Probiotika se vybírají podle počtu miliard na obalu, přestože právě tohle číslo říká nejmíň. Rozhoduje kmen, a to konkrétní kmen označený třemi jmény, protože účinek doložený u jednoho neplatí pro jiný, byť ze stejného druhu. K tomu se pojí zvláštní právní situace: v Evropské unii nemá žádné probiotikum schválené zdravotní tvrzení. Text je informativní, není to zdravotní doporučení.
Ve zkratce
- Účinek doložený u jednoho kmene neplatí pro jiný kmen téhož druhu.
- Na obalu má být uvedený rod, druh i označení kmene, ne jen rod.
- Nejsilnější doklad má prevence průjmu po antibiotikách u dětí.
- U cestovatelského průjmu je evidence slabší a týká se jen několika kmenů.
- V Evropské unii není schválené ani jedno probiotické zdravotní tvrzení.
- Počet miliard rozhoduje méně než kmen a než životaschopnost do konce trvanlivosti.
- U těžce nemocných a nedonošených dětí probiotika bez porady s lékařem nepatří.
Proč jsou na obalu tři jména
Probiotikum je definované jako živý mikroorganismus, který při podání v dostatečném množství přináší hostiteli zdravotní prospěch. Klíčové slovo je konkrétnost. Bakterie se označuje rodem, druhem a kmenem, tedy například rodem začínajícím na L, druhem a pak písmenno číselným kódem kmene.
Ten kód není zbytečná technikálie. Kmenová specifičnost znamená, že účinek prokázaný u jednoho kmene se nedá přenést na jiný, i když patří do stejného druhu. Výrobek, který uvádí jen rod nebo jen druh, tedy vlastně neříká, co v něm je. Nedá se u něj dohledat, jestli má za sebou nějakou studii.
Odborné požadavky na to, co si smí říkat probiotikum, jsou čtyři: charakterizovaný kmen, doložená bezpečnost, alespoň jedna pozitivní klinická studie u lidí a životaschopnost v účinné dávce po celou dobu trvanlivosti. Poslední bod je v praxi nejzrádnější.
Kde je doklad nejsilnější
| Situace | Síla dokladu | Poznámka |
|---|---|---|
| Průjem po antibiotikách u dětí | střední jistota | nejlépe doložená indikace vůbec |
| Infekce po antibiotikách u dospělých | střední jistota | u starších osob prospěch prokázán nebyl |
| Cestovatelský průjem | slabá | účinné jen některé kmeny, studií je málo |
| Syndrom dráždivého tračníku | slabá | možný přínos, konkrétní kmeny neurčeny |
Nejlépe doložená je prevence průjmu při antibiotické léčbě u dětí. Souhrnný přehled třiatřiceti studií s více než šesti tisíci dětmi našel výrazně nižší výskyt průjmu ve skupině s probiotiky a zkrácení jeho trvání zhruba o den. Efekt byl výraznější při vyšších dávkách. Přehled zároveň jmenuje konkrétní kmeny, u kterých je doklad nejlepší, což je přesně ta informace, kterou má smysl na obalu hledat.
U cestovatelského průjmu je obraz slabší. Souhrnná práce našla, že jeden běžně používaný druh sám o sobě účinný nebyl a fungoval až ve směsi s jinými. Autoři sami upozorňují, že starší přehledy kmenovou specifičnost vůbec nebraly v úvahu, což zpětně znehodnocuje jejich závěry.
Slovo probiotikum na obalu
Tady vzniká situace, která čtenáře většinou překvapí. Evropská komise vykládá samotné slovo probiotikum jako zdravotní tvrzení, protože naznačuje prospěch pro zdraví. A protože žádné probiotické zdravotní tvrzení schváleno nebylo, nemá se čím doprovodit.
Počet schválených probiotických tvrzení v Evropské unii je nula. Jediné schválené tvrzení týkající se živých mikroorganismů se probiotik v užším smyslu netýká vůbec, mluví o jogurtových kulturách a o trávení laktózy.
Podle přehledů oborových sdružení patří Česko mezi státy, které slovo probiotika na obalu tolerují jako výživové tvrzení, na rozdíl od praxe zavedené kolem roku 2013. Konkrétní český dokument, o který se to opírá, se ale dohledat nepodařilo, takže tuhle část berte jako popis situace, ne jako citaci předpisu. Rozdíl mezi doplňkem stravy a lékem rozebírá text o tom, co znamenají základní lékárenské pojmy.
Miliardy, chlazení a odolnost žaludeční kyselině
Počet jednotek tvořících kolonie je údaj, kterým se soutěží nejvíc, a přitom sám o sobě nestačí. Podstatné je, kolik životaschopných mikroorganismů výrobek obsahuje na konci doby trvanlivosti, ne kolik jich tam bylo při výrobě. To je věc, kterou obal obvykle nerozlišuje.
Souvisí s tím i skladování. Některé kmeny vyžadují chlazení, jiné jsou lyofilizované a stabilní při pokojové teplotě. Nejde o to, že by chlazená verze byla lepší, jde o to, že požadavek výrobce je nutné dodržet, jinak deklarovaný počet do konce trvanlivosti nevydrží.
Odolnost vůči žaludeční kyselině se řeší buď volbou kmene, nebo obalem kapsle. I tady platí, že rozhoduje doložení u konkrétního výrobku, ne obecné tvrzení na krabičce.
Prebiotika, synbiotika, postbiotika
Pojmy se pletou, přitom je rozdíl jednoduchý. Probiotikum je živý mikroorganismus. Prebiotikum je látka, kterou mikroorganismy ve střevě využívají, typicky určité druhy vlákniny, o kterých píše text o tom, kolik vlákniny denně a odkud. Synbiotikum je kombinace obojího a postbiotikum označuje neživé mikroorganismy nebo jejich složky.
Kdy probiotika nepatří k samoléčbě
Tohle je nejdůležitější bezpečnostní část článku. U zdravých lidí jsou probiotika obecně dobře snášená a v klinických studiích se závažné nežádoucí účinky neobjevovaly. Existují ale skupiny, kde je situace jiná.
Byly hlášeny případy těžkých a smrtelných infekcí u nedonošených dětí, kterým byla probiotika podávána, a americký lékový úřad kvůli tomu vydal varování pro zdravotníky. Riziko je výrazně vyšší u těžce nemocných a u lidí s oslabenou imunitou. U těchto skupin patří rozhodnutí o probiotikách lékaři, ne na regál v lékárně.
Šest věcí, které stojí za pozornost
- Hledejte na obalu označení kmene, ne jen rodu. Bez kódu kmene se nedá dohledat žádná studie.
- Účinek jednoho kmene neplatí pro jiný. I ve stejném druhu se přípravky liší.
- Ptejte se na počet do konce trvanlivosti. Údaj při výrobě říká málo.
- Nejlepší doklad má prevence průjmu při antibiotikách. Ostatní indikace jsou slabší.
- Dodržte podmínky skladování. U kmenů vyžadujících chlazení jinak deklarované množství nevydrží.
- U oslabené imunity se poraďte s lékařem. U rizikových skupin jsou popsány závažné infekce.
Časté otázky
Podle čeho vybírat probiotika?
Podle konkrétního kmene označeného rodem, druhem i kódem, protože účinek doložený u jednoho kmene neplatí pro jiný. Počet jednotek je až druhé kritérium.
Na co probiotika prokazatelně pomáhají?
Nejlepší doklad má prevence průjmu při léčbě antibiotiky, u dětí se střední jistotou důkazu. U cestovatelského průjmu a dalších potíží je evidence slabší.
Smí být na obalu napsáno probiotikum?
Evropská komise vykládá to slovo jako zdravotní tvrzení a žádné probiotické tvrzení schváleno není. Podle přehledů oborových sdružení Česko slovo na obalu toleruje jako výživové tvrzení.
Znamená víc miliard lepší výrobek?
Nemusí. Rozhoduje, kolik životaschopných mikroorganismů výrobek obsahuje na konci doby trvanlivosti, a hlavně jaký kmen to je. Vyšší dávka byla přínosná u průjmu po antibiotikách.
Musí se probiotika chladit?
Záleží na kmenu a na zpracování. Některé přípravky chlazení vyžadují, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě. Podmínky výrobce je nutné dodržet, jinak deklarovaný počet nevydrží.
Jsou probiotika pro každého bezpečná?
U zdravých lidí bývají dobře snášená. U nedonošených dětí, těžce nemocných a lidí s oslabenou imunitou byly popsány závažné infekce a rozhodnutí patří lékaři.
Mohlo by vás zajímat
- kdo potřebuje doplňovat vitamin B12, další doplněk, kde rozhoduje forma
- co obsahuje kloubní výživa, pokud vás zajímá, jak se ověřuje účinek doplňků
Zdroje: nařízení (ES) č. 1924/2006 a registr zdravotních tvrzení EU, definice probiotik podle FAO a WHO, souhrnný přehled Cochrane k probiotikům a průjmu po antibiotikách u dětí, souhrnná práce k probiotikům a cestovatelskému průjmu v Travel Medicine and Infectious Disease, přehled amerického Národního centra pro doplňkové a integrativní zdraví.
