Na polární záři nerozhoduje země, ale zeměpisná šířka a oblačnost. Island leží celý v pásmu, kterým aurorální ovál běžně prochází, takže se za září nemusíte přesouvat na sever ostrova. V Norsku je rozhodující, jak daleko na sever se dostanete, protože jižní část země šance výrazně snižuje. To je při plánování zimní cesty důležitější než cokoli jiného.
Hlavní body
- Norsko i Island jsou v Schengenu a v Evropském hospodářském prostoru, ale ne v Evropské unii.
- Celní unii dohoda o hospodářském prostoru nezahrnuje, proto tam platí vlastní limity.
- Na Islandu se řeší oblačnost, v Norsku zeměpisná šířka.
- Island polární noc nemá, severní Norsko ano.
- V Norsku tlačí rozpočet nahoru pohyb, na Islandu samotný vůz.
Rychlá odpověď
Za polární září jeďte na Island kdykoli v temné části roku, nebo do severního Norska nad Tromsø. Za fjordy, vyhlídkovými silnicemi a treky do Norska v létě. Za sopečnou krajinou, ledovci a vysočinou na Island v létě, kdy se otevřou vnitrozemské cesty. Léto a zima nejsou dvě varianty téže dovolené, jsou to dvě různé dovolené.
Doklady a status obou zemí
Občan Česka může do Norska i na Island vstoupit na platný cestovní pas nebo na občanský průkaz. Pozor na formulaci ministerstva zahraničních věcí, která platí pro obě země: občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro svého držitele, nikoli pro dítě v něm zapsané. Každé dítě tedy potřebuje vlastní doklad.
Obě země jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, Evropského hospodářského prostoru i Schengenu, a ani jedna není členem Evropské unie. Uvádím to přesně, protože se to často plete a Norsko bývá z hospodářského prostoru omylem vynecháváno. Pro cestovatele je podstatné, že volný pohyb osob funguje v obou.
Proč přesto platí celní limity
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru nepokrývá celní unii, společnou obchodní politiku ani společnou zemědělskou a rybářskou politiku. Právě proto se při vstupu do Norska řeší celní limity, přestože jde o zemi hospodářského prostoru i Schengenu. Volný pohyb osob ano, celní unie ne.
Prakticky to znamená množstevní kvóty na dovoz alkoholu a tabáku a limity na dovoz masa, masných výrobků a sýrů. Konkrétní litry a kilogramy sem záměrně nepíšu, protože se mění a je nutné je ověřit u norské celní správy. Island má jako země hospodářského prostoru se stejnou výjimkou z celní unie vlastní kvóty také.
Zdravotní pojištění a co nekryje
Evropský průkaz zdravotního pojištění platí v obou zemích, protože obě jsou v hospodářském prostoru. Kryje nutné a neodkladné ošetření ve veřejném systému za stejných podmínek jako pro místní obyvatele. Lůžková nemocniční péče je v obou zemích zpravidla bez úhrady, ambulantní ošetření bez hospitalizace je zpoplatněné, a na Islandu se tento poplatek nevrací. Zubní péče se dospělým zpravidla nehradí.
Klíčové je, co průkaz nekryje: soukromou péči, převoz zpět do vlasti a ztracený majetek. A právě horská a záchranná činnost a repatriace bývají u obou destinací nejdražší položkou. Připojištění tedy není formalita, ale jádro věci. Rozdíly mezi produkty rozebírá text o tom, jak vybírat cestovní pojištění na cestu do zahraničí.
Fyzika polární záře
Index geomagnetické aktivity Kp má stupnici od nuly do devíti a určuje, jak daleko od pólu se aurorální ovál rozšíří. Nejužitečnější nadčasové číslo zní, že rovníková hranice oválu se posouvá zhruba o dva stupně magnetické šířky na každý stupeň Kp, od šestašedesáti stupňů při nule po osmačtyřicet při devítce.
Z toho plyne všechno ostatní. Při nízké aktivitě je záře daleko na severu, slabá a málo pohyblivá. Při vyšších hodnotách se ovál posouvá dál od pólu a záře je jasná a aktivní. Nejlepší okno je zhruba hodinu až dvě kolem místní půlnoci a nutnou podmínkou je tma a jasná obloha, tedy dál od městského osvětlení a mimo měsíční svit.
Kde má která země výhodu
Island leží celý zhruba mezi třiašedesátým a šestašedesátým stupněm severní šířky, tedy v pásmu, kterým ovál běžně prochází i při nízké aktivitě. Na Islandu se proto za září nepřesouváte na sever ostrova, řešíte hlavně oblačnost. Není náhoda, že islandská meteorologická služba dává aurorální aktivitu a předpověď oblačnosti na jednu stránku.
V Norsku je to jinak. Tromsø leží severněji než celý Island a je typickým cílem cest za září. Oslo leží zhruba na šedesátém stupni, tedy podstatně dál od oválu, a je tam potřeba výrazně silnější aktivita, aby se záře vůbec dostala nad obzor. Zjednodušeně: na Islandu rozhoduje počasí, v Norsku nejdřív zeměpisná šířka a teprve pak počasí.
Kdy má smysl za září jet
Sezonu určuje fyzika, ne kalendář. Ve vysokých severních šířkách se v létě nestmívá, takže pozorování prostě není možné, a okno se otevírá až s dostatečně dlouhými nocemi. Konkrétní nejlepší měsíc tady záměrně neuvádím, protože takové tvrzení pochází z komerčních zdrojů, které se navzájem rozcházejí.
Jedno vodítko ale doložené je. Podle amerického střediska pro předpověď kosmického počasí mívají větší geomagnetické bouře tendenci nastávat blízko rovnodenností. Cesta na jaře nebo na podzim tedy spojuje slušnou pravděpodobnost s tím, že ještě nejsou nejtvrdší zimní podmínky na silnicích.
Půlnoční slunce a polární noc
V Tromsø trvá polární noc zhruba od konce listopadu do poloviny ledna a půlnoční slunce zhruba od druhé poloviny května do druhé poloviny července. Uvádím měsíce záměrně, protože se zdroje o pár dní liší, a to z věcného důvodu: jeden počítá astronomický východ slunce, druhý okamžik, kdy je slunce ve městě skutečně vidět přes okolní hory.
Island polární noc nemá. Až na malý severní ostrov Grímsey leží celý jižně od polárního kruhu a slunce vychází každý den v roce, byť kolem zimního slunovratu jen na několik hodin. Pro plánování je to zásadní rozdíl: na Islandu se dá i v prosinci jezdit a prohlížet za světla, jen v krátkém okně, zatímco v severním Norsku je celý den v modrém šeru bez východu slunce.
Norská krajina a jak se po ní pohybovat
Páteří jsou takzvané národní turistické cesty, tedy osmnáct vybraných tras od nejsevernějšího Varangeru po jižní Jæren, dohromady zhruba osmnáct set kilometrů. Je to oficiální projekt norské silniční správy a jejich součástí jsou architektonicky řešené vyhlídky a odpočívadla, takže cesta sama je programem.
Zvláštní kapitolou je pobřežní expres na trase Bergen a Kirkenes, který obsluhuje čtyřiatřicet přístavů a jezdí celoročně už od konce devatenáctého století. Okružní plavba tam a zpět trvá dvanáct dnů, sedm na sever a pět zpět, a některé zastávky jsou jen krátké, jiné několikahodinové. Je to zároveň doprava i zážitek, protože obsluhuje skutečné přístavy, ne turistické zastávky.
Islandský okruh a vysočina
Hlavní silnice číslo jedna měří přes třináct set kilometrů, obchází ostrov dokola a vyhýbá se neobydlené centrální vysočině. To je celý rámec typické islandské cesty a délka je stabilní údaj, podle kterého se dá dobře odhadnout rozsah itineráře.
Vysočina je jiný svět. Ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že vnitrozemské silnice nemají zpevněný povrch a jsou přes zimu až do začátku července nesjízdné, a doporučuje vozidla s pohonem všech kol a společnou jízdu nejméně dvou vozidel. Takzvané efkové silnice jsou vyhrazené vozům s pohonem všech kol a otevřené jen v letní sezoně.
Řízení v Norsku
Mýtné se platí ve všech vozidlech a řidič u brány nezastavuje. Vozidla bez čipu se automaticky vyfotografují a majiteli přijde faktura, u zahraničních vozů ji vystavuje k tomu určený systém na základě zahraničních registrů. Máte tedy dvě možnosti: uzavřít smlouvu u poskytovatele mýtného a dostat čip, nebo vozidlo registrovat a jet bez něj.
Na dálnicích platí limit sto deset kilometrů v hodině, na silnicích s obousměrným provozem osmdesát. Pokuty jsou vysoké a mohou vést k zákazu řízení. K tomu se přidávají trajekty jako běžná součást silniční sítě a v zimě uzavřené horské silnice, z nichž některé jsou sjízdné prakticky jen od června do září.
Zimní pneumatiky a laviny
Norská silniční správa stanovuje v zimním období nejmenší hloubku dezénu tři milimetry, mimo zimní období jeden a šest desetin milimetru. Hroty jsou povolené od začátku listopadu do první neděle po velikonočním pondělí včetně, v nejsevernějších krajích v delším období. Nehrotové zimní pneumatiky lze používat celoročně a zimní výbavu je nutné mít i mimo uvedená období, pokud je potřeba k zajištění dostatečné přilnavosti.
Lavinová služba publikuje předpověď na mezinárodní pětistupňové škále denně od začátku prosince do konce května a kvůli lavinovému riziku se preventivně uzavírají horské průsmyky a jednotlivé úseky. Zimní cesta po Norsku tedy není otázkou odvahy, ale sledování denní předpovědi.
Řízení na Islandu
Několik pravidel, která překvapí i zkušené řidiče. Světla musí svítit nepřetržitě po celý rok. Jednopruhové mosty jsou na hlavních silnicích běžné a rychlost přes ně je omezená na padesát kilometrů v hodině, přednost má vozidlo, které je u mostu dřív, ale doporučuje se zpomalit a situaci vyhodnotit. Na štěrku mimo obec platí osmdesát, na zpevněné silnici mimo obec devadesát, a před přechodem ze zpevněné silnice na štěrk je nutné zpomalit, protože pneumatiky ztrácejí přilnavost.
Silný vítr může poškodit dveře auta při otevírání, zejména na jižním pobřeží a v horských průsmycích, takže se dveře drží. Limit alkoholu v krvi je prakticky nulový. A poslední rada, která zachránila hodně dovolených: neřiďte se slepě mapovou aplikací, protože nemusí odrážet uzavírky a nesjízdné úseky. Aktuální stav sledujte na dopravním portálu silniční správy, dřívější adresa road.is dnes vede na umferdin.is, počasí na vedur.is a bezpečnostní informace na safetravel.is.
Jízda mimo cesty je trestná
Tohle je nutné říct natvrdo. Veškerá jízda mimo vyznačené cesty je na Islandu zakázaná zákonem o ochraně přírody, a to na celém území, protože mechy a lávová pole se obnovují extrémně pomalu. Za porušení hrozí vysoké pokuty.
Zásadní je nezaměňovat dva pojmy. Jízda po efkové silnici je legální, jízda mimo ni ne. Efkové silnice jsou vyznačené trasy s vlastním režimem, ne pozvánka k volnému pohybu v terénu. Nemostěné řeky jsou na nich nejčastější a doporučení zní přejíždět jen tam, kde je řeka průjezdná, a při pochybnostech se vrátit.
Pojištění vozu na Islandu
Islandské půjčovny běžně nabízejí připojištění proti písku a sopečnému popelu a proti štěrku. Není to zákonná povinnost, ale praxe trhu, která vznikla z konkrétního důvodu: velkou část ostrova pokrývají písečná a popelová pole a silný vítr žene částice proti vozu. Škody na laku, sklech, světlech a plastech standardní krytí zpravidla nezahrnuje.
Pro rozpočet to znamená, že se pronájem vozu na Islandu nedá porovnávat se stejnou položkou jinde v Evropě, protože obsahuje vrstvu navíc. Na co si dát pozor při srovnávání nabídek obecně, rozebírá text o tom, jak funguje pronájem auta v zahraničí.
Počasí, sopky a evakuace
Na Islandu dochází k rychlým a obtížně předvídatelným změnám počasí, často prší a fouká prudký vítr, přičemž zimy jsou díky Golfskému proudu relativně mírné a léta chladná. V Norsku upozorňuje ministerstvo zahraničních věcí na rychlé změny počasí a tlaku a na uzavřené horské silnice.
Island navíc opakovaně zažívá zvýšenou sopečnou a seismickou aktivitu, kterou trvale sleduje islandský meteorologický úřad. Nadčasové pravidlo zní, že sopečná aktivita je trvalý rys ostrova a před cestou i během ní se sledují oficiální portály. Civilní ochrana používá třístupňovou škálu, tedy nejistotu, pohotovost a nouzový stav, přičemž nejvyšší stupeň je spojen s evakuacemi. Obecná kriminalita je v obou zemích nízká, riziko je přírodní, ne kriminální.
Alkohol se kupuje jinde
V obou zemích má maloobchodní prodej alkoholu státní monopol, v Norsku Vinmonopolet a na Islandu Vínbúðin. Silnější alkohol se tedy nekupuje v běžné večerce ani v supermarketu, ale v prodejnách monopolu, případně se konzumuje v restauraci.
Prakticky to znamená naplánovat nákup na otevírací dobu, která je kratší než u obchodů, a počítat s tím, že o víkendech a svátcích bývá zavřeno nebo omezeno. Světová zdravotnická organizace označuje severské alkoholové monopoly za komplexní model omezování spotřeby, jehož součástí je i omezený počet prodejen, přísná kontrola věku a zákaz marketingu a slev. V Norsku navíc není povoleno požívání alkoholu na veřejnosti.
Struktura nákladů
Podle srovnání cenových hladin Eurostatu patří obě země dlouhodobě k nejdražším v Evropě. U potravin se řadí spolu se Švýcarskem na špici, přičemž Island je ještě nad Norskem. U alkoholických nápojů mají obě země vyšší cenovou hladinu než kterákoli země Evropské unie a u dopravních služeb má Island nejvyšší index ze všech sledovaných zemí.
| Položka | Norsko | Island |
|---|---|---|
| Doprava na místo | Lze dojet vlastním vozem | Prakticky vždy letecky nebo trajektem |
| Vůz | Vlastní vůz stačí | Pronájem prakticky nutný, plus připojištění |
| Mýtné a trajekty | Výrazná a nevyhnutelná položka | Prakticky se neřeší |
| Stravování | Nad průměrem Evropské unie | Ještě nad Norskem |
| Alkohol | Monopol, hladina nad každou zemí unie | Monopol, hladina nad každou zemí unie |
| Placené vstupy | Menší role | Geotermální lázně jako samostatná položka |
Tabulka popisuje relativní váhu položek, ne jejich výši. Rozdělení vychází z doložených faktů o mýtném, pronájmu a cenových hladinách, konkrétní rozpočet závisí na termínu a stylu cesty.
Kde se dá ušetřit
V obou zemích jsou kempy, chaty a hostely reálnou alternativou k hotelům a rozdíl mezi restaurací a nákupem v obchodě je zásadní, protože právě stravování patří k nejdražším položkám. Na Islandu se navíc sezona výrazně koncentruje, takže mimo hlavní měsíce je nabídka ubytování jiná.
Pointa je ale jinde. Obě země jsou v absolutních číslech nejdražší v Evropě, jenže rozpočet se v každé skládá jinak. V Norsku ho tlačí nahoru pohyb po zemi, tedy mýtné a trajekty. Na Islandu samotný vůz, tedy pronájem s připojištěním, a strava. S penězi obecně souvisí i to, jak platit, což rozebírá text o tom, kde je nejvýhodnější měnit peníze na dovolenou.
Sedm věcí, které rozhodnou o úspěchu cesty
- Rozhodnout se nejdřív mezi létem a zimou, ne mezi zeměmi.
- Za září volit Island celý, nebo Norsko nad Tromsø.
- Sledovat předpověď oblačnosti, ne jen geomagnetickou aktivitu.
- V Norsku počítat s mýtným a trajekty jako s běžnou položkou.
- Na Islandu ověřit rozsah připojištění vozu proti písku a štěrku.
- Nákup alkoholu naplánovat na otevírací dobu monopolu.
- Nespoléhat na mapovou aplikaci, ale na dopravní portál silniční správy.
Časté otázky
Kde je větší šance na polární záři?
Na Islandu, pokud srovnáváme celé země. Leží celý v pásmu, kterým aurorální ovál běžně prochází, takže se nemusíte přesouvat na sever. V Norsku rozhoduje zeměpisná šířka: Tromsø a výš je srovnatelné nebo lepší, jižní Norsko šance výrazně snižuje.
Kdy jet za polární září?
V temné části roku, protože ve vysokých severních šířkách se v létě nestmívá a pozorování není možné. Konkrétní nejlepší měsíc se doložit nedá. Podle amerického střediska pro kosmické počasí ale mívají větší geomagnetické bouře tendenci nastávat blízko rovnodenností.
Má Island polární noc?
Nemá. Až na malý severní ostrov leží celý jižně od polárního kruhu a slunce vychází každý den v roce, byť kolem zimního slunovratu jen na několik hodin. V severním Norsku polární noc trvá zhruba od konce listopadu do poloviny ledna.
Platí tam evropský průkaz pojištění?
Platí, obě země jsou v Evropském hospodářském prostoru. Kryje nutné ošetření ve veřejném systému, lůžková péče bývá bez úhrady, ambulantní se spoluúčastí. Nekryje soukromou péči, převoz domů ani záchrannou činnost, což jsou právě ty nejdražší položky.
Proč má Norsko celní limity, když je v Schengenu?
Protože Schengen ani Evropský hospodářský prostor nezahrnují celní unii. Dohoda o hospodářském prostoru se výslovně nevztahuje na celní unii a na společnou obchodní a zemědělskou politiku. Volný pohyb osob tedy funguje, ale limity na alkohol, tabák, maso a sýry platí.
Potřebuju na Islandu auto s pohonem všech kol?
Na hlavní okružní silnici ne, na vysočinu ano. Vnitrozemské silnice nemají zpevněný povrch, jsou přes zimu až do začátku července nesjízdné a jsou vyhrazené vozidlům s pohonem všech kol. Doporučuje se také jízda nejméně dvou vozidel společně.
Co je připojištění proti písku a popelu?
Doplňkové krytí, které islandské půjčovny běžně nabízejí, protože standardní pojištění nekryje škody na laku, sklech a plastech od odletujícího písku, sopečného popela a štěrku. Není to zákonná povinnost, ale praxe trhu vycházející z povahy tamní krajiny.
Kde koupím alkohol?
Jen v prodejnách státního monopolu, v Norsku Vinmonopolet, na Islandu Vínbúðin, případně v restauraci. V běžném supermarketu ani ve večerce silnější alkohol nekoupíte. Otevírací doba je kratší než u obchodů a o víkendech a svátcích bývá zavřeno nebo omezeno.
Text popisuje obecné principy a nenahrazuje ověření aktuálních podmínek. Před cestou zkontrolujte doporučení ministerstva zahraničních věcí, stav silnic u tamní silniční správy a u Islandu i výstrahy meteorologického úřadu a civilní ochrany.
