Jak se zbavit krtka na zahradě má jednu odpověď, kterou nikdo nechce slyšet: legálně a účinně skoro nijak. Většina metod, které kolují po internetu, buď nefunguje, nebo je zakázaná, případně obojí. Dobrá zpráva je, že krtek rostliny nežere a škoda, kterou dělá, je hlavně estetická. Ta špatná je, že to nikoho neutěší, když má rozrytý nový trávník.
Hlavní body
- Krtek není hlodavec, ale hmyzožravec. Kořeny neožírá, živí se žížalami a larvami.
- Škodu na rostlinách dělá hraboš a hryzec, ne krtek. Rozlišit je se vyplatí dřív, než začnete jednat.
- Zákon na ochranu zvířat zakazuje usmrcení bez důvodu a výslovně zakazuje metody udušení, otravy bez rychlého bezvědomí a lepové pasti.
- Zaplynování nory, karbid, výfukové plyny ani zapalování plynu tedy nejsou legální cesta, a navíc bývají nebezpečné.
- Vibrační a ultrazvukové odpuzovače nemají podle univerzitních zdrojů doloženou účinnost.
Jak je to s ochranou krtka doopravdy
Po českém internetu koluje tvrzení, že krtek je zvláště chráněný druh a že za jeho usmrcení hrozí pokuta v desítkách tisíc. To je nepřesné a stojí za to vědět, jak to je.
Krtek obecný není uvedený v příloze prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny, která obsahuje seznam zvláště chráněných živočichů. Nevztahují se na něj tedy zákazy platné pro zvláště chráněné druhy a nežádá se u něj o žádnou výjimku.
To ale neznamená, že je bez ochrany. Vztahuje se na něj obecná ochrana druhů, která chrání populaci před zásahy vedoucími k ohrožení druhu, a hlavně zákon na ochranu zvířat proti týrání, který platí pro každého obratlovce. A právě ten je v praxi tou skutečnou hranicí.
Co zákon na ochranu zvířat zakazuje
Základní pravidlo zní, že nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Zákon přitom vyjmenovává důvody, které usmrcení připouštějí, mezi nimi regulaci populací a opatření proti škodlivým organismům, takže nejde o absolutní zákaz. Rozhodující je ale způsob.
Zákon totiž výslovně zakazuje některé metody usmrcení bez ohledu na důvod. Patří mezi ně utopení a jiné metody udušení, použití látek, jejichž dávkování zvíře neuvede do hlubokého znecitlivění a bezpečně nezpůsobí smrt, ubití či ubodání nebo jiné metody působící nepřiměřenou bolest, a použití lepů a podobných prostředků. Výroba, dovoz i prodej čelisťových a lepicích pastí jsou zakázané.
Sankce za přestupky podle tohoto zákona jdou do řádu statisíců korun. Konkrétní částky, které se po webu opakují, bývají převzaté ze staršího znění, takže je zde záměrně neuvádíme.
Co z toho plyne pro běžné metody
Tenhle výčet je jádro celého článku. Zaplynování nory výfukovými plyny, kouřem nebo hadicí od auta je metoda udušení, tedy výslovně zakázaná. Utopení nory zálivkou je totéž. Ubití rýčem spadá pod zákaz metod působících nepřiměřenou bolest. Lepové pasti jsou zakázané už jako výrobek.
Karbid vápníku, který se běžně prodává s popisem proti krtkům, reaguje s půdní vlhkostí a uvolňuje plyn. Pokud je cílem zvíře usmrtit, jde opět o metodu udušení. Zapalování plynu v noře je navíc klasický scénář výbuchu a ohrožuje především toho, kdo to dělá.
Chemické plynující přípravky mají vlastní režim: podléhají zvláštní registraci a pro nakládání s nimi je potřeba osvědčení o odborné způsobilosti. Běžný zahrádkář je používat nesmí.
Krtek versus hraboš a hryzec
Tohle je nejpraktičtější část a mnoha lidem ušetří práci. Krtek je hmyzožravec z čeledi krtkovitých, ne hlodavec. Loví půdní bezobratlé, hlavně žížaly, larvy hmyzu a mravence, a denně spotřebuje množství potravy odpovídající zhruba sedmdesáti až sto procentům vlastní hmotnosti. Ochromené žížaly si ukládá do zásobáren.
Hraboš a hryzec jsou naopak hlodavci, kteří se živí rostlinami. Hryzec požírá podzemní části, tedy cibule, hlízy a oddenky, a ochotně přitom využívá hotové krtčí chodby. Hraboš okusuje rostliny těsně pod povrchem i nad ním.
Když tedy v zahradě mizí cibuloviny a hynou mladé stromky, viníkem je hryzec, který se jen nastěhoval do krtkových chodeb. Rozšířený omyl je, že za to může krtek.
| Krtek | Hryzec | Hraboš | |
|---|---|---|---|
| Co je zač | Hmyzožravec | Hlodavec | Hlodavec |
| Čím se živí | Žížaly, larvy, hmyz | Kořeny, cibule, hlízy | Rostliny u povrchu |
| Hromádky | Vysoké, kulovité, čistá zemina | Plošší, protáhlé, se zbytky rostlin | Nedělá |
| Otvory | Nejsou vidět | Široký vchod, rychle zavře | Okrouhlé dírky, stezky v trávě |
| Škodí rostlinám | Jen mechanicky | Ano, přímo | Ano, přímo |
Proč je krtek pro zahradu spíš užitečný
Rostlinolékařské zdroje krtka označují za druh užitečný, protože loví půdní bezobratlé včetně larev, ponrav a slimáků. Negativní dopad je podle nich především estetický, tedy krtiny jako hromádky vykopané zeminy.
Krtek rostliny nežere, konzumace kořenů a cibulí je u něj zcela výjimečná. Škoda vzniká mechanicky, tedy nadzvednutím a rozrušením půdy pod mělce kořenícími rostlinami, ne okusem. Tohle rozlišení stojí za zapamatování, protože se běžně slévá dohromady.
Kolik krtků na zahradě vlastně je
Většinou jeden. Hustota populace je nízká, uvádí se, že jen zřídka přesáhne zhruba tři jedince na plochu odpovídající několika tisícům metrů čtverečních.
Desítky krtin na zahradě tedy obvykle znamenají jednoho pracovitého krtka, ne kolonii. Krtek tráví většinu života v systému chodeb do hloubky kolem půl metru, hnízdní komora bývá hlouběji, a celková délka chodeb dosahuje desítek metrů.
Kdy je krtek nejaktivnější
Celoročně, protože nehibernuje. Viditelná aktivita ale kolísá: nejvíc krtin se objevuje na jaře a po deštích, kdy je půda vlhká a žížaly se drží u povrchu.
Právě proto se zdá, že se krtek objevil náhle. Většinou tam byl celou dobu, jen hloubil níž.
Co nefunguje: odpuzovače
Vibrační a ultrazvukové odpuzovače jsou nejprodávanější řešení a zároveň to s nejslabším doložením. Americká univerzitní poradenská pracoviště je hodnotí jako neprokázaná, respektive neúčinná.
Prodejní deklarace typu ochrana několika set metrů čtverečních nemají oporu v žádné publikované studii a mezi produkty se stejným principem se rozcházejí o stovky procent. Legální jsou, ale spoléhat se na ně nelze.
Co nefunguje: rostliny a lidové recepty
Pěstování takzvaných krtičníků, tedy pryšce, který má krtky odpuzovat, nepodkládá podle univerzitních zdrojů žádný známý výzkum, a rostlina je navíc jedovatá. Totéž platí pro česnek a bez černý, které jsou lidovou tradicí bez doložení.
Ze stejné kategorie jsou skleněné lahve zapuštěné do země, žvýkačky, cibule nebo natlučené koleno. Univerzitní zdroj k tomu přidává užitečné zjištění: přítomnost krtka neznamená automaticky zamoření ponravami a hubení ponrav krtka nemusí odstranit.
Co má aspoň nějakou oporu: ricinový olej
Repelenty na bázi ricinového oleje jsou jediná pachová metoda s alespoň nějakým doložením. Starší univerzitní studie je vyhodnotila jako účinné s efektem v řádu týdnů, ale jiná pracoviště výsledky zpochybnila kvůli krátkému trvání testů a vlivu počasí a hodnotí účinnost jako malou.
Pozor na časté nedorozumění: koncentrovaný ricinový olej a živá rostlina skočce nejsou totéž. Pěstování skočce jako odpuzovače doložené není.
Co funguje nejlépe: mechanická bariéra
Nejlepší oporu má ochrana konkrétních ploch pletivem. Doporučuje se pozinkované pletivo s drobnými oky nebo hladká bariéra, zapuštěná do hloubky, kterou krtek nepodhrabe, tedy orientačně kolem padesáti centimetrů.
Je to řešení pro záhony, výsevové plochy a vyvýšené záhony, ne pro celý trávník. Právě proto se pletivo standardně pokládá na dno při stavbě, jak popisujeme u vyvýšeného záhonu. Po naplnění už se přidat nedá.
Prevence: méně atraktivní zahrada
Krtka drží trvale vlhká kyprá půda s hustou populací žížal a larev. Univerzitní zdroje proto uvádějí, že snížení půdní vlhkosti a zhutnění povrchu snižují atraktivitu stanoviště.
Prakticky to znamená zalévat trávník méně často a vydatněji místo denního kropení, což je mimochodem správný postup i z hlediska kořenů, jak popisujeme u zálivky trávníku. Je to ale kompromis: velmi suchý trávník krtka odradí, ale nebude vypadat dobře.
Co s krtinami udělat
Zemina z krtin je nečekaně cenná. Pochází z podpovrchových vrstev, je jemná, provzdušněná, bez kamínků a zpravidla bez plevelných semen, protože ta se v hloubce nevyskytují.
Hodí se do truhlíků a květináčů, na výsevy a předpěstování sadby nebo do kompostu. Na trávníku se dá jednoduše rozhrnout, a to co nejdřív, aby se pod hromádkou nezapařila tráva. Řada zahrádkářů si krtiny cíleně sbírá právě kvůli kvalitě zeminy.
Legální možnosti, pokud krtka nechcete
Seřazeno podle toho, jak dobře jsou doložené. Nejlépe funguje mechanická bariéra z pletiva u konkrétních ploch. Následuje úprava stanoviště, tedy sušší a hutnější trávník. Dále repelenty na bázi ricinového oleje s krátkodobým a nejistým efektem. Nakonec odchyt do živolovné pasti s okamžitým přenesením na jiné místo.
Vibrační a ultrazvukové plašiče jsou legální, ale bez doložené účinnosti. Usmrcení není bez důvodu přípustné a metody udušení, otravy bez rychlého bezvědomí, ubití a lepové pasti jsou zakázané vždy. Pokud jde o skutečně závažný problém, například na zemědělské ploše, řešení patří odborné firmě s příslušným oprávněním, ne domácí improvizaci.
Postup: co dělat, když se objeví krtiny
- Prohlédněte si hromádky: krtiny jsou vysoké a kulovité z čisté drobtovité zeminy, často v linii nad chodbou.
- Porovnejte je s plošším protáhlým hrabáním hryzce se zbytky rostlin a s okrouhlými dírkami hraboše.
- Zkontrolujte rostliny; pokud mizí cibule a hynou mladé dřeviny, viníkem není krtek, ale hryzec.
- Zvažte, jestli jde o skutečný problém, nebo jen o estetickou vadu na trávníku.
- Zeminu z krtin rozhrňte po trávníku nebo ji sesbírejte na výsevy, do truhlíků a do kompostu.
- U cenných záhonů a nových výsadeb zvažte zapuštěné pozinkované pletivo s drobnými oky.
- U nově budovaných vyvýšených záhonů položte pletivo na dno ještě před naplněním.
- Upravte zálivku trávníku na méně častou a vydatnější, aby povrch nebyl trvale vlhký.
- Pokud chcete zkusit repelent, volte přípravky na bázi ricinového oleje a počítejte s krátkodobým účinkem.
- Nepoužívejte metody udušení, otravy ani lepové pasti; zákon je zakazuje a bývají i nebezpečné.
- Při závažném problému se obraťte na firmu s příslušným oprávněním, ne na domácí improvizaci.
Sedm mýtů o krtcích
- Krtek ožírá kořeny. Je to hmyzožravec, živí se žížalami a larvami; kořeny ožírá hryzec.
- Na zahradě mám kolonii krtků. Desítky krtin obvykle dělá jediný jedinec.
- Krtek je zvláště chráněný druh. Není v seznamu zvláště chráněných živočichů, ale chrání ho zákon proti týrání.
- Ultrazvukový odpuzovač ho vyžene. Univerzitní zdroje účinnost elektronických zařízení nepotvrzují.
- Pomůže pryšec, česnek nebo bez. U rostlinných odpuzovačů chybí jakýkoli doložený výzkum.
- Stačí vyhubit ponravy a krtek odejde. Přítomnost krtka neznamená zamoření ponravami.
- Karbid je legální řešení. Pokud má zvíře usmrtit, jde o metodu udušení, kterou zákon zakazuje.
Časté otázky
Je krtek chráněný zákonem?
Není zvláště chráněným druhem, protože není uvedený v seznamu zvláště chráněných živočichů. Vztahuje se na něj ale obecná ochrana druhů a hlavně zákon na ochranu zvířat proti týrání, který zakazuje usmrcení bez důvodu a některé metody usmrcení zakazuje vždy.
Jaké metody proti krtkovi zákon zakazuje?
Utopení a jiné metody udušení, tedy i zaplynování nory výfukovými plyny nebo kouřem, dále látky, které zvíře neuvedou rychle do hlubokého znecitlivění, ubití či ubodání a použití lepů. Čelisťové a lepicí pasti jsou zakázané už jako výrobek.
Ožírá krtek kořeny rostlin?
Neožírá. Krtek je hmyzožravec a živí se žížalami, larvami hmyzu a dalšími bezobratlými, denně spotřebuje množství odpovídající zhruba sedmdesáti až sto procentům své hmotnosti. Škodu na rostlinách způsobuje mechanicky podhrabáním, ne okusem.
Jak poznám krtka od hryzce a hraboše?
Krtina je vysoká a kulovitá z čisté drobtovité zeminy, často v linii nad chodbou. Hryzec dělá hromádky plošší a protáhlejší se zbytky rostlin a odkrytou chodbu rychle zavře. Hraboš krtiny nedělá vůbec, tvoří okrouhlé otvory propojené stezkami v trávě.
Fungují ultrazvukové odpuzovače krtků?
Podle univerzitních poradenských zdrojů jejich účinnost prokázána nebyla. Prodejní údaje o dosahu nemají oporu v publikovaných studiích a mezi produkty se stejným principem se výrazně rozcházejí. Legální jsou, ale spoléhat se na ně nelze.
Odpudí krtka pryšec, česnek nebo bez?
Doložené to není. U pryšce, kterému se říká krtičník, univerzitní zdroj přímo uvádí, že tvrzení o odpuzování krtků nepodkládá žádný známý výzkum, a rostlina je navíc jedovatá. Česnek a bez jsou lidová tradice bez doložení.
Co proti krtkovi funguje nejlépe?
Mechanická bariéra, tedy zapuštěné pozinkované pletivo s drobnými oky u konkrétních ploch, orientačně do hloubky kolem padesáti centimetrů. Je to řešení pro záhony a výsevové plochy, ne pro celý trávník. Pomáhá i sušší a hutnější povrch, který je pro krtka méně atraktivní.
K čemu se dá využít zemina z krtin?
Je jemná, provzdušněná, bez kamínků a zpravidla bez plevelných semen, protože pochází z podpovrchových vrstev. Hodí se do truhlíků a květináčů, na výsevy a předpěstování sadby nebo do kompostu. Na trávníku ji rozhrňte co nejdřív, aby se pod hromádkou nezapařila tráva.
Informace o právním postavení krtka vycházejí z textu zákona o ochraně přírody a krajiny, jeho prováděcí vyhlášky a zákona na ochranu zvířat proti týrání a slouží k orientaci; v konkrétním případě rozhoduje příslušný orgán, ne tento text. Konkrétní výše sankcí zde záměrně neuvádíme, protože se ve veřejně dostupných zdrojích liší podle znění předpisu, ze kterého vycházejí. Údaje o účinnosti jednotlivých metod pocházejí převážně ze zahraničních univerzitních poradenských publikací a přenositelnost na české podmínky je omezená. Použití chemických plynujících přípravků podléhá zvláštní registraci a odborné způsobilosti.
