Výstražná vlajka na stožáru u rozbouřeného moře
Cestování

Bezpečnost při koupání v moři: vlajky, proudy a tiché tonutí

Bezpečnost při koupání v moři stojí na dvou věcech, které se dají naučit za pět minut: přečíst vlajky na pláži a poznat trhavý proud. K tomu se přidává jedno nepohodlné zjištění. Skutečné tonutí je tiché, bez mávání a bez volání o pomoc, takže ho lidé v okolí zpravidla přehlédnou. Následující text shrnuje, co je doložené, a odděluje to od mýtů, které se u vody tradují.

Hlavní body

  • Koupat se má člověk v úseku vymezeném červenožlutými vlajkami.
  • Trhavý proud netáhne pod hladinu, unáší vodorovně od břehu.
  • Z proudu se plave rovnoběžně s břehem, nikdy proti němu.
  • Tonoucí nekřičí ani nemává, na hladině vydrží často necelou minutu.
  • Za tonoucím se nevstupuje do vody bez pomůcky, podává se nebo hází.

Vlajky na pláži

Systém plážových vlajek je mezinárodně sjednocený a vychází z dohody záchranářských organizací. Nejdůležitější je červenožlutá vlajka: vymezuje hlídaný plavecký prostor a koupat se má člověk mezi dvěma takovými vlajkami, tedy tam, kam plavčík skutečně vidí. Mimo tento úsek nikdo nehlídá, i když je pláž plná lidí.

Co znamenají barvy

Žlutá znamená zvýšenou opatrnost a zhoršené podmínky, tedy vlny, proudy nebo vítr; slabí plavci mají zůstat v mělké vodě. Červená znamená vážné nebezpečí a koupání se nedoporučuje nebo je zakázáno. Dvě červené vlajky znamenají uzavřenou vodu a úplný zákaz vstupu. Zelená se běžně používá pro dobré podmínky, ale není součástí základní mezinárodní sady.

Fialová vlajka

Signalizuje výskyt nebezpečných nebo obtěžujících mořských živočichů, typicky medúz. Podstatný detail, který málokdo ví: vyvěšuje se spolu s barevnou vlajkou stavu vody, ne místo ní. Sama o sobě tedy neříká nic o vlnách ani o proudech, jen upozorňuje na živočichy. Vedle ní je proto potřeba přečíst i druhou vlajku.

Co je trhavý proud

Je to úzký proud tekoucí od břehu na moře. Vzniká tak, že voda nahrnutá vlnami ke břehu se vrací zpět úžinami v písečných lavicích, typicky v prohlubních a u mol nebo vlnolamů. Běžně teče rychlostí kolem půl metru za sekundu, ale naměřené jsou i hodnoty, které nepřeplave ani špičkový plavec.

Jak ho poznat z břehu

Hledejte místo, kde se přerušuje pravidelná řada lámajících se vln. Nápadný bývá pruh zčeřené, rozvířené nebo jinak zbarvené vody a pás pěny, chaluh či nečistot, který se plynule sune směrem na moře. Paradoxně to vypadá jako klidnější místo bez vln, a právě proto tam lidé chodí do vody nejraději.

Netáhne dolů, ale ven

Rozšířená představa, že proud stahuje pod hladinu, je mylná. Unáší vodorovně od břehu. To je zásadní pro chování ve vodě: nejde o boj o dech, ale o vzdálenost. Většina trhavých proudů je navíc užší než pětadvacet metrů, takže se z nich dá vyplavat do strany.

Jak se z proudu dostat

Nepanikařit, nebojovat s proudem a plavat rovnoběžně s břehem. Když to nejde, splývat nebo klidně šlapat vodu a počkat, až proud za linií lámajících se vln zeslábne, a teprve pak plavat ke břehu šikmo mimo něj. Snaha plavat přímo proti proudu je nejčastější smrtelná chyba, protože vede k vyčerpání.

Proč rozhoduje klid

Záchranáři odhadují, že trhavé proudy stojí za většinou všech záchran v příboji. Nejde o sílu, ale o hlavu. Kdo se nechá unášet a šetří síly, dostane se ven prakticky vždy; kdo bojuje, vyčerpá se během minut. Poloha na zádech a klidné dýchání jsou v takové chvíli užitečnější než plavecká technika.

Skutečné tonutí je tiché

Tonoucí prakticky necáká, nemává a nevolá, protože dýchací systém je plně zaměstnaný dýcháním, ne řečí. Tělo zůstává ve vodě svisle, bez podpůrných kopů, a člověk nedokáže vědomě ovládat paže, takže se nemůže natáhnout ani po podané pomůcce. Na hladině se udrží často méně než minutu.

Proč to okolí přehlédne

Protože všichni čekají scénu z filmu. Skutečné tonutí vypadá jako člověk, který se ve vodě podivně vzpřímeně houpe a dívá se ke břehu. U dětí se odehraje během desítek sekund a bez zvuku. Právě proto se doporučuje dohled na dosah paže u malých dětí a slabých plavců, ne dohled od ručníku.

Kdo je nejohroženější

Podle mezinárodních přehledů tvoří děti do pěti let téměř čtvrtinu všech utonulých a tonutí je hlavní příčinou úmrtí u malých dětí. Muži tonou výrazně častěji než ženy. V Česku se ročně utopí přibližně dvě stě lidí, nejčastěji uváděné příčiny jsou alkohol, podcenění zdravotního stavu a nedostatečný dozor nad dětmi.

Dohled, který funguje

Doporučuje se určit jednoho dospělého, který v daném úseku času nedělá nic jiného než hlídá vodu, a po zhruba dvaceti minutách se s někým vystřídat. Pozornost se totiž vyčerpává rychleji, než si lidé myslí. Nafukovací kruh není záchranná pomůcka a dítě v něm se může převrátit.

Alkohol u vody

Alkohol se podílí na velké části úmrtí spojených s rekreací u vody. Zhoršuje rovnováhu, koordinaci a úsudek a zvyšuje sklon k riskování, tedy k zaplavání dál, ke skoku z výšky nebo k plavání v noci. Konkrétní podíl se mezi zdroji liší, shoda ale panuje na tom, že jde o jeden z hlavních faktorů.

Skoky do neznámé vody

Náraz hlavou o dno působí zlomeniny krční páteře, často s poškozením míchy a trvalými následky. Rizikem jsou i skryté překážky, tedy naplavené kmeny, kameny a odpadky. Před skokem se ověřuje hloubka i dno, a to i na místě, kde se skákalo loni. Při podezření na poranění páteře se s postiženým nehýbe a volá se pomoc.

Studený šok

Náhlé ponoření do studené vody spouští nedobrovolný nádech a nekontrolovatelné lapání po dechu. Nejsilnější fáze odezní zhruba do jedné až dvou minut. Doporučený postup zní lehnout si na záda a nechat se chvíli nést, dokud se dýchání neuklidní, a teprve pak plavat nebo volat o pomoc. Bojovat s vodou v téhle fázi je nebezpečné.

Studená voda u nás

V českých vodách je specifickým rizikem teplotní zvrstvení, tedy studená spodní vrstva pod prohřátou hladinou. Prudké ochlazení při zanoření může vyvolat svalovou křeč a u lidí s nemocným srdcem i zástavu. Proto se doporučuje ochlazovat se postupně a nevstupovat do vody rozpálený, zvlášť po delším pobytu na slunci.

Nafukovací lehátka a hračky

Mají velkou plochu a chytají vítr. Při větru vanoucím od břehu se člověk na nafukovadle nedokáže vrátit vlastními silami a záchranáři opakovaně řeší případy, kdy je vítr odnesl daleko od pobřeží. Na otevřené moře nafukovadla nepatří, a to ani s dítětem v dosahu ruky.

Když tone někdo jiný

Laik nemá do vody vstupovat. Tonoucí v panice se chytá čehokoli včetně zachránce a strhne ho pod hladinu, takže vzniknou dvě oběti. Platí zásada podat nebo hodit, ale nechodit: podat z pevného místa tyč, větev nebo ručník, hodit plovoucí předmět a přivolat pomoc. Na plážích se volá plavčík, u nás záchranná služba.

Plavčík a nehlídaná pláž

Riziko utonutí je na nehlídané pláži řádově vyšší než na pláži s plavčíkem. Ke snížení rizika přitom stačí velmi málo: koupat se v hlídaném úseku. Poloha trhavých proudů se navíc mění, takže znalost pláže z minulé dovolené nic negarantuje. Místo, které bylo loni klidné, může být letos nejnebezpečnější.

Řeky a jezera

V tekoucí vodě jsou hlavním rizikem překážky, tedy balvany, popadané kmeny a jezy, a stržení proudnicí, které se nevyhne ani dobrý plavec. U jezer a přehrad rozhodují teplotní rozdíly, špatná viditelnost, předměty pod hladinou a vodní rostliny. Jez vypadá neškodně, ale válec pod ním drží člověka pod hladinou.

Medúzy a mořští živočichové

Obecná první pomoc zní opláchnout zasažené místo mořskou vodou, nikoli sladkou, zbytky odstranit pinzetou nebo hranou karty, ne holýma rukama, a místo ponořit do velmi teplé vody. Nedoporučuje se močit na ránu ani přikládat led. Pomoc je nutná při zasažení očí, úst a krku a při dýchacích potížích nebo poruše vědomí.

Dva mýty, které stojí za vyvrácení

Koupání do hodiny po jídle podle zdravotnických zdrojů riziko utonutí nezvyšuje a v literatuře není doložen případ utonutí způsobený jídlem; varování pochází ze starých příruček. Doložené riziko je jiné: vstup do studené vody rozpáleného nebo unaveného člověka. Odborné organizace zároveň odmítají pojmy suché a sekundární tonutí jako uznané diagnózy.

Co z toho plyne prakticky

Po incidentu ve vodě, tedy po nadechnutí vody nebo po vytažení, má člověk zůstat několik hodin pod dohledem a při jakýchkoli dechových potížích se volá lékařská pomoc. Tohle je bezpečná verze, kterou lze říct bez ohledu na spor o terminologii. Panika nad každým nadechnutím vody ale namístě není.

Přehled vlajek a co dělat

Následující tabulka shrnuje signalizaci, se kterou se na plážích nejčastěji potkáte.

Vlajka Význam Co dělat
Červenožlutá Hlídaný plavecký prostor Koupat se mezi dvěma takovými vlajkami
Žlutá Zvýšená opatrnost, zhoršené podmínky Slabí plavci do mělké vody, děti pod dohledem
Červená Vážné nebezpečí Do vody nechodit
Dvě červené Voda uzavřená Zákaz vstupu, jinde postihováno
Fialová Nebezpeční živočichové Číst spolu s barevnou vlajkou stavu vody
Zelená Běžně dobré podmínky Není součástí základní mezinárodní sady

Přehled vychází z mezinárodně sjednoceného systému. Jednotlivé země si nad tento základ přidávají vlastní pravidla, takže se vyplatí přečíst i informační tabuli u vstupu na pláž.

Postup pro bezpečné koupání

  1. Před vstupem do vody si přečtěte vlajky i informační tabuli na pláži.
  2. Koupejte se v úseku vymezeném červenožlutými vlajkami.
  3. Prohlédněte si hladinu a hledejte místo bez lámajících se vln, tedy možný proud.
  4. Do vody vstupujte postupně, nikdy rozpálení a po alkoholu vůbec.
  5. U dětí a slabých plavců držte dohled na dosah paže a střídejte se.
  6. Neskákejte do vody, jejíž hloubku a dno neznáte.
  7. Ocitnete-li se v proudu, plavte rovnoběžně s břehem, nebo splývejte.
  8. Když tone někdo jiný, volejte pomoc a podávejte nebo házejte, nechoďte do vody.

Sedm chyb, které u vody končí nejhůř

  1. Vybrat si ke koupání klidné místo bez vln, tedy nejspíš trhavý proud.
  2. Plavat proti proudu přímo ke břehu.
  3. Spoléhat na to, že tonoucí zavolá o pomoc.
  4. Hlídat děti od ručníku s telefonem v ruce.
  5. Považovat nafukovací kruh za záchrannou pomůcku.
  6. Skočit do vody, kterou znáte z minulé sezony.
  7. Vrhnout se za tonoucím do vody bez jakékoli plovoucí pomůcky.

Časté otázky

Co znamenají vlajky na pláži?

Červenožlutá vymezuje hlídaný plavecký prostor, žlutá znamená zvýšenou opatrnost, červená vážné nebezpečí a dvě červené uzavřenou vodu se zákazem vstupu. Fialová upozorňuje na nebezpečné živočichy a vyvěšuje se spolu s barevnou vlajkou stavu vody. Zelená se běžně používá, ale není součástí základní mezinárodní sady.

Jak poznám trhavý proud?

Podle přerušení pravidelné řady lámajících se vln, podle pruhu zčeřené nebo jinak zbarvené vody a podle pásu pěny či chaluh, který se sune směrem na moře. Vypadá to jako klidnější místo bez vln, což je zrádné, protože právě tam lidé nejraději vstupují do vody.

Co dělat, když mě proud unáší od břehu?

Nepanikařit a neplavat proti proudu. Plavte rovnoběžně s břehem, a když to nejde, splývejte nebo klidně šlapejte vodu a počkejte, až proud za linií vln zeslábne. Teprve pak plavte ke břehu šikmo mimo něj. Většina proudů je užší než pětadvacet metrů.

Jak vypadá tonutí ve skutečnosti?

Tiše. Tonoucí nemává, nekřičí a necáká, protože dýchací systém je plně zaměstnaný dýcháním. Tělo zůstává svisle, bez kopů nohama, a člověk nedokáže ovládat paže, takže se nechytí ani podané pomůcky. Na hladině se udrží často méně než minutu, u dětí jde o desítky sekund.

Můžu jít do vody hned po jídle?

Zdravotnické zdroje řadí zákaz koupání po jídle mezi vyvrácené mýty, doložený případ utonutí způsobený jídlem v literatuře není. Skutečné riziko je jiné: vstup do studené vody rozpáleného nebo unaveného člověka a koupání po alkoholu. Ochlazujte se proto postupně.

Existuje suché tonutí?

Odborné organizace pojmy suché a sekundární tonutí odmítají, nejde o uznané diagnózy. Prakticky užitečné a nesporné je jen to, že po nadechnutí vody nebo po vytažení má člověk zůstat několik hodin pod dohledem a při jakýchkoli dechových potížích se volá lékařská pomoc.

Jak pomoct někomu, kdo tone?

Nevstupovat do vody. Tonoucí v panice strhne zachránce pod hladinu a vzniknou dvě oběti. Podejte z pevného místa tyč, větev nebo ručník, hoďte plovoucí předmět a přivolejte pomoc, na pláži plavčíka, u nás záchrannou službu. Do vody jde jen vycvičený zachránce s pomůckou.

Jsou jezera a řeky bezpečnější než moře?

Nejsou, jen mají jiná rizika. V tekoucí vodě jde o překážky, jezy a stržení proudnicí, u jezer a přehrad o teplotní rozdíly, špatnou viditelnost a předměty pod hladinou. Jez vypadá neškodně, ale válec pod ním drží plavce pod hladinou a nepustí ho.

Text má informativní povahu a nenahrazuje výcvik první pomoci ani pokyny plavčíka. Při jakémkoli podezření na tonutí, poranění páteře nebo závažnou reakci po kontaktu s mořským živočichem volejte okamžitě záchrannou službu.

Další rizika horkých destinací shrnuje text o tom, jak poznat přehřátí organismu, a přehled celé přípravy na cestu praktický průvodce cestováním.

Mohlo by vás zajímat

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktorem Aedu.cz. Zaměřuje se na finance, technologie a byznys. Přináší edukativní články, které vám pomohou dělat informovaná rozhodnutí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *