Afty jsou malé, ale nepříjemně bolestivé vřídky na sliznici úst, které nejsou nakažlivé a obvykle se samy zhojí zhruba do dvou týdnů bez jizvy. Podle českých stomatologů jde o nejčastější chronické onemocnění ústní sliznice, které se aspoň občas objevuje až u čtvrtiny lidí. Léčba je hlavně úleva od bolesti a ochrana před infekcí. Níže najdete, proč se vřídky objevují, co na ně zabírá doma i z lékárny a kdy už patří k lékaři.
Ve zkratce
- Afta je mělký okrouhlý vřed se šedobílým povlakem a zarudlým lemem, nejčastěji na rtech, tvářích a hraně jazyka.
- Běžné drobné vřídky se hojí zhruba do dvou týdnů a nezanechávají jizvu.
- Přesná příčina není známá, roli hraje imunita, dědičnost, drobná poranění, stres a nedostatek některých živin.
- Bolest tlumí gely a roztoky s místním anestetikem, antiseptické výplachy chrání před infekcí.
- Vřed, který se nezhojí do tří týdnů, patří k zubaři nebo lékaři.
- Časté a rozsáhlé vřídky mohou souviset s celiakií, střevním zánětem nebo nedostatkem železa a vitaminů.
Co jsou afty a jak vypadají
Odborně se mluví o recidivující aftózní stomatitidě, tedy o zánětu ústní sliznice, který se vrací. Typická afta je malý okrouhlý nebo oválný vřed krytý žlutavým až šedavým povlakem a obklopený tenkým zarudlým lemem. Vyskytuje se na měkké sliznici, tedy na vnitřní straně rtů a tváří, na spodině úst nebo na okraji jazyka.
Jak afta vzniká
Přehled ze Stomatologické kliniky v Hradci Králové popisuje, že výsevu může předcházet pocit brnění nebo pálení a zarudnutí sliznice. Během několika hodin se na tom místě objeví bělavý pupínek, který se rozpadne ve vřed. Ten se pak dva až tři dny zvětšuje a nejvíc bolí při jídle, pití a mluvení. Potom bolest postupně ustupuje a sliznice se sama zatáhne. Vřídky se obvykle vracejí, u poloviny postižených zhruba v tříměsíčních odstupech.
Malé, velké a herpetiformní afty
Lékaři rozlišují tři formy. Malé tvoří 70 až 80 procent případů, mají do jednoho centimetru, bývá jich jedna až pět a hojí se bez jizvy. Velké mají přes centimetr, jsou hlubší, hojí se i několik týdnů a mohou zanechat jizvu. Herpetiformní jsou drobné, jen dva až tři milimetry, ale může jich být desítky a mohou splývat. Obě méně časté formy už patří do rukou lékaře.
Afta, nebo opar?
Afta se často plete s oparem, i když jde o úplně jiné onemocnění. Opar způsobuje virus herpes simplex, objevuje se nejčastěji na rtu nebo kolem úst, začíná brněním a puchýřky a je nakažlivý. Afta je vřed uvnitř úst, puchýřek před ní nevzniká a nakazit se jí od druhého člověka nelze. Na rozdíl od oparu se afta také nikdy neobjevuje na kůži kolem rtů.
Proč afty vznikají
Přesná příčina dodnes známá není. Podle současných poznatků jde o souhru imunitního systému, dědičnosti a vlivů prostředí. Stomatologové uvádějí, že rodinný výskyt se popisuje až ve 40 procentech případů a děti rodičů, kteří je mají, jimi trpí častěji a od útlého věku. O něco častěji se objevují u žen a typicky začínají v dětství nebo v mládí, pak mohou přetrvávat i dlouho v dospělosti.
Drobná poranění a podráždění
Častým spouštěčem je mechanické poranění sliznice. Stačí kousnutí do tváře, tvrdý kartáček, ostrá hrana zubu nebo výplně, špatně sedící protéza či rovnátka, popálení horkým nápojem nebo škrábnutí tvrdou kůrkou. Britská NHS mezi možné spouštěče řadí také zubní pasty s laurylsulfátem sodným. Pokud se vřídky pravidelně objevují na stejném místě, vyplatí se zeptat zubaře, jestli tam sliznici něco nedráždí.
Stres, hormony, potraviny a léky
Aftám se daří v obdobích stresu, únavy a nedostatku spánku. U některých žen souvisejí s hormonálními změnami. Jako možné spouštěče se v odborné literatuře uvádějí i některé potraviny, například čokoláda, káva, burské ořechy, mandle, jahody, rajčata nebo lepek. Výjimečně je mohou vyvolat i léky, třeba některé protizánětlivé léky proti bolesti nebo betablokátory. Léky ale nikdy nevysazujte sami, poraďte se s lékařem.
Nedostatek železa a vitaminů
U části lidí s opakovanými aftami se zjistí nedostatek železa, kyseliny listové, zinku nebo vitaminů skupiny B. Kdo jí málo masa, má potíže se vstřebáváním nebo dlouhodobě bere některé léky, by měl na tuto možnost myslet. O tom, kdo je ohrožený a proč se nedostatek odhalí pozdě, podrobněji píše článek o tom, kdo potřebuje doplňovat vitamin B12. Doplňky ale dávají smysl hlavně tehdy, když krevní test nedostatek opravdu potvrdí.
Co na afty pomáhá
Specifický lék, který by je spolehlivě zastavil, neexistuje. Léčba má tlumit bolest, usnadnit jídlo a pití a zabránit tomu, aby se do vředu dostala bakteriální infekce. Většinu běžných aft zvládnete doma a s přípravky z lékárny.
Co dělat doma
Během hojení se vyhýbejte ostrým, slaným a kyselým jídlům, tvrdému a křupavému pečivu, chipsům a horkým nebo kyselým nápojům včetně ovocných džusů. Lépe se snášejí měkká a vlažná jídla a studené nápoje, které můžete pít brčkem. Zuby dál čistěte, jen měkkým kartáčkem a opatrně. Ulevit může i výplach slanou vodou, kterou po vypláchnutí vyplivnete, nebo výplach odvarem z heřmánku či šalvěje.
Přípravky z lékárny bez receptu
V lékárně dostanete gely, roztoky, spreje a adhezivní pasty. Přípravky s místním anestetikem, například lidokainem, benzokainem nebo polidokanolem, otupí bolest natolik, že se dá najíst. Antiseptické ústní vody a spreje s chlorhexidinem, benzydaminem nebo cetylpyridiniem chrání vřed před infekcí. U chlorhexidinu počítejte s tím, že může dočasně zbarvit zuby a jazyk. Výplachy se nepolykají a u dětí je potřeba hlídat věkové omezení v příbalovém letáku.
Co předepíše lékař
Když běžné prostředky nestačí, může zubař nebo lékař předepsat lokální kortikosteroid ve formě pasty, spreje nebo tablety k rozpuštění. Ten tlumí zánětlivou reakci, kvůli které afta vzniká. U velmi častých a těžkých aft se výjimečně zvažuje celková léčba, ta je ale vyhrazená specialistům a u dětí se používá jen zcela výjimečně. Pokud se zjistí nedostatek železa nebo vitaminů, doplní se cíleně.
Kdy jít s aftami k lékaři
Většina aft lékaře nepotřebuje. Vyšetření je ale na místě, pokud se vřed nezhojí do tří týdnů, je neobvykle velký, objeví se vzadu u krku nebo začne krvácet a víc bolet. K samoléčení se nehodí ani vřídky rozsáhlé, doprovázené horečkou nebo tak bolestivé, že nemůžete jíst a pít. Nehojící se vřed v ústech je vzácně i známkou nádoru, proto ho nikdy nenechávejte bez kontroly.
Zubař, nebo praktický lékař
S vředem v ústech je dobré začít u zubaře, který sliznici vidí při každé návštěvě a pozná, jestli jde o aftu, otlak nebo něco jiného. Součástí hrazené prohlídky je i onkologická prevence na sliznicích, jak vysvětluje článek o tom, na co je nárok při zubní prohlídce a hrazené péči. Při opakovaných aftách spojených s dalšími potížemi je naopak na místě praktický lékař, který zařídí krevní testy.
Afty u dětí
Děti mívají afty často, nejčastěji mezi pátým a osmnáctým rokem. Pozor ale na záměnu: malé dítě s horečkou, oteklými dásněmi a mnoha vřídky v ústech může mít první nákazu herpesovým virem, nemoc ruka noha ústa nebo herpanginu. Takové dítě patří k pediatrovi. Lékaře vyhledejte také tehdy, když dítě kvůli bolesti odmítá pít nebo jíst, případně když vřídky neustupují ani po dvou týdnech.
Opakované afty: co nechat prověřit
Kdo má jen občas malou aftu, nemusí nic vyšetřovat. Když se ale vracejí velmi často, jsou rozsáhlé nebo se k nim přidávají jiné potíže, vyplatí se pátrat po příčině. Stomatologové mezi nemoci spojené s aftami řadí celiakii, zánětlivá onemocnění střev, Behçetův syndrom, poruchy imunity a nedostatek železa, kyseliny listové, zinku nebo vitaminů skupiny B. Vřídky při nich vypadají stejně, rozdíl je v ostatních příznacích.
Na jaké příznaky se dívat
Lékaři řekněte, pokud kromě aft máte průjmy, bolesti břicha, hubnete, jste nápadně unavení a bledí, máte bolavé a oteklé klouby nebo vředy i jinde, například na kůži či na genitálu. Tyto souvislosti mohou nasměrovat k vyšetření krevního obrazu, protilátek na celiakii nebo k odeslání ke specialistovi. Při podezření na chudokrevnost se hodí vědět, jak se liší vstřebávání železa z masa a z rostlin.
Jak předcházet návratu
Úplně zabránit aftám nejde, ale jejich počet se dá často snížit. Pomáhá měkký kartáček a opatrné čištění, ošetření ostrých hran zubů a výplní, dobře sedící protéza, pravidelné prohlídky u zubaře a pestrá strava. Britská NHS radí vyzkoušet zubní pastu bez laurylsulfátu sodného. Vyplatí se také zapisovat si, kdy se vřídky objevují, protože se tak dají odhalit konkrétní potraviny nebo stresová období.
Postup, když se objeví afta
- Prohlédněte si vřed a zapamatujte si jeho velikost a místo.
- Vynechejte ostrá, kyselá, slaná a tvrdá jídla a horké nápoje.
- Čistěte zuby měkkým kartáčkem a vyplachujte ústa slanou vodou nebo antiseptickou ústní vodou.
- Na bolest použijte gel nebo sprej s místním anestetikem z lékárny.
- Pokud se vřed do tří týdnů nezhojí nebo se zhoršuje, objednejte se k zubaři.
- Když se vřídky vracejí často, zapisujte si je a požádejte praktického lékaře o krevní testy.
Časté otázky
Jsou afty nakažlivé?
Nejsou. Aftu nezpůsobuje virus ani bakterie, které by se přenášely z člověka na člověka, takže se jimi nakazit nemůžete ani při líbání nebo sdílení hrnku. Nakažlivý je opar na rtu, který se s aftou často plete, ale vzniká jinak a vypadá jinak.
Jak dlouho se afty hojí?
Běžné malé vřídky se hojí zhruba do dvou týdnů a nezanechávají jizvu. Nejvíc bolí první dny, potom bolest ustupuje. Velké vředy nad jeden centimetr se mohou hojit i několik týdnů a jizvu zanechat. Vřed, který se nezhojí do tří týdnů, by měl vidět zubař nebo lékař.
Co nejrychleji pomůže na afty v ústech?
Nejrychlejší úlevu od bolesti přinese gel nebo sprej s místním anestetikem z lékárny, který vřed na chvíli znecitliví. Antiseptická ústní voda zase chrání před infekcí. Samotné hojení se ale výrazně urychlit nedá, rozhodující je vynechat jídla, která sliznici dráždí.
Proč se mi afty pořád vracejí?
Za opakovanými aftami bývá kombinace dědičných sklonů, stresu, drobných poranění sliznice a někdy nedostatku železa nebo vitaminů skupiny B. Pokud se vracejí velmi často nebo jsou velké, nechte si u praktického lékaře udělat krevní testy. Výjimečně stojí za aftami celiakie nebo střevní zánět.
Kdy jít s dítětem s aftami k lékaři?
Když má dítě horečku, oteklé dásně a hodně vřídků v ústech, může jít o herpesovou infekci nebo nemoc ruka noha ústa, a to patří k pediatrovi. K lékaři jděte také tehdy, když dítě kvůli bolesti odmítá pít. Běžná jednotlivá afta u jinak zdravého dítěte zvládne péče doma.
Mohlo by vás zajímat
- Opar na rtu a jeho léčba
- Zubní pohotovost v noci a o víkendu
- Ústní sprcha, mezizubní kartáčky, nebo nit
Zdroje
- Recidivující afty u dětí, Koberová R. a kol., Pediatrie pro praxi (pediatriepropraxi.cz)
- Volně prodejné přípravky při léčbě aftů, Koktavý P., Dermatologie pro praxi (dermatologiepropraxi.cz)
- Mouth ulcers, National Health Service (nhs.uk)
