Dvě z těchto tří oblastí jsou národní park a jedna chráněná krajinná oblast. Rozdíl v režimu ochrany rozhoduje o tom, kudy se smí chodit, kde se dá přespat a co hrozí za porušení pravidel. A rozhoduje i o tom, kolik lidí tam potkáte, protože nejnavštěvovanější z trojice jsou jednoznačně Krkonoše.
Zahraniční alternativy shrnuje rozcestník o tom, kam na dovolenou.
Hlavní body
- Zákaz vstupu mimo cesty platí v klidových územích, ne v celém parku.
- Zonace a klidová území nejsou totéž.
- V Krkonoších je zakázáno táboření i rozdělávání ohně.
- Pokutu lze ve zvláště chráněném území zdvojnásobit.
- Nejvíc přestupků se týká vjezdu autem do klidových území.
Kam se vydat
Šumava má nejmírnější reliéf, nejhustší síť naučných stezek a nejlepší podmínky pro běžky. Krkonoše nabízejí nejvyšší polohy, nejrozsáhlejší bezlesí a největší lyžařská střediska, za cenu nejvyšší návštěvnosti. Jeseníky mají volnější režim pohybu a jsou jednoznačně nejblíž z Moravy a Slezska.
Ceny ubytování ani termíny akcí sem nepatří. Podstatnější jsou pravidla, která v jednotlivých oblastech platí, protože ta se mění jen zřídka.
Tři oblasti a tři režimy
| Oblast | Statut | Nejvyšší bod | Nejblíž z |
|---|---|---|---|
| Šumava | národní park s okolní chráněnou krajinnou oblastí | Plechý, 1 378 m | Prahy |
| Krkonoše | národní park, první v Česku | Sněžka, nejvyšší hora Česka | Prahy |
| Jeseníky | chráněná krajinná oblast | Praděd, 1 491 m | Brna a Ostravy |
Šumavský národní park je z trojice největší, zároveň nejnižší a nejplošší. Lesy tvoří kolem osmdesáti procent jeho plochy.
Národní park proti chráněné krajinné oblasti
Toto je hlavní rozdíl z pohledu běžného turisty. Zákon o ochraně přírody dává národním parkům institut klidových území, tedy území s omezeným pohybem osob, kde je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody. Klidová území stanoví ministerstvo životního prostředí.
Chráněná krajinná oblast tento institut nemá. Obecný zákaz vstupu mimo cesty v ní neplatí a přísnější režim nastupuje až v jednotlivých rezervacích uvnitř oblasti. Proto je v Jeseníkách volnost pohybu větší než v Krkonoších a na Šumavě, ale v národních přírodních rezervacích uvnitř nich platí zákaz vstupu mimo značené cesty i zákaz táboření a ohňů na celém území rezervace.
Zonace není totéž co klidová území
Národní parky mají čtyři zóny, od přírodní ponechané přirozenému vývoji přes přírodě blízkou a zónu soustředěné péče až po zónu kulturní krajiny. V Krkonoších tvoří přírodní zóna zhruba pětinu plochy, na Šumavě něco přes čtvrtinu.
Zonace je ale nástroj správy území, ne návod pro návštěvníka. To, kudy se smí chodit, řeší klidová území, která se se zónami nekryjí. V Krkonoších existuje osm klidových území zabírajících zhruba pětinu rozlohy parku, kde je zakázáno vstupovat mimo turisticky značené cesty a v zimě mimo tyčové značení. Mimo ně lze chodit volně. Právě záměna obojího je nejčastější nedorozumění.
Co platí na celém území národního parku
Mimo zastavěná území obcí je zakázáno vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a vyhrazená místa, sbírat nerosty, rostliny a odchytávat živočichy, a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.
Na celém území navíc nelze těžit nerosty a rašelinu, záměrně rozšiřovat nepůvodní druhy rostlin, provádět ohňostroje ani používat zábavní pyrotechniku. Hranice chráněných území poznáte podle dvou červených pruhů na stromech, přičemž jeden pruh je na straně uvnitř území a dva vně.
Táboření a oheň
Na Šumavě lze tábořit a rozdělat oheň v zastavěném území obcí nebo na místech označených jako tábořiště. V Jeseníkách platí zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo zastavěná území obcí.
V Krkonoších je režim nejpřísnější. Správa parku uvádí, že táboření je zakázáno a rozdělávání ohně je zakázáno na celém území, a to výslovně včetně plynových a lihových vařičů. Jedinou legální možností přenocování v horách jsou tedy horské boudy, hotely a penziony.
Co se počítá jako táboření
Ochranářská praxe vykládá táboření jako soubor činností umožňujících setrvat na jednom místě v přírodě, zpravidla s možností přenocování, tedy příprava noclehu, příprava jídla, mytí nádobí a produkce odpadu.
Spaní pod širákem bez přístřešku a beze stop, zpravidla jednu noc, se za táboření nepovažuje. Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu, tedy otevřený nekontrolovaný plamen v kontaktu s půdou nebo vegetací. V Krkonoších ale platí přísnější místní výklad, který zahrnuje i vařiče, takže se vyplatí řídit se pravidly konkrétní správy.
Cyklisté a psi
V Krkonoších je jízda na kole mimo silnice možná pouze na vyznačených cyklotrasách a pouze za denního světla. Síť má přes čtyři sta kilometrů s páteřní trasou napříč pohořím. Na Šumavě platí, že do lesa se smí na kole jen po vyznačených cyklotrasách, a regulace se vztahuje i na elektrokola. V Jeseníkách obecný zákaz jízdy mimo cesty není, omezení se týká motorových vozidel.
U psů je nejpřísnější opět Krkonošský národní park, kde je zakázáno volné pobíhání psů. Pes musí být pod kontrolou majitele, ideálně na vodítku, zvlášť poblíž pastvin a v lese s ohledem na výskyt vlků. V polské části parku musí být pes vždy na vodítku a s náhubkem. Na Šumavě musí majitel zajistit, aby pes nerušil volně žijící živočichy a neničil upravenou lyžařskou stopu.
Drony a další omezení
V Krkonošském národním parku je provozování bezpilotních letadel zakázáno na celém území s výjimkou zastavěných území obcí. Pro drony nejsou vyhrazena žádná místa a každý let se řeší individuálně jako výjimka.
Dále se netrhají planě rostoucí rostliny, koupání je v české části možné mimo klidová území a bez poškozování břehové vegetace, a skialpinismus lze mimo klidová území provozovat i mimo cesty s výjimkou lesních a soukromých pozemků. Na jaře platí v Krkonoších sezonní uzavírky vybraných cest kvůli toku a hnízdění tetřívka.
Sankce
Zákon o ochraně přírody dělí přestupky fyzických osob do tří kategorií podle závažnosti, přičemž nejnižší kategorie zahrnuje nedovolenou změnu či rušení dochovaného stavu přírody ve zvláště chráněném území a nejvyšší například usmrcení kriticky ohroženého živočicha.
Podstatné je, že pokutu lze zdvojnásobit, byl-li přestupek spáchán ve zvláště chráněném území. Postihuje se rovněž porušení návštěvního řádu národního parku a nerespektování vyhlášeného omezení vstupu.
Co se řeší nejčastěji
Podle správy Krkonošského národního parku se naprostá většina přestupků týká neoprávněného vjezdu motorových vozidel do klidového území. Následuje nepovolený vstup do klidového území mimo značené stezky a špatné parkování.
Rychle rostoucí kategorií jsou cyklisté na elektrokolech mimo značené stezky. Elektrokolo svádí k výjezdům, na které by běžný cyklista nedosáhl, a pravidlo o jízdě jen po vyznačených cyklotrasách přitom platí stejně.
Kdy a kam
Hlavní pěší sezonou jsou ve všech třech oblastech letní prázdniny, hlavní zimní sezonou lyžařské období. Mimosezony jsou pozdní jaro po odtání a podzim před příchodem sněhu.
Kritické je jarní období. Uzavírky vybraných cest kvůli tetřívkovi se překrývají s dobou tání, kdy je ve vyšších polohách ještě sníh a nižší polohy jsou rozbahněné. Je to zároveň období, kdy je nejméně lidí, takže kdo pravidla zná, má hory téměř pro sebe.
Pro koho se která oblast hodí
Rodiny s malými dětmi ocení Šumavu pro mírnější reliéf a hustou síť naučných stezek, v Jeseníkách je klasikou krátká stezka k rašeliništi. Náročnou turistiku nabízejí Krkonoše s nejdelšími úseky nad hranicí lesa a Jeseníky s náročnějším hřebenem.
Na běžky je nejsilnější Šumava, což odpovídá jejímu plochému reliéfu a náhorním pláním: šumavská magistrála měří kolem sto čtyřiceti kilometrů a navazuje na stovky kilometrů regionálních tratí. Krkonošská magistrála měří přes sedmdesát kilometrů, jesenická necelých šedesát. Sjezdové lyžování je největší v Krkonoších, v Jeseníkách se soustředí do oblasti pod Pradědem.
Doprava na místě
Na Šumavě funguje sezonní veřejná doprava pro návštěvníky i místní, jezdí o víkendech od jara do podzimu a denně zpravidla v době letních prázdnin. Existují i přestupní celodenní jízdenky s přesahem do sousedního Bavorska.
V Jeseníkách se k nejnavštěvovanějšímu místu pod Pradědem jezdí kyvadlovou dopravou z parkoviště v údolí, přičemž nahoře je zakázáno parkovat přes noc a kapacita je omezená kvůli průjezdnosti pro záchranné složky. V Krkonoších jezdí v zimě skibusy z centrálních parkovišť k jednotlivým areálům, v létě turistické linky a cyklobusy.
Horská služba
Působí v sedmi horských oblastech včetně všech tří popisovaných. Tísňové číslo je 1210 a z místa volání se automaticky přesměruje na nejbližší stanici. V českých horách je vhodnější volat s mezinárodní předvolbou, tedy plus čtyři sta dvacet a číslo.
Linka je nepřetržitá, ale určená výhradně pro tíseň. Dotazy na počasí a sněhové podmínky na ni nepatří, což je chyba, kterou horská služba opakovaně připomíná. Podmínky případné úhrady zásahu je namístě ověřit přímo u horské služby a zkontrolovat si rozsah svého cestovního nebo úrazového pojištění.
Lavinové riziko v českých horách
Není teoretické. Používá se mezinárodní pětistupňová škála, kde první stupeň znamená dobře zpevněnou pokrývku, druhý střední stabilitu na některých strmých svazích a doporučení vyhnout se svahům nad čtyřicet stupňů, třetí uvolnění lavin už při malém zatížení a nutnost výborné znalosti terénu, čtvrtý očekávané samovolné laviny a silné omezení túr a pátý prakticky nemožné túry.
V Krkonoších jsou lavinové lokality zejména Kotelní jámy, Labský důl, Obří důl, Modrý důl, Dlouhý důl, Kozí hřbety a údolí Bílého Labe. V Jeseníkách padají laviny mimo turistické cesty, zejména v oblasti Velkého kotle a Červené hory. Na Šumavě se lavinová předpověď nevydává, hlavním rizikem je tam počasí a orientace.
Počasí a vybavení
Hlavní příčinou zimních výjezdů horské služby je nepřipravenost a podcenění podmínek. Počasí se na horách mění rychle, silný vítr a prudké ochlazení mohou přijít během chvíle. Typickou chybou je vidět ve městě slunečno a nepřibalit teplejší vrstvy.
Cesty dobře schůdné v létě bývají v zimě pod ledem a bez pomůcek prakticky neschůdné, proto patří nesmeky k nedílné součásti zimního vybavení. Před každou túrou, i krátkou, je namístě zjistit lokální předpověď a průběžně sledovat její vývoj. V Krkonoších jsou zimní cesty značeny tyčovým značením a v klidových územích platí zákaz pohybu mimo ně.
Horské boudy jako fenomén
Nejstarší krkonošské boudy vznikly v polovině sedmnáctého století při kolonizaci hor a sloužily pastevcům dobytka. Původní letní salaše se od poloviny osmnáctého století měnily v celoroční sídla budařských rodin a na přelomu osmnáctého a devatenáctého století jich byly na obou stranách hor tisíce.
S rozvojem turistiky se hospodářská stavení proměnila v ubytovací objekty. Praktický rozdíl proti penzionu v údolí je značný: bouda často stojí nad hranicí lesa, je dostupná jen pěšky nebo na běžkách, zásobování je omezené a vybavení jednodušší. V Krkonoších jsou boudy zároveň jedinou legální možností přenocování v horách. K ceně ubytování se navíc připočítává poplatek z pobytu, jehož sazbu stanoví každá obec vlastní vyhláškou.
Co je kde unikátní
Šumava má jediná ledovcová jezera v Česku, mezi nimi i největší přirozené jezero v zemi, a je biosférickou rezervací vyhlášenou ještě před vznikem národního parku. K tomu horské lesy místy pralesovitého charakteru, rašeliniště a slatě.
Krkonoše mají arkto-alpinskou tundru nad hranicí lesa, ve středoevropském měřítku unikátní, nejvyšší vodopád Česka v Labském dole a ledovcové kary. Jeseníky se pyšní Velkou kotlinou, mohutným ledovcovým karem s mimořádnou pestrostí stanovišť a stovkami druhů cévnatých rostlin, který patří k botanicky nejbohatším územím střední Evropy, a největším moravským rašeliništěm přístupným po naučné stezce.
Deset chyb návštěvníků
- Záměna zonace za klidová území.
- Vjezd a parkování motorovým vozidlem v klidovém území.
- Jízda na elektrokole mimo značené stezky.
- Volně pobíhající pes v národním parku.
- Dron vypuštěný mimo zastavěné území obce.
- Stan nebo vařič s tím, že se po sobě uklidí.
- Podcenění předpovědi počasí a nedostatek vrstev.
- Letní obuv v zimních podmínkách a chybějící nesmeky.
- Ignorování jarních uzavírek kvůli hnízdění.
- Volání tísňové linky horské služby kvůli dotazu na počasí.
Na cestách po Česku se vyplatí mít vůz zařízený tak, aby v něm šlo přespat. Jaké možnosti se nabízejí a čím začít, popisuje text o tom, jak vypadají vestavby do aut a další úpravy vozu.
Časté otázky
Můžu v národním parku chodit mimo značené cesty?
Mimo klidová území ano, v klidových územích ne. Ta tvoří v Krkonoších zhruba pětinu rozlohy parku a platí v nich zákaz pohybu mimo turisticky značené cesty, v zimě mimo tyčové značení. Zonace parku je něco jiného, ta pohyb návštěvníků neurčuje.
Jaký je rozdíl mezi národním parkem a chráněnou krajinnou oblastí?
Národní park má institut klidových území se zákazem pohybu mimo vyhrazené cesty, chráněná krajinná oblast jej nemá. V Jeseníkách je proto volnost pohybu větší, přísnější režim ale platí v národních přírodních rezervacích uvnitř oblasti.
Můžu si postavit stan?
V Krkonoších ne, táboření i rozdělávání ohně je zakázáno na celém území včetně plynových a lihových vařičů. Na Šumavě jen v zastavěném území obcí nebo na označených tábořištích, v Jeseníkách mimo zastavěná území obcí rovněž ne. Jedinou možností v horách jsou boudy a penziony.
Musí být pes na vodítku?
V Krkonošském národním parku je zakázáno volné pobíhání psů, pes musí být pod kontrolou majitele, ideálně na vodítku, zvlášť u pastvin a v lese kvůli výskytu vlků. V polské části je vodítko a náhubek povinný vždy. Na Šumavě musí majitel zajistit, aby pes nerušil živočichy a neničil stopu.
Co hrozí za porušení pravidel?
Pokuta podle závažnosti přestupku, přičemž ve zvláště chráněném území ji lze zdvojnásobit. Nejčastěji se řeší vjezd motorovým vozidlem do klidového území, vstup mimo značené stezky a jízda na elektrokole mimo cyklotrasy.
Kdy volat horskou službu?
Na čísle 1210, z českých hor lépe s mezinárodní předvolbou, a výhradně v tísni. Linka je nepřetržitá a přesměruje se na nejbližší stanici. Dotazy na počasí a sněhové podmínky na ni nepatří, blokují ji pro skutečné případy nouze.
Hrozí v Česku laviny?
Ano, v Krkonoších i v Jeseníkách. Používá se mezinárodní pětistupňová škála, přičemž už od druhého stupně se doporučuje vyhnout se svahům nad čtyřicet stupňů. Lavinové lokality leží mimo turistické cesty. Na Šumavě se lavinová předpověď nevydává.
Kam s malými dětmi?
Na Šumavu, která má z trojice nejmírnější reliéf a nejhustší síť naučných stezek, doplněnou o sezonní veřejnou dopravu k výchozím bodům. V Jeseníkách je vhodnou volbou krátká naučná stezka k rašeliništi, v Krkonoších je terén náročnější a návštěvnost nejvyšší.
Text popisuje obecná pravidla platná v době vzniku. Aktuální rozsah klidových území, sezonní uzavírky i podmínky návštěvního řádu si vždy ověřte na webu příslušné správy před cestou.
Pravidla pro zimní pohyb mimo sjezdovky, osm vyhrazených tras a klidová území podrobně popisuje článek o skialpinismu v Krkonoších a o tom, jak začít.
Mohlo by vás zajímat
I krátký přejezd po Česku dokáže zkazit náladu, pokud někoho v autě přepadne nevolnost při cestování.