Pokládka lina se rozhoduje u podkladu a u otázky, jestli lepit. Krytina musí být v místnosti nejméně den předem, podklad rovný v toleranci zhruba dvou milimetrů na dvoumetrové lati a vyschlý na měřitelnou hodnotu. Volné položení s páskou obstojí v ložnici, všude jinde je jistější celoplošné lepení.
Hlavní body
- Lino, PVC a linoleum nejsou synonyma, liší se složením i chováním ve vlhku.
- Deklarovanou třídu zátěže a životnost splňuje jen celoplošně přilepená krytina.
- Krytina se aklimatizuje nejméně jeden den a rozvinutá se nechá vyležet.
- Ke stěně se nikdy neřeže natěsno, vždy zůstává pár milimetrů rezervy.
- Dva pásy se spojují dvojitým řezem, nikdy prostým přiložením dvou hran.
Lino, PVC a linoleum
V češtině se linu říká všemu, co je v roli. Ve skutečnosti jde o dva různé materiály. Pravé linoleum se vyrábí z lněného oleje, přírodních pryskyřic, korkové, dřevité nebo vápencové moučky a pigmentů, na nosné jutové tkanině.
PVC podlahovina vzniká chemickou cestou z polyvinylchloridu a bývá vyztužená skelným vláknem kvůli rozměrové stabilitě. Prakticky to znamená, že PVC snese vlhko lépe, zatímco jutový rub linolea je na vlhkost citlivý, a proto se pravé linoleum do koupelny nedoporučuje.
Vinyl v roli neexistuje
Rozdíl mezi PVC v roli a vinylovými dílci není jen v balení. PVC podlahovina je ohebný pás, vinylové podlahy jsou dílce z tvrzeného PVC, které se kladou jinou technologií a mají jinou skladbu.
Kdo hledá dílcovou podlahu, sáhne po vinylu a bude ho pokládat jinak, podrobně to popisuje návod na pokládku vinylové podlahy. Pro roli platí všechno, co následuje níž.
Třída zátěže a co znamenají čísla
Označení je dvouciferné. První číslice říká typ prostoru, dvojka je bytový, trojka komerční a čtyřka průmyslový. Druhá číslice je stupeň zatížení, od nízkého po velmi vysoké.
Třída 21 patří do ložnice a pokoje pro hosty, třída 23 do chodby, vstupní haly a intenzivně užívaného obývacího pokoje. Třída 31 odpovídá malé kanceláři nebo hotelovému pokoji, takže do náročné domácnosti není přehnaná. Vyšší třída neuškodí, jen se za ni platí.
Nášlapná vrstva rozhoduje o životnosti
Celková tloušťka krytiny je zavádějící údaj. O odolnosti rozhoduje nášlapná vrstva, tedy čirý ochranný film nad dekorem. Běžně se pohybuje zhruba od dvou do sedmi desetin milimetru.
Do běžného bytu se doporučuje zhruba 0,25 až 0,4 mm, do kuchyně a dětského pokoje spíš horní hranice, do komerčních prostor od 0,5 mm výš. Pod dvě desetiny milimetru se nevyplatí jít nikam. Až tenhle údaj, ne cena za metr, předpovídá, jak bude podlaha vypadat za pět let.
Rovinnost podkladu
Pružná krytina je tenká a kopíruje všechno pod sebou. Odchylka rovinnosti by neměla přesáhnout zhruba dva milimetry na dvoumetrové lati, jinak se každý hrbol otiskne do povrchu a v tom místě se nášlapná vrstva prošlape dřív.
Nerovnosti řádově od jednoho do patnácti milimetrů zvládne samonivelační stěrka. Pevnost podkladu se ověřuje trnem nebo odtrhovou zkouškou. Celý postup vyrovnání včetně výpočtu spotřeby popisuje návod na vyrovnání podlahy stěrkou.
Vlhkost podkladu a metoda CM
Zbytková vlhkost je nejčastější skrytá příčina pozdějších potíží. U pružných krytin se cementový potěr měří karbidovou metodou a jako limit se uvádí dvě procenta CM, s podlahovým vytápěním o něco méně. Anhydritový potěr má limity výrazně přísnější, v desetinách procenta.
Pozor na dvě různé stupnice. Vedle karbidové metody se používá i hmotnostní sušení a jeho čísla vycházejí jinak. Když vám někdo řekne hodnotu, ptejte se, jakou metodou byla naměřena, jinak porovnáváte nesrovnatelné.
Penetrace a příprava
Penetrace sjednotí savost, sváže prach a zlepší přídržnost lepidla, na nesavých površích tvoří kontaktní můstek. Savost se pozná jednoduše, kápnutím vody. Vsákne-li se do několika minut, je podklad savý.
Podklad musí být rovný, tvrdý, pevný, čistý, suchý a bez ostrých výstupků, mastnoty a prachu. Lino se nepokládá na dlažbu s hlubokými spárami, protože se prokreslí a časem se v nich krytina prořízne, ani volně na plovoucí podlahu a jiné měkké podklady. Podložka se pod lino nedává.
Teplota a aklimatizace
V místnosti má být nejméně osmnáct stupňů a relativní vlhkost vzduchu do sedmdesáti procent, přičemž teplota se drží stabilní zhruba tři dny kolem pokládky. V chladné novostavbě se nic z toho neuspěchá.
Krytina musí být v místnosti nejméně jeden den předem. Role se opatrně rozmotá, nikdy nepřelomí, a nechá se rozložená vyležet další den, zvlášť v chladných měsících. Bez toho materiál pracuje až po položení a udělá vlny, které už nespravíte.
Volně, páskou, nebo celoplošně
Volné položení s fixací oboustrannou páskou se hodí jen do málo zatížených místností, typicky do ložnice, pokoje pro hosty nebo pracovny. Ve větší a frekventovanější místnosti hrozí vlnění a kroucení a páska se může propsat do povrchu.
Zásadní argument pro lepení je jinde. Vlastnosti, které výrobce deklaruje, tedy třídu zátěže a životnost, splňuje pouze celoplošně přilepená krytina. Hranice plochy, do které je volné položení přípustné, se mezi výrobci liší řádově, takže rozhoduje technický list konkrétního výrobku.
Kam se lepí páska
Páska se nedává jen do rohů. Fixuje se dvojitý obvod místnosti, křížový spoj středem a hustší rastr v místech s pojezdem nebo zátěží. Nejdřív se fixují okraje a rohy, teprve pak střed.
Ve dveřích a v přechodech se páska doplňuje lištou, protože právě tam krytinu nejčastěji zvedne bota. Páska je vždy kompromis, ne plnohodnotná náhrada lepidla.
Typy lepidel a časy
| Typ lepidla | Kdy se hodí | Odvětrání před položením |
|---|---|---|
| Disperzní fixační | Krytina má zůstat snímatelná | zhruba 20 az 60 minut |
| Disperzní kontaktní | Běžné PVC na savý podklad | zhruba 20 az 30 minut |
| Silnější disperzní pro zátěž | Namáhané a komerční provozy | zhruba 15 az 30 minut |
Uvedené časy vycházejí z technických listů běžně dostupných lepidel a platí orientačně pro pokojovou teplotu. Na savém podkladu bývá odvětrání kratší, na nesavém delší. Závazný je vždy technický list konkrétního lepidla.
Jak poznat správný okamžik
Odvětrání se nepočítá jen podle hodinek. U disperzních lepidel se čeká, až vrstva zprůhlední a při doteku prstem se lepí, ale nepřilne na kůži. Položit krytinu do příliš mokrého lepidla znamená bubliny a dlouhé schnutí, položit ji do zaschlého znamená, že nedrží vůbec.
Po položení se plocha zaválcuje od středu k okrajům, aby se vytlačil vzduch a lepidlo se přeneslo na rub. Nábytek se vrací až po vytvrdnutí, obvykle den.
Řezání a rezerva u stěny
Krytina se nikdy nezařezává natěsno ke zdi. Pár milimetrů rezervy je nutných, jinak se u stěny vytvoří boule, kterou budete muset stejně dodatečně odříznout. Konkrétní hodnota se u výrobců liší, orientačně jde o několik milimetrů.
Řeže se háčkovým nožem, který vede řez lépe než rovný plátek. V rozích se nejdřív nastřihne rohový zářez, aby se materiál mohl usadit, a teprve pak se řeže načisto. Ostří se mění často, tupý nůž trhá nášlapnou vrstvu.
Spojování dvou pásů dvojitým řezem
Pásy se přeloží přes sebe s překryvem a prořízne se najednou přes obě vrstvy. Odpad se z obou stran odstraní a vznikne spára, která přesně sedí. Prosté přiložení dvou továrních hran nikdy nedá stejně těsný spoj.
Všechny pásy musí být ze stejné výrobní šarže a položené jedním směrem. Otočený pás se prozradí odlišným odstínem, jakmile na podlahu dopadne světlo z okna, a tahle chyba je nevratná.
Svařování za tepla a za studena
Svařování za tepla se dělá horkovzdušnou pistolí se svařovací tryskou a šňůrou ze stejného materiálu jako krytina. Vytváří trvalý a vodotěsný spoj a je namístě v zatížených prostorách, ve vlhku a nad podlahovým vytápěním.
Svařování za studena používá svařovací tekutinu, která se aplikuje kovovým hrotem do těsné spáry po dvojitém řezu tak, aby vyplnila celou hloubku. Spára se předem chrání papírovou páskou. Zaschne během několika minut a zatížitelná je zhruba za půl hodiny. Pro byt to obvykle stačí.
Lino nad podlahovým vytápěním
Pružná krytina v roli patří mezi nejvhodnější nášlapné vrstvy nad podlahovkou. Tepelný odpor nášlapné vrstvy by neměl přesáhnout hodnotu kolem 0,15 metru čtverečního kelvinu na watt a PVC se i v běžných tloušťkách pohybuje hluboko pod ní.
Povrchová teplota podlahy nemá dlouhodobě překročit sedmadvacet stupňů. Topení se před pokládkou vypíná zhruba dva dny předem a zapíná se až zhruba dva dny po dokončení, náběh musí být pozvolný. Po lepení se nechává den na vyzrání před plným zatížením.
Lišty a ukončení
Obvodová lišta kryje dilatační rezervu u stěny a chrání okraj krytiny. Některé profily mají integrovaný kanálek pro vedení kabelů, což se hodí při rekonstrukci bez sekání do zdi.
Ve dveřích a na přechodu k jiné krytině se osazuje přechodová lišta. Řešení výškových rozdílů a typy profilů rozebírá text o tom, jak fungují přechodové lišty mezi podlahami.
Kolečkové židle a otlaky
Na pružných krytinách se mají používat měkká kolečka určená pro tvrdé a pružné podlahy, která se obejdou bez podložky. U tvrdých koleček je nutná podložka v místě pojezdu, jinak se nášlapná vrstva prodře během jedné sezony.
Nohy nábytku dostanou filcové podložky, u těžkých kusů raději plošné podložky, které tlak rozloží. Pružná krytina si otlak pamatuje déle než tvrdá podlaha, protože se nevrací do původního tvaru.
Údržba a co lino nesnese
Základem je zametání a vytírání dobře vyždímaným mopem s přípravkem určeným pro PVC nebo linoleum. Voda nesmí na podlaze stát, spára ani okraj nejsou vodotěsné jako u dlažby.
Ředidla, organická rozpouštědla a agresivní chemikálie na lino nepatří vůbec. Při potřísnění se plocha okamžitě setře a opláchne čistou vodou. Poškození rozpouštědlem je trvalé a nedá se vyleštit.
Odstranění starého lina
Stará krytina se nahřeje horkovzdušnou pistolí, tím zvláční a lepidlo změkne, a stáhne se škrabkou. Postupuje se po pásech, ne po celé ploše najednou.
Zbytky lepidla na betonu lze napustit horkou vodou a nechat působit zhruba čtvrt hodiny, pak seškrábat špachtlí. Na dřevěném podkladu se voda použít nesmí, podklad by se zkroutil, tam přichází v úvahu brusný kotouč nebo chemický odstraňovač.
Pokládka lina krok za krokem
- Změřte rovinnost podkladu dvoumetrovou latí a zkontrolujte pevnost a čistotu povrchu.
- Nechte změřit zbytkovou vlhkost podkladu a poznamenejte si, jakou metodou.
- Nerovnosti vyrovnejte samonivelační stěrkou a podklad napenetrujte podle savosti.
- Přineste roli do místnosti a nechte ji nejméně den aklimatizovat při stálé teplotě.
- Roli opatrně rozviňte, nikdy nepřelamujte, a nechte rozloženou vyležet.
- Zkontrolujte, že všechny pásy jsou ze stejné šarže, a položte je stejným směrem.
- Hrubě přiřízněte krytinu s rezervou a nechte ji volně dosednout.
- Rozhodněte se pro celoplošné lepení, nebo pro pásku podle zátěže a velikosti místnosti.
- Naneste lepidlo zubovou stěrkou na polovinu plochy a nechte ho odvětrat do zprůhlednění.
- Krytinu položte do lepidla a zaválcujte od středu k okrajům, pak zopakujte na druhé polovině.
- Spoje pásů proveďte dvojitým řezem a svařte je za tepla nebo za studena.
- Zařízněte krytinu u stěn s rezervou, osaďte soklové a přechodové lišty a den nezatěžujte.
Šest chyb, které lino zkazí
- Pokládka na nerovný nebo nezměřeně vlhký podklad. Nerovnost se otiskne, vlhkost odlepí.
- Vynechaná aklimatizace. Materiál dopracuje až na podlaze a udělá vlny.
- Zaříznutí natěsno ke stěně. U zdi se vytvoří boule, kterou půjde jen odříznout.
- Pásy z různých šarží nebo otočené proti sobě. Rozdíl odstínu je vidět v prvním slunci.
- Spoléhání na pásku ve frekventované místnosti. Krytina se zvlní a spoj se rozjede.
- Položení do příliš mokrého lepidla. Pod povrchem zůstanou bubliny a schnutí se protáhne.
Když vybíráte teprve materiál
Rozhodnutí, jestli do dané místnosti patří pružná krytina, dlažba nebo dílcová podlaha, je věc zátěže, vlhkosti a toho, co snesete na údržbu. Porovnání jednotlivých materiálů podle místnosti nabízí přehled typů podlah a jejich vlastností.
Pro lino platí, že je tiché, teplé na došlap, výborné nad podlahovkou a levné na pořízení. Slabinou je citlivost na ostré předměty a rozpouštědla a u pravého linolea vlhkost zespodu.
Časté otázky
Musí se lino lepit, nebo stačí položit volně?
Volné položení s páskou obstojí v málo zatížené místnosti, například v ložnici. Deklarovanou třídu zátěže a životnost ale splňuje jen celoplošně přilepená krytina.
Jaké lepidlo na lino zvolit?
Do bytu disperzní kontaktní lepidlo na savý podklad, do namáhaných prostor silnější typ. Fixační lepidlo se volí, když má krytina zůstat snímatelná.
Jak dlouho se lino aklimatizuje?
Nejméně jeden den v místnosti, ideálně rozvinuté další den. Teplota má být nejméně osmnáct stupňů a má zůstat stabilní i po pokládce.
Jaký je rozdíl mezi linem a linoleem?
Linoleum je přírodní materiál z lněného oleje a moučky na jutovém rubu, PVC je syntetická podlahovina. Jutový rub linolea je citlivý na vlhkost, do koupelny se nehodí.
Jak spojit dva pásy lina?
Dvojitým řezem, tedy překrytím pásů a proříznutím obou vrstev najednou. Vzniklá spára se pak svaří za tepla šňůrou, nebo za studena svařovací tekutinou.
Je lino vhodné na podlahové topení?
Ano, patří mezi nejvhodnější krytiny, protože má velmi nízký tepelný odpor. Povrchová teplota podlahy by neměla dlouhodobě přesáhnout sedmadvacet stupňů.
Dá se lino položit na starou dlažbu?
Jen když jsou spáry mělké a plocha rovná. Hluboké spáry se do krytiny prokreslí a časem se v nich lino prořízne, proto se dlažba obvykle přestěrkuje.
Čím se lino nesmí čistit?
Ředidly, organickými rozpouštědly a agresivní chemií. Vytírá se dobře vyždímaným mopem s přípravkem pro PVC, voda nesmí na podlaze stát.
Uvedené hodnoty vycházejí z technických podkladů výrobců podlahových krytin, lepidel a stavební chemie. Limity vlhkosti podkladu se liší podle metody měření a doporučení pro volné položení se mezi výrobci výrazně rozcházejí, u konkrétní pokládky proto rozhoduje technický list použitého materiálu.
