Sardinie a Korsika od sebe leží necelou hodinu plavby, dělí je jediný průliv, a přesto to jsou dvě velmi odlišné dovolené ve dvou různých státech. Jedna má víc přístupných písečných pláží, druhá dramatičtější pobřeží a jednu z nejnáročnějších dálkových tras v Evropě. A obě mají pravidla, na kterých čeští turisté pravidelně chybují: odnést si ze sardinské pláže hrst písku nebo mušli je porušení regionálního zákona a přespat někde v přírodě je na obou ostrovech přestupek, ne romantika.
Ve zkratce
- Ostrovy dělí Bonifácký průliv, plavba trvá necelou hodinu a linka jezdí celoročně.
- Odnášení písku, oblázků, kamení a mušlí ze Sardinie zakazuje regionální zákon.
- Volné táboření a přespávání v autě je zakázané na obou ostrovech.
- Na Korsice nejsou dálnice, mýtné se řeší až na pevnině.
- V létě se na Korsice uzavírají celé lesní masivy podle denní mapy rizika požárů.
- Regionální přírodní park pokrývá zhruba čtyřicet procent Korsiky.
- Oficiální sardinské zdroje samy varují, že značení tras bývá jen náznakové.
Dva ostrovy, dva státy, jedna hodina plavby
Sardinie je italský autonomní region se zvláštním statutem, Korsika francouzské územní společenství. Odděluje je Bonifácký průliv, jehož šířka mezi severním cípem Sardinie a jižním cípem Korsiky se počítá na nižší desítky kilometrů, plavba trvá necelou hodinu a linka jezdí celoročně.
Pro plánování z toho plyne příjemný závěr: spojit oba ostrovy do jedné dovolené je logisticky snadné a přesun je otázka jednoho dopoledne, ne celého dne. Zároveň jde o přechod mezi dvěma státy, dvěma jazyky a dvěma sadami předpisů, takže se doklad veze i na tuhle krátkou linku, i když se běžně nekontroluje.
Oba ostrovy jsou plnou součástí schengenského prostoru, platí se na nich eurem a český občan na ně cestuje na občanský průkaz nebo cestovní pas. Na Sardinii se mluví italsky a vedle toho sardsky, na Korsice francouzsky a korsicky, přičemž angličtina je běžná v turistických oblastech a výrazně méně ve vnitrozemí.
Jak se tam dostat
Sardinie má tři hlavní letiště, na jihu, na severovýchodě a na severozápadě, Korsika čtyři. Sezónní přímé linky z Prahy se objevují hlavně v létě, mimo sezónu se létá s přestupem. Rozsah spojení se mění každou sezónu, takže má smysl počítat s tím, že letní přímá linka existuje, a ověřit si ji před rezervací.
Zajímavější je druhá varianta, protože právě tyhle dva ostrovy patří k těm, kam má smysl vzít vlastní auto. Na Sardinii se pluje z italských přístavů na tyrhénském pobřeží a delší trasy se jezdí jako noční, na Korsiku z francouzských přístavů na Azurovém pobřeží, případně z italské strany, odkud je plavba nejkratší.
Co obnáší vzít si auto na trajekt, se dá shrnout do pěti bodů. Vozidlo se rezervuje zvlášť a v rezervaci se udávají jeho rozměry, přičemž nosič, střešní box nebo tažné zařízení mění zařazení do kategorie. Nalodění probíhá s předstihem a u nočních plaveb výrazným, takže řidič je na místě dřív než pěší cestující. Během plavby je paluba s vozidly uzavřená, takže léky, doklady a věci na noc se z auta berou předem. Plyn a hořlaviny podléhají omezením a u obytných vozů se hlásí dopředu. A domácí zvíře se hlásí při rezervaci a má vlastní režim. Pravidla se liší dopravce od dopravce, takže tenhle výčet berte jako princip, ne jako závazný seznam. Jak odbavení probíhá obecně, popisuje text o cestování trajektem s autem.
Řízení a silnice
Český řidičský průkaz platí v obou zemích bez dalších náležitostí, s vozidlem se veze osvědčení o registraci a doklad o pojištění.
U mýtného je rozdíl, který stojí za zmínku. Na Korsice nejsou dálnice, takže se tam placené úseky neřeší. Sardinie má hlavní severojižní tah vedený jako bezplatná rychlostní komunikace. Kdo ale přijíždí vlastním autem přes italskou nebo francouzskou pevninu, s mýtem se setká, a to jako s hlavní nákladovou položkou cesty. Souvislosti shrnuje text o mýtném a nízkoemisních zónách v zahraničí.
Obojí jsou hornaté ostrovy. Hlavní tahy jsou v pořádku, ale příjezdy k plážím a horské přejezdy bývají úzké, klikaté a bez krajnice, takže je průměrná rychlost nízká a vzdálenost na mapě neodpovídá času. V létě se navíc uzavírají příjezdové cesty k některým plážím a lesní cesty v masivech při vysokém riziku požárů.
Pobřeží: písek proti scenerii
Obě pobřeží jsou dlouhá a členitá a nejužitečnější je dělit je podle světových stran, ne podle jmen letovisek.
Sardinie má na severovýchodě žulové balvany obroušené do oblých tvarů, malé zátoky se světlým pískem a průzračnou vodu, což je zároveň nejdražší a nejvytíženější část ostrova. Východní pobřeží tvoří vysoké vápencové stěny spadající do moře se slavnými zátokami, k nimž se dostanete jen po moři nebo náročnou pěší trasou, protože souvislá pobřežní silnice tam není. Jihozápad a západ mají dlouhé písečné pláže a duny, jsou méně zastavěné a otevřené vlnám a větru. Jih kolem hlavního města nabízí mělké laguny a dlouhé pláže dostupné přímo z města.
Korsika má na východě rovnou, dlouhou a souvislou písečnou pláž táhnoucí se desítky kilometrů podél pobřežní nížiny, tedy nejsnazší koupání a nejméně dramatickou scenerii. Západní pobřeží je rozeklané a skalnaté, s hlubokými zálivy a červenými žulovými útesy, sceneričtější, ale s komplikovanějším přístupem k vodě. Jih kolem bílých vápencových útesů je v létě nejvytíženější a sever je skalnatý a oblázkový, zato s menším počtem lidí.
Zobecnění, které při výběru pomůže nejvíc: Sardinie má víc přístupných písečných pláží, Korsika dramatičtější pobřeží. Kdo jede primárně kvůli koupání a dětem, najde na Sardinii pohodlnější variantu, kdo jede kvůli scenerii, najde ji na Korsice.
Vnitrozemí, na které se zapomíná
V běžných článcích se obě vnitrozemí přeskakují, přitom je to podstatná část nabídky.
Regionální přírodní park Korsiky pokrývá zhruba čtyřicet procent rozlohy ostrova. Vede přes něj dálková vysokohorská trasa se zhruba patnácti etapami, obecně považovaná za jednu z nejnáročnějších značených dálkových tras v Evropě a určená jen zkušeným a fyzicky připraveným turistům. Pro běžného návštěvníka jsou lepším doporučením mírnější trasy vedoucí mezi mořem a horami, které park spravuje také. Nocleh v horských chatách a v ubytovnách na těchhle trasách se rezervuje předem přes oficiální portál parku.
Na Sardinii vede oficiální turistická správa jako hlavní pěší oblasti nejvyšší pohoří ostrova a několik dalších vápencových masivů. Vyčnívají dvě věci: vícedenní přechod podél pobřeží východního zálivu, popisovaný jako jedna z nejnáročnějších tras v Evropě, který zahrnuje lezecké a ferratové pasáže a nemá po cestě žádné zásobování, a hluboký kaňon se stěnami vysokými stovky metrů, uváděný mezi nejhlubšími v Evropě.
K tomu patří jedno varování, které je o to cennější, že pochází přímo z oficiálního zdroje: značení tras na Sardinii není vždy přesné a místy je jen náznakové, a doporučuje se doprovod průvodce. Přesně tohle turisté ignorují nejčastěji.
Kdy jet
Nejlepší doba je pozdní jaro a začátek podzimu. Květen a červen mají zelené vnitrozemí, snesitelné teploty a menší návštěvnost, září má nejteplejší moře a klesající počty lidí.
Vrchol léta znamená nejvyšší teploty, nejvyšší ceny, plné pláže, vytížené rezervační systémy a v horách reálné riziko požárů, takže vnitrozemní trekking v tomhle období není dobrý nápad.
Samostatnou kapitolou je vítr. Bonifácký průliv a severozápad Sardinie patří k větrným místům Středomoří, což je výhoda pro vodní sporty a nevýhoda pro klidné koupání, a vítr může vést i k rušení trajektových spojů.
Pravidla, na kterých se chybuje
Písek a mušle ze Sardinie
Tohle je nejdůležitější věc celého textu. Sardinská regionální norma zakazuje odnášení, držení a prodej písku, oblázků, kamení a mušlí pocházejících z pobřeží nebo z moře bez povolení, a to i v malém množství. Za porušení hrozí správní pokuta a kontrolu provádí lesní stráž, obce a další zmocněné orgány.
Odůvodnění, které uvádí sardinská lesní stráž, je věcné: pláže se formovaly miliony let a při hromadném odnášení mizí každý rok tuny materiálu. Není to tedy místní pověra ani strašení turistů, je to regionální zákon, a kontroluje se i na letišti.
Volné táboření a spaní v autě
Na Sardinii regionální předpis zakazuje táboření se stanem, karavanem, obytným vozem nebo jiným podobným mobilním prostředkem k přenocování mimo otevřená ubytovací zařízení a mimo vybavené odstavné plochy, a za porušení je správní pokuta. Letní vyhlášky obcí navíc zakazují noční stání v okolí pláží a v pobřežních borových hájích.
Na Korsice je volné táboření zakázané na celém území ostrova, tedy na plážích, v lese, v macchii i v horách, a na pobřeží se posuzuje jako nepovolené táboření. Bivakování na hlavní dálkové trase je povolené výhradně na vybavených plochách u chat regionálního přírodního parku a místo se rezervuje předem přes portál parku.
Shrnutí do jedné věty: na obou ostrovech je spaní někde v přírodě přestupek, rozdíl je jen v tom, koho na místě potkáte. Kdo chce spát venku legálně, míří do kempů nebo na vyhrazené plochy, jak popisuje text o tom, jak se liší stan, karavan a obytný vůz.
Oheň a požární uzávěry
Na Korsice platí v letní polovině roku zákaz rozdělávání ohně a kouření v lesích, v křovinách, v macchii a v masivech. Prefektury vydávají denní mapu rizika požárů a při vysokých stupních uzavírají celé lesní masivy pro vjezd i pro pěší vstup, přičemž uzávěry se vyhlašují ze dne na den. Na Sardinii platí obdobný režim v období vysokého rizika, vyhlašovaný regionem.
Praktické doporučení tedy zní: plán túry se v létě na Korsice kontroluje ráno podle denní mapy rizika, ne podle průvodce koupeného v zimě. Grilování mimo vyhrazená místa je v tom období vyloučené.
Drony a pláže s limitem
Létání s dronem se v obou zemích řídí evropskými pravidly, která pracují s registrací provozovatele od určité hmotnosti a s dokladem o absolvovaném výcviku. Pro turistu jsou podstatné tři věci: nad lidmi a nad shromážděními se nelétá, což je v létě u pláže prakticky zákaz, v chráněných územích a v okolí letišť platí zvláštní omezení nebo zákaz, a konkrétní podmínky se ověřují u leteckého úřadu dané země. Souvislosti shrnuje text o pravidlech pro drony v zahraničí.
Na Sardinii navíc funguje systém pláží s denním limitem návštěvníků a s rezervací předem. Platí pro ně stejné doporučení jako pro atrakce na atlantických ostrovech: rezervujte dřív, než si zafixujete program, protože se místa vyčerpají.
Pro koho se který ostrov hodí
Sardinie se hodí pro rodiny a pro dovolenou postavenou na koupání, protože má víc přístupných písečných pláží, mělké laguny na jihu a rozsáhlé písečné úseky na západě. Vyhovuje i těm, kdo chtějí kombinovat pláž s výlety do vnitrozemí, ale je potřeba počítat s tím, že vnitrozemní trasy jsou náročnější, než vypadají, a značení bývá slabé.
Korsika se hodí pro toho, kdo chce dramatickou scenerii, hory nad mořem a pěší turistiku ve velkém parku. Východní pobřeží nabízí i pohodlné koupání, ale celkově je přístup k vodě komplikovanější. Cenou za scenerii je pomalejší doprava a v létě riziko uzavřených masivů.
A protože je přejezd mezi nimi otázka necelé hodiny plavby, nejlepší odpověď na otázku, který z nich zvolit, často zní oba, jen na každý s jiným programem.
| Parametr | Sardinie | Korsika |
|---|---|---|
| Stát | Itálie | Francie |
| Pláže | víc přístupných písečných | dramatičtější, hůř přístupné |
| Dálnice | hlavní tah jako bezplatná rychlostní silnice | nejsou |
| Vnitrozemí | vápencové masivy, náročné trasy | park na zhruba čtyřiceti procentech ostrova |
| Značení tras | oficiálně přiznané mezery | síť tras s rezervací noclehů |
| Odnášení písku | zakázané regionálním zákonem | obecná ochrana pobřeží |
| Volné táboření | zakázané, správní pokuta | zakázané na celém ostrově |
| Letní riziko | vysoké teploty a požáry | uzavírky masivů podle denní mapy |
Šest věcí, které stojí za pozornost
- Písek a mušle nechte na pláži. Na Sardinii je jejich odnášení zakázané zákonem.
- Nespěte v autě u pláže. Na obou ostrovech je to přestupek.
- V létě sledujte riziko požárů. Masivy se uzavírají ze dne na den.
- Nespoléhejte na značení. Sardinská správa sama upozorňuje, že bývá jen náznakové.
- Rezervujte nocleh na dálkových trasách. Bivak je povolený jen na vybavených plochách.
- Auto na trajekt objednejte i s rozměry. Střešní box mění kategorii.
Časté otázky
Dá se navštívit oba ostrovy v jedné dovolené?
Ano, dělí je jen Bonifácký průliv, plavba trvá necelou hodinu a linka jezdí celoročně. Jde ale o přechod mezi dvěma státy, takže se vozí doklad totožnosti.
Můžu si odvézt písek nebo mušli ze Sardinie?
Ne. Regionální zákon zakazuje odnášení, držení i prodej písku, oblázků, kamení a mušlí z pobřeží a z moře bez povolení, a to i v malém množství. Hrozí správní pokuta a kontroluje se i na letišti.
Je na ostrovech povolené volné táboření?
Není. Na Sardinii je zakázané táboření mimo ubytovací zařízení a vybavené odstavné plochy, na Korsice je volné táboření zakázané na celém ostrově a bivak je možný jen na vybavených plochách u chat.
Platí se na Korsice mýtné?
Na ostrově ne, protože tam nejsou dálnice. S mýtem se ale setkáte na cestě přes francouzskou nebo italskou pevninu, kde bývá hlavní nákladovou položkou.
Kdy je nejlepší doba na cestu?
Pozdní jaro a začátek podzimu. Květen a červen mají zelené vnitrozemí a menší návštěvnost, září nejteplejší moře. Vrchol léta znamená vedra, plné pláže a riziko požárů.
Který ostrov je lepší na koupání s dětmi?
Sardinie, protože má víc přístupných písečných pláží, mělké laguny na jihu a rozsáhlé písečné úseky na západě. Korsika nabízí pohodlné koupání hlavně na východním pobřeží.
Mohlo by vás zajímat
- srovnání atlantických ostrovů, pro jiný typ ostrovní dovolené
- srovnání Itálie a Španělska s dětmi, včetně pravidel na plážích
- srovnání řeckých ostrovů, další velké středomořské cíle
Zdroje: informace o trajektovém spojení mezi oběma ostrovy a z pevniny od provozovatelů linek, oficiální turistický portál regionu Sardinie k pěším trasám a k jejich značení, portál Regionálního přírodního parku Korsiky k dálkovým trasám a k rezervaci noclehů, sardinská regionální právní úprava k ochraně pobřeží a zákazu odnášení písku a mušlí a informace sardinské lesní stráže k jejímu vymáhání, předpisy k zákazu táboření na obou ostrovech, informace francouzských prefektur k dennímu riziku požárů a k uzavírkám lesních masivů a evropská pravidla pro provoz bezpilotních systémů.