Jednou z nejvíce obávaných situací při pořízení dřevostavby je vznik požáru. Ten umí napáchat nedozírné škody na majetku i zdraví v jakýchkoliv stavbách, u dřevostaveb je ale přeci jen obava obecně vyšší. Částečně jde ovšem jen o mýtus, který se nezakládá na faktech. Věděli jste, jak je to s hořlavostí dřevostaveb doopravdy?
Míra škod při požáru dřevostavby
Řada majitelů se obává rizika komplexního zničení dřevostavby v případě požáru. Pravdou ale je, že dřevostavba může mnohdy shořet i pomaleji než zděný dům. Samotné dřevo se totiž na konstrukci domu podílí obvykle jen částečně. Nosné konstrukce jsou obvykle opláštěny těžce hořlavým sádrokartonem či tepelnou izolací, která hořlavost snižuje. Stejně funguje i omítka či obklad.
A pokud vlastníte stavbu přímo z dřevěných kulatin? Dřevo u roubenek či srubů, které tvoří převážnou část konstrukce, zase obsahuje zbytkovou vlhkost, díky které nehoří tak rychle. Navíc takovéto masivní dřevo obvykle ohoří jen na povrchu a následně oheň uhasíná, díky čemuž se nebortí nosné konstrukce.
Riziko vzniku požáru v dřevostavbách
Samotný fakt, že je stavba dřevostavbou, nijak riziko vzniku požáru nezvyšuje. Stejně jako u domů cihlových či panelových, nejčastějšími příčinami vzniku požáru je spíše špatná manipulace s otevřeným ohněm (například ponechání volně hořících svíček či cigaret), vada na elektroinstalaci nebo chyby při zatápění. Dřevo samo od sebe nikdy nevzplane, a to ani na konstrukci domu.
Jak snížit hořlavost domu
Pokud máte z požáru obavy a chtěli byste snížit jeho případné dopady v interiéru, můžete využít několik jednoduchých tipů platných nejen pro dřevostavby. Například pokud zvolíte dlažbu namísto plovoucích podlah, nebo dokonce koberců, oheň se bude v interiéru šířit daleko pomaleji. Stejně tak fungují i obklady na stěnách, případně protipožární nátěry, impregnace či omítky.
