Úprava terénu kolem bazénu rozhoduje o dvou věcech naráz: o tom, jak se u vody chodí, a o tom, kolik práce dá udržet vodu čistou. Splachovaná tráva, prach a listí totiž do bazénu nanesou živiny, kvůli kterým se řasy množí rychleji, než je stíhá chemie. Text řeší plochu za hranou bazénu, tedy spád, odvodnění, lem a materiály. Příprava plochy pod bazénem je samostatné téma.
Hlavní body
- Pochozí pás se doporučuje aspoň osmdesát centimetrů široký, pro pohodlné míjení dvou lidí kolem sto dvaceti.
- Spád se dělá už v podkladu a vede od bazénu k odvodnění, ne obráceně. Dlažba ho jen kopíruje.
- Bazénový lem je funkční prvek: brání úniku vody z bazénu a nátoku znečištěné vody z okolí.
- Dlažba se nesmí opřít o stěnu bazénu, u konstrukce zůstává pružná dilatační spára.
- U bosé chůze rozhoduje jiná stupnice protiskluznosti než u chůze v botách. Dodavatelé u bazénů doporučují nejvyšší kategorie.
Jak široký pruh zpevnit
Doporučení se liší, ale drží se v jednom pásmu. Uvádí se pochozí pás nejméně osmdesát centimetrů kolem bazénu a sto dvacet centimetrů tam, kde se mají dva lidé pohodlně minout. Žádná z těchhle hodnot není normová, jsou to zkušenostní doporučení. Šířka se neodvozuje od estetiky, ale od toho, že se u bazénu manipuluje s vysavačem, se síťkou na dlouhé tyči a s hadicí, a že se kolem hladiny chodí mokrou nohou.
Proč se plocha vůbec zpevňuje
Nezpevněný okraj znamená, že se do vody dostává všechno, co po něm chodci přinesou. Hlína, tráva, písek a listí jsou organické nečistoty, které se ve vodě rozkládají a uvolňují fosfáty. Ty jsou pro řasy živinou a u soukromých bazénů se za rozumnou hodnotu považuje méně než sto miliardtin, zatímco nad dvě stě už se doporučuje zásah. Vyšší obsah fosfátů zvyšuje nároky na dezinfekci, protože růst řas může předběhnout rychlost, jakou je chlor hubí.
Spád se dělá v podkladu
Nejčastější chyba je dohánět spád v lepidle. Spád má být připravený už ve vrstvě pod dlažbou a dlažba ho jen kopíruje, protože lepidlo není konstrukční vrstva a nerovnoměrná tloušťka se dřív nebo později projeví. U zpevněných ploch se obecně uvádí spád jedno az dvě procenta, u některých zdrojů minimálně dvě procenta s výjimkou malých ploch. Specificky pro lepenou dlažbu kolem bazénu se uvádí spád podkladu zhruba 1,75 az 4 procenta.
Kterým směrem spádovat
Od bazénu k odvodnění, nikdy k němu. Poctivě řečeno, výslovnou normovou větu v tomhle znění se dohledat nedaří, ale plyne to ze dvou doložených věcí. Obecné pravidlo zpevněných ploch je odvádět vodu od objektu k navrženému odvodnění. A bazénový lem je popisovaný přímo jako překážka nátoku znečištěné vody z okolí. Kdyby se počítalo s tím, že voda poteče do bazénu, taková překážka by neměla smysl.
Kolik ten spád dělá v milimetrech
| Šířka pásu | Spád 1,5 procenta | Spád 2 procenta | Spád 4 procenta |
|---|---|---|---|
| 0,8 m | 12 mm | 16 mm | 32 mm |
| 1,2 m | 18 mm | 24 mm | 48 mm |
| 1,5 m | 23 mm | 30 mm | 60 mm |
Hodnoty jsou výškový rozdíl mezi hranou u bazénu a vnějším okrajem pásu. Rozsah spádu vychází z doporučení pro zpevněné plochy a pro lepenou dlažbu u bazénu, konkrétní hodnotu předepisuje výrobce dlažby a řešení odvodnění.
Liniový žlab, nebo bodová vpust
U větších zpevněných ploch je liniové odvodnění účinnější, protože se plocha spáduje jen ze dvou stran a vystačí si s menším spádem. Bodová vpust naproti tomu vyžaduje spádovat ze všech směrů k jednomu místu, což se u úzkého pásu kolem bazénu dělá špatně. Žlab podél vnějšího okraje pásu je proto u bazénu obvyklejší řešení a má tu výhodu, že zachytí i vodu vystříknutou z bazénu.
Kam voda smí odtékat
Možností je několik: samospádné odvedení drenážním potrubím ve spádu ke svodu, vsakovací pás ze štěrku s drenáží, vsakovací jímka nebo propustný povrch. Propustnost se přitom liší zásadně. U betonové dlažby prochází voda jen spárami, zatímco drenážní a zatravňovací rošty jsou propustné celoplošně. Konkrétní požadavek na to, jak se má srážková voda na pozemku likvidovat, se řídí místními předpisy, takže je rozumné se na to zeptat předem.
Protiskluznost u bosé chůze
Tohle se často plete. Existují dvě různé stupnice: značení R9 az R13 platí pro chůzi v obuvi, kdežto pro chůzi naboso se používá stupnice A, B a C. Zkouška pro bosou chůzi probíhá na nakloněné rovině smáčené vodou a třída se určuje podle úhlu, při kterém člověk uklouzne. Pro okolí bazénu dodavatelé doporučují kombinaci R11 se stupněm B nebo C, pro trvale mokré plochy, tedy schody a přelivové hrany, kategorii A plus B plus C. Česká norma, která by tyhle třídy pro soukromé bazény předepisovala, neexistuje, jsou to doporučení dodavatelů.
Teplota povrchu na slunci
Rozdíl mezi materiály je zásadní a rozhoduje o tom, jestli se po ploše dá chodit bosky. Betonová dlažba, dřevoplastová prkna a tmavá keramika se na přímém slunci rozpálí zhruba na šedesát stupňů i víc. Světlý pórovitý kámen typu travertinu se drží kolem třiceti az pětatřiceti stupňů. Obecně platí, že tmavý povrch může být za horkého dne výrazně teplejší než vzduch a že světlé odstíny povrchovou teplotu prokazatelně snižují.
Nasákavost a mrazuvzdornost
U keramiky se nasákavost i mrazuvzdornost zkoušejí podle norem, mrazuvzdornost stovkou cyklů mezi plus a minus pěti stupni na vodou nasyceném vzorku. Prvky s nasákavostí pod tři procenta a slinuté prvky pod půl procenta zůstávají neporušené i při silných mrazech a mnoha cyklech. Pro dlažbu k bazénu se požaduje nasákavost pod půl procenta. Důvod je nasnadě: povrch u bazénu je smáčený i mimo déšť, takže je nasycený vodou podstatně častěji než běžná terasa.
Tloušťka a způsob pokládky
Na terče a do štěrku se používají dlaždice od dvou centimetrů, lepené bazénové dlažby bývají centimetrové. V bezprostřední blízkosti bazénu se z bezpečnostních důvodů doporučuje lepení na pevný podklad, protože volně položená deska na terči se dá vyklopit. Ostatní zásady, tedy penetrace podkladu a technika nanášení lepidla, jsou stejné jako u jiných venkovních ploch a popisuje je text o tom, jak probíhá pokládka zámkové dlažby.
Čím spárovat
Pro exteriér u bazénu se doporučuje epoxidová spárovací hmota, protože je odolnější vůči vodě i chemii. U cementové spárovačky se počítá s kratší životností, a to hlavně tam, kde je voda slaná. Působení soli na okolní materiály je podrobněji rozebrané v textu o tom, jak funguje bazén se slanou vodou, tady stačí vědět, že sůl výběr spárovací hmoty i dlažby zpřísňuje.
Bazénový lem a k čemu je
Lem začišťuje horní hranu bazénu a tvoří přechod k okolní ploše, ale hlavně má dvě funkce. Přesah směrem do bazénu, kterému se říká vlnolam, omezuje vyšplouchnutí vody ven. A z druhé strany lem brání tomu, aby do bazénu natekla znečištěná voda z okolí i s listím, trávou a prachem. U laminátových bazénů bývá lem součástí konstrukce, u fóliových a plastových se dokupuje.
Jak se lem osazuje
Lemovky se usazují na betonový věnec nebo na hotovou plochu v úrovni horní hrany bazénu. Vyrábějí se v provedení L nebo jako deska, pro obloukové bazény v segmentech. Typy, které zakrývají spáru mezi lemovkou a stěnou bazénu, řeší nejcitlivější místo celé sestavy. Zaoblená zadní hrana snižuje riziko zakopnutí, což u mokré nohy není maličkost. Betonový věnec se ukončuje tak, aby dlažba výškově přiléhala těsně pod lemovací profil.
Přelivová hrana
U přelivového bazénu voda přepadá přes okraj do žlabu a přes technologii se vrací zpět. Je k tomu potřeba speciální tvarovky a keramické rošty, které žlab překrývají. Celá hrana je trvale mokrá, takže spadá do nejpřísnější kategorie protiskluznosti. Tohle řešení také úplně mění logiku spádu okolní plochy, protože žlab je součástí bazénu, ne odvodnění terénu.
Dilatace mezi plochou a bazénem
Dlažba se nikdy nesmí opřít o svislou konstrukci bazénu. Mezi poslední dlaždicí a stěnou má zůstat mezera zhruba osmi az deseti milimetrů, která se nevyplňuje tvrdou spárovací hmotou, ale pružným tmelem. Materiály totiž pracují teplotou různě a tuhé spojení vede k prasklinám nebo k vytlačení dlaždice. Uvnitř plochy se dilatační spáry dělají po zhruba dvou a půl az třech a půl metrech v obou směrech, tedy v polích řádově devíti az dvanácti metrů čtverečních.
Nadzemní bazén a dřevěné obklopení
U dřevěné konstrukce kolem nadzemního bazénu rozhoduje odvětrání. Prostor pod terasou musí mít odvod vody a musí se provětrávat, protože dlouhodobá vlhkost životnost dřeva výrazně krátí. Dřevo se odděluje od podkladu rektifikačními terči nebo pryžovými podložkami, které přeruší vzlínání, a plocha se spáduje, aby po ní voda nestála. Spojovací materiál se volí nerezový. Konkrétní minimální výšku vzduchové mezery se doložit nepodařilo, ale platí, že čím uzavřenější prostor, tím větší problém.
Zásyp kolem zapuštěného bazénu
Tady je zásadní rozdíl podle typu konstrukce a splést si ho je nebezpečné. U betonových a tvárnicových stěn se zásyp ukládá po vrstvách zhruba třiceti centimetrů a hutní lehkou vibrační deskou. U fóliových, plastových a laminátových van se naopak obsyp vibracemi hutnit nesmí a postupuje se souběžně s napouštěním: napustí se zhruba pětadvacet centimetrů vody, obsype se do stejné výše a dál se pokračuje tak, aby hladina byla vždy o dvacet centimetrů výš než obsyp. Postupuje se rovnoměrně kolem celého obvodu. Souvisí to s tím, jak byla připravená plocha pod vanou, tedy s tím, co řeší podklad pod bazén.
Materiály a co u kterého vadí
Betonová dlažba je nejběžnější, ale rozpálí se a hladké povrchy za mokra kloužou. Keramika vyžaduje nízkou nasákavost a vysokou protiskluznost, jinak je u vody nebezpečná. Světlý pórovitý kámen drží nižší teplotu, zato potřebuje impregnaci. Dřevo žádá obnovu impregnace každých pár let a u bazénu se doporučují tvrdší dřeviny. Dřevoplastová prkna mohou v mrazu praskat, pokud voda vnikne do dutých profilů, a na slunci se zahřívají podobně jako tmavá keramika.
Kačírek, oblázky a trávník
Sypané povrchy jsou levné, ale bosou nohou se po nich chodí špatně a kamínky se roznášejí do bazénu. U fóliových bazénů to není jen kosmetická věc, protože zrno, které se dostane mezi fólii a konstrukci, se pod tlakem vody otiskne. Mulčovací kůru voda odplaví. Trávník se s dlažbou kombinuje dobře, jen je potřeba počítat s tím, že posekaná tráva na mokrých nohou skončí ve vodě. Pod sypané povrchy a drenážní rošty se doporučuje kamenivo frakce zhruba dva az osm milimetrů.
Které rostliny k bazénu nesázet
Nevhodné jsou drobné ovocné keře, tedy rybíz, angrešt, maliník a ostružiník, dále jahodník a ovocné stromy, protože je poškozuje šplouchající a vypouštěná chlorovaná voda. Prostor kolem bazénu se nehodí ani pro zeleninu. Naopak se doporučují suchomilné trvalky a byliny, tropicky působící rostliny v přenosných nádobách a stálezelené dřeviny, ze kterých nepadá listí. Opad, jehličí a pyl jsou totiž přesně ta organická zátěž, která ve vodě končí jako živina pro řasy.
Co dělá bazénová voda s okolím
Vystříknutá chlorovaná voda poškozuje mladé listy a brání klíčení, takže trávník u bazénu bývá poznat. Na zálivku se bazénová voda dá použít až po odstátí, uvádí se nejméně týden az dva od poslední aplikace chloru a při nízkém zbytkovém obsahu chloru. Slaná voda pak působí korozivně na materiály, se kterými přijde do styku, včetně nerezového zábradlí a přelivových roštů, a v půdě zůstává, dokud ji nesplaví srážky.
Schůdky, žebřík a jejich kotvení
Standardně se žebřík kotví do pouzder zabetonovaných už při stavbě, tedy do lemu nebo do dna. Při dodatečné montáži se používají kotvicí příruby, které se šroubují do hotové plochy s těsněním a umožňují žebřík vyjmout. Materiál kotvení i šroubů má být nerezový a u slané vody se počítá s tím, že běžný nerez je namáhaný korozí víc. Kotvení se plánuje spolu s plochou, ne až po jejím dokončení.
Elektrické prvky v okolí
Okolí bazénu je z hlediska elektroinstalace rozdělené do zón a platí pro ně samostatná norma pro plavecké bazény a fontány. Zjednodušeně: prostor bezprostředně u bazénu má nejpřísnější požadavky a zásuvky ani spínače do něj nepatří, dál od hladiny se požadavky zmírňují, ale ochrana proudovým chráničem a doplňující pospojování kovových částí zůstávají. Norma má několik vydání a její plné znění je placené, proto sem konkrétní čísla nepatří a osvětlení i rozvody patří do rukou elektrikáře.
Kolik materiálu bude potřeba
Plocha ochozu se u obdélníkového bazénu spočítá jako dvojnásobek šířky pásu krát součet stran, plus čtyři rohové čtverce. Pro bazén osm krát čtyři metry a pás sto dvacet centimetrů to dělá zhruba pětatřicet metrů čtverečních. U kruhového bazénu se plocha spočítá jako Ludolfovo číslo krát šířka pásu krát součet průměru a šířky pásu, u bazénu o průměru 4,6 metru s metrovým pásem tedy necelých osmnáct metrů čtverečních. Kubatura podsypu je pak plocha krát tloušťka vrstvy, u pětatřiceti metrů čtverečních a patnácti centimetrů zhruba pět a čtvrt kubíku v uloženém stavu.
Postup úpravy terénu kolem bazénu
- Naplánujte šířku pásu, počítejte aspoň s osmdesáti centimetry a se sto dvaceti tam, kde se má chodit ve dvou.
- Rozhodněte, kam bude voda odtékat, a podle toho zvolte liniový žlab, nebo vsakovací pás.
- Vytyčte výšky tak, aby plocha spádovala od bazénu k odvodnění, spád zaneste už do podkladních vrstev.
- Připravte a zhutněte podkladní vrstvy, u lepené dlažby vybetonujte a napenetrujte podklad.
- Osaďte bazénový lem v úrovni horní hrany bazénu a zakryjte spáru mezi lemem a stěnou.
- Osaďte žlab nebo vpust tak, aby jeho horní hrana byla na nejnižším místě spádu.
- Položte zvolený povrch a u bazénu volte lepení na pevný podklad.
- U stěny bazénu nechte dilatační mezeru osm az deset milimetrů a plochu rozdělte dilatačními spárami.
- Spáry u bazénu vyplňte odolnou spárovací hmotou, dilatace pružným tmelem.
- Osaďte kotvení žebříku a schůdků a doplňte výsadbu z rostlin, které do vody neopadávají.
Sedm chyb při úpravě okolí bazénu
- Plocha spádovaná směrem do bazénu, kterou do vody teče všechno z okolí.
- Spád dohnaný v lepidle místo v podkladních vrstvách.
- Dlažba dotažená natvrdo ke stěně bazénu bez dilatační mezery.
- Hladká dlažba bez ohledu na protiskluznost pro bosou chůzi.
- Tmavý povrch, po kterém se v létě nedá chodit bez obuvi.
- Nasákavá dlažba, která po první zimě popraská.
- Hutnění obsypu vibrační deskou u fóliové nebo plastové vany, která se tím zdeformuje.
Časté otázky
Jak široký má být pruh dlažby kolem bazénu?
Doporučuje se nejméně osmdesát centimetrů a sto dvacet tam, kde se mají dva lidé pohodlně minout. Jde o zkušenostní doporučení, ne o normu. Šířka vychází z toho, že se u bazénu manipuluje s vysavačem a síťkou a chodí se mokrou nohou.
Jaký spád má mít plocha kolem bazénu?
U zpevněných ploch se obecně uvádí jedno az dvě procenta, specificky pro lepenou dlažbu u bazénu zhruba 1,75 az 4 procenta. Podstatnější než přesné číslo je, aby byl spád připravený už v podkladu a aby vedl od bazénu k odvodnění.
Proč nesmí voda z okolí téct do bazénu?
Přinese s sebou hlínu, trávu, listí a prach, tedy organické nečistoty, které se ve vodě rozkládají a uvolňují fosfáty. Ty jsou pro řasy živinou a jejich růst pak může předběhnout rychlost, jakou je chlor hubí. Právě proto tvoří bazénový lem překážku nátoku.
Jakou dlažbu zvolit, aby neklouzala?
U bosé chůze platí jiná stupnice než u chůze v obuvi, značí se písmeny A, B a C. Dodavatelé u bazénů doporučují kombinaci R11 se stupněm B nebo C a u trvale mokrých ploch nejvyšší kategorii. Česká norma tyhle třídy pro soukromé bazény nepředepisuje.
Který povrch se nejmíň rozpálí?
Světlý pórovitý kámen typu travertinu se drží kolem třiceti az pětatřiceti stupňů, zatímco betonová dlažba, tmavá keramika a dřevoplastová prkna se na přímém slunci dostanou k šedesáti i výš. Rozhoduje barva a struktura povrchu, ne cena materiálu.
Musí být mezi dlažbou a bazénem mezera?
Ano. Dlažba se nesmí opřít o svislou konstrukci bazénu, mezi poslední dlaždicí a stěnou zůstává mezera zhruba osmi az deseti milimetrů vyplněná pružným tmelem. Tuhé spojení vede k prasklinám nebo k vytlačení dlaždice, protože materiály pracují teplotou různě.
Jak se zasypává prostor kolem zapuštěného bazénu?
Záleží na konstrukci. U betonových a tvárnicových stěn se zásyp ukládá po vrstvách zhruba třiceti centimetrů a hutní se lehkou vibrační deskou. U fóliových, plastových a laminátových van se vibracemi hutnit nesmí a postupuje se souběžně s napouštěním, hladina vody má být vždy o něco výš než obsyp.
Které rostliny se k bazénu nehodí?
Drobné ovocné keře jako rybíz, angrešt, maliník a ostružiník, dále jahodník a ovocné stromy, protože je poškozuje šplouchající chlorovaná voda. Nevhodná je i zelenina. Naopak se hodí suchomilné trvalky, byliny a stálezelené dřeviny, ze kterých do vody neopadává listí.
Text vychází z technických podkladů výrobců dlažeb a bazénových prvků a z odborných zdrojů ke zpevněným plochám. Uvedené hodnoty šířky ochozu a tříd protiskluznosti jsou doporučení dodavatelů, nikoli normové požadavky. Způsob likvidace srážkové vody na pozemku se řídí místními předpisy a je vhodné jej ověřit předem. Osvětlení a elektrické rozvody v okolí bazénu podléhají zvláštním požadavkům a patří osobě s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací.
