Klíště přenáší dvě úplně jiná onemocnění a právě z toho plyne většina zmatku kolem toho, co dělat po přisátí. Rychlé odstranění výrazně snižuje riziko lymeské boreliózy, protože bakterie potřebují k přenosu čas. Proti klíšťové encefalitidě ale prakticky nepomůže, protože virus sedí ve slinných žlázách klíštěte a přenáší se během prvních hodin. Zároveň platí opak u ochrany: proti encefalitidě se dá očkovat, proti borelióze v Evropské unii vakcína dostupná není. Text shrnuje, co k tomu říkají české i evropské zdroje a v čem se rozcházejí.
Ve zkratce
- Borelie se podle Státního zdravotního ústavu stanou infekčními až asi po čtyřiadvaceti hodinách sání.
- Virus klíšťové encefalitidy se přenáší velmi rychle, řádově během prvních hodin.
- Rychlé odstranění tedy chrání před boreliózou, ne před encefalitidou.
- Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat, proti lymeské borelióze vakcína v Evropské unii dostupná není.
- Klíštětem se nemá otáčet, při vytáčení se odtrhne přední část.
- Mazání olejem, vazelínou nebo lakem klíště popudí a může vpravit infikovanou tekutinu do kůže.
- Zbytek v kůži je mechanické podráždění, ne infekční komplikace.
Dvě nemoci, dva úplně jiné mechanismy
Tohle je jádro celého tématu a málokdo ho zná. Státní zdravotní ústav uvádí, že až po čtyřiadvaceti hodinách sání změní borelie svoji povrchovou strukturu, stanou se neviditelnými pro imunitní systém člověka, a tedy infekčními. Naproti tomu viry klíšťové encefalitidy se nacházejí přímo ve slinných žlázách klíštěte, takže se infekce dostává do hostitele velmi rychle, řádově během prvních dvou hodin sání.
Z toho plyne praktický závěr, který se v článcích obvykle slévá do jedné rady. Prohlédnout se po návratu z přírody a klíště rychle odstranit má smysl především kvůli borelióze. Proti encefalitidě je jedinou skutečnou prevencí očkování.
Jak klíště odstranit
Státní zdravotní ústav popisuje postup ve třech krocích: dezinfekce okolí místa s přisátým klíštětem, odstranění klíštěte vhodným nástrojem a opětovná dezinfekce místa přisátí. Ústav používá slovo vyviklání, tedy kombinaci tahu a jemného pohybu do stran, a dodává, že klíště nemá být mechanicky drceno ani mačkáno.
Národní zdravotnický informační portál postup upřesňuje. Doporučuje navlhčenou textilií, tedy žínkou nebo ručníkem, klíštětem lehce pohybovat ze strany na stranu, případně použít komerčně vyráběné plastové karty. A přidává jednoznačný pokyn: klíšťaty netočte, při pokusu o otáčení se vždy odtrhne přední část klíštěte.
V čem se české a evropské zdroje liší
Za zmínku stojí, že mezinárodní doporučení popisují postup jinak. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí i americké středisko pro kontrolu nemocí doporučují uchopit klíště pinzetou nebo speciálním nástrojem co nejblíže povrchu kůže a táhnout přímo ven stálým rovnoměrným tlakem, bez kroucení a bez trhnutí.
Rozdíl mezi českým vyvikláváním a zahraničním plynulým tahem je reálný. Shodují se ale všechny zdroje na tom podstatném: klíštětem se netočí a nemačká se.
Když zbyde kousek v kůži
Odtržená část podle Národního zdravotnického informačního portálu způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět. Nejde tedy o infekční komplikaci, ale o mechanické podráždění. Americké středisko pro kontrolu nemocí k tomu dodává, že se ho tělo při hojení kůže obvykle zbaví samo, a pokud vytažení pinzetou nejde snadno, je lepší nechat ho být.
Co se dělat nemá
Domácí metody, které se dědí z generace na generaci, mají doložený důvod, proč se nemají používat. Americké středisko pro kontrolu nemocí uvádí, že se nemá používat vazelína, teplo, lak na nehty ani jiné látky ve snaze přimět klíště, aby se pustilo samo. Argument není jen to, že to nefunguje. Takový postup klíště popudí a může vytlačit infikovanou tekutinu z klíštěte do kůže.
Stejně tak nemá smysl klíště drtit prsty. Po odstranění ho lze podle Státního zdravotního ústavu nejjednodušeji zlikvidovat zabalením do kousku papíru a spálením na nehořlavé podložce.
Co sledovat potom
Zarudnutí bezprostředně po odstranění není příznakem boreliózy, ale reakcí na mechanické podráždění. Rozhodující je odstup několika dnů až týdnů.
Migrující erytém
Nejtypičtějším časným projevem lymeské boreliózy je erythema migrans, tedy migrující erytém. Podle Národního zdravotnického informačního portálu vzniká zhruba dva až třicet dní po přisátí a vyskytuje se asi u osmdesáti až devadesáti procent případů. Jde o červenou skvrnu o průměru několika centimetrů, někdy s vyblednutím uprostřed.
Pokud se s odstupem, typicky kolem tří týdnů od přisátí, zvětšuje na kůži zarudlá skvrna, případně se přidají další příznaky, je namístě neprodleně navštívit lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.
Řekněte lékaři o klíštěti
Tahle rada zní banálně, ale je nejpodceňovanější v celém tématu. Pozdější projevy boreliózy se dají snadno splést s něčím jiným, pokud lékař o přisátí neví. Údaj o klíštěti přitom patří i do zdravotnické dokumentace, kde ho najde i jiný lékař později.
Borelióza a co o ní víme
Lymeská borelióza je onemocnění vyvolané bakteriemi ze skupiny spirochet. K nákaze dochází po přisátí infikovaného klíštěte obecného, zejména ve stadiu nymfy a dospělce, a aby se infekce přenesla, musí být klíště přisáto alespoň čtyřiadvacet hodin. Riziko přenosu se zvyšuje s délkou sání, takže časné odstranění klíštěte riziko významně snižuje.
Projevy se dělí do tří stadií, časně lokalizovaného v řádu dnů až týdnů, časně diseminovaného v řádu týdnů až měsíců a pozdního diseminovaného v řádu měsíců až let. Mezi pozdní projevy patří kožní změny, postižení nervového systému a lymeská artritida, která nejčastěji postihuje koleno.
Nejdůležitější je poslední věta portálu k prevenci: očkování proti lymeské borelióze zatím není v Evropské unii dostupné. Jediná ochrana je tedy mechanická, tedy nenechat se pokousat a rychle odstranit.
Klíšťová encefalitida a očkování
Státní zdravotní ústav ji označuje za velmi závažné virové onemocnění. Inkubační doba začíná okamžikem vstupu viru do organismu a trvá asi sedm až čtrnáct dní, výjimečně i měsíc. Onemocnění mívá dvoufázový průběh, tedy nejdřív připomíná chřipku, po zdánlivém zlepšení může následovat druhá fáze s postižením nervového systému.
Prevencí je podle ústavu očkování. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno pojištěncům starším padesáti let, a to celé očkovací schéma včetně posilovacích dávek. Mladší lidé si ho hradí sami, přičemž pojišťovny na něj přispívají z fondu prevence a výše příspěvku se rok od roku mění. Souvislosti popisuje přehled očkování dospělých.
Jak se pokousání předejít
Doporučení se v obou českých i evropských zdrojích shodují. Světlé kalhoty, na kterých jsou případně zachycená klíšťata dobře vidět. Dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty zastrčené do ponožek nebo bot. Častá kontrola bot a nohavic při pobytu v přírodě a prohlídka celého těla po návratu.
Repelenty obsahují nejčastěji látky známé pod zkratkami DEET, IR3535 a icaridin, přičemž doporučenou dobu účinku uvádí výrobce na etiketě. Výběru se věnuje samostatný text o tom, jaký repelent zvolit.
Sedm věcí, které se o klíšťatech běžně říkají
- Že se má klíště vytočit. Netočí se, při otáčení se odtrhne přední část.
- Že rychlé odstranění chrání před vším. Chrání hlavně před boreliózou, virus encefalitidy se přenáší během prvních hodin.
- Že se dá očkovat proti borelióze. Vakcína proti ní zatím v Evropské unii dostupná není.
- Že se klíště dá vymazat olejem nebo vazelínou. Popudí ho to a může to vpravit infikovanou tekutinu do kůže.
- Že zbytek v kůži znamená infekci. Je to mechanické podráždění, tělo se ho obvykle zbaví samo.
- Že zarudnutí hned po vytažení je borelióza. Migrující erytém vzniká s odstupem dnů až týdnů.
- Že stačí prohlédnout nohy. Doporučuje se prohlídka celého těla po každém pobytu v přírodě.
Časté otázky
Má se klíště vytáčet, nebo vytahovat?
Netočit. Státní zdravotní ústav mluví o vyviklání vhodným nástrojem, evropské a americké středisko o plynulém tahu přímo ven pinzetou bez kroucení a trhnutí. Shoda panuje na tom, že se klíště nemá otáčet ani mačkat.
Za jak dlouho hrozí borelióza?
Podle Státního zdravotního ústavu se borelie stanou infekčními až asi po čtyřiadvaceti hodinách sání. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že klíště musí být přisáto alespoň čtyřiadvacet hodin, aby se infekce přenesla.
Pomůže rychlé odstranění proti klíšťové encefalitidě?
Prakticky ne. Virus je přímo ve slinných žlázách klíštěte a přenáší se velmi rychle, řádově během prvních dvou hodin sání. Prevencí je očkování.
Co když v kůži zůstane kousek klíštěte?
Způsobí obvykle jen dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět, tedy mechanické podráždění, ne infekční komplikaci. Pokud vytažení pinzetou nejde snadno, je lepší nechat ho být.
Můžu klíště namazat olejem, aby se pustilo?
Nemělo by se to dělat. Vazelína, teplo, lak na nehty ani jiné látky se nedoporučují, protože klíště popudí a mohou vytlačit infikovanou tekutinu z klíštěte do kůže.
Kdy mám po přisátí jít k lékaři?
Když se s odstupem, typicky kolem tří týdnů od přisátí, zvětšuje na kůži zarudlá skvrna nebo se přidají další příznaky. Vždy je nutné lékaře informovat o tom, že jste měl přisáté klíště.
Komu hradí pojišťovna očkování proti klíšťové encefalitidě?
Pojištěncům starším padesáti let, a to celé očkovací schéma včetně posilovacích dávek. Mladší lidé si ho hradí sami, pojišťovny na něj přispívají z fondu prevence.
Mohlo by vás zajímat
- která očkování dospělých hradí pojišťovna a která jsou povinná
- jak si vybrat repelent podle účinné látky
- kdy je horečka varovná, protože obě onemocnění začínají teplotou
Zdroje
Text vychází z českých státních zdrojů a z evropského doporučení. Kde se postupy rozcházejí, je to v textu uvedeno.
- klíšťata na stránkách Státního zdravotního ústavu, postup odstranění ve třech krocích a doba, po které se borelie stanou infekčními
- klíšťová encefalitida podle Státního zdravotního ústavu, inkubační doba a dvoufázový průběh onemocnění
- lymeská borrelióza na portálu ministerstva zdravotnictví, stadia, migrující erytém a nedostupnost vakcíny v Evropské unii
- ochrana před klíšťaty a postup odstranění, odsud pochází pokyn klíšťaty netočit
- doporučení evropského střediska ECDC, tah pinzetou přímo ven, tedy postup odlišný od českého viklání
- úhrada očkování proti klíšťové encefalitidě, pojištěnci starší padesáti let, včetně posilovacích dávek
Pasáž o tom, proč se klíště nemá mazat vazelínou, olejem ani lakem, pochází ze stránky amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí. Odkaz neuvádíme, protože server nedovoluje strojové načtení a odkaz by se choval jako nefunkční.
