Palivové dříví hřeje jen tehdy, když je suché. Čerstvě pokácené dřevo je z velké části voda, a než se odpaří, spotřebuje část energie, kamna dehtují a komín se zanáší sazemi, které mohou chytit. Ministerstvo životního prostředí i odborníci z Výzkumného energetického centra VŠB doporučují pálit dřevo s obsahem vody nejvýše 20 procent. Jak toho dosáhnout, je hlavně otázka času a správného skladování.
Ve zkratce
- Dřevo na topení má mít nejvýše 20 procent obsahu vody, závazný je údaj výrobce kamen nebo kotle.
- Rozštípané dřevo pod větraným přístřeškem schne nejméně rok, bezpečněji dva, tvrdé dřevo déle.
- Sušení déle než tři roky výhřevnost výrazně nezvýší.
- Hrotový vlhkoměr ukazuje jinou vlhkost, než o jaké mluví limit, 25 procent na displeji zhruba odpovídá 20 procentům vody.
- Natřené, lakované a impregnované dřevo ani dřevotříska do kamen nepatří, jde o odpad.
- Hořící saze v komíně se nikdy nehasí vodou.
Proč na vlhkosti záleží
Čerstvě pokácené dřevo obsahuje kolem 40 až 50 procent vody. Než začne hořet, musí se voda odpařit, a na to padne část energie. Podle tabulek odborného portálu TZB-info klesne výhřevnost dřeva při nárůstu obsahu vody z 20 na 30 procent zhruba o patnáct procent a při 50 procentech je asi poloviční. Vlhké dřevo navíc hoří při nižší teplotě a víc kouří.
Dehet a komín
Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že nevhodné palivo zanáší kotel i spalinové cesty dehtovými usazeninami. Ty zhoršují přenos tepla, zužují komín a jsou hořlavé. Hasiči uvádějí, že silně zadehtovaný komín bývá hlavně důsledkem spalování vlhkého dřeva a že pak stačí víc zatopit a požár sazí je tu.
Co říká zákon
Zákon o ochraně ovzduší ukládá topit jen palivem, které určil výrobce kamen nebo kotle. Maximální vlhkost dřeva bývá uvedena přímo v návodu, většinou 20 procent. MŽP dodává, že tuto povinnost lidé často porušují z nevědomosti. Technik při pravidelné kontrole kotle zjišťuje i to, jaké palivo se používá a jak je uskladněné.
Dvě různé vlhkosti
V praxi se používají dva údaje. Energetická vlhkost neboli obsah vody vyjadřuje, kolik procent hmotnosti dřeva tvoří voda. Dřevařská vlhkost vztahuje vodu k hmotnosti úplně suchého dřeva. Čerstvě pokácený strom, který je z poloviny voda, má podle příručky VŠB energetickou vlhkost 50 procent, ale dřevařskou 100 procent.
Jak číst vlhkoměr
Limit 20 procent se týká obsahu vody. Hrotové vlhkoměry ale podle TZB-info měří dřevařskou vlhkost. Údaj 25 procent na displeji proto zhruba odpovídá 20 procentům obsahu vody. Některé přístroje mají vlastní stupnici, rozhoduje jejich návod. Měřte několik polen a počítejte průměr, protože dřevo je nehomogenní. Za přijatelně přesné se považuje rozmezí 16 až 40 procent.
Měření bez vlhkoměru
Výzkumné energetické centrum popisuje domácí metodu: zvážit asi 100 gramů centimetrových třísek, vysušit je v mikrovlnné troubě, dokud se vůně dřeva nezmění ve štiplavý zápach, a znovu zvážit. Obsah vody je rozdíl hmotností dělený původní hmotností. Troubu při tom nenechávejte bez dozoru, třísky se mohou vznítit.
Jak dlouho dřevo sušit
Ministerstvo životního prostředí i hasiči doporučují sušit dřevo nejméně dva roky. Pokus Výzkumného energetického centra ukázal, že rozštípané dřevo pod přístřeškem může v teplém roce vyschnout pod 20 procent už za rok a lehké dřeviny jako topol, smrk nebo lípa ještě rychleji. Těžší dřevo, například habr, schne déle. Sušení déle než tři roky výhřevnost výrazně nezvyšuje.
Štípat hned
Rozštípání zkracuje cestu vody k povrchu a výrazně urychluje vysychání. Podle VŠB je vhodné štípat dřevo za mokra, kdy jde štípání snáz a sušení je rychlejší. Dřevo nařežte na délku podle topeniště a rozštípejte aspoň na poloviny.
Jak dřevo skladovat
MŽP radí skladovat dřevo na zastřešeném místě chráněném před deštěm, izolovat ho od země a vyskládat tak, aby kolem něj mohl proudit vzduch. Hráň proto stavějte na rošt, palety nebo latě, zastřešte ji shora a boky nechte otevřené. Dřevo celé zakryté plachtou bez větrání podle VŠB začne plesnivět a hnít a ztrácí hořlavinu.
Kde dřevo neskladovat
Ministerstvo životního prostředí radí neskladovat palivo u kamen, krbu a otevřeného ohně a chránit ho před navlhnutím. Vlhkost uskladněného dřeva v bytě může také přispívat ke kondenzaci, viz článek o orosených oknech.
Tvrdé, nebo měkké dřevo
Rozšířený názor, že tvrdé dřevo více hřeje, platí jen zčásti. Podle Výzkumného energetického centra má dřevo všech druhů na kilogram téměř stejnou výhřevnost. Tvrdé dřevo je ale hustší, takže do stejného objemu topeniště se ho vejde víc a vydrží déle. Cech kamnářů doporučuje měkké dřevo na zátop a tvrdé nebo směs na přikládání.
Míry dřeva
Plnometr je krychlový metr plného dřeva bez mezer. Prostorový metr rovnaný je krychlový metr vyskládaných polen s mezerami a podle TZB-info obsahuje zhruba 0,7 plnometru. Prostorový metr sypaný je krychlový metr volně nasypaného dřeva a odpovídá asi 0,4 plnometru. Při nákupu proto vždy zjistěte, v jaké jednotce se dřevo prodává, a hráň při převzetí přeměřte.
Co do kamen nepatří
MŽP vyjmenovává, co se v kamnech a kotlích pálit nesmí: plasty, jakékoli chemicky ošetřené dřevo, například stará okna nebo lakované dřevo, dřevotřísku, nápojové kartony, celobarevné letáky a časopisy a zbytky potravin. Jde o odpad, jehož spalování v domácích topidlech je přestupek. Ve zdrojích do 300 kW je zakázané i hnědé energetické uhlí a lignit.
Zatápění a přikládání
Zatápějte a přikládejte podle návodu výrobce. Cech kamnářů uvádí, že u bezroštových topenišť se zatápí shora, u roštových zespodu. Místo novin, které zanášejí spalinové cesty, použijte podpalovač. Výzkumné energetické centrum doporučuje neškrtit přívod vzduchu a přikládat raději častěji menší dávky, protože malý přívod vzduchu výrazně zhoršuje spalování.
Komín a kotel
U spotřebiče na pevná paliva do 50 kW se podle nařízení vlády komín kontroluje jednou ročně a čistí třikrát ročně při celoročním provozu, dvakrát při sezónním. Teplovodní kotel nebo kamna s výměníkem na ústřední topení s příkonem od 10 kW musí projít kontrolou technického stavu nejméně jednou za tři roky. Srovnání kamen popisuje článek o krbových kamnech.
Staré kotle
Od 1. září 2024 se nesmějí provozovat teplovodní kotle první a druhé emisní třídy. Zákaz se podle MŽP netýká kamen, krbových vložek ani sporáků, které vytápějí místnost přímo. Emisní třída je uvedena na štítku kotle. Možnosti modernějšího vytápění srovnává článek o kotlích na pelety.
Požár sazí
Při požáru sazí volejte hasiče na čísle 150 a odstraňte hořlavé věci z okolí komína. Hořící saze nikdy nehaste vodou, komín může popraskat. Hasiči do svého příjezdu doporučují suchý písek nebo práškový hasicí přístroj. Po požáru sazí je povinná revize spalinové cesty.
Sedm omylů o palivovém dříví
- Tvrdé dřevo hřeje víc. Na kilogram je výhřevnost téměř stejná, tvrdé je jen hustší.
- Vlhkoměr ukazuje 20 procent, takže je to v limitu. Limit se týká obsahu vody, vlhkoměr ukazuje jinou veličinu.
- Čím déle sušené, tím lepší. Po třech letech už výhřevnost výrazně neroste.
- Stačí hromadu přetáhnout plachtou. Bez větrání dřevo hnije.
- Stará okna jsou taky dřevo. Natřené dřevo je odpad.
- Zákaz starých kotlů se týká i krbových kamen. Netýká.
- Hořící saze uhasím vodou. Komín může popraskat.
Časté otázky
Jakou vlhkost má mít palivové dřevo?
Obecně se doporučuje nejvýše 20 procent obsahu vody a u řady kamen a kotlů to stanoví přímo návod. Závazný je údaj výrobce, protože zákon o ochraně ovzduší ukládá topit jen palivem, které výrobce určil. Čerstvě pokácené dřevo má přitom 40 až 50 procent vody.
Jak dlouho sušit dřevo na topení?
Rozštípané dřevo pod dobře větraným přístřeškem může v příznivém roce vyschnout za rok, lehké dřeviny i rychleji. Bezpečné doporučení jsou dva roky a tvrdé dřevo schne déle než měkké. Sušení déle než tři roky už výhřevnost výrazně nezvýší.
Proč nepálit vlhké dřevo?
Část energie se spotřebuje na odpaření vody, takže dřevo méně hřeje, hoří při nižší teplotě a vzniká víc kouře, dehtu a sazí. Dehtové usazeniny zužují komín a mohou se vznítit. Vlhké dřevo navíc podle ministerstva podporuje korozi kotle.
Jak správně skladovat palivové dřevo?
Rozštípané dřevo vyskládejte na rošt nebo palety mimo kontakt se zemí, zastřešte ho proti dešti a sněhu a boky nechte otevřené, aby kolem proudil vzduch. Bez větrání začne dřevo plesnivět a hnít a ztrácí energii.
Jak změřit vlhkost dřeva?
Vlhkoměrem na několika polenech a z hodnot spočítejte průměr. Hrotový vlhkoměr ukazuje dřevařskou vlhkost, takže 25 procent na displeji zhruba odpovídá limitu 20 procent obsahu vody. Bez vlhkoměru lze vlhkost zjistit vážením třísek před vysušením a po něm.
Platí zákaz starých kotlů i pro krbová kamna?
Ne. Od 1. září 2024 se nesmějí provozovat teplovodní kotle první a druhé emisní třídy, zákaz se ale netýká kamen, krbových vložek a sporáků, které vytápějí místnost přímo. Kontrola jednou za tři roky se týká jen zdrojů napojených na ústřední topení.
Mohlo by vás zajímat
- Rozúčtování tepla v bytovém domě
- Jak odvzdušnit topení
- Zateplení střechy
- Dřevostavby a riziko požáru
Zdroje
- Jak správně topit, Ministerstvo životního prostředí (mzp.gov.cz)
- Zákon o ochraně ovzduší, zákon č. 201/2012 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Výhřevnost a měrné jednotky palivového dřeva, odborný portál TZB-info (tzb-info.cz)
- Komíny a jejich pravidelné čištění, Hasičský záchranný sbor ČR (hzscr.gov.cz)


