Orosená okna jsou v zimě v mnoha bytech ranním rituálem. Kapky na skle a mokrý parapet nejsou samy o sobě problém, jsou ale signálem, že je v bytě příliš vlhko. Když se vlhkost nesníží, objeví se dřív nebo později plíseň v rohu ostění nebo za skříní. Většinu případů vyřeší správné větrání, někdy je ale příčinou vada okna nebo stavby.
Ve zkratce
- Pára kondenzuje na povrchu, jehož teplota klesne na rosný bod, při 21 °C a 50 % vlhkosti je to zhruba 10 °C.
- Plísni stačí, když je vlhkost u povrchu kolem 80 procent, viditelná kondenzace nutná není.
- Po výměně oken za těsná okna vlhkost v bytě stoupá, protože ustane větrání netěsnostmi.
- Státní zdravotní ústav radí v zimě větrat dokořán 4 až 6 minut, ráno všechny místnosti a přes den ideálně každé dvě hodiny.
- Vyklopené okno ani mikroventilaci SZÚ v zimě nedoporučuje.
- Plíseň se řeší sanací a změnou větrání, samotný protiplísňový nátěr nestačí.
Proč se okna rosí
Teplý vzduch pojme víc vodní páry než studený. Když se ochladí na určitou teplotu, takzvaný rosný bod, pára se začne srážet na kapky. V bytě se to děje na nejchladnějších površích, a těmi jsou v zimě sklo a rám okna. Podle autora odborného portálu TZB-info je pro vzduch o teplotě 21 °C a relativní vlhkosti 50 procent rosný bod asi 10 °C.
Proč hlavně ráno
V noci se v ložnici dýcháním hromadí vlhkost a často se tlumí topení. Sklo a rám jsou ráno nejchladnější a vlhkost vzduchu nejvyšší, proto se okna rosí nejvíc právě po probuzení. Státní zdravotní ústav doporučuje ložnici větrat aspoň dvakrát denně, ráno a večer.
Plíseň i bez kapek
Pro růst plísní kondenzace nutná není. Stačí, když se povrch ochladí na teplotu, při které je relativní vlhkost vzduchu u povrchu kolem 80 procent. V příkladu s 21 °C a 50 procenty je to přibližně 13,6 °C. Proto se plíseň objevuje v chladných koutech, za nábytkem nebo v ostění, i když tam člověk žádné kapky nevidí.
Odkud se bere vlhkost
Podle přehledu na TZB-info vyprodukuje domácnost denně 4 až 14 kilogramů vody. Čtyři lidé jen dýcháním a pocením uvolní zhruba 3,5 kilogramu za den. Vaření přidává 50 až 120 gramů za hodinu, sprchování krátkodobě mnohem víc a dvacet pokojových rostlin půl až jeden kilogram denně.
Sušení prádla
Velkým zdrojem vlhkosti je prádlo sušené v bytě. Mokré kapající prádlo uvolní 0,8 až 1,2 kilogramu vody na každý kilogram suchého prádla, odstředěné 0,4 až 0,7 kilogramu. Pokud to jde, je lepší sušit mimo obytné místnosti nebo v sušičce s odvodem vlhkosti.
Kuchyně a koupelna
V kuchyni pomáhá digestoř s odtahem ven. Recirkulační digestoř podle SZÚ nemá přívod čerstvého vzduchu a větrání nenahrazuje. Koupelnu je potřeba větrat po každém použití a mít v ní funkční odvětrání, pokud to stavba umožňuje.
Nová okna a kondenzace
Mnoho lidí si všimne rosení až po výměně starých oken za nová plastová. Stará okna totiž větrala netěsnostmi mezi rámem a zdí i mezi rámem a křídlem. Nová, dobře osazená okna tuto nekontrolovanou výměnu vzduchu zastaví. Z bytu neuniká tolik tepla, ale vlhkost v něm zůstává, a pokud se nezačne víc větrat, kondenzuje na studených površích.
Okno, nebo větrání
Rosení nových oken proto neznamená automaticky vadu. Pokud se ale rosí okraj skla u rámečku nebo ostění i při běžné vlhkosti a správném větrání, nebo jen jedno okno v bytě, může jít o tepelný most, starší typ distančního rámečku nebo špatné osazení okna. Montáž oken popisuje česká norma a vady montáže lze reklamovat.
Jak zjistit příčinu
Tepelné mosty odhalí termografické měření, které má smysl jen v zimě, kdy je rozdíl vnitřní a venkovní teploty aspoň 15 °C. Při opakované plísni se vyplatí nechat zpracovat odborný nebo znalecký posudek příčin. Jak zateplení ovlivňuje teplotu povrchů, popisuje článek o vnitřním zateplení stěn.
Jaká vlhkost je správná
Státní zdravotní ústav na svých stránkách doporučuje relativní vlhkost přibližně 35 až 50 procent, jinde uvádí 45 až 55 procent. Trvale vysoká vlhkost vede k rosení oken a plísním. Hygienické limity vlhkosti z vyhlášky platí jen pro školy, zdravotnická a ubytovací zařízení a podobné stavby, pro byty závazný limit neexistuje.
Vlhkoměr
Každá domácnost by podle SZÚ měla mít nejen teploměr, ale i vlhkoměr. Bez něj se těžko odhadne, jestli je problém ve vlhkosti, nebo v chladném povrchu. Doporučená teplota je podle SZÚ 20 až 22 °C, v ložnici může být nižší.
Zvlhčovač a odvlhčovač
Odborník SZÚ Bohumil Kotlík upozorňuje, že odvlhčovač u plísní řeší jen následek, ne příčinu. Zvlhčovače podle něj patří jen k nemocným nebo citlivým lidem, třeba astmatikům. Kdy je naopak vzduch v bytě příliš suchý, je potřeba posoudit vlhkoměrem.
Jak správně větrat
Státní zdravotní ústav doporučuje ráno vyvětrat všechny místnosti dokořán otevřenými okny asi pět minut a během dne ideálně krátce a intenzivně větrat každé dvě hodiny. V zimě stačí čtyři až šest minut, na jaře a na podzim deset až dvacet minut. Nejúčinnější je větrání křížem přes protilehlá okna a dveře.
Mikroventilace nestačí
Vyklopené okno ani mikroventilace podle SZÚ v zimě nevyvětrají rychle a jen zbytečně ztrácejí teplo. Lepší je okno na pár minut otevřít dokořán a pak zavřít.
Netopit příliš málo
Výrazné snížení teploty v bytě zvyšuje riziko kondenzace. SZÚ radí topit a větrat tak, aby na nejchladnějších površích nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci. V panelových domech navíc chladný byt ochlazuje i sousedy. Jak dostat z radiátorů maximum, popisuje článek jak odvzdušnit topení.
Řízené větrání
Nová vyhláška o požadavcích na výstavbu vyžaduje v obytných místnostech výměnu nejméně poloviny objemu vzduchu za hodinu nebo 25 metrů krychlových venkovního vzduchu na osobu. Řízené větrání s rekuperací vyměňuje vzduch bez otevírání oken, v běžných obytných domech je ale podle SZÚ zatím vzácné a vyžaduje pravidelnou údržbu.
Když už je plíseň na zdi
SZÚ doporučuje plíseň odstranit chemickou sanací včetně napadené malby, případně omítky, a pak změnit režim větrání. Samotné natírání protiplísňovými přípravky problém neřeší, přípravky se brzy vyplaví a plíseň se vrací. Podrobný postup popisuje článek o černé plísni na zdi.
Plíseň a zdraví
Spory plísní se vdechují. Státní zdravotní ústav mezi zdravotními riziky uvádí alergie, průduškové astma, plísňové infekce a nespecifické potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo dráždění ke kašli. Světová zdravotnická organizace spojuje vlhkost a plísně v budovách s vyšším výskytem respiračních potíží, alergií a astmatu.
Plíseň v nájemním bytě
Pronajímatel musí udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání, nájemce hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy. Nájemce musí vadu oznámit bez zbytečného odkladu. Pokud plíseň vznikla okolnostmi, za které odpovídá nájemce, například nevětráním, nese náklady na její odstranění on. Kdo za plíseň může, se často řeší posudkem. O právech nájemce píše i článek o kauci za nájem.
Sedm omylů o rosení oken
- Nová okna jsou vadná, když se rosí. Většinou jen chybí větrání, které dřív zajišťovaly netěsnosti.
- Mikroventilace stačí. V zimě nevyvětrá a jen ztrácí teplo.
- Plíseň vzniká jen tam, kde teče voda. Stačí vlhkost u povrchu kolem 80 procent.
- Stačí přetřít protiplísňovou barvou. Bez sanace a změny větrání se plíseň vrátí.
- Když topím málo, jen ušetřím. Chladné povrchy zvyšují riziko kondenzace.
- Odvlhčovač problém vyřeší. Řeší následek, ne příčinu.
- Recirkulační digestoř větrá. Čerstvý vzduch nepřivádí.
Časté otázky
Proč se okna rosí hlavně ráno a v zimě?
Sklo a rám jsou v zimě nejchladnější povrchy v místnosti. Když jejich teplota klesne na rosný bod vzduchu, pára na nich zkondenzuje. Při 21 °C a 50 procentech vlhkosti je rosný bod asi 10 °C. Přes noc se v ložnici dýcháním hromadí vlhkost a často se tlumí topení, proto ráno.
Jaká vlhkost v bytě je správná?
Státní zdravotní ústav doporučuje relativní vlhkost přibližně 35 až 50 procent, na jiném místě uvádí 45 až 55 procent. Trvale vyšší vlhkost vede k rosení oken a plísním. Pro byty přitom neexistuje závazný hygienický limit, proto se vyplatí mít doma vlhkoměr.
Jak dlouho a jak často větrat v zimě?
Ráno vyvětrejte všechny místnosti dokořán asi pět minut a přes den ideálně krátce a intenzivně každé dvě hodiny. V zimě stačí čtyři až šest minut. Ložnici větrejte aspoň ráno a večer a koupelnu po každém použití. Vyklopené okno v zimě nestačí.
Proč se okna začala rosit po výměně za plastová?
Stará okna větrala netěsnostmi mezi rámem a zdí i mezi rámem a křídlem. Nová těsná okna tuto nekontrolovanou výměnu vzduchu zastaví, takže vlhkost zůstává v bytě. Pokud se nezačne víc větrat, kondenzuje na nejchladnějších površích, tedy na skle a v ostění.
Kdy jde o vadu okna nebo stavby?
Když se rosí okraj skla u rámečku nebo ostění i při běžné vlhkosti a správném větrání, nebo jen jedno okno v bytě, může jít o tepelný most, starší typ distančního rámečku nebo špatné osazení okna. Příčinu odhalí termografie v zimě nebo odborný posudek.
Kdo platí odstranění plísně v nájemním bytě?
Pronajímatel musí udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání, nájemce hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy. Nájemce musí plíseň oznámit bez zbytečného odkladu. Pokud vznikla okolnostmi, za které odpovídá nájemce, například nevětráním, nese náklady on.
Mohlo by vás zajímat
Zdroje
- Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí, Státní zdravotní ústav (szu.gov.cz)
- Vyhláška o požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 146/2024 Sb. (zakonyprolidi.cz)
- Rosný bod a plísně v otázkách a odpovědích, odborný portál TZB-info (tzb-info.cz)
- Kvalita vnitřního ovzduší, vlhkost a plísně, Světová zdravotnická organizace (who.int)
