Zácpa znamená, že chodíte na stolici méně často než třikrát týdně, stolice je tuhá a vyprázdnění namáhavé nebo neúplné. Většinou za ní stojí málo vlákniny, málo tekutin a pohybu, odkládání nucení nebo vedlejší účinek léků. Ve většině případů pomůže úprava stravy a režimu během několika dní až týdnů. K lékaři patří potíže, které se objeví nově po padesátce, provází ji krev ve stolici, nechtěné hubnutí nebo silná bolest břicha.
Ve zkratce
- Za zácpu se obvykle považuje stolice méně než třikrát týdně, která je tuhá a vyprazdňuje se obtížně.
- Nejčastější příčinou je strava chudá na vlákninu, málo pití, sedavý režim a potlačování nucení na stolici.
- Základem léčby je postupné přidání vlákniny, aspoň 1,5 až 2 litry tekutin denně a pravidelný pohyb.
- Volně prodejná projímadla se liší způsobem účinku a bez porady s lékařem nebo lékárníkem se užívají jen krátce.
- Krev ve stolici, úbytek váhy, chudokrevnost nebo nově vzniklé potíže po padesátce vyžadují vyšetření.
Co je zácpa a kdy už jde o problém
Jednotná definice zácpy neexistuje, protože každý vnímá četnost a tvar stolice jinak. V praxi lékaři mluví o zácpě, když je vyprazdňování méně časté než třikrát týdně, stolice je abnormálně tuhá a odchází s námahou. Patří k ní i pocit neúplného vyprázdnění.
Akutní a chronické potíže
Akutní obtíže vzniknou náhle, typicky na cestách nebo po změně stravy, a zpravidla samy odezní. O chronické zácpě se mluví, když potíže trvají aspoň 12 týdnů v průběhu posledního roku. Podle odborného přehledu v časopise Medicína pro praxi postihují tyto potíže až 17 % populace, s věkem přibývá a ženy ji mají dvakrát až třikrát častěji než muži.
Proč zácpa vzniká
Strava, pitný režim a pohyb
Nejčastější příčiny jsou obyčejné. Strava chudá na vlákninu dává střevu málo objemu, nedostatek tekutin stolici vysušuje a sedavý režim zpomaluje činnost střev. Zácpu podporuje také dlouhé ležení, například po operaci, a zvyk odkládat nucení na stolici, třeba v práci nebo na cestách. Když se signál opakovaně potlačuje, stolice v konečníku dál tvrdne a vyprázdnění je pak obtížnější. Roli hraje i stres.
Léky, které zácpu způsobují
Zpomalené vyprazdňování je častý vedlejší účinek léků. Odborná literatura uvádí opioidy včetně kodeinu, některá antidepresiva, antacida, anticholinergika, blokátory kalciových kanálů používané při vysokém tlaku a nesteroidní protizánětlivé léky. Zácpu působí také přípravky se železem. Pokud potíže začaly po novém léku, poraďte se s lékařem a lék sami nevysazujte.
Nemoci, za kterými mohou potíže stát
Méně často jde o projev jiného onemocnění. Patří sem snížená činnost štítné žlázy, cukrovka, poruchy hladiny vápníku a draslíku, Parkinsonova choroba, stavy po cévní mozkové příhodě nebo poranění míchy. Mechanickou překážku může tvořit zúžení střeva, srůsty, divertikulóza nebo nádor. Proto se u dlouhodobé nebo nově vzniklé zácpy hledá příčina a nestačí jen projímadla. Střídání zácpy a průjmu může znamenat dráždivý tračník, ale také nádorové onemocnění.
Zácpa v těhotenství, u dětí a u seniorů
Těhotenství a doba po porodu
Hormonální změny mohou vyvolat zácpu už v časném těhotenství a potíže často trvají i po porodu. Zácpu často zhoršují tablety železa, které se v těhotenství předepisují při chudokrevnosti. Železo ale sama nevysazujte, nedostatek železa je třeba léčit, a lékař nebo porodní asistentka mohou doporučit jiný přípravek či jiné užívání. Stejná režimová opatření jako u ostatních dospělých jsou v těhotenství bezpečná. Tvrdá stolice a tlačení přispívají ke vzniku hemoroidů a jejich typickým potížím, které jsou v těhotenství a po porodu časté.
Zácpa u dětí
U dětí je normální rozpětí ještě širší. Kojené děti mohou mít stolici pětkrát až šestkrát denně, ale i jednou za čtrnáct dní, nekojené jednou až dvakrát denně až třikrát týdně. O zácpě se mluví, když je vyprazdňování zpožděné nebo bolestivé aspoň dva týdny. U dětí starších jednoho roku jde asi v 90 % o funkční zácpu bez vážné nemoci. Bolestivá stolice vede k zadržování, a tak vzniká začarovaný kruh, který prohlubuje i tlak rodičů.
Pomáhá trpělivost a pravidelnost. Děti od čtyř let lze vést k tomu, aby si sedly na toaletu 15 až 30 minut po hlavním jídle na pět až deset minut, s oporou pro nohy a s pochvalou. Léčbu projímadly u dítěte by měl určit dětský lékař, který obvykle volí makrogol nebo laktulózu a léčbu vede často i několik měsíců. K lékaři patří dítě s krví ve stolici, zvracením, nafouknutým břichem nebo když neprospívá.
Senioři
Ve vyšším věku se sčítá více příčin najednou. Lidé se méně hýbou, užívají více léků a mívají chronická onemocnění, která činnost střev zpomalují. U dlouhodobé zácpy hrozí zaklínění stolice v konečníku. Jeho zrádným projevem bývá řídká stolice, která prosakuje kolem tuhé hmoty a vypadá jako průjem. Stolici se nepokoušejte odstranit sami, v takové situaci je potřeba lékař.
Co pomáhá na zácpu doma
Vláknina a tekutiny
Základem je strava s dostatkem vlákniny. Národní zdravotnický informační portál doporučuje ovesné vločky, kořenovou zeleninu, brambory ve slupce, sušené ovoce, ovoce se slupkou a luštěniny, za vhodný příjem považuje kolem 30 gramů vlákniny denně. Nejvíc ji mají pšeničné otruby. Na zácpu působí hlavně nerozpustná vláknina z obilných zrn, která váže vodu a stolici zvětšuje a změkčuje. Kolik vlákniny přijímáte a jak ji doplnit, rozebírá článek o tom, kolik vlákniny denně potřebujete a odkud ji brát.
Vlákninu přidávejte postupně, jinak se dostaví nadýmání a plynatost. Bez tekutin nemůže působit, proto se doporučuje pít aspoň 1,5 až 2 litry denně, nejlépe vodu, a ráno začít teplým nápojem. Alkohol je lepší omezit. Pomoci může i ovoce s přirozeným sorbitolem, například jablka, meruňky nebo rozinky. První zlepšení obvykle přijde během několika dní, plný účinek změny stravy se může dostavit až za několik týdnů.
Pohyb a návyky na toaletě
Pravidelný pohyb podporuje činnost střev, stačí každodenní delší chůze. Pomáhá chodit na toaletu v podobnou dobu, například po snídani, a nechat si dost času. Nucení na stolici neodkládejte. Při sezení si opřete chodidla o nízkou stoličku tak, aby kolena byla výš než kyčle, tahle poloha se blíží podřepu a usnadňuje vyprázdnění.
Projímadla: jaké typy existují a jak je užívat
Když úprava stravy a režimu nestačí, nabízí lékárna volně prodejná projímadla. Národní zdravotnický informační portál připomíná, že léky na zácpu nemají být první volbou a u dlouhodobé zácpy je vhodné se včas poradit s lékařem nebo lékárníkem. Vždy dodržujte příbalovou informaci.
Objemová a osmotická projímadla
Objemová projímadla obsahují vlákninu, například vlákninu ze semen jitrocele, a fungují podobně jako vláknina ze stravy. Jsou vhodná hlavně u lehčích potíží, je nutné k nim hodně pít a účinek nastupuje obvykle do tří dnů. Osmotická projímadla, mezi která patří laktulóza, makrogol a hořečnaté soli, zadržují ve střevě vodu a stolici změkčují. Účinkují zhruba za dva až tři dny a laktulózu s makrogolem uvádí NZIP jako šetrnější volbu bez rizika návyku.
Stimulační projímadla a čípky
Stimulační neboli kontaktní projímadla, například se senosidy nebo s bisakodylem, dráždí nervová zakončení ve stěně střeva a zrychlují jeho pohyb. Působí obvykle za šest až dvanáct hodin, častým vedlejším účinkem jsou křečovité bolesti břicha. Glycerinové čípky změkčují stolici a usnadňují vyprázdnění přímo v konečníku. K hubnutí se projímadla používat nemají.
Rizika dlouhodobého užívání
Volně prodejná projímadla jsou určena ke krátkodobému užívání. Britská NHS doporučuje přestat, jakmile se stav zlepší, a bez porady je neužívat déle než týden, a pokud se stav nezlepší do tří dnů, poradit se s lékařem nebo lékárníkem. Nadužívání může vést k odvodnění, nízké hladině draslíku a dalším potížím. Opatrnost je na místě při srdečním selhání, zánětlivých onemocněních střev, potížích s polykáním a při užívání opioidů. Dlouhodobou léčbu má vést lékař.
Kdy jít se zácpou k lékaři
Varovné příznaky
Lékař by měl zácpu posoudit, pokud se nezlepšuje přes úpravu režimu, opakuje se, nebo ji provází bolest břicha a časté nadýmání. Rychle jednejte při krvi ve stolici, nevysvětleném úbytku váhy, chudokrevnosti a únavě nebo při náhlé změně vyprazdňování, kterou si neumíte vysvětlit. Zvlášť pozorní by měli být lidé nad 50 let, u nichž jsou nově vzniklé potíže s vyprazdňováním důvodem k vyloučení nádoru střeva. Zástava odchodu plynů se zvracením a křečovitými bolestmi je důvodem k okamžitému vyšetření.
Jaká vyšetření lékař dělá
Lékař se nejprve ptá na stravu, pití, léky a změny vyprazdňování. Součástí prohlídky je vyšetření konečníku prstem a podle potřeby krevní testy, například krevní obraz, cukr, hormony štítné žlázy a minerály. U dospělých od středního věku, při varovných příznacích nebo rodinném výskytu rakoviny tlustého střeva lékař zvažuje kolonoskopii. Další vyšetření provádí gastroenterolog.
Nezávisle na zácpě hradí pojišťovna lidem od 45 do 74 let screening rakoviny tlustého střeva. Pokud vás trápí silná bolest břicha a nevíte, zda počkat na svého lékaře, pomůže přehled, kdy jít na pohotovost, urgentní příjem, nebo k praktikovi.
Jak postupovat při zácpě krok za krokem
- Zkontrolujte, zda potíže nezačaly po novém léku, a pokud ano, poraďte se s lékařem, lék sami nevysazujte.
- Postupně přidávejte vlákninu z celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce a luštěnin.
- Pijte aspoň 1,5 až 2 litry tekutin denně a ráno začněte teplým nápojem.
- Choďte denně na delší procházku a na toaletu v pravidelnou dobu, nejlépe po snídani.
- Když režim do několika dní nepomůže, poraďte se v lékárně o vhodném typu projímadla a užívejte ho krátce.
- Při krvi ve stolici, úbytku váhy, silné bolesti nebo nové zácpě po padesátce se objednejte k lékaři.
Časté otázky
Jak rychle se zbavit zácpy?
Nejrychleji působí stimulační projímadla nebo glycerinový čípek, obvykle během hodin. Dlouhodobě ale zácpu vyřeší hlavně vláknina, dostatek pití a pohyb, které se projeví za několik dní. Projímadla berte jen krátce a při opakovaných potížích se poraďte s lékárníkem.
Mohou projímadla způsobit návyk?
NZIP upozorňuje, že pravidelné užívání některých projímadel může oslabit přirozenou činnost střeva, odborné studie to u stimulačních přípravků jednoznačně neprokázaly. Jako šetrnější volbu uvádí laktulózu a makrogol. Bez porady s lékařem nebo lékárníkem se projímadla nemají užívat déle než pár dní.
Co pomáhá na zácpu v těhotenství?
Bezpečná jsou režimová opatření: vláknina, dost tekutin a pravidelný pohyb. Pokud zácpu zhoršují tablety železa, neukončujte je sama, ale poraďte se s lékařem nebo porodní asistentkou o jiném přípravku. Projímadla v těhotenství užívejte jen po poradě.
Kdy je zácpa nebezpečná?
Varovné jsou krev ve stolici, nevysvětlený úbytek váhy, chudokrevnost, silná bolest břicha nebo nově vzniklá zácpa po padesátce. Pokud k tomu nejdou ani plyny a zvracíte, vyhledejte lékaře ještě týž den. Takové potíže je potřeba vyšetřit, nejen řešit projímadlem.
Jak pomoci dítěti se zácpou?
Pomáhá klidný přístup, pravidelné posazení na toaletu po jídle, dostatek pití a stravy s vlákninou. Na dítě netlačte, strach z bolestivé stolice vede k zadržování. Projímadlo by měl určit dětský lékař, který ho zpravidla nasadí na delší dobu.
Pokud se zácpa nebo nadýmání pravidelně objevují po mléce a mléčných výrobcích, může za nimi stát i nesnášenlivost laktózy, kterou lékař ověří dechovým testem.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Dieta při zácpě, Národní zdravotnický informační portál
- Projímadla (laxativa), Národní zdravotnický informační portál
- Léčba zácpy v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi
