Zaměstnanecké benefity jsou bez daně a bez pojistného jen tehdy, když je zákon o daních z příjmů výslovně osvobozuje a zaměstnavatel je poskytne v nepeněžní formě. Volnočasové plnění, jako je sport, kultura nebo rekreace, má do konce roku 2026 roční strop odvozený od průměrné mzdy, zdravotní péče má strop vyšší a příspěvek na penzijní spoření nebo životní pojištění vlastní pevný limit. Co strop přesáhne, zdaní se jako mzda. Od roku 2027 se pravidla pro volnočasové benefity uvolňují, rekreace a zájezdy ale dostávají vlastní limit.
Ve zkratce
- Osvobozené jsou jen benefity vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, ostatní plnění se daní jako mzda.
- Peníze na ruku osvobozené nejsou, benefit musí mít nepeněžní podobu, například permanentku nebo vstupenku.
- Sport, kultura a rekreace mají do konce roku 2026 společný roční strop ve výši poloviny průměrné mzdy, zdravotní služby strop ve výši celé průměrné mzdy.
- Příspěvek na penzijní spoření, DIP nebo životní pojištění je osvobozený do pevné roční částky stanovené zákonem.
- Osvobozený benefit nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.
- Od 1. ledna 2027 mizí limit pro sport a kulturu, rekreace a zájezdy mají nový pevný strop a přibývají sociální služby.
Co jsou zaměstnanecké benefity z pohledu zákona
Zákoník práce slovo benefit nezná. Jde o plnění, které zaměstnavatel poskytuje dobrovolně nad rámec mzdy, nejčastěji podle kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní smlouvy. Pro zaměstnance je klíčová otázka, zda z něj platí daň a pojistné. Zákon o daních z příjmů považuje za příjem ze závislé činnosti v zásadě všechno, co od zaměstnavatele dostanete, ať v penězích, nebo ve věcech. Bez daně zůstává jen to, co § 6 odst. 9 výslovně osvobodí, a to často jen do určité výše.
Nepeněžní forma je podmínka
Většina osvobození se týká nepeněžních plnění. Zaměstnavatel tedy musí zajistit službu nebo věc, například zaplatit permanentku do posilovny, vstupenku do divadla nebo pobyt v rekreačním zařízení. Když vám místo toho pošle peníze na účet nebo proplatí účtenku, kterou jste zaplatili sami, jde o peněžní plnění a to se zdaní stejně jako mzda. Zákon navíc výslovně říká, že osvobozený benefit nesmí být mzdou, platem ani odměnou. Nelze tedy část sjednané mzdy jen přejmenovat na benefit a ušetřit tím na daních.
Z jakých peněz může benefit jít
Zákon uvádí několik zdrojů, ze kterých může zaměstnavatel osvobozené plnění poskytnout: fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zisk po zdanění nebo náklady, které nejsou daňovými výdaji. U volnočasových benefitů to v praxi znamená, že zaměstnavatel si jejich cenu nemůže odečíst od vlastního základu daně. Úspora tedy leží hlavně na straně zaměstnance, který z benefitu neplatí daň ani pojistné, a v tom, že zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné.
Které benefity jsou osvobozené a jaké mají limity
Sport, kultura, rekreace a vzdělávání
Do jedné skupiny patří použití vzdělávacích, rekreačních a sportovních zařízení, rekreace a zájezdy, příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, knihovna zaměstnavatele, tištěné knihy a zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Podle znění platného do konce roku 2026 jsou tato plnění osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Průměrnou mzdou se tu rozumí částka podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která vychází ze všeobecného vyměřovacího základu a mění se každý rok. Aktuální výši stropu vám řekne mzdová účetní.
Zdravotní a léčebné benefity
Druhou skupinu tvoří zboží a služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru pořízené od zdravotnických zařízení a zdravotnické prostředky na lékařský předpis. Typicky jde o rehabilitaci nebo nadstandardní preventivní prohlídku u poskytovatele zdravotních služeb či o zdravotnickou pomůcku předepsanou lékařem. Pro tuto skupinu platí samostatný strop, a to v úhrnu do výše celé průměrné mzdy za rok. Oba limity se sledují odděleně, takže čerpání posilovny nesnižuje prostor pro zdravotní péči.
Co se do limitů nepočítá
Některá plnění zákon osvobozuje bez stropu. Patří sem odborný rozvoj související s činností zaměstnavatele a rekvalifikace, nealkoholické nápoje na pracovišti a účast na firemní akci pro omezený okruh lidí, pokud je taková akce u zaměstnavatele obvyklá a přiměřená. Zvlášť upravené je stravování: jak funguje limit u stravenek a peněžitého příspěvku, rozebírá článek o tom, pro koho platí stravenkový paušál a jeho daňový limit. Vlastní měsíční strop má také přechodné ubytování mimo obec bydliště.
Příspěvek na penzi a životní pojištění
Které produkty se počítají
Zaměstnavatel může přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří a na pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je zaměstnanec. Mezi produkty spoření na stáří zákon řadí penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění splňující zákonné podmínky a dlouhodobý investiční produkt. Rozdíly mezi penzijním spořením a DIP, státní podporou a možnostmi výběru srovnává přehled, kam ukládat na penzi a jaké mají produkty výhody.
Limit a co hrozí při předčasném výběru
Příspěvky zaměstnavatele jsou osvobozené do pevné roční částky, kterou zákon stanoví pro všechny produkty dohromady. Pokud přispívá na více smluv, sčítají se. Výhoda ale není bezpodmínečná. Když smlouvu předčasně vypovíte nebo peníze vyberete dřív, než zákon dovoluje, nastává takzvané navrácení daňové podpory. Příspěvky zaměstnavatele osvobozené za běžný rok a za předchozích deset let se pak stanou vaším zdanitelným příjmem a daň z nich musíte doplatit v daňovém přiznání.
Daň a pojistné při překročení limitu
Co se stane s částkou nad strop
Překročením limitu benefit nepřichází o osvobození celý. Bez daně zůstává část do stropu a jen přebytek se přičte ke mzdě za měsíc, kdy limit přetekl. Z této částky se odvede záloha na daň a zároveň vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální i zdravotní pojištění, protože zákony o pojistném počítají jen s příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od ní osvobozeny. Na výplatní pásce, kde vidíte, co ze mzdy odchází, se pak benefit objeví jako nepeněžní příjem.
Pohled zaměstnavatele
Zaměstnavatel musí čerpání benefitů u každého zaměstnance sledovat po celý rok, protože limit je roční a sčítá všechna plnění v dané skupině. Volnočasové benefity osvobozené u zaměstnance si nemůže dát do daňových nákladů. Jiná plnění poskytovaná na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní smlouvy daňovým výdajem být mohou, pokud zákon nestanoví jinak. Proto se vyplatí mít pravidla benefitů sepsaná ve vnitřním předpisu a nastavená tak, aby se daly kontrolovat.
Jak se zaměstnanecké benefity mění od roku 2027
Konec stropu pro sport a kulturu
Zákon č. 180/2026 Sb. o evidenci tržeb mění od 1. ledna 2027 i zákon o daních z příjmů. U sportovních a vzdělávacích zařízení, kultury, knih a péče o předškolní děti se ruší limit poloviny průměrné mzdy. Nově sem patří i firemní společenské akce. Příspěvek na kulturní či sportovní akce a firemní akce zůstanou osvobozené jen tehdy, když jsou u zaměstnavatele obvyklé a jejich forma a rozsah přiměřené. Podmínka nepeněžní formy platí dál.
Rekreace se vyčleňuje a přibývají sociální služby
Rekreace a zájezdy se z volnočasové skupiny vyjímají a dostávají vlastní roční strop v pevné částce. Nově bude osvobozený příspěvek na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu, ranou péči nebo denní stacionář od registrovaného poskytovatele. Vybraná preventivní péče, jako nadstandardní prohlídky, screeningy nebo nepovinné očkování podle přílohy zákona, se za příjem zaměstnance vůbec považovat nebude. Zdravotní limit, stravování a penzijní příspěvek se nemění.
Jak si benefity zkontrolovat
- Zjistěte, ve kterém dokumentu jsou benefity upravené, zda v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, nebo ve vaší smlouvě.
- Ověřte, zda je benefit nepeněžní, tedy zda ho zaměstnavatel platí přímo, nebo vám jen vrací peníze.
- Zařaďte ho do správné skupiny: volný čas, zdraví, penze, stravování nebo plnění bez limitu.
- Sledujte, kolik jste během roku vyčerpali, a porovnejte to s aktuálním stropem odvozeným od průměrné mzdy.
- Na výplatní pásce zkontrolujte, zda se částka nad limit správně zdanila a pojistila.
- Než vypovíte penzijní nebo životní pojištění s příspěvky zaměstnavatele, spočítejte si, kolik daně byste museli doplatit.
Časté otázky
Platí se ze zaměstnaneckých benefitů daň?
Z vyjmenovaných nepeněžních benefitů ne, pokud nepřesáhnou roční limit. Část nad strop a všechna plnění, která zákon neosvobozuje, se zdaní stejně jako mzda. Daň za vás strhne zaměstnavatel ve výplatě.
Je osvobozený příspěvek na sport vyplacený v penězích?
Ne. Osvobození platí jen pro nepeněžní plnění, například zaplacenou permanentku nebo vstupenku. Pokud vám zaměstnavatel pošle peníze nebo proplatí účtenku, kterou jste uhradili sami, zdaní se a odvede se z nich i pojistné.
Musím doplatit daň, když vypovím penzijní spoření s příspěvky zaměstnavatele?
Při předčasném výběru nebo výpovědi, která nesplňuje zákonné podmínky, ano. Osvobozené příspěvky zaměstnavatele za běžný rok a předchozích deset let se stanou vaším zdanitelným příjmem. Daň se pak řeší v daňovém přiznání.
Počítá se limit pro sport a pro zdraví dohromady?
Ne, jde o dva samostatné stropy. Zdravotní služby od zdravotnických zařízení mají limit celé průměrné mzdy, volnočasové benefity do konce roku 2026 limit poloviny průměrné mzdy. Od roku 2027 má vlastní strop už jen rekreace a zájezdy.
Platí se z benefitu nad limit i sociální a zdravotní pojištění?
Ano. Částka nad strop přestává být osvobozená, a tím vstupuje do vyměřovacího základu pro obě pojištění. Pojistné z ní platí zaměstnanec i zaměstnavatel stejně jako ze mzdy.
Co se u benefitů mění od roku 2027?
Mizí strop pro sport, kulturu, knihy a školky, zůstává ale podmínka nepeněžní formy a přiměřenosti. Rekreace a zájezdy mají nový vlastní limit a nově jsou osvobozené příspěvky na vybrané sociální služby. Zdravotní limit a příspěvek na penzi se nemění.
Vlastní příspěvky na penzijní spoření nad hranici pro maximální státní příspěvek si můžete odečíst od základu daně v ročním zúčtování u zaměstnavatele, pokud k žádosti doložíte potvrzení penzijní společnosti.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 9, § 15a, § 21g, § 24 a 25 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb, část druhá, změna zákona o daních z příjmů (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5 (zakonyprolidi.cz)
