Čerstvě povlečená postel v ložnici
Zdraví

Alergie na roztoče: příznaky, léčba a jak snížit jejich množství doma

Alergie na roztoče se často schovává za „věčné nachlazení“. Ucpaný nos po ránu, kýchání a svědění očí se táhnou celý rok a v topné sezóně se zhoršují. Roztoče z bytu úplně odstranit nejde, jejich množství se ale dá snížit, a hlavně existuje léčba. Přehled vychází z Národního zdravotnického informačního portálu a z evropských doporučení.

Ve zkratce

  • Alergii způsobují hlavně výkaly roztočů domácího prachu, kteří žijí v matracích, polštářích, peřinách a čalounění.
  • Příznaky připomínají nachlazení, ale trvají celoročně, typicky v noci a ráno, a v topné sezóně sílí.
  • Diagnózu stanoví alergolog kožními testy nebo vyšetřením krve.
  • Antihistaminika a nosní kortikoidy tlumí příznaky, jedinou léčbou příčiny je alergenová imunoterapie.
  • Samotné povlaky na matrace podle přehledu Cochrane příznaky pravděpodobně nezlepší, opatření je lepší kombinovat.
  • Národní zdravotnický portál doporučuje prát povlečení na 60 °C a držet vlhkost v bytě pod 50 procenty.

Kdo jsou roztoči

Roztoči domácího prachu jsou drobní živočichové, kteří žijí v každé domácnosti. Živí se hlavně šupinkami lidské kůže. Daří se jim při teplotě kolem 25 °C a vlhkosti vzduchu nad 50 procent. Nejvíc jich je v peřinách, polštářích, matracích, čalouněném nábytku, kobercích, závěsech a plyšových hračkách.

Co alergii způsobuje

Alergenem nejsou ani tak roztoči samotní, jako jejich výkaly. Ty se rozpadají na drobné částice, které se vznášejí ve vzduchu a člověk je vdechuje. U nás jde podle odborného přehledu v časopise Vnitřní lékařství téměř výlučně o dva druhy roztočů a roztočová alergie je ve střední Evropě nejzávažnější formou celoroční inhalační alergie.

Proč je jich víc v těsných bytech

NZIP upozorňuje, že utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vlhkost v bytě, což roztočům prospívá. Jak větrat, aby se v bytě nedržela vlhkost, popisuje článek o orosených oknech a kondenzaci.

Příznaky

Typický je ucpaný nos, chronická rýma, záchvaty kýchání, svědění nosu, očí a krku, slzení a zarudnutí očí a suchý dráždivý kašel. U části lidí se přidává tlak na hrudi, pískoty a dušnost nebo svědění kůže a ekzém. Příznaky trvají tak dlouho, dokud trvá kontakt s alergenem, tedy často celý rok.

Proč hlavně ráno a v zimě

Nejvíc alergenu člověk vdechuje během spánku v posteli, proto se potíže ozývají v noci a po probuzení. Zhoršit je může stlaní postele nebo vysávání, u dětí skákání na posteli a hra s plyšáky. Se zapnutím topení se víří prach a v chladném období se méně větrá, takže koncentrace alergenů v bytě roste.

Riziko astmatu

Neléčená alergie může podle NZIP přejít na dolní cesty dýchací jako alergické astma a může vyvolat nebo zhoršit atopický ekzém. Proto se vyplatí ji neodbývat jako obyčejnou rýmu.

Alergie, nebo nachlazení

Příznaky jsou podobné, a proto se roztočová alergie často bagatelizuje. Nachlazení ale odezní zhruba do deseti dnů, kdežto alergie se drží, dokud trvá kontakt s alergenem. Alergii prozrazuje i svědění očí a nosu. Při potížích delších než čtyři týdny doporučuje NZIP návštěvu lékaře. Jak dlouho trvá běžný zánět dutin, popisuje článek o zánětu vedlejších nosních dutin.

Diagnostika

Diagnózu stanoví alergolog, doporučení k němu vystaví praktický lékař. Alergolog vychází z rozhovoru o spouštěčích a o alergiích v rodině, provede kožní prick test, případně provokační test, a z krve stanoví specifické protilátky IgE. U dětí může podle NZIP na alergii ukazovat i kašel bez nachlazení.

Léčba

Na zmírnění příznaků se používají antihistaminika ve formě nosního spreje, očních kapek, sirupů nebo tablet. U těžších potíží předepisuje lékař nosní kortikoidy a při astmatu inhalační léky. Tyto léky tlumí příznaky, ale nemoc nevyléčí. Lékárník může poradit i s výplachy nosu slaným roztokem.

Alergenová imunoterapie

Jedinou léčbou, která působí na příčinu, je alergenová imunoterapie. Podává se buď injekcemi v ordinaci, nebo tabletami či kapkami pod jazyk, které pacient užívá doma jednou denně celý rok. Evropská akademie alergologie EAACI doporučuje pro dlouhodobý efekt léčbu nejméně tři roky, NZIP uvádí tři až pět let.

Imunoterapie a astma

Podle doporučení EAACI z roku 2019 jsou tablety s roztočovým alergenem pod jazyk vhodné jako přídatná léčba u dospělých s kontrolovaným nebo částečně kontrolovaným astmatem. U dětí s astmatem připouští EAACI kapky. O tom, komu imunoterapie prospěje, rozhoduje alergolog.

Co pomáhá doma

Národní zdravotnický portál doporučuje soubor opatření zaměřených hlavně na ložnici. Je ale potřeba říct, jak jsou doložená: snižují množství roztočů v bytě, jednotlivá opatření sama o sobě ale podle přehledů Cochrane příznaky prokazatelně nezlepšují. Rozumné je proto je kombinovat a zároveň řešit léčbu s lékařem.

Praní a lůžkoviny

NZIP radí prát povlečení každý týden na 60 °C a víc, peřiny a polštáře každé dva týdny. Při nižší teplotě lze použít přísadu proti roztočům. Ráno je dobré odhrnout peřinu a nechat lůžko vyschnout. Britská NHS doporučuje stejně praní na 60 °C a víc.

Povlaky na matrace

Speciální nepropustné povlaky na matrace, peřiny a polštáře doporučuje NZIP i NHS. Systematický přehled Cochrane z roku 2010, který shrnul devět studií, ale došel k závěru, že povlaky jako samostatné opatření pravděpodobně nemají klinický přínos. Smysl dávají jako součást širšího souboru opatření.

Vlhkost, větrání a úklid

NZIP doporučuje větrat, držet vlhkost vzduchu pod 50 procenty a teplotu v ložnici do 20 °C. Prach utírejte vlhkým hadříkem a vysávejte vysavačem s filtrem HEPA. Uklízet by měl ideálně někdo jiný, nebo alergik s rouškou. Samotné odvlhčovače ale podle přehledu Cochrane přinesly u astmatu jen skromně doložený přínos. Jak vybrat čističku vzduchu, srovnává článek o čističkách vzduchu.

Plyšáky a koberce

Plyšové hračky radí NZIP dávat jednou měsíčně přes noc v sáčku do mrazáku, ideálně na minus 25 °C, a pak je vysát nebo vysušit. V ložnici a dětském pokoji je dobré omezit koberce, čalouněný nábytek a těžké závěsy a knihy a prádlo ukládat do zavřených skříní. Klinický efekt těchto opatření ale doložený není.

Sedm omylů o alergii na roztoče

  1. Je to jen dlouhé nachlazení. Potíže trvající přes čtyři týdny patří k lékaři.
  2. Alergie na roztoče je sezónní. Má celoroční průběh a v zimě se zhoršuje.
  3. Stačí koupit povlaky na matraci. Samy o sobě příznaky pravděpodobně nezlepší.
  4. Alergenem je roztoč sám. Hlavním zdrojem alergenu jsou jeho výkaly.
  5. Roztočů se dá z bytu úplně zbavit. Běžným úklidem to nejde.
  6. Léky alergii vyléčí. Tlumí příznaky, příčinu léčí jen imunoterapie.
  7. Imunoterapie je na pár měsíců. Trvá nejméně tři roky.

Časté otázky

Proč mám příznaky hlavně ráno?

Nejvíc alergenu vdechujete ve spánku v posteli, kde roztoči žijí v matracích, polštářích a peřinách. Proto se potíže typicky ozývají v noci a po probuzení. Zhoršit je může i stlaní postele nebo vysávání, kdy se alergeny víří do vzduchu.

Proč je alergie horší v zimě?

S topením se víří prach a v chladném období se méně větrá, takže koncentrace alergenů v bytě roste. Utěsněná okna navíc podle Národního zdravotnického informačního portálu zvyšují vlhkost, která roztočům vyhovuje. Proto se potíže v topné sezóně často zhoršují.

Jak poznám alergii od nachlazení?

Příznaky jsou podobné, ale nachlazení odezní zhruba do deseti dnů, kdežto alergie trvá, dokud trvá kontakt s alergenem, často celoročně. Typicky svědí oči a nos. Při potížích delších než čtyři týdny doporučuje NZIP návštěvu lékaře, který případně doporučí alergologa.

Pomáhají povlaky na matrace?

Samy o sobě podle přehledu Cochrane pravděpodobně klinicky nepomohou. Smysl dávají spíš jako součást širšího souboru opatření v ložnici, tedy spolu s praním na 60 °C, větráním a úklidem s filtrem HEPA, a vedle léčby, kterou určí lékař.

Jaká má být vlhkost v bytě?

Národní zdravotnický informační portál doporučuje větrat a držet vlhkost vzduchu pod 50 procenty a teplotu v ložnici do 20 °C, protože roztočům se daří při vlhkosti nad 50 procent. Samotné odvlhčovače ale u astmatu přinesly podle Cochrane jen skromně doložený přínos.

Dá se alergie na roztoče vyléčit?

Jedinou léčbou příčiny je alergenová imunoterapie, injekcemi nebo pod jazyk ve formě tablet či kapek. Trvá roky, Evropská akademie alergologie doporučuje nejméně tři roky, NZIP uvádí tři až pět let. Zda je vhodná, rozhoduje alergolog.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktor Aedu.cz a má na starosti rubriky Finance, Podnikání a Cestování. Píše o daních a odvodech OSVČ, pojištění, investování a o právech cestujících. Novinářskou praxi získal v redakcích Prima Zoom a Novinky.cz. Při psaní vychází ze zákonů, pokynů úřadů a pojistných podmínek, na které v článcích odkazuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *