob.
Vedení se u obou typů liší a zdroje si v tom zdánlivě odporují. Salátové okurky se vedou po šňůře a boční výhony se zaštipují na jeden až dva listy za prvním plodem. U nakládaček se buď nezasahuje vůbec, nebo se nejdelší výhony zkracují nad třetím listem. Zaštipování se nemá přehánět, odstranění velkého množství listů najednou připraví rostlinu o zdroj energie.
Opylení a partenokarpické odrůdy
Tohle rozhodnutí padne při nákupu semen a pak už se nedá napravit. Partenokarpické odrůdy tvoří plody zcela bez opylení a bez semen, samosprašné mají pestík i tyčinky v jednom květu.
Do skleníků a fóliovníků, kam se nedostanou opylovači, patří partenokarpické odrůdy. Nakládačky ve venkovních podmínkách obvykle vyžadují hmyzí opylení. Když se rostlina obsype květy, ale plody nejsou, může jít právě o chybějící opylení, a dá se pomoct štětečkem.
Proč opadávají malé plody
Mladé okurčičky žloutnou a opadávají, když je rostlina ve stresu. Příčin je několik a většina z nich nesouvisí s hnojením.
Patří sem dlouhé horko a nedostatek vláhy, nepravidelná zálivka, zalévání studenou vodou za horka, slabě vyvinutý kořenový systém z počátečního nedostatku vody a nedostatečné opylení za chladu a deště. Nedostatek dusíku se projeví typicky tak, že plod žloutne od zbytku květu. A jedna banální příčina: přezrálé plody žloutnou přirozeně, takže včasná sklizeň udržuje rostlinu v plodnosti.
Plíseň okurková
Projevuje se světle zelenými až žlutými ostře ohraničenými skvrnami mezi žilkami, ohraničenými žilnatinou do útvarů připomínajících kostičky. Na spodní straně listu je tmavý až šedofialový povlak, listy později hnědnou, zasychají a lámou se.
Objevuje se typicky v první polovině července a šíří se za vlhka. Je to nejčastější důvod, proč okurky náhle skončí uprostřed sezony, a proti tomu, co si lidé myslí, nejde o nedostatek živin.
Padlí a jak ho odlišit
Padlí tvoří bílé moučnaté povlaky na svrchní straně listů, typicky v druhé polovině vegetace a koncem léta. Hlavní rozlišovací znak proti plísni je počasí: padlí se šíří spíš za teplého a suššího počasí a chybí u něj zápach hniloby.
Prevence je u obou stejná. Nezalévat na listy, nenechávat listy dlouhodobě mokré, nesázet hustě, zajistit proudění vzduchu a větrání skleníku, omezit výkyvy denních a nočních teplot a napadené části okamžitě odstraňovat a odnést pryč.
Virová mozaika
Virová mozaika okurky tvoří na listech nepravidelné zelené skvrny, které postupně žloutnou, listy se vrásčí a deformují. Od nedostatku živin se pozná právě deformací listu.
Virus přenášejí mšice a přenáší se i mechanicky, tedy rukama a nástroji při sklizni a vyštipování. Ochrana je proto nepřímá: zdravá sadba, potlačení mšic, náhrada vyštipování vylamováním a volba odolných odrůd. Napadenou rostlinu nevyléčíte.
Škůdci
Mšice se objevují nejdřív na mladých listech ze spodní strany a tvoří ohniska, listy se krabatí. Sviluška je hrozbou hlavně ve skleníku, listy jakoby mramorovatějí a na spodní straně jsou patrné pavučinky.
Třásněnky se monitorují modrými lepovými deskami. Klopuška saje na vegetačních vrcholech, plody se pak křiví a listy vypadají potrhaně. U všech platí, že kontrola spodní strany listů jednou týdně je účinnější než jakýkoli zásah po zjištění kalamity.
Okurky a rajčata k sobě nepatří
Praktická poznámka pro majitele jednoho skleníku. Okurky a rajčata mají opačné nároky na vzdušnou vlhkost: okurky chtějí vysokou, rajčata suchý porost a průvan.
Ve společném skleníku tedy vždycky jeden druh trpí a obvykle to skončí chorobami u obou. Pokud máte jen jeden prostor, vyplatí se rozhodnout, čemu ho přizpůsobíte, a druhou plodinu dát ven. Rajčata to venku zvládnou dobře, jak popisuje text o tom, jak zvládnout pěstování rajčat.
Okurky na balkoně
V nádobě se uvádí objem nejméně kolem dvaceti litrů na rostlinu, průměr od třiceti centimetrů a hloubka nejméně dvacet až třicet centimetrů. Nutná je drenáž, kvalitní substrát smíchaný s kompostem a opora.
Do nádob se hodí spíš nakládačky, protože salátovky mají větší a těžší plody a vyšší nároky na prostor pro kořeny, vláhu a výživu. Podrobnější přehled, co se v truhlíku vyplatí, nabízí text o tom, jakou zeleninu na balkoně má smysl pěstovat.
Hnojení okurek krok za krokem
- Na podzim nebo brzy na jaře zapravte uleželý hnůj nebo kompost, ne čerstvý hnůj.
- Po výsadbě počkejte, až se rostliny ujmou, teprve pak začněte přihnojovat.
- V růstu volte hnojivo s převahou dusíku, ale dávku nepřehánějte.
- Od začátku kvetení přejděte na hnojivo s převahou draslíku a fosforu.
- Přihnojujte zhruba jednou za deset až čtrnáct dní, v plné sklizni častěji.
- Před každým hnojením zkontrolujte, jestli žloutnutí opravdu způsobuje nedostatek živin.
- Rozlište, jestli žloutnou spodní, nebo nové listy, a jestli žilky zůstávají zelené.
- Listovou výživu aplikujte jen za teplot nad deset stupňů a nikdy v poledním žáru.
- Zalévejte ke kořenům, pravidelně a vodou, která není výrazně studenější než půda.
- Povrch namulčujte vrstvou pět až deset centimetrů slámy, trávy nebo kompostu.
- Udržujte spon a proředěný porost, aby listy rychle osychaly.
- Sklízejte včas, přezrálé plody rostlinu brzdí.
- Napadené listy odstraňujte průběžně a odnášejte je z porostu pryč.
Sedm chyb při pěstování okurek
- Hnojení dusíkem na žloutnoucí nové listy. Příčinou bývá železo nebo přemokření.
- Čerstvý hnůj pod okurky. Používá se uleželý nebo kompost.
- Zálivka na listy. Mokrý list je vstupní branou plísní.
- Studená voda za horka. Rostlina reaguje opadem plodů a hořkostí.
- Nepravidelná zálivka. Nejčastější příčina hořkých okurek.
- Hustý neprořezaný porost. Špatně prosychá a přitáhne choroby.
- Okurky a rajčata v jednom skleníku. Mají opačné nároky na vzdušnou vlhkost.
Co s domácími recepty
Po internetu koluje řada domácích hnojiv: banánové slupky, bobkový list, dřevěný popel, voda z vařených brambor nebo mléko. Objevují se hlavně v obsahových magazínech bez doložení účinku.
Neznamená to, že jsou škodlivé, jen že se na nich nedá stavět výživa celého porostu. Jediná výjimka s rozumnou oporou je dřevěný popel jako zdroj draslíku, ale i tam je potřeba znát pH půdy, protože popel ji zásaditě posouvá. Pro jistý výsledek je spolehlivější klasický postup, který se u kořenové zeleniny osvědčil stejně jako u sázení brambor.
Časté otázky
Čím hnojit okurky v době plodů?
Hnojivem s převahou draslíku a fosforu. Dusík v téhle fázi vyžene listy na úkor plodů a zvýší riziko houbových chorob.
Jak často okurky přihnojovat?
Zhruba jednou za deset až čtrnáct dní, v době plné sklizně častěji. Přesný interval závisí na stavu rostliny a na typu hnojiva.
Proč okurkám žloutnou spodní listy?
Nejčastěji kvůli nedostatku dusíku, který si rostlina ze starých listů přesouvá do mladých. Může za tím být ale i přemokření a hniloba kořenů.
Co znamená žloutnutí mezi žilkami?
Pokud žilky zůstávají zelené a žloutne plocha mezi nimi na starších listech, jde o nedostatek hořčíku. U mladých listů nahoře jde o železo.
Proč jsou okurky hořké?
Kvůli kukurbitacinům, které rostlina tvoří ve stresu. Spouští je hlavně nepravidelná zálivka, chlad a velké rozdíly mezi denní a noční teplotou.
Proč okurky kvetou, ale neplodí?
Bývá to chybějící opylení, typicky ve skleníku bez přístupu hmyzu. Řešením je partenokarpická odrůda, která plodí bez opylení, nebo opylení štětečkem.
Jak poznat plíseň okurkovou od padlí?
Plíseň dělá žluté skvrny mezi žilkami s tmavým povlakem na spodní straně a šíří se za vlhka. Padlí tvoří bílý moučnatý povlak na líci a šíří se spíš za sucha.
Jak velkou nádobu potřebuje okurka na balkoně?
Nejméně kolem dvaceti litrů na rostlinu, průměr od třiceti centimetrů a hloubku dvacet až třicet centimetrů. Do nádob se hodí spíš nakládačky.
Uvedené údaje shrnují česká zahradnická doporučení a pěstitelské zdroje. Konkrétní poměry živin v hnojivech pocházejí od výrobců, proto zde uvádíme princip místo čísel. Zdroje se rozcházejí v intervalu přihnojování, v minimálních teplotách a v potřebě zaštipování, protože popisují různé typy okurek a různá pěstební prostředí. Výrazně hořké plody se nedoporučuje jíst.
Nejlevnějším zdrojem živin pro náročné plodiny zůstává vlastní kompost, který si založíte ze zahradního i kuchyňského odpadu.
