Pohotovost se v Česku od ledna 2026 zásadně proměnila a většina rad, které se dají najít, popisuje stav, který už neplatí. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb přešla z krajů na zdravotní pojišťovny, zákon poprvé definuje urgentní příjem a pohotovost pro dospělé a pro děti jsou nově dvě samostatné kategorie s různými poskytovateli. Text vysvětluje, jak se dnes rozlišuje praktik, pohotovost, urgentní příjem a záchranná služba, kdy volat 155, a proč zbyl v celém systému jediný regulační poplatek.
Ve zkratce
- Od ledna 2026 zajišťují pohotovostní služby zdravotní pojišťovny, ne kraje.
- Seznam pohotovostí se tedy hledá u vlastní pojišťovny, ne na krajském úřadu.
- Pohotovost pro dospělé poskytuje poskytovatel, který má zřízen urgentní příjem.
- Pohotovost pro děti poskytuje nemocnice s akutní lůžkovou péčí v pediatrii.
- Sanitka veze pacienta do nejbližší nemocnice, která daný stav umí ošetřit, ne do té nejbližší vůbec.
- Instrukce k první pomoci po telefonu jsou zákonnou součástí záchranné služby.
- Zbyl jediný regulační poplatek, a to za využití pohotovostní služby.
Čtyři druhy péče podle naléhavosti
Zákon o zdravotních službách rozlišuje péči neodkladnou, akutní, nezbytnou a plánovanou. Nejdůležitější je první z nich, protože rozhoduje o tom, co nikdo nesmí odmítnout.
Neodkladná péče má podle zákona zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti či vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou či intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.
Všimněte si formulace o náhlé nebo intenzivní bolesti. Právě ta je právním základem toho, že se s prudkou bolestí musí někdo postarat, i o neregistrovaného pacienta. Podrobněji to rozebírá text o tom, co platí u zubaře, kde je situace nejčastější.
Co se změnilo od ledna 2026
Novela zákona o zdravotních službách celou organizaci pohotovosti přepsala a je to změna, kterou většina veřejně dostupných rad ještě nezachytila.
Pohotovost zajišťují pojišťovny
Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb přešla z krajů na zdravotní pojišťovny. V zákoně to lze ověřit i takříkajíc pozpátku: ustanovení o krajích dnes mluví už jen o organizaci prohlídek těl zemřelých, o pohotovosti v něm není ani slovo. Pojišťovna má zároveň obecnou povinnost zajistit svým pojištěncům hrazené služby včetně jejich místní a časové dostupnosti, a to prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů.
Praktický důsledek je jednoduchý a stojí za zapamatování: seznam pohotovostí patří na web vlastní zdravotní pojišťovny, ne na krajský úřad.
Dvě samostatné pohotovosti
Zákon nově rozlišuje lékařskou pohotovostní službu pro dospělé, kterou poskytuje poskytovatel se zřízeným urgentním příjmem, lékařskou pohotovostní službu pro děti, kterou poskytuje poskytovatel akutní lůžkové péče v oboru pediatrie nebo dětské lékařství, a pohotovostní službu v oboru zubní lékařství. Vedle nich existuje ještě lékárenská pohotovostní služba.
Zvyk uvažovat o jedné pohotovosti pro všechny tedy dnešnímu znění zákona neodpovídá.
Urgentní příjem poprvé v zákoně
Urgentním příjmem se rozumí zdravotnické zařízení, v němž je zajišťován nepřetržitý příjem a poskytování neodkladné a akutní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, v přímém ohrožení života nebo s náhlým zhoršením průběhu onemocnění.
Zákon rozlišuje dva typy. Urgentní příjem prvního typu smí zřídit poskytovatel se statusem centra vysoce specializované traumatologické, kardiovaskulární nebo cerebrovaskulární péče, urgentní příjem druhého typu poskytovatel akutní lůžkové péče. Každý z nich musí mít nepřetržitý provoz rentgenu, ultrazvuku a laboratoří klinické biochemie a hematologie. Síť se přitom teprve dolaďuje, protože nemocnice mají na podání žádosti o oprávnění přechodné období.
Kdy stačí praktik
Nejlevnější a nejrychlejší cesta u většiny potíží vede pořád do vlastní ordinace. Součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícím praktickým lékařem je vždy návštěvní služba, tedy návštěva u pacienta doma. Není to nadstandard, ale zákonná součást péče.
Pohotovost je naproti tomu podle zákona určena k poskytování ambulantní péče mimo pravidelnou ordinační dobu, a to v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. Není to náhrada za to, že se člověku nechce objednat, ani místo pro řešení dlouhodobých potíží. Registrace u praktika je proto první věc, kterou má smysl mít v pořádku, a stojí za to vědět, jak se praktický lékař mění.
Kdy volat záchrannou službu
Zdravotnické operační středisko je centrálním pracovištěm operačního řízení, které pracuje v nepřetržitém režimu, a je centrem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155.
Co operátor dělá
Není to spojovatelka. Zákon o zdravotnické záchranné službě mu ukládá vyhodnocovat stupeň naléhavosti tísňové komunikace, rozhodovat o nejvhodnějším okamžitém řešení podle zdravotního stavu pacienta, rozhodovat o vyslání i přesměrování výjezdové skupiny a výjezdové skupiny operačně řídit.
Naléhavost se přitom třídí do stupňů, přičemž nejvyšší se týká situací, kdy došlo k selhání nebo bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí.
První pomoc po telefonu
Tohle je bod, který stojí za zapamatování. Poskytování instrukcí k zajištění první pomoci po telefonu, je-li nezbytné poskytnout ji do příjezdu výjezdové skupiny, je výslovně uvedeno mezi zákonnými činnostmi záchranné služby. Není to laskavost operátora, na kterou nemá čas, ale součást jeho práce. Kdo volá, má tedy zůstat na lince a řídit se pokyny.
Proč sanitka minula nemocnici za rohem
Cílovým poskytovatelem není nejbližší nemocnice, ale nejbližší nemocnice, která daný stav umí ošetřit. Posádka proto může projet kolem zařízení, které nemá odpovídající pracoviště, a pokračovat dál. Operační středisko zároveň koordinuje předávání pacientů cílovým poskytovatelům, takže o příjezdu vědí předem.
Kolik to stojí
Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby i výkony provedené v rámci pohotovostních služeb. U pohotovosti zákon výslovně dodává, že to platí i tehdy, pokud neodkladné výkony provedl lékař mimo svou odbornost. Na pohotovosti tedy může ošetřit lékař jiného oboru, než jakému problém odpovídá, a pojišťovna to hradí.
Jediný zbylý regulační poplatek
Po zrušení ostatních poplatků zůstal v systému jediný. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ukládá pojištěnci hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.
Kolem něj platí několik pravidel, která lidé neznají. Poplatek je příjmem poskytovatele, který ho vybral, a ten ho musí použít na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací daného zdravotnického zařízení. Nejde tedy pojišťovně ani do státního rozpočtu. Poskytovatel má zároveň povinnost poplatek vybrat, takže ho lékař nesmí odpustit z vlastní vůle. A na požádání musí vystavit doklad o zaplacení.
Kdy se neplatí
Výjimky zákon vyjmenovává. Neplatí se u pojištěnců umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a u dětí svěřených soudem do pěstounské, poručnické nebo jiné péče, u lidí, kteří se prokáží dokladem o dávce pomoci v hmotné nouzi ne starším třiceti dnů, a u lidí v pobytových sociálních službách za stanovených příjmových podmínek.
Nejužitečnější výjimka je ale poslední: poplatek se neplatí, pokud ošetřující lékař na pohotovosti shledá, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizaci.
Co ještě po pohotovosti následuje
Lékař pohotovosti i lékař urgentního příjmu, který pacienta ošetřoval, může indikovat domácí péči, ale jen na omezenou dobu dvou týdnů. Registrující praktik ji naproti tomu může indikovat na tři měsíce a opakovaně. I tohle je důvod, proč se po ošetření na pohotovosti vyplatí ozvat vlastnímu lékaři.
Sedm věcí, které o pohotovosti neplatí
- Že pohotovosti zajišťuje kraj. Od ledna 2026 je zajišťují zdravotní pojišťovny.
- Že je pohotovost jedna pro všechny. Zákon rozlišuje pohotovost pro dospělé, pro děti a zubní, každou u jiného typu poskytovatele.
- Že urgentní příjem a pohotovost jsou totéž. Urgentní příjem je samostatně definované zařízení s nepřetržitým provozem a povinným zázemím.
- Že sanitka veze do nejbližší nemocnice. Veze do nejbližší, která daný stav umí ošetřit.
- Že se má na tísňové lince rychle zavěsit. Instrukce k první pomoci po telefonu jsou zákonnou součástí služby.
- Že lékař může poplatek odpustit. Zákon mu naopak ukládá povinnost jej vybrat, s výjimkami danými zákonem.
- Že poplatek jde pojišťovně. Zůstává zařízení, které ho vybralo, a musí se použít na jeho provoz a modernizaci.
Časté otázky
Kde najdu, kde je nejbližší pohotovost?
Od ledna 2026 zajišťují pohotovostní služby zdravotní pojišťovny, takže aktuální seznam patří na web vlastní pojišťovny. Starší rady odkazující na krajský úřad už neodpovídají znění zákona.
Jaký je rozdíl mezi pohotovostí a urgentním příjmem?
Pohotovostní služba je ambulantní péče mimo pravidelnou ordinační dobu při náhlé změně zdravotního stavu. Urgentní příjem je zařízení s nepřetržitým příjmem neodkladné a akutní péče, které musí mít nepřetržitě dostupný rentgen, ultrazvuk a laboratoře.
Kdy mám volat 155?
Při stavech, kde jde o selhání nebo bezprostředně hrozící selhání základních životních funkcí a obecně tam, kde je potřeba okamžitá odborná pomoc. Operátor naléhavost vyhodnotí a rozhodne o vyslání posádky.
Musím na lince zůstat?
Ano, je to smysluplné. Poskytování instrukcí k první pomoci po telefonu do příjezdu výjezdové skupiny je výslovně uvedeno mezi zákonnými činnostmi záchranné služby.
Kolik se platí za pohotovost?
Zákon stanoví regulační poplatek 90 Kč za využití lékařské nebo zubní pohotovostní služby. Samotné ošetření je hrazenou službou z veřejného zdravotního pojištění.
Kdy se poplatek za pohotovost neplatí?
Zákon vyjmenovává několik skupin, mimo jiné děti v ústavní výchově a pěstounské péči a lidi s dokladem o dávce v hmotné nouzi. Nejčastěji se ale uplatní pravidlo, že se neplatí, pokud lékař shledá, že stav vyžaduje hospitalizaci.
Může mě na pohotovosti ošetřit lékař jiného oboru?
Ano. Zákon výslovně počítá s tím, že neodkladné výkony provedené v rámci pohotovostních služeb jsou hrazenou službou, i když je provedl lékař mimo svou odbornost.
Kdy stačí ošetřit podvrtnutí doma a kdy je potřeba rentgen, vysvětluje článek o podvrtnutém kotníku.
S bolestí zubu, otokem nebo úrazem zubu se o víkendu obracejte na zubní pohotovosti, která má vlastní rozpis a slouží jinde než lékařská pohotovost.
Kdy stačí s popáleninou praktický lékař a kdy volat rovnou 155, shrnuje článek o popálenině a opařenině.
Kdy po pádu volat 155 a kdy stačí urgentní příjem, popisuje článek o otřesu mozku po úderu do hlavy.
Typickým náhlým problémem, se kterým lidé v noci míří na pohotovost, je kolika při kameni v močovodu. Kdy u ledvinových kamenů stačí praktik a kdy patří horečka nebo zástava moči na urgentní příjem, shrnuje samostatný článek.
Okamžité vyšetření v nemocnici potřebuje i ischias se zadržením moči nebo s necitlivostí v rozkroku, protože může jít o syndrom kaudy.
Mohlo by vás zajímat
- kdy je horečka důvodem k rychlé pomoci a kdy stačí počkat
- jak se řeší akutní bolest zubu bez registrace u zubaře
- co obsahuje preventivní prohlídka u registrujícího praktika
Zdroje
Text vychází z platného znění předpisů po novele účinné od ledna 2026, ověřeného včetně budoucích znění.
- zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 5, § 7, § 7a a § 44g, tedy druhy péče, pohotovost a urgentní příjem
- vyhláška č. 380/2025 Sb. k pohotovostním službám, minimální provozní doba a vybavení pohotovostí
- zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, § 3, § 4 a § 11, včetně první pomoci po telefonu
- vyhláška ke stupňům naléhavosti tísňového volání, jak operační středisko třídí tísňová volání
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 16a s regulačním poplatkem a § 28 s hrazenými výkony
- pohotovost na portálu Ministerstva zdravotnictví, výklad pro veřejnost
- informace pojišťovny k přechodu odpovědnosti, doklad, že zajištění pohotovostí přešlo z krajů na pojišťovny
