Vyhoření se běžně označuje za nemoc, za diagnózu, případně za lehčí formu deprese. Podle zdroje, který o tom rozhoduje, tedy podle Světové zdravotnické organizace, není ani jedno z toho. Vyhoření je do jedenácté revize mezinárodní klasifikace nemocí zařazeno jako jev spojený se zaměstnáním a organizace k tomu výslovně dodává, že není klasifikováno jako zdravotní stav. Navíc se s poruchami nálady a s úzkostnými poruchami v klasifikaci vzájemně vylučuje. Text vysvětluje, co tedy vyhoření je, jaké má tři složky a proč se řeší primárně na straně pracoviště.
Ve zkratce
- Vyhoření je v mezinárodní klasifikaci zařazeno jako jev spojený se zaměstnáním.
- Světová zdravotnická organizace výslovně uvádí, že není klasifikováno jako zdravotní stav.
- V klasifikaci se vzájemně vylučuje s poruchami nálady, úzkostnými poruchami a poruchami přizpůsobení.
- Není to tedy lehčí deprese ani její předstupeň.
- Definice ho váže na chronický pracovní stres, který se nepodařilo úspěšně zvládnout.
- Má tři složky, tedy vyčerpání, odstup od práce a pokles pracovní účinnosti.
- Pojem se podle organizace nemá používat pro zážitky mimo pracovní kontext.
Co říká klasifikace
Světová zdravotnická organizace to formuluje ve dvou větách, které se obvykle citují jen z poloviny. Vyhoření je zahrnuto v jedenácté revizi mezinárodní klasifikace nemocí jako jev spojený se zaměstnáním. A hned následuje druhá věta: není klasifikováno jako zdravotní stav.
Zařazeno je v kapitole faktorů ovlivňujících zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami, konkrétně v bloku problémů souvisejících se zaměstnáním a sociálním prostředím. Nejde tedy o kapitolu duševních poruch.
Definice
Podle organizace jde o syndrom pojímaný jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který se nepodařilo úspěšně zvládnout. Ta formulace je přesnější, než se zdá. Nemluví o stresu obecně ani o náročném období, ale o dlouhodobém pracovním stresu, jehož zvládání selhalo.
Tři složky
Vyhoření je charakterizováno třemi dimenzemi. První je pocit vyčerpání nebo vyčerpání energie. Druhou je zvýšený duševní odstup od vlastní práce, případně pocity negativismu nebo cynismu vůči ní. Třetí je snížená pracovní účinnost, tedy pocit neúčinnosti a nedostatku úspěchu.
Samotná únava tedy nestačí. Bez druhé a třetí složky nejde o obraz, který definice popisuje.
Jen práce, nic jiného
Organizace k definici přidává výslovné omezení rozsahu. Vyhoření se vztahuje konkrétně k jevům v pracovním kontextu a nemělo by se používat k popisu zážitků v jiných oblastech života. Rozšířené používání pojmu pro vyčerpání z rodičovství, ze vztahu nebo z osobní situace tedy definici neodpovídá.
Proč to není deprese
Tohle je nejpodstatnější rozlišení celého tématu a plyne přímo ze struktury klasifikace. U položky vyhoření jsou uvedeny vylučující kategorie, tedy stavy, které se s ní nekódují společně. Patří mezi ně poruchy nálady, kam depresivní poruchy náleží, dále úzkostné poruchy, porucha přizpůsobení a poruchy specificky spojené se stresem.
Znamená to, že pokud stav odpovídá některé z těchhle poruch, nekóduje se jako vyhoření. Vyhoření a depresivní porucha nejsou dva stupně téhož, ale kategorie, které se v klasifikaci vzájemně vylučují.
Čím se depresivní porucha vymezuje
Světová zdravotnická organizace popisuje depresivní poruchu jako běžnou duševní poruchu zahrnující skleslou náladu nebo ztrátu potěšení či zájmu o činnosti po delší dobu. A dodává rozlišení proti běžnému kolísání nálady: depresivní epizoda trvá většinu dne, téměř každý den, po dobu nejméně dvou týdnů.
Depresivní porucha se navíc neváže na pracovní kontext. Vyhoření podle definice ano. To je druhá zásadní odlišnost.
Proč na tom rozdílu záleží
Praktický důsledek je jednoduchý. Označení vlastního stavu jako vyhoření může vést k tomu, že se řešení hledá výhradně v pracovní oblasti, zatímco stav odpovídající depresivní nebo úzkostné poruše patří do péče odborníka. Kdo je kdo a jestli je k tomu potřeba doporučení, rozebírá text o tom, čím se liší psycholog a psychiatr.
Kde v českém právu vyhoření není
Za zmínku stojí i to, co se nenašlo. Vyhoření není zakotveno v zákoníku práce ani mezi nemocemi z povolání. Není to tedy pojem, na kterém by šlo v Česku stavět nárok, a ani to nemůže být, protože podle klasifikace nejde o zdravotní stav.
Neznamená to, že by stav člověka nebyl skutečný nebo že by neměl řešení. Znamená to jen, že řešení nevede přes diagnózu.
Co ho na straně pracoviště živí
Světová zdravotnická organizace vede seznam takzvaných psychosociálních rizik pro duševní zdraví v práci. Vyhoření je podle definice důsledkem nezvládnutého chronického pracovního stresu, takže tenhle seznam je nejlepším dostupným popisem toho, odkud stres pochází.
Rizika se podle organizace mohou vázat na obsah práce nebo rozvrh, na charakteristiky pracoviště nebo na možnosti kariérního rozvoje. Konkrétně jmenuje nevyužití dovedností nebo naopak nedostatečnou kvalifikaci pro danou práci, nadměrnou zátěž a tempo, poddimenzované personální obsazení, dlouhou, nespolečenskou nebo nepružnou pracovní dobu, nedostatek kontroly nad podobou práce a nad zátěží, nebezpečné nebo špatné fyzické podmínky, organizační kulturu umožňující negativní chování, omezenou podporu kolegů nebo autoritářské vedení, násilí, obtěžování a šikanu, diskriminaci a vyloučení, nejasně vymezenou roli, povýšení pod nebo nad úroveň schopností, nejistotu zaměstnání, nedostatečné odměňování a konflikt mezi nároky domova a práce.
Co s tím podle doporučení
Pořadí, ve kterém organizace opatření uvádí, je samo o sobě sdělením. Začíná u organizace, ne u jednotlivce.
Nejdřív podmínky
Prevence podle organizace spočívá ve zvládání psychosociálních rizik na pracovišti. Doporučuje zaměstnavatelům organizační zásahy, které se přímo zaměřují na pracovní podmínky a prostředí, tedy takové, které rizika pro duševní zdraví posoudí a poté zmírní, upraví nebo odstraní. Jako příklady uvádí pružné uspořádání práce nebo zavedení rámců pro řešení násilí a obtěžování.
Potom vedoucí
Druhým doporučením je školení vedoucích, které jim pomůže rozpoznat a reagovat na podřízené v emoční tísni, buduje dovednosti otevřené komunikace a naslouchání a zlepšuje porozumění tomu, jak pracovní stresory ovlivňují duševní zdraví a jak se dají zvládat. K tomu se přidává vzdělávání zaměstnanců zaměřené na povědomí o duševním zdraví a snižování stigmatu.
Přiměřené úpravy a návrat do práce
Pro člověka s duševním onemocněním organizace popisuje přiměřené úpravy pracovního prostředí, tedy například pružnou pracovní dobu, delší čas na úkoly, upravené zadání ke snížení stresu, volno na zdravotní návštěvy nebo pravidelné podpůrné schůzky s nadřízeným. A dále programy návratu do práce, které kombinují pracovní opatření s pokračující odbornou péčí.
Až nakonec jednotlivec
Individuální opatření organizace zmiňuje jako budování dovedností pro zvládání stresu a snižování příznaků, včetně psychosociálních intervencí a příležitostí k pohybové aktivitě ve volném čase. Je to poslední položka seznamu, ne první, což je přesně opačné pořadí, než jaké nabízí většina populárních textů.
K pohybové aktivitě a k režimu se váže i spánek, jehož narušení bývá průvodním jevem dlouhodobého stresu. Co na něj skutečně funguje, popisuje text o nespavosti a spánkové hygieně.
Sedm věcí, které se o vyhoření říká a neodpovídají klasifikaci
- Že je to nemoc. Organizace výslovně uvádí, že není klasifikováno jako zdravotní stav.
- Že je to diagnóza. Je zařazeno mezi faktory ovlivňující zdravotní stav, ne mezi poruchy.
- Že je to lehčí deprese. S poruchami nálady se v klasifikaci vzájemně vylučuje.
- Že stačí být vyčerpaný. Definice popisuje tři složky, nejen vyčerpání.
- Že se dá vyhořet z čehokoli. Pojem se podle organizace vztahuje jen k pracovnímu kontextu.
- Že je to věc odolnosti jednotlivce. Doporučení začínají u organizačních zásahů a u vedoucích.
- Že je to v Česku uznaná nemoc z povolání. V seznamu nemocí z povolání ani v zákoníku práce vyhoření není.
Časté otázky
Je vyhoření nemoc?
Podle Světové zdravotnické organizace ne. Je zahrnuto v jedenácté revizi mezinárodní klasifikace nemocí jako jev spojený se zaměstnáním a organizace výslovně uvádí, že není klasifikováno jako zdravotní stav.
Jak je vyhoření definováno?
Jako syndrom pojímaný jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který se nepodařilo úspěšně zvládnout. Charakterizují ho tři složky: vyčerpání, duševní odstup od práce nebo cynismus vůči ní, a snížená pracovní účinnost.
Je vyhoření totéž co deprese?
Ne. V klasifikaci jsou u vyhoření uvedeny poruchy nálady, úzkostné poruchy, porucha přizpůsobení a poruchy spojené se stresem jako vylučující kategorie, takže se s ním nekódují společně.
Můžu vyhořet z rodičovství nebo ze vztahu?
Podle definice se pojem vztahuje konkrétně k jevům v pracovním kontextu a neměl by se používat k popisu zážitků v jiných oblastech života. To ale neznamená, že by takové vyčerpání nebylo skutečné.
Co s vyhořením může dělat zaměstnavatel?
Světová zdravotnická organizace doporučuje organizační zásahy zaměřené přímo na pracovní podmínky a prostředí, tedy posouzení a následné zmírnění, úpravu nebo odstranění rizik, a dále školení vedoucích a vzdělávání zaměstnanců.
Je vyhoření v Česku nemoc z povolání?
Není. V seznamu nemocí z povolání ani v zákoníku práce se pojem vyhoření nevyskytuje, což odpovídá tomu, že podle klasifikace nejde o zdravotní stav.
Kdy stav patří k odborníkovi?
Když odpovídá spíš obrazu depresivní nebo úzkostné poruchy, tedy když skleslá nálada nebo ztráta zájmu trvají většinu dne téměř každý den po dobu nejméně dvou týdnů a nejsou vázané jen na práci.
Mohlo by vás zajímat
- kdo je psycholog, psychiatr a psychoterapeut a jestli je potřeba doporučení
- co funguje na nespavost, která dlouhodobý stres často doprovází
- co říkají doporučení o alkoholu, po kterém se při stresu často sahá
Zdroje
Text vychází z vlastního vyjádření Světové zdravotnické organizace, ne z převyprávění v médiích, protože právě v něm je rozdíl mezi jevem a nemocí.
- vyjádření Světové zdravotnické organizace k vyhoření, odsud pochází věta, že vyhoření není klasifikováno jako zdravotní stav, i tři složky
- duševní zdraví v práci podle Světové zdravotnické organizace, výčet psychosociálních rizik a pořadí doporučených opatření
- depresivní porucha podle Světové zdravotnické organizace, vymezení, proti kterému se vyhoření odlišuje
- seznam nemocí z povolání, nařízení vlády, ve kterém se vyhoření nevyskytuje
