Výdajový paušál je způsob, jak si OSVČ sníží základ daně o pevné procento z příjmů místo toho, aby dokládala každou účtenku. Zákon o daních z příjmů dovoluje odečíst 80, 60, 40 nebo 30 procent podle druhu činnosti, vždy jen do zákonného stropu. Stačí vést evidenci příjmů a pohledávek. Slevu na manželku i daňové zvýhodnění na dítě přitom paušalista uplatní stejně jako kdokoli jiný, omezení, které kdysi platilo, zákon zrušil.
Ve zkratce
- Paušál si volí fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu, právnická osoba ho mít nemůže.
- Procento určuje druh příjmu: řemeslné živnosti a zemědělství 80, ostatní živnosti 60, svobodná povolání a autorská práva 40, nájem 30.
- Každé procento má strop, který odpovídá ročním příjmům dvou milionů korun.
- V paušálu jsou zahrnuté veškeré výdaje včetně odpisů, nic dalšího už neodečtete.
- Způsob uplatnění výdajů za uplynulý rok nelze zpětně měnit, mezi roky ale přejít můžete.
- Výdajový paušál není paušální daň, jde o dva odlišné režimy.
Co je výdajový paušál a kdo ho může použít
Kdo podniká jako fyzická osoba, daní svůj zisk, tedy příjmy po odečtení výdajů. Výdaje může prokazovat skutečnými doklady v daňové evidenci nebo účetnictví, anebo je podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. stanovit procentem z příjmů. V takovém případě se zákon dívá na to, jako by v paušální částce byly zahrnuté všechny výdaje, které jste na podnikání vynaložili.
Pro koho paušál je
Paušál mohou použít lidé s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, tedy živnostníci, zemědělci, lékaři, advokáti, tlumočníci, autoři a další, kdo podniká na vlastní účet. Samostatnou možnost dává § 9 pronajímatelům bytů a domů z osobního majetku. Společnost s ručením omezeným ani jiná právnická osoba paušál nemá a výdaje vždy prokazuje účetnictvím. Kdo zvažuje přechod na firmu, najde rozdíly v porovnání daní a odvodů u s.r.o. a OSVČ.
Kolik procent si můžete odečíst
80 procent: řemeslo a zemědělství
Nejvyšší paušál náleží příjmům ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z řemeslných živností. Řemeslné živnosti vyjmenovává živnostenský zákon v příloze, patří k nim mimo jiné například zednictví, truhlářství, instalatérství, kadeřnictví nebo pekařství. Strop činí 1 600 000 korun, což je osmdesát procent ze dvou milionů. Stropy se v minulosti několikrát měnily, proto před sestavením přiznání ověřte aktuální znění zákona.
60 procent: ostatní živnosti
Šedesát procent si odečtou příjmy z ostatních živností, tedy hlavně z volných a vázaných živností, které nejsou řemeslné. Typicky jde o obchod, poradenství, programování na živnostenský list, zprostředkování nebo služby v oblasti marketingu. Strop je 1 200 000 korun. Pokud máte jedno živnostenské oprávnění řemeslné a druhé volné, musíte příjmy evidovat zvlášť a každý druh uvést v přiznání s jeho vlastním procentem.
40 procent: svobodná povolání a autorská práva
Čtyřicet procent platí pro ostatní příjmy ze samostatné činnosti. Jde o podnikání podle zvláštních předpisů mimo živnostenský zákon, například o lékaře, advokáty, daňové poradce, auditory, znalce a tlumočníky, a také o příjmy z autorských práv a průmyslového vlastnictví. Strop činí 800 000 korun. Rozhoduje skutečná povaha práce a oprávnění, na jehož základě ji vykonáváte, ne to, jak si činnost sami nazvete.
30 procent: nájem
Nejnižší paušál je u nájmu, a to se stropem 600 000 korun. Platí pro nájem majetku zařazeného v obchodním majetku podle § 7 i pro běžný pronájem bytu nebo domu z osobního majetku podle § 9. U nájmu podle § 9 se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, rozhodujete se jen mezi paušálem a skutečnými výdaji. Podrobnosti o tom, jak se postupuje u bytů, rozebírá článek o tom, jak správně řešit zdanění příjmu z pronájmu.
Kdy se výdajový paušál vyplatí oproti skutečným výdajům
Základní počty jsou jednoduché. Sečtěte všechny výdaje, které byste mohli doložit a uplatnit, včetně odpisů majetku, a porovnejte je s paušální částkou. Pokud jsou skutečné výdaje nižší, paušál vám sníží základ daně víc. Většina lidí, kteří prodávají hlavně svůj čas a znalosti, na tom s paušálem vychází lépe. Obráceně dopadá obchodník s nákupem zboží, výrobce s drahým materiálem nebo řemeslník, který právě koupil dodávku a stroje.
Vliv na sociální a zdravotní pojištění
Paušál neovlivňuje jen daň. Vyměřovací základ pro pojistné OSVČ se počítá ze zisku, tedy z příjmů po odečtení výdajů, takže vyšší výdaje snižují i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zároveň ale nižší vyměřovací základ znamená nižší budoucí důchod a nižší nemocenské, pokud si ho platíte. Jak se z přehledu stanoví zálohy na další rok, vysvětluje text o tom, jak se počítají zálohy OSVČ na pojištění.
Slevy na dani, děti a manželka
Dřív platilo, že poplatník, jehož paušální dílčí základy daně tvořily víc než polovinu celkového základu, nesměl uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Toto omezení bylo v § 35ca zákona o daních z příjmů a dnes je zrušené. Paušalista tedy dnes uplatní základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované děti i další slevy za stejných podmínek jako zaměstnanec nebo podnikatel se skutečnými výdaji.
Podmínky slevy na manželku platí pro všechny
Sleva na manželku nebo manžela se dnes uplatní jen tehdy, když manžel žije s poplatníkem ve společné domácnosti, ve které je dítě mladší tří let, a jeho vlastní příjmy nepřesáhnou zákonnou hranici. Tyto podmínky ale nemají nic společného s paušálem, platí stejně pro každého. Pro daňový bonus na dítě zákon navíc vyžaduje, aby poplatník dosáhl alespoň minimální výše příjmů, kterou odvozuje od minimální mzdy, a ta se každý rok mění.
Evidence a doklady u paušálu
Ani paušál vás ale nezbaví veškeré evidence. Zákon v § 7 odst. 8 ukládá vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, tedy vydaných faktur, které vám odběratel zatím nezaplatil. U každého příjmu by mělo být jasné, z jaké činnosti pochází, aby šlo doložit použité procento. Plátci DPH navíc vedou ještě evidenci podle zákona o DPH, a to bez ohledu na paušál.
Kombinace paušálu s nájmem a dalšími příjmy
Jeden režim pro všechny příjmy z podnikání
V rámci příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 nelze u jedné činnosti použít paušál a u druhé skutečné výdaje. Pokud se pro paušál rozhodnete, uplatní se na všechny příjmy podle § 7, každý druh ovšem se svým procentem. Kdo má řemeslnou živnost a vedle toho autorské honoráře, odečte z řemesla osmdesát a z honorářů čtyřicet procent, ale nemůže u řemesla přejít na skutečné výdaje a u honorářů si nechat paušál.
Nájem se posuzuje samostatně
Příjmy z pronájmu bytu podle § 9 tvoří samostatný dílčí základ daně a způsob uplatnění výdajů se u nich volí nezávisle. Podnikatel tak může mít u živnosti šedesátiprocentní paušál a u pronájmu bytu uplatnit skutečné výdaje, třeba když platí úroky z úvěru nebo provádí velkou opravu. Uvnitř samotného nájmu ale platí stejné pravidlo jako u podnikání: všechny nájmy jedním způsobem.
Výdajový paušál, nebo paušální daň?
Oba pojmy se často pletou, ale jde o něco jiného. Výdajový paušál je jen způsob, jak spočítat výdaje v běžném daňovém přiznání, které dál podáváte stejně jako přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Paušální daň podle § 7a je samostatný režim, ve kterém jednou měsíční platbou uhradíte daň, sociální i zdravotní pojištění a přiznání ani přehledy obvykle nepodáváte. Vstup do něj má vlastní podmínky a limity příjmů a slevy na dani ani odpočty v něm uplatnit nelze, což rodiče nebo dlužníci s hypotékou musí započítat.
Jak změnit způsob uplatnění výdajů
Způsob uplatnění výdajů volíte vždy za celé zdaňovací období v daňovém přiznání. Zákon výslovně říká, že paušální výdaje nelze zpětně měnit, takže volbu udělejte dobře už při sestavování přiznání. Mezi jednotlivými roky ale přecházet můžete. Při přechodu ze skutečných výdajů na paušál nebo naopak ukládá § 23 odst. 8 upravit základ daně za rok před změnou o nezaplacené pohledávky a dluhy, nespotřebované zásoby a zůstatky rezerv.
Postup při rozhodování o paušálu
- Zjistěte, pod jaké procento spadají vaše příjmy podle druhu živnosti nebo činnosti.
- Sečtěte skutečné výdaje za rok včetně odpisů majetku, který v podnikání používáte.
- Spočítejte paušální částku a ohlídejte zákonný strop.
- Porovnejte daň i pojistné v obou variantách a zvažte dopad na budoucí důchod.
- Při změně režimu proveďte úpravu základu daně za předchozí rok a případně podejte dodatečné přiznání.
- Vedle paušálu dál veďte evidenci příjmů a pohledávek.
Časté otázky
Musím při výdajovém paušálu schovávat účtenky?
Pro daň z příjmů účtenky za nákupy schovávat nemusíte, protože paušál pokrývá všechny výdaje. Povinně ale vedete záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Pokud jste plátce DPH, doklady potřebujete kvůli odpočtu daně z přidané hodnoty.
Kolik procent si odečte programátor na živnostenský list?
Programování na volnou živnost spadá pod ostatní živnosti, takže paušál činí šedesát procent, a to do zákonného stropu. Rozhoduje živnostenské oprávnění a skutečná povaha činnosti. Kdo pracuje na základě autorských smluv, může mít část příjmů v pásmu čtyřiceti procent.
Můžu s paušálem uplatnit slevu na dítě?
Ano. Omezení, které dříve bránilo paušalistům uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku, zákon zrušil. Dnes platí stejné podmínky jako pro ostatní poplatníky, jen u daňového bonusu musíte dosáhnout minimální výše příjmů odvozené od minimální mzdy.
Můžu mít paušál u živnosti a skutečné výdaje u pronájmu?
Ano, příjmy z nájmu podle § 9 jsou samostatný dílčí základ a způsob výdajů se u nich volí zvlášť. U podnikání podle § 7 ale musíte mít jeden režim pro všechny činnosti. Paušál u jedné živnosti a skutečné výdaje u druhé nejdou.
Co když mám příjmy nad dva miliony korun?
Paušál uplatnit můžete dál, odečtete ale nejvýše zákonný strop pro svůj druh činnosti. S rostoucím obratem tak zdaňujete stále větší část příjmů. V takové situaci se vyplatí spočítat, zda nevyjdou lépe skutečné výdaje nebo jiná forma podnikání.
Můžu se k paušálu vrátit po letech se skutečnými výdaji?
Můžete, způsob výdajů se volí pro každý rok zvlášť. Při změně ale musíte upravit základ daně za předchozí rok o pohledávky, dluhy, zásoby a rezervy. Zákon ale zakazuje způsob uplatnění paušálních výdajů zpětně měnit.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, 7a, 9, 23 a 35ba (zakonyprolidi.cz)
- Finanční správa České republiky, daň z příjmů fyzických osob (financnisprava.gov.cz)
