Pojištění vkladů zná skoro každý, ale skoro nikdo neví, jak přesně funguje. Limit není v korunách, ale v eurech. Neplatí na účet, ale na osobu a instituci. A nad běžnou hranicí existuje ještě jedna vrstva ochrany, o kterou si ale musí každý sám požádat, jinak propadne. Kdo tyhle tři věci ví, ví o ochraně svých peněz víc než většina klientů bank.
Ve zkratce
- Limit je 100 000 EUR na jednu osobu u jedné instituce, přepočtený kurzem ke dni krachu.
- Tři účty u téže banky mají jeden společný limit, ne tři.
- Nad limit lze získat dalších až 100 000 EUR, ale jen na žádost do dvou měsíců.
- Základní náhrada se nežádá, vyplácí se do sedmi pracovních dnů sama.
- Stavební spoření a družstevní záložny do systému patří, cenné papíry ne.
- U poboček bank ze zemí EU ručí cizí fond, výplata čeká na jeho peníze.
- U investic je limit jen 20 000 EUR a kryje se z něj 90 procent.
Kdo za vklady ručí a kdo to platí
Navzdory názvu nejde o pojištění v obvyklém smyslu. Klient neuzavírá žádnou smlouvu, neplatí pojistné a nemá pojistku. Jde o zákonný garanční systém, do kterého povinně přispívají samy banky. Provozuje ho Garanční systém finančního trhu, který spravuje Fond pojištění vkladů. Vyplývá to ze zákona o bankách, konkrétně z jeho části čtrnácté, kde je pojištění vkladů upraveno v paragrafech 41a až 41s.
Účast je povinná, ne dobrovolná
Žádná banka se nemůže rozhodnout, že se systému účastnit nebude. Zákon o bankách ukládá účast a příspěvky do fondu každé bance i každé pobočce zahraniční banky ze státu mimo Evropskou unii. Stejnou povinnost má podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech i každá družstevní záložna, přestože sama bankou není. Volba banky proto z pohledu základní ochrany nerozhoduje, rozhoduje jen to, jestli je instituce v systému, a licencovaná instituce v něm je vždy.
Z čeho se náhrady platí
Zdrojem fondu jsou příspěvky bank, výnosy z investování těchto prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních řízení. Zákon počítá i s tím, že to nemusí stačit. V takovém případě může Česká národní banka uložit bankám mimořádný příspěvek, splatný do tří pracovních dnů od doručení rozhodnutí, a Garanční systém si může půjčit na trhu, u zahraničního systému pojištění vkladů nebo požádat o návratnou výpomoc ze státního rozpočtu.
Reklama se pojištěním ohánět nesmí
Zákon výslovně zakazuje bankám využívat v reklamě rozdíly v pojištění vkladů mezi členskými státy a zmiňovat neomezené pojištění vkladů. Kdo tedy narazí na nabídku, která slibuje neomezenou ochranu peněz, narazil buď na porušení zákona, nebo na produkt, který vkladem vůbec není. Obojí je důvod k opatrnosti.
Limit je v eurech, ne v korunách
Tohle je nejčastěji přehlížený detail celého systému. Zákon stanoví hranici 100 000 EUR na jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Korunová částka v zákoně nikde není. Ekvivalent limitu se přepočítá kurzem, který Česká národní banka vyhlásí pro rozhodný den, tedy pro den, kdy banka padne. Kolik to bude v korunách, se dopředu vědět nedá, protože to závisí na kurzu v den, který ještě nenastal.
Co je rozhodný den
Rozhodný den nastane buď dnem, kdy Česká národní banka vydá oznámení o neschopnosti banky dostát závazkům, nebo dnem, kdy soud vydá rozhodnutí o úpadku či jiné rozhodnutí, kterým se klientům pozastaví právo nakládat s vklady. Oznámení musí Česká národní banka vydat bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti pracovních dnů od zjištění, že banka nevyplácí splatné vklady. Datum rozhodného dne pak zveřejní na svých stránkách.
V jaké měně přijdou peníze
Účet u české banky vedený v eurech nebo v dolarech je pojištěný stejně jako korunový. Náhrada se ale vždy vyplácí v měně státu, kde se účet nachází, tedy u české banky v korunách. Zůstatek v cizí měně se přepočítá kurzem k rozhodnému dni. Kdo drží devizy kvůli kurzovému riziku, měl by vědět, že v okamžiku krachu banky se toto riziko realizuje ke dni, který si nevybere.
Co je pojištěné a co ne
Zákon kryje veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků, evidované jako kreditní zůstatky na účtech, vkladních knížkách nebo potvrzené vkladovým certifikátem. Úroky vypočtené k rozhodnému dni jsou součástí pojištěné pohledávky, takže se nezapočítávají nad rámec, ale dovnitř limitu. Kryté jsou vklady v korunách i v cizích měnách a nezáleží na tom, jestli jde o běžný účet, spořicí účet, nebo termínovaný vklad.
Firmy pojištěné jsou, stát ne
Rozšířený omyl je, že se pojištění týká jen fyzických osob. Zákon nic takového nestanoví, mluví o veškerých pohledávkách z vkladů a s identifikací právnických osob výslovně počítá. Vyloučen je jen taxativní výčet: banky, obchodníci s cennými papíry, finanční instituce, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, stát, obce a kraje, podřízený dluh a prostředky pocházející podle pravomocného rozsudku z praní špinavých peněz. Malé obce a kraje mají výjimku a pojištěné jsou.
Stavební spoření ano, cenné papíry ne
Stavební spořitelna je podle zákona o stavebním spoření bankou, takže vklady na stavebním spoření do systému patří a mají vlastní limit oddělený od limitu u sesterské banky téže skupiny. Naopak systém pojištění vkladů se podle zákona nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Mimo něj tedy stojí dluhopisy, akcie i podílové listy, a stejně tak doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a kryptoaktiva.
Peníze u nebankovních poskytovatelů
Prostředky u platební instituce nebo u instituce elektronických peněz vkladem u banky nejsou. Zákon je řeší nepřímo: poskytovatel má klientské peníze na odděleném účtu u banky a ochrana se propisuje na koncového klienta, byť se vyplácí později a až poté, co byly plně uhrazeny všechny ostatní kryté pohledávky. Klíčové ale je, že když padne sám poskytovatel, systém se nespouští vůbec. Chrání se jen situace, kdy padne banka, u které peníze leží.
Zvýšená náhrada u dočasně vysokých zůstatků
Nad standardní hranicí existuje druhá vrstva ochrany, o které většina lidí neslyšela. Fyzická osoba může získat další náhradu až do výše dalších 100 000 EUR, celkem tedy až 200 000 EUR. Podmínkou je, že peníze na účtu jsou tam jen dočasně a přišly z konkrétního zákonem vyjmenovaného důvodu. Zákon jich vyjmenovává deset a u každého předepisuje, čím se nárok dokládá.
Deset důvodů, které zákon uznává
Patří sem úhrada kupní ceny z prodeje nemovité věci sloužící podle katastru k bydlení, vypořádání společného jmění při rozvodu, vypořádání dědictví, jednorázové vyrovnání z penzijního spoření a odstupné či odchodné při skončení pracovního nebo služebního poměru. Vypořádání dědictví přitom bývá spojené s dalšími otázkami, které rozebírá text o tom, jak funguje dědění dluhů a výhrada soupisu. Zbylých pět důvodů se týká trestné činnosti a újmy na zdraví, tedy pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, plnění za újmu z trestného činu, náhrady újmy či bezdůvodného obohacení, odškodnění za nezákonnou vazbu nebo trest a peněžité pomoci oběti trestného činu.
Tři měsíce se počítají obráceně, než se píše
Tady se sekundární zdroje pravidelně pletou. Nejde o to, že peníze musí přijít nejpozději tři měsíce před krachem. Zákon to má naopak: rozhodný den musí nastat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla částka připsána na účet. Kdo dostal peníze před půl rokem a nechal je ležet, zvýšenou náhradu už nemá. Lhůta se počítá od připsání částky, ne od otevření účtu, a neběží po dobu, kdy s penězi nesmíte nakládat ze zákonného důvodu.
Bez žádosti se nic nevyplatí
Na rozdíl od základní náhrady se zvýšená náhrada nevyplácí automaticky. Je nutné do dvou měsíců od rozhodného dne předložit Garančnímu systému žádost na předepsaném formuláři spolu s doklady, které nárok prokazují. Garanční systém nárok posoudí do čtyř měsíců od rozhodného dne a ve stejné lhůtě zahájí výplatu. Zemře-li oprávněná osoba během dvouměsíční lhůty, běh lhůt se posouvá na den skončení řízení o pozůstalosti.
Jak a kdy se peníze vyplácejí
Systém je postavený tak, aby se klient nemusel o nic hlásit. Banka nebo její správce předá Garančnímu systému data o vkladatelích do tří pracovních dnů od rozhodného dne. Garanční systém pak do šesti pracovních dnů oznámí den, místo a způsob výplaty, a samotná výplata musí začít nejpozději sedmý pracovní den od rozhodného dne. Peníze se obvykle vyplácejí přes pobočky vybrané vyplácející banky.
Přehled zákonných lhůt
| Krok | Lhůta od rozhodného dne |
|---|---|
| banka předá data o vkladatelích | 3 pracovní dny |
| oznámení dne, místa a způsobu výplaty | 6 pracovních dnů |
| zahájení výplaty základní náhrady | 7 pracovních dnů |
| výplata klientům platebních institucí | 15 pracovních dnů |
| podání žádosti o zvýšenou náhradu | 2 měsíce |
| posouzení a výplata zvýšené náhrady | 4 měsíce |
| promlčení práva na náhradu | 3 roky od zahájení výplaty |
Zůstatek nad limit nepropadá
Výplatou náhrady se pohledávka klienta vůči bance sníží o vyplacenou částku a ve stejné výši vzniká pohledávka Garančního systému za bankou. Co limit nepokryl, zůstává klientovi jako pohledávka za bankou, kterou lze přihlásit do insolvenčního řízení. Šance na plné uspokojení je tam nízká a čekání dlouhé, ale nárok nezaniká automaticky tím, že zůstatek přesáhl hranici.
Kdy se výplata pozastaví
Garanční systém výplatu pozastaví, pokud není jisté, kdo je oprávněn peníze obdržet, pokud je pohledávka předmětem právního sporu nebo pokud se na ni vztahuje opatření omezující nakládání s vkladem, typicky sankce. Stejně se postupuje u vkladů podezřelých z původu v trestné činnosti, kde bylo zahájeno trestní stíhání. Po dobu pozastavení neběží tříletá lhůta pro uplatnění nároku. Kdo se s postupem neztotožní, má bezplatnou cestu k finančnímu arbitrovi.
Jak se limit počítá u více účtů
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů jedné osoby u jedné instituce podle stavu k rozhodnému dni. Limit je tedy na osobu a instituci, ne na produkt a ne na účet. Kdo má u téže banky běžný účet, spořicí účet i termínovaný vklad, má na všechny dohromady jediný limit. Rozložení peněz mezi produkty jedné banky ochranu nezvyšuje, rozložení mezi dvě různé licencované instituce ano. Při výběru druhé instituce se hodí srovnání úroků na spořicích účtech.
Společný účet se dělí napůl
U účtu vedeného pro dva a více spolumajitelů se má za to, že podíly jsou stejné, dokud není bance doloženo jinak. Manželé se společným účtem tedy mají každý svůj vlastní limit na polovinu zůstatku. Jiný poměr než rovný je nutné bance doložit předem, protože k doložení po rozhodném dni se už nepřihlíží. Stejné pravidlo platí i pro účty, na kterých leží peníze více osob, které spolumajiteli nejsou.
Přesouvat peníze po krachu nemá smysl
Zákon výslovně vylučuje, aby se do výpočtu započítaly přírůstky vzniklé vnitrobankovním převodem mezi účty u téže banky po rozhodném dni. Snaha rozdělit zůstatek na poslední chvíli mezi členy rodiny uvnitř jedné banky tedy nefunguje. Totéž platí pro dodatečná oznámení o skutečném vlastníkovi peněz nebo o jiných podílech na společném účtu, k těm se po rozhodném dni nepřihlíží.
Co s dluhy u téže banky
Často se tvrdí, že se od náhrady odečte hypotéka nebo kontokorent u stejné banky. Zákon o bankách v části o pojištění vkladů nic takového nestanoví. Mluví jen o sečtení pojištěných pohledávek z vkladů. Výslovný příkaz odečíst dluhy klienta je jinde, totiž v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, a týká se náhrad od Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ne vkladů v bance.
Rozhoduje sídlo banky, ne umístění pobočky
Pobočka banky se sídlem ve státě mimo Evropskou unii se účastní českého systému a platí pro ni všechna popsaná pravidla. Pobočka banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie ale patří do systému své domovské země. Limit 100 000 EUR je díky evropské směrnici v celé unii stejný, zbytek pravidel se ale řídí cizím právem. Ověřit se to dá v seznamu institucí, který Garanční systém vede a člení právě podle sídla.
Kdo v takovém případě vyplácí
Peníze se vyplácejí v Česku, ale nejsou české. Garanční systém provede výplatu jménem a na náklady zahraničního systému a podle jeho pokynů. Zákon k tomu dodává podstatnou větu: výplatu nezahájí, dokud potřebné peněžní prostředky od zahraničního provozovatele neobdrží. Sedmidenní lhůta, na kterou je klient české banky zvyklý, tady tedy neplatí a doba čekání závisí na cizím fondu.
Kde si ověřit, jestli je instituce v systému
Nejjednodušší cesta nevede na internet. Banka má informační povinnost a musí klientovi před uzavřením smlouvy prokazatelně předat informační přehled o systému pojištění, jehož se účastní, a nechat si potvrdit, že jej klient obdržel. Údaj se pak opakuje ve výpisu z účtu a informační přehled musí banka poskytovat alespoň jednou ročně. Kdo hledá nezávislé potvrzení, najde seznam pojištěných institucí na stránkách Garančního systému a licence lze ověřit v seznamech České národní banky.
Při fúzi bank běží tříměsíční okno
Banka musí o fúzi, rozdělení nebo podobné přeměně informovat vkladatele alespoň měsíc předem. Od okamžiku, kdy klienty informovala, mají tři měsíce na to vybrat nebo převést bez jakékoli sankce tu část svých pojištěných vkladů, která přesahuje limit náhrady. Uplatní se to i na termínovaný vklad, kde by jinak předčasný výběr znamenal ztrátu úroku nebo poplatek. Kdo měl u obou slučovaných bank vysoký zůstatek, má tedy zákonnou cestu ven.
Vklady a investice jsou dva různé systémy
Kdo si myslí, že peníze v bance jsou pojištěné, a přitom je má v podílových fondech nebo u brokera, je úplně jinde. Investice chrání samostatný záruční systém, který provozuje Garanční fond obchodníků s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Má jiného provozovatele, výrazně nižší limit a jiné lhůty. A hlavně chrání něco jiného.
Srovnání obou systémů
| Parametr | Vklady v bance | Majetek u obchodníka s cennými papíry |
|---|---|---|
| limit | 100 000 EUR na osobu a instituci | 20 000 EUR na zákazníka a obchodníka |
| podíl krytí | 100 procent zůstatku do limitu | jen 90 procent vypočtené částky |
| odečet dluhů klienta | zákon jej nestanoví | výslovně ano |
| nutnost přihlásit nárok | základní náhrada ne, zvýšená ano | ano, ve stanovené lhůtě |
| zahájení výplaty | do 7 pracovních dnů | do 3 měsíců od ověření nároku |
| promlčení | 3 roky od zahájení výplaty | 5 let od uveřejnění oznámení |
Ztrátu hodnoty nekryje ani jeden
Tohle je jádro věci. Garanční fond poskytuje náhradu za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů souvisejících s finanční situací obchodníka. Nekryje tedy propad ceny akcie ani ztrátu na podílovém listu. Žádný záruční systém v Česku nechrání před tím, že investice ztratí hodnotu. Systém pojištění vkladů se navíc na cenné papíry nevztahuje vůbec, takže se obě ochrany nesčítají.
Sedm věcí, které o pojištění vkladů překvapí
- Limit je v eurech. Korunová hodnota se počítá až kurzem k rozhodnému dni, takže dopředu ji nikdo nezná.
- Limit není na účet. Tři účty u jedné banky mají jednu společnou hranici, dvě různé instituce dvě samostatné.
- Nad limit existuje druhá vrstva. Zvýšená náhrada dává dalších až 100 000 EUR, ale jen fyzické osobě a jen v deseti situacích.
- O zvýšenou náhradu se musí požádat. Formulář do dvou měsíců od rozhodného dne, jinak nárok propadá.
- Tříměsíční lhůta běží od připsání. Peníze musí na účet přijít nejdříve tři měsíce před krachem, ne nejpozději.
- U poboček bank z Evropské unie platí cizí fond. Výplata nezačne, dokud peníze ze zahraničí nedorazí.
- Investice mají vlastní systém. Limit 20 000 EUR, krytí jen 90 procent a delší lhůty.
Časté otázky
Kolik korun odpovídá limitu 100 000 EUR?
Pevná korunová částka neexistuje. Zákon stanoví limit v eurech a ekvivalent se přepočítá kurzem, který Česká národní banka vyhlásí pro rozhodný den, tedy pro den krachu banky. Do té doby jde jen o odhad podle aktuálního kurzu. Právě proto se v seriózních textech korunová hodnota neuvádí jako fixní číslo.
Platí limit na každý účet zvlášť?
Neplatí. Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady jedné osoby u jedné instituce. Běžný účet, spořicí účet i termínovaný vklad u téže banky spadají pod jeden společný limit. Ochranu zvýší jen rozdělení peněz mezi dvě různé licencované instituce, tedy dvě samostatné právnické osoby se samostatnou licencí.
Jsou pojištěné i vklady firem a spolků?
Ano. Zákon mluví o veškerých pohledávkách z vkladů a nepodmiňuje ochranu tím, že vkladatel je fyzická osoba. Vyloučen je jen taxativní výčet, zejména banky, finanční instituce, pojišťovny, stát a větší obce a kraje. Právnická osoba má stejný limit jako člověk, nemá ale nárok na zvýšenou náhradu, ta patří jen fyzickým osobám.
Co se stane s částkou nad limitem?
Nepropadá, ale ani se nevyplácí z fondu. Zůstává klientovi jako pohledávka za bankou, kterou lze přihlásit do insolvenčního řízení. Uspokojení tam bývá částečné a trvá roky. Kdo drží u jedné instituce více peněz, než pokrývá limit, může to řešit buď rozdělením mezi instituce, nebo tím, že s vyšším zůstatkem počítá jako s podnikatelským rizikem.
Je stavební spoření pojištěné stejně jako běžný účet?
Ano. Stavební spořitelna je podle zákona banka s vlastní bankovní licencí, takže vklady na stavebním spoření do systému patří. Podstatné je, že stavební spořitelna a banka téže finanční skupiny jsou dvě různé právnické osoby, a mají tedy dva oddělené limity. Rozhoduje subjekt uvedený v seznamu pojištěných institucí, ne značka nebo skupina.
Vztahuje se pojištění vkladů na kryptoměny?
Nevztahuje. Kryptoaktiva nesplňují zákonnou definici vkladu, stejně jako obsah bezpečnostní schránky. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy má sice povinnost držet peněžní prostředky klientů odděleně na účtu u banky a tato ochrana se propisuje na klienta, ale chrání jen situaci, kdy padne banka. Krach samotného poskytovatele systém pojištění vkladů neřeší.
Musím o náhradu za vklad žádat?
U základní náhrady ne. Banka předá data o vkladatelích, Garanční systém sám vyhlásí den, místo a způsob výplaty a začne vyplácet do sedmi pracovních dnů od rozhodného dne. Žádat se musí pouze o zvýšenou náhradu za dočasně vysoký zůstatek, a to na předepsaném formuláři do dvou měsíců. Nárok na náhradu se pak promlčuje za tři roky od zahájení výplaty.
Mohlo by vás zajímat
- kdy pomůže finanční arbitr a proč podnět dohledu peníze zpátky nevymůže
- jak se řeší neautorizovaná platba, tedy druhý případ, kdy peníze z účtu zmizí
- co se dědí spolu s dluhy, protože vypořádání dědictví zakládá i nárok na zvýšenou náhradu
Zdroje
Text vychází z platného znění předpisů a ze stránek institucí, které systém provozují. Korunovou hodnotu limitu, objem prostředků ve fondu ani jmenný seznam institucí neuvádí, protože se všechny tři údaje průběžně mění.
- zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, část čtrnáctá, tedy § 41a až § 41s, plus § 11 s informační povinností banky
- zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, § 128 až § 131 o Garančním fondu obchodníků s cennými papíry
- zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, § 1 odst. 4 a § 14 k postavení družstevních záložen
- zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, § 2 odst. 1 s tím, že stavební spořitelna je banka
- přehled pojištěných a nepojištěných produktů vlastními slovy provozovatele systému
- výše náhrady a dočasně vysoké zůstatky na stránkách Garančního systému
- seznam pojištěných institucí, členěný podle sídla, včetně poboček bank z Evropské unie
- otázky a odpovědi k pojištění vkladů, zdroj informací o cizích měnách a kryptoaktivech
- seznamy regulovaných subjektů vedené Českou národní bankou
- Garanční fond obchodníků s cennými papíry, provozovatel záručního systému pro investice
